Německo v čele EU? Témata, která budou hýbat Bruselem v roce 2020

Komentář – V roce 2019 jsme na poli Evropské unie mohli zaznamenat mnohá zemětřesení, ať už se jednalo o opakované odkládání dlouho očekávaného brexitu, volby do Evropského parlamentu či následnou volbu hlavy Evropské komise a jejího sedmadvaceti členného týmu, nebo dokonce o klimatické stávky vyvolané mladou švédskou aktivistkou. Uplynulý rok tak byl pro úředníky a lídry Evropské unie po mnoha stránkách výzvou. Co bude Bruselem a Evropskou unií hýbat v tomto roce?

Brexit

V lednu 2020 bude značná pozornost věnovaná zejména vládě premiéra Borise Johnsona, který má k poslednímu dni tohoto měsíce vyvést Spojené království z EU. Proces výstupu Spojeného království z Evropské unie, který se táhne více než tři roky, by tak konečně mohl dojít do zdárného konce. Co však bude po ukončení dlouholetého partnerství mezi evropskými státy na jedné straně a Británií na straně druhé následovat? Je jisté, že výstupem země z evropského bloku všudypřítomná nejistota neskončí, právě naopak. Johnson bude muset s lídry v Bruselu vyjednat další dohodu, tentokrát se bude jednat o komplexní obchodní smlouvu. Podle aktuální rétoriky lídrů na obou stranách se jednoduché dosažení dohody o budoucích obchodních vztazích v blízké době neočekává. Právě dojednání této dohody považují mnozí evropští lídři za největší výzvu současné Evropské unie.

Německo coby lídr unie

Z důvodu odcházející Británie z unijního bloku se vedou debaty o tom, kdo po takto důležité, mocné a ekonomicky silné zemi zastane její místo. Zdá se, že by mohla přijít řada na Německo, které se doposud zdráhalo převzít větší zodpovědnost za ostatní evropské partnery. Současné Německo Angely Merkel nebylo v posledních letech zrovna iniciativním a ambiciózním státem, přesto se na této vlně vezlo se svým jižním sousedem – Francií.

Úzké německo-francouzské spojenectví působí od samotného vzniku Evropských společenství v 50. letech minulého století jako hnací motor původně ekonomického uskupení. Dnes tomu není jinak, naopak se zdá, že se německo-francouzský tandem neustále prohlubuje a nabírá na síle. Skutečnost je však taková, že francouzská část tohoto partnerství je ta iniciativnější. Je to francouzský prezident Emmanuel Macron, který přichází s novými návrhy, zatímco je Angela Merkel přijímá a dále artikuluje. Rok 2020 by však mohl být pro kancléřku Merkel klíčovým okamžikem pro převzetí pomyslného „kormidla“ EU a zaplnění místa po Velké Británii, kterou si němečtí státníci přejí udržet co nejblíže i po jejím oficiálním odchodu z EU.

Německo se navíc v polovině roku ujme předsednictví Rady EU, a bude tak mít širší prostor pro nastavování priorit Evropské unie. Očekává se, že nejen v tomto období převezme Německo klíčovou roli obránce jednotného unijního trhu.

Víceletý finanční rámec

Během letošního roku budou lídři EU dojednávat i tzv. víceletý finanční rámec pro nadcházející období 2021-2027. Jedná se o dlouhodobý rozpočet Evropské unie, který stanoví limity pro různé sféry činnosti. Roční rozpočty EU se pak musí vždy pohybovat v rozpětí stanoveným víceletým finančním rámcem. Z důvodu již zmíněného nadcházejícího německého předsednictví je zřejmé, že právě Německo bude ve vyjednáváních o rozvržení unijních prostředků pro následujících sedm let hrát vedoucí roli. Německo bude v jednáních zastávat zásadní pozici mediátora, který bude muset zajistit jednomyslnost – pro přijetí víceletého rozpočtu je potřeba souhlasu všech členských států.

Ani v průběhu těchto vyjednávání se neočekává příliš hladký průběh. Odchodem Spojeného království z EU zůstane v rozpočtu obrovská díra, která způsobí navýšení příspěvků a plateb zbývajících členských států. O finální podobě rozpočtu navíc rozhoduje i Evropský parlament, který postoj Rady Evropské unie může většinou svých členů schválit či zcela odmítnout. Vzhledem k aktuální roztříštěnosti europarlamentu po posledních volbách je možné i na poli tohoto tělesa očekávat jisté komplikace.

Klimatická agenda

Již s nástupem nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na konci roku 2019 bylo zřejmé, že bude v nadcházejícím období kladen důraz na takové priority EU, jakými je například rovnost pohlaví nebo boj s klimatickou změnou. Právě klimatická agenda bude v unijním kalendáři tohoto roku dominovat. Nová předsedkyně je odhodlaná dosáhnout snížení uhlíkových emisí, čímž chce přispět k dosažení klimaticky neutrální Evropy do roku 2050, stanovení daně z leteckého průmyslu nebo norem pro automobily a navýšení investic do špičkového výzkumu a inovací. Splnění a dosažení všech podmínek tzv. Zelené dohody pro Evropu bude stát Evropskou unii v tomto roce mnoho napětí mezi státy západní a východní Evropy, které se ve svých ekologických představách o udržitelném hospodaření rozcházejí.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Brexit Brusel Klimatické změny Boris Johnson Německo Emmanuel Macron Francie Ursula von der Leyenová evropská komise Angela Merkelová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy