Německo v čele EU? Témata, která budou hýbat Bruselem v roce 2020

Komentář – V roce 2019 jsme na poli Evropské unie mohli zaznamenat mnohá zemětřesení, ať už se jednalo o opakované odkládání dlouho očekávaného brexitu, volby do Evropského parlamentu či následnou volbu hlavy Evropské komise a jejího sedmadvaceti členného týmu, nebo dokonce o klimatické stávky vyvolané mladou švédskou aktivistkou. Uplynulý rok tak byl pro úředníky a lídry Evropské unie po mnoha stránkách výzvou. Co bude Bruselem a Evropskou unií hýbat v tomto roce?

Brexit

V lednu 2020 bude značná pozornost věnovaná zejména vládě premiéra Borise Johnsona, který má k poslednímu dni tohoto měsíce vyvést Spojené království z EU. Proces výstupu Spojeného království z Evropské unie, který se táhne více než tři roky, by tak konečně mohl dojít do zdárného konce. Co však bude po ukončení dlouholetého partnerství mezi evropskými státy na jedné straně a Británií na straně druhé následovat? Je jisté, že výstupem země z evropského bloku všudypřítomná nejistota neskončí, právě naopak. Johnson bude muset s lídry v Bruselu vyjednat další dohodu, tentokrát se bude jednat o komplexní obchodní smlouvu. Podle aktuální rétoriky lídrů na obou stranách se jednoduché dosažení dohody o budoucích obchodních vztazích v blízké době neočekává. Právě dojednání této dohody považují mnozí evropští lídři za největší výzvu současné Evropské unie.

Německo coby lídr unie

Z důvodu odcházející Británie z unijního bloku se vedou debaty o tom, kdo po takto důležité, mocné a ekonomicky silné zemi zastane její místo. Zdá se, že by mohla přijít řada na Německo, které se doposud zdráhalo převzít větší zodpovědnost za ostatní evropské partnery. Současné Německo Angely Merkel nebylo v posledních letech zrovna iniciativním a ambiciózním státem, přesto se na této vlně vezlo se svým jižním sousedem – Francií.

Úzké německo-francouzské spojenectví působí od samotného vzniku Evropských společenství v 50. letech minulého století jako hnací motor původně ekonomického uskupení. Dnes tomu není jinak, naopak se zdá, že se německo-francouzský tandem neustále prohlubuje a nabírá na síle. Skutečnost je však taková, že francouzská část tohoto partnerství je ta iniciativnější. Je to francouzský prezident Emmanuel Macron, který přichází s novými návrhy, zatímco je Angela Merkel přijímá a dále artikuluje. Rok 2020 by však mohl být pro kancléřku Merkel klíčovým okamžikem pro převzetí pomyslného „kormidla“ EU a zaplnění místa po Velké Británii, kterou si němečtí státníci přejí udržet co nejblíže i po jejím oficiálním odchodu z EU.

Německo se navíc v polovině roku ujme předsednictví Rady EU, a bude tak mít širší prostor pro nastavování priorit Evropské unie. Očekává se, že nejen v tomto období převezme Německo klíčovou roli obránce jednotného unijního trhu.

Víceletý finanční rámec

Během letošního roku budou lídři EU dojednávat i tzv. víceletý finanční rámec pro nadcházející období 2021-2027. Jedná se o dlouhodobý rozpočet Evropské unie, který stanoví limity pro různé sféry činnosti. Roční rozpočty EU se pak musí vždy pohybovat v rozpětí stanoveným víceletým finančním rámcem. Z důvodu již zmíněného nadcházejícího německého předsednictví je zřejmé, že právě Německo bude ve vyjednáváních o rozvržení unijních prostředků pro následujících sedm let hrát vedoucí roli. Německo bude v jednáních zastávat zásadní pozici mediátora, který bude muset zajistit jednomyslnost – pro přijetí víceletého rozpočtu je potřeba souhlasu všech členských států.

Ani v průběhu těchto vyjednávání se neočekává příliš hladký průběh. Odchodem Spojeného království z EU zůstane v rozpočtu obrovská díra, která způsobí navýšení příspěvků a plateb zbývajících členských států. O finální podobě rozpočtu navíc rozhoduje i Evropský parlament, který postoj Rady Evropské unie může většinou svých členů schválit či zcela odmítnout. Vzhledem k aktuální roztříštěnosti europarlamentu po posledních volbách je možné i na poli tohoto tělesa očekávat jisté komplikace.

Klimatická agenda

Již s nástupem nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na konci roku 2019 bylo zřejmé, že bude v nadcházejícím období kladen důraz na takové priority EU, jakými je například rovnost pohlaví nebo boj s klimatickou změnou. Právě klimatická agenda bude v unijním kalendáři tohoto roku dominovat. Nová předsedkyně je odhodlaná dosáhnout snížení uhlíkových emisí, čímž chce přispět k dosažení klimaticky neutrální Evropy do roku 2050, stanovení daně z leteckého průmyslu nebo norem pro automobily a navýšení investic do špičkového výzkumu a inovací. Splnění a dosažení všech podmínek tzv. Zelené dohody pro Evropu bude stát Evropskou unii v tomto roce mnoho napětí mezi státy západní a východní Evropy, které se ve svých ekologických představách o udržitelném hospodaření rozcházejí.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Brexit Brusel Klimatické změny Boris Johnson Německo Emmanuel Macron Francie Ursula von der Leyenová evropská komise Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 12 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy