Šéfové takzvaných šetrných států - Rakouska, Švédska, Dánska a Nizozemska - vyjádřili dnes spokojenost s dohodou o fondu obnovy, které bylo v noci na dnešek dosaženo na mimořádném summitu EU. Informovala o tom agentura DPA a místní média.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz označil dohodu za "dobrý výsledek pro Evropskou unii i Rakousko". Zároveň ocenil své spojence ze Švédska, Dánska a Německa, kteří spolu s Rakouskem usilovali o to, aby fond obnovy ve výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) tvořily v co největší míře úvěry, nikoli granty. S těmito zeměmi chce Kurz i v budoucnu úzce spolupracovat.
Unser Einsatz hat sich ausgezahlt - wir konnten ein gutes Ergebnis für die Zukunft der EU und die österreichische Interessen erreichen. #EUCO Hier gehts zum Video: https://t.co/8PhKdFmLtM pic.twitter.com/g5vHekOJ07
— Sebastian Kurz (@sebastiankurz) July 21, 2020
Proti "šetrné čtyřce", k níž se na summitu připojilo také Finsko, stály koronavirem těžce postižené země Itálie a Španělsko, které jako největší příjemci z projednávaného balíku chtěly zachovat grantů co nejvíce. Objem přímých dotací byl nakonec na summitu snížen z původně navrhovaných 500 miliard na 390 miliard, na půjčky je připraveno 360 miliard. Tyto peníze zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur.
"Evropa čelí mnoha výzvám, které musíme řešit společně, a je důležité, že byl dojednán rozpočet... S fondem obnovy jsme lépe připraveni vypořádat se s koronavirovou krizí a jejími ekonomickými následky," uvedl v písemném prohlášení švédský premiér Stefan Löfven.
Navzdory složité výchozí pozici měly nakonec švédské požadavky přímý dopad. Slevy (pro přímé plátce do rozpočtu) jsou vyšší než kdy dřív a poprvé byla stanovena pravidla, která podmiňují čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů. To je velká změna, dodal Löfven.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová po čtyřdenním maratonu jednání prohlásila, že je sice trochu unavená, z výsledku ale má radost. "Kromě toho, že ekonomický rámec je lépe vyvážený, podařilo se dosáhnout také úspěchů v oblasti klimatu a právního státu," řekla Frederiksenová novinářům.
Spokojen je s dohodou i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody.
Česká republika bude v příštích sedmi letech z rozpočtu EU navýšeného o fond pokrizové obnovy čerpat celkem 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun), a oproti končícímu sedmiletému období si tak polepší o téměř čtyři miliardy eur. Z fondu bude ČR na dotacích čerpat 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun). Tento příspěvek měl být původně o něco vyšší, lídři unijních zemí se však po tlaku států obávajících se vysokého společného zadlužení shodli na seškrtání grantů.
Podle dohody lídrů EU by měly být investice rozděleny takto:
- Největší část fondu obnovy v objemu 672,5 miliardy eur (asi 17,9 bilionu Kč) má být vynaložena na nástroj oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility; RRF). Z toho by mělo být 360 miliard eur v půjčkách a 312,5 miliard eur v grantech.
- Na iniciativu React-EU zaměřenou na podporu politiky soudržnosti pro ekonomickou a sociální obnovu EU po koronavirové pandemii by mělo směřovat 47,5 miliardy eur (1,263 bilionu Kč).
- Do programu na podporu vědy a výzkumu s názvem Horizon Europe by mělo jít 5 miliard eur (133 miliard korun).
- Do fondu InvestEU, zaměřeného na podporu hospodářského růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě by mělo putovat 5,6 miliard eur (149 miliard korun).
- Do zemědělského fondu na rozvoj venkova by mělo zamířit 7,5 miliardy eur (200 miliard korun).
- Do Fondu pro spravedlivou transformaci (JTF) by mělo být vloženo 10 miliard eur (266 miliard korun).
- Na mechanismus RescEU zahrnující vybavení potřebné pro zvládání krizových situací by mělo být vynaloženo 1,9 miliardy eur (50,5 miliardy Kč).
Související
"Není to poprvé, co Rusko vyhrožuje..." USA a EU zareagovaly na Putinovu změnu jaderné doktríny
Sabotáž v Baltském moři: EU nevěří, že šlo o náhodu, za poškozením podmořských kabelů může stát Rusko
EU (Evropská unie) , Sebastian Kurz , Rakousko , dánsko , Švédsko , Nizozemí , Stefan Löfven , Mette Frederiksenová
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 1 hodinou
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 1 hodinou
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 2 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 2 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 2 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 2 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 3 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 3 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 3 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 3 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 4 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 4 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 5 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 5 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 6 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 6 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 7 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 7 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 7 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.
Zdroj: Jakub Jurek