Mluvčí polské vlády popřel dohodu o unijním rozpočtu

Mluvčí polské vlády dnes popřel zprávy, že by Polsko a Maďarsko již dospěly k předběžné dohodě s německým předsednictvím Evropské unie o sedmiletém rozpočtu "sedmadvacítky". Ten obě země hrozí vetovat kvůli podmíněnosti čerpání unijních peněz dodržováním zásad právního státu.

"Vyjednávání o rozpočtu stále pokračuje. Polsko a Maďarsko vypracovaly společný rámec pro vyjednávání. V tuto chvíli ještě nebylo dosaženo dohody v rámci EU. Pokud (naše) body budou přijaty, je šance na dohodu na tomto summitu," řekl agentuře PAP vládní mluvčí Piotr Müller. "Podmínkou dobrého konce (unijního summitu) je přihlédnutí k našim požadavkům," dodal.

O předběžné dohodě informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele polské vlády. Dodala, že momentálně se čeká na souhlas Nizozemska a dalších skeptických států se zmíněnou dohodou. Nizozemsko hrozilo vetem naopak pro případ, že by podmínka pro čerpání unijních peněz z ujednání vypadla.

O dohodě mezi Varšavou, Budapeští a Berlínem podle polské zpravodajské televize TVN 24 hovořil vicepremiér Jaroslaw Gowin. "Jsme doslova centimetr od dobrého kompromisu," řekl Gowin. Doufá, že se k přijatelnému kompromisu podaří dospět během čtvrtka a pátku na summitu EU v Bruselu.

"Je možné dospět k řešení, které zaručí svrchovanost Polska i společnou Evropu, respektování práv našeho státu i možnost využít stovky miliard zlotých z unijních fondů," tvrdil dnes před novináři vicepremiér Gowin. Polsko a Maďarsko spolu s německým předsednictvím podle něj předkládají dobrý návrh, který odstraňuje důvody pro použití veta: "Doufáme, že tento plán akceptují všichni unijní vůdci."

Maďarský premiér Viktor Orbán se v úterý ve Varšavě setkal jak se svým protějškem Mateuszem Morawieckým, tak s šéfy koaličních stran Jaroslawem Kaczyńským, Zbigniewem Ziobrem a Jaroslawem Gowinem. Morawiecki po schůzce hovořil o tom, že nelze vyloučit žádný scénář a že možná bude kvůli příštímu rozpočtu potřebný další summit EU, anebo dlouhé měsíce vyjednávání. Varšava a Budapešť jsou podle něj odhodlány hájit své národní zájmy.

Maďarsko a Polsko hrozí zablokovat schválení bezprecedentního balíku peněz v podobě nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Další země naproti tomu varují, že pokud oba státy svůj názor nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.

Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmínce, že peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i z mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů. Podle obou zemí, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, však nemá taková podmíněnost oporu v unijních smlouvách.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Maďarsko Polsko Německo Nizozemí rozpočet Mateusz Morawiecki Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 7 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy