Chaos kolem brexitu trvá. Jak si představuje Británie budoucnost? EU pořádně neví

Ostatní země Evropské unie mají velký zájem přesně zjistit, jakou má vlastně Británie představu o svých budoucích vztazích s unií po brexitu. Novinářům to dnes v Bruselu řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz poté, co v noci sedmadvacítka zopakovala, že nehodlá k novému vyjednávání otevírat text dohody o britském vystoupení. Lídři ujistili Británii, že takzvanou irskou pojistku chápou jen jako dočasné řešení, britská premiérka Theresa Mayová ale v tomto ohledu nedostala žádné právně závazné záruky.

"Pojistka je míněna jen jako krátkodobá, ne třeba pro příští desetiletí. Myslím, že bylo třeba to ze strany EU říci jednoznačně, aby nám Británie v tomto mohla věřit," podotkl Kurz.

V nočním stručném prohlášení šéfové států a vlád 27 unijních zemí napsali, že ideálně chtějí s britskou stranou dosáhnout dohody o budoucím těsném partnerství ještě před koncem předpokládaného přechodného období. V takovém případě by pojistka nezačala fungovat vůbec.

Pokud by se vyjednávání nové smlouvy protáhlo za konec přechodného období, je cílem EU dál rychle pracovat na nové dohodě, aby pojistka, která ve snaze o neexistenci hranice na irském ostrově fakticky drží britské Severní Irsko v evropské celní unii, platila co nejkratší dobu.

Diplomaté ale upozorňují, že EU britské straně neslíbila nic právně závazného a do finálního textu prohlášení 27 lídrů nakonec nebyl zařazen bod, který možnost právně závazných záruk zmiňoval jako variantu pro brzkou budoucnost. Rumunský prezident Klaus Johannis dnes navíc odmítl, že by sedmadvacítka počítala v lednu s mimořádným summitem EU, kde by mohly být podobné záruky potvrzeny. "Očekáváme, že se to vyřeší hlasováním v (britském) parlamentu," poznamenal.

Poté, co Mayová kvůli jisté prohře stáhla počátkem týdne projednávání dohody o vystoupení v britském parlamentu v tomto týdnu, čeká se parlamentní diskuse o textu před 21. lednem. Mayová dnes při příchodu s novináři nemluvila, podle britských diplomatů se před začátkem jednání summitu sešla k dvoustranným rozhovorům s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Deuxième journée de travail au Conseil européen consacrée notamment au renforcement de la zone euro. pic.twitter.com/FGCDhtVuz1

— Élysée (@Elysee) 14. prosince 2018

Prezidenti a premiéři některých zemí ráno novinářům potvrzovali, že unie a její státy se začínají s plnou vážností zabývat variantou takzvaného tvrdého brexitu, tedy okamžitého britského odchodu k 29. březnu 2019 bez jakékoliv dohody či následného přechodného období se všemi důsledky plynoucími z přetnutí nynějších těsných hospodářských vazeb.

"Brexit bez dohody není dobrý pro nikoho," zdůraznil lucemburský premiér Xavier Bettel. Jeho belgický kolega Charles Michel ale poznamenal, že přípravy na tuto možnost by měly zrychlit, pro Belgii by byl totiž podobný vývoj velmi bolestivý.

Už v noci na dnešek oznámil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, že unijní exekutiva plánuje 19. prosince zveřejnit veškeré údaje, které státy i EU jako celek potřebují, aby se mohly na tvrdý brexit zodpovědně připravit.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Sebastian Kurz Summit EU Theresa Mayová Velká Británie EU (Evropská unie) Emmanuel Macron Jean-Claude Juncker

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud

Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynenesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jeroným Tejc

Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.

před 6 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.

před 6 hodinami

Ruská armáda

Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník

Dánská vláda obvinila posádku ruské válečné lodi ze střelby světlic na armádní vrtulník v oblasti Baltu. Incident se odehrál v pondělí během běžné monitorovací operace dánských ozbrojených sil v mezinárodních vodách nedaleko města Gedser. Dánská premiérka Mette Frederiksen označila jednání ruské strany za bezohledné a dánské ministerstvo zahraničí v reakci na událost předvolalo ruského velvyslance.

před 7 hodinami

Saúdská Arábie

Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie

Saúdská Arábie oznámila uzavření svého klíčového ropovodu Východ-Západ poté, co byl zasažen dronovým útokem vedeným z území Íráku. Tento útok způsobil škody na zařízení a vyžádal si zranění. Americký prezident Donald Trump připsal odpovědnost skupinám napojeným na Írán, zatímco íránské ministerstvo zahraničí jakoukoliv účast na tomto incidentu odmítlo.

před 8 hodinami

Oblouk znovusjednocení

Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice

Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO

Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI

Americký prezident Donald Trump čelí neobvyklé kritice ze strany amerického Kongresu. Demokraté i část republikánů totiž prosazují zavedení bezpečnostních pravidel pro přední společnosti v oblasti umělé inteligence. Obavy z překotného vývoje a možných rizik pro lidstvo vyvolaly varování ze strany technologických lídrů i výzkumníků, upozornil web The Guardian.

před 10 hodinami

Ústřední vojenská nemocnice Praha

V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí

Kriminální služba Vojenské policie provádí od brzkého úterního rána úkony trestního řízení v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích i na dalších místech České republiky. Zásah souvisí s podezřením na rozsáhlou hospodářskou trestnou činnost v oblasti veřejných zakázek. 

před 11 hodinami

Pentagon

Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru

Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel

Nejvyšší soud Spojených států zamítl plán prezidenta Donalda Trumpa na úpravu pravidel pro zasílání korespondenčních volebních lístků. Většina soudců zablokovala opatření, které by Poštovní službě USA dalo možnost zadržet miliony volebních lístků. Volební úředníci i zástupci států varovali, že by takový krok vedl k chaosu a hromadnému odepření volebního práva před nadcházejícími kongresovými volbami.

před 14 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun

Stíhací letouny Severoatlantické aliance sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun, který předtím podle dostupných informací vletěl do litevského vzdušného prostoru ze sousedního Běloruska. K incidentu došlo v jižní části střední Litvy nedaleko obce Pratkunai v blízkosti města Kaunas. Zásah následoval po vyhlášení poplachu v hlavním městě Vilniusu a jeho přilehlém regionu.

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

včera

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy