"Šetrná čtyřka" je s dohodou o fondu obnovy EU spokojena. Kolik dostane Česko?

Rakouský kancléř Sebastian Kurz označil dohodu za "dobrý výsledek pro Evropskou unii i Rakousko". Zároveň ocenil své spojence ze Švédska, Dánska a Německa, kteří spolu s Rakouskem usilovali o to, aby fond obnovy ve výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) tvořily v co největší míře úvěry, nikoli granty. S těmito zeměmi chce Kurz i v budoucnu úzce spolupracovat.

Unser Einsatz hat sich ausgezahlt - wir konnten ein gutes Ergebnis für die Zukunft der EU und die österreichische Interessen erreichen. #EUCO Hier gehts zum Video: https://t.co/8PhKdFmLtM pic.twitter.com/g5vHekOJ07

Proti "šetrné čtyřce", k níž se na summitu připojilo také Finsko, stály koronavirem těžce postižené země Itálie a Španělsko, které jako největší příjemci z projednávaného balíku chtěly zachovat grantů co nejvíce. Objem přímých dotací byl nakonec na summitu snížen z původně navrhovaných 500 miliard na 390 miliard, na půjčky je připraveno 360 miliard. Tyto peníze zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur.

"Evropa čelí mnoha výzvám, které musíme řešit společně, a je důležité, že byl dojednán rozpočet... S fondem obnovy jsme lépe připraveni vypořádat se s koronavirovou krizí a jejími ekonomickými následky," uvedl v písemném prohlášení švédský premiér Stefan Löfven.

Navzdory složité výchozí pozici měly nakonec švédské požadavky přímý dopad. Slevy (pro přímé plátce do rozpočtu) jsou vyšší než kdy dřív a poprvé byla stanovena pravidla, která podmiňují čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů. To je velká změna, dodal Löfven.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová po čtyřdenním maratonu jednání prohlásila, že je sice trochu unavená, z výsledku ale má radost. "Kromě toho, že ekonomický rámec je lépe vyvážený, podařilo se dosáhnout také úspěchů v oblasti klimatu a právního státu," řekla Frederiksenová novinářům.

Spokojen je s dohodou i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody.

Česká republika bude v příštích sedmi letech z rozpočtu EU navýšeného o fond pokrizové obnovy čerpat celkem 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun), a oproti končícímu sedmiletému období si tak polepší o téměř čtyři miliardy eur. Z fondu bude ČR na dotacích čerpat 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun). Tento příspěvek měl být původně o něco vyšší, lídři unijních zemí se však po tlaku států obávajících se vysokého společného zadlužení shodli na seškrtání grantů.

Podle dohody lídrů EU by měly být investice rozděleny takto:

- Největší část fondu obnovy v objemu 672,5 miliardy eur (asi 17,9 bilionu Kč) má být vynaložena na nástroj oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility; RRF). Z toho by mělo být 360 miliard eur v půjčkách a 312,5 miliard eur v grantech.

- Na iniciativu React-EU zaměřenou na podporu politiky soudržnosti pro ekonomickou a sociální obnovu EU po koronavirové pandemii by mělo směřovat 47,5 miliardy eur (1,263 bilionu Kč).

- Do programu na podporu vědy a výzkumu s názvem Horizon Europe by mělo jít 5 miliard eur (133 miliard korun).

- Do fondu InvestEU, zaměřeného na podporu hospodářského růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě by mělo putovat 5,6 miliard eur (149 miliard korun).

- Do zemědělského fondu na rozvoj venkova by mělo zamířit 7,5 miliardy eur (200 miliard korun).

- Do Fondu pro spravedlivou transformaci (JTF) by mělo být vloženo 10 miliard eur (266 miliard korun).

- Na mechanismus RescEU zahrnující vybavení potřebné pro zvládání krizových situací by mělo být vynaloženo 1,9 miliardy eur (50,5 miliardy Kč).