"Šetrná čtyřka" je s dohodou o fondu obnovy EU spokojena. Kolik dostane Česko?

Šéfové takzvaných šetrných států - Rakouska, Švédska, Dánska a Nizozemska - vyjádřili dnes spokojenost s dohodou o fondu obnovy, které bylo v noci na dnešek dosaženo na mimořádném summitu EU. Informovala o tom agentura DPA a místní média.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz označil dohodu za "dobrý výsledek pro Evropskou unii i Rakousko". Zároveň ocenil své spojence ze Švédska, Dánska a Německa, kteří spolu s Rakouskem usilovali o to, aby fond obnovy ve výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) tvořily v co největší míře úvěry, nikoli granty. S těmito zeměmi chce Kurz i v budoucnu úzce spolupracovat.

Unser Einsatz hat sich ausgezahlt - wir konnten ein gutes Ergebnis für die Zukunft der EU und die österreichische Interessen erreichen. #EUCO Hier gehts zum Video: https://t.co/8PhKdFmLtM pic.twitter.com/g5vHekOJ07

— Sebastian Kurz (@sebastiankurz) July 21, 2020

Proti "šetrné čtyřce", k níž se na summitu připojilo také Finsko, stály koronavirem těžce postižené země Itálie a Španělsko, které jako největší příjemci z projednávaného balíku chtěly zachovat grantů co nejvíce. Objem přímých dotací byl nakonec na summitu snížen z původně navrhovaných 500 miliard na 390 miliard, na půjčky je připraveno 360 miliard. Tyto peníze zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur.

"Evropa čelí mnoha výzvám, které musíme řešit společně, a je důležité, že byl dojednán rozpočet... S fondem obnovy jsme lépe připraveni vypořádat se s koronavirovou krizí a jejími ekonomickými následky," uvedl v písemném prohlášení švédský premiér Stefan Löfven.

Navzdory složité výchozí pozici měly nakonec švédské požadavky přímý dopad. Slevy (pro přímé plátce do rozpočtu) jsou vyšší než kdy dřív a poprvé byla stanovena pravidla, která podmiňují čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů. To je velká změna, dodal Löfven.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová po čtyřdenním maratonu jednání prohlásila, že je sice trochu unavená, z výsledku ale má radost. "Kromě toho, že ekonomický rámec je lépe vyvážený, podařilo se dosáhnout také úspěchů v oblasti klimatu a právního státu," řekla Frederiksenová novinářům.

Spokojen je s dohodou i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody.

Česká republika bude v příštích sedmi letech z rozpočtu EU navýšeného o fond pokrizové obnovy čerpat celkem 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun), a oproti končícímu sedmiletému období si tak polepší o téměř čtyři miliardy eur. Z fondu bude ČR na dotacích čerpat 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun). Tento příspěvek měl být původně o něco vyšší, lídři unijních zemí se však po tlaku států obávajících se vysokého společného zadlužení shodli na seškrtání grantů.

Podle dohody lídrů EU by měly být investice rozděleny takto:

- Největší část fondu obnovy v objemu 672,5 miliardy eur (asi 17,9 bilionu Kč) má být vynaložena na nástroj oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility; RRF). Z toho by mělo být 360 miliard eur v půjčkách a 312,5 miliard eur v grantech.

- Na iniciativu React-EU zaměřenou na podporu politiky soudržnosti pro ekonomickou a sociální obnovu EU po koronavirové pandemii by mělo směřovat 47,5 miliardy eur (1,263 bilionu Kč).

- Do programu na podporu vědy a výzkumu s názvem Horizon Europe by mělo jít 5 miliard eur (133 miliard korun).

- Do fondu InvestEU, zaměřeného na podporu hospodářského růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě by mělo putovat 5,6 miliard eur (149 miliard korun).

- Do zemědělského fondu na rozvoj venkova by mělo zamířit 7,5 miliardy eur (200 miliard korun).

- Do Fondu pro spravedlivou transformaci (JTF) by mělo být vloženo 10 miliard eur (266 miliard korun).

- Na mechanismus RescEU zahrnující vybavení potřebné pro zvládání krizových situací by mělo být vynaloženo 1,9 miliardy eur (50,5 miliardy Kč).

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Sebastian Kurz Rakousko dánsko Švédsko Nizozemí Stefan Löfven Mette Frederiksenová

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy