Mluvčí polské vlády popřel dohodu o unijním rozpočtu

"Vyjednávání o rozpočtu stále pokračuje. Polsko a Maďarsko vypracovaly společný rámec pro vyjednávání. V tuto chvíli ještě nebylo dosaženo dohody v rámci EU. Pokud (naše) body budou přijaty, je šance na dohodu na tomto summitu," řekl agentuře PAP vládní mluvčí Piotr Müller. "Podmínkou dobrého konce (unijního summitu) je přihlédnutí k našim požadavkům," dodal.

O předběžné dohodě informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele polské vlády. Dodala, že momentálně se čeká na souhlas Nizozemska a dalších skeptických států se zmíněnou dohodou. Nizozemsko hrozilo vetem naopak pro případ, že by podmínka pro čerpání unijních peněz z ujednání vypadla.

O dohodě mezi Varšavou, Budapeští a Berlínem podle polské zpravodajské televize TVN 24 hovořil vicepremiér Jaroslaw Gowin. "Jsme doslova centimetr od dobrého kompromisu," řekl Gowin. Doufá, že se k přijatelnému kompromisu podaří dospět během čtvrtka a pátku na summitu EU v Bruselu.

"Je možné dospět k řešení, které zaručí svrchovanost Polska i společnou Evropu, respektování práv našeho státu i možnost využít stovky miliard zlotých z unijních fondů," tvrdil dnes před novináři vicepremiér Gowin. Polsko a Maďarsko spolu s německým předsednictvím podle něj předkládají dobrý návrh, který odstraňuje důvody pro použití veta: "Doufáme, že tento plán akceptují všichni unijní vůdci."

Maďarský premiér Viktor Orbán se v úterý ve Varšavě setkal jak se svým protějškem Mateuszem Morawieckým, tak s šéfy koaličních stran Jaroslawem Kaczyńským, Zbigniewem Ziobrem a Jaroslawem Gowinem. Morawiecki po schůzce hovořil o tom, že nelze vyloučit žádný scénář a že možná bude kvůli příštímu rozpočtu potřebný další summit EU, anebo dlouhé měsíce vyjednávání. Varšava a Budapešť jsou podle něj odhodlány hájit své národní zájmy.

Maďarsko a Polsko hrozí zablokovat schválení bezprecedentního balíku peněz v podobě nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Další země naproti tomu varují, že pokud oba státy svůj názor nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.

Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmínce, že peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i z mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů. Podle obou zemí, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, však nemá taková podmíněnost oporu v unijních smlouvách.