Svět v uplynulém roce vydal na zbrojení takřka dva biliony dolarů (50 bilionů korun), což představuje meziroční nárůst o 3,6 procenta. Uvádí to dnes vydaná ročenka Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o světových výdajích na zbrojení.
Za armádu a nákupy zbraní utratily v roce 2019 státy 2,2 procenta výkonu světové ekonomiky, v přepočtu na obyvatele zhruba osmimiliardové Země pak zbrojní částka činí 249 dolarů (6200 korun). Nejvíce na zbrojení vydávají Spojené státy následované Čínou, Indií, Ruskem a Saúdskou Arábií. Podíl této pětice států na celosvětových výdajích na armádu činí 62 procent.
"Světové výdaje na armádu byly v roce 2019 o 7,2 procenta vyšší než v roce 2010, což potvrzuje trend stále rychlejšího růstu investic na zbrojení," řekl výzkumník Nan Tian ze SIPRI o loňské částce 1,917 bilionu dolarů. "Je to nejvyšší úroveň výdajů od světové finanční krize v roce 2008 a pravděpodobně je to dosavadní maximum," dodal.
Spojené státy investovaly v roce 2019 do zbrojení 732 miliard dolarů (18,3 bilionu korun), což bylo oproti předchozímu roku o 5,3 procenta více. Tato částka činí 38 procent celosvětových výdajů. Ústav k meziročnímu americkému růstu výdajů na zbrojení poznamenal, že jen toto zvýšení odpovídalo celoročním armádním investicím Německa. Podle Pietera Wezemana ze SIPRI je aktuální růst zbrojních výdajů USA odrazem všeobecně vnímaného návratu soupeření supervelmocí.
Čína s Indií, druhý a třetí největší zbrojař světa, oproti roku 2018 zvýšily loni výdaje na armádu o 5,1 procenta, respektive 6,8 procenta. "Napětí mezi Indií a Pákistánem s Čínou a jejich vzájemná rivality jsou hlavními důvody indického zvýšení výdajů," řekl Wezeman.
V Asii a Oceánii nejvíce na zbrojení dávají po Číně a Indii Japonsko s Jižní Koreou. V ročence SIPRI stojí, že v tomto regionu výdaje na zbrojení každý rok od roku 1989 stoupají.
V Evropě největší meziroční růst armádních výdajů zaznamenal SIPRI u Německa, a to deset procent na celkovou sumu 49,3 miliardy dolarů (1,2 bilionu korun). "Růst německých zbrojních výdajů může být zčásti vysvětlen zvýšenou hrozbou ze strany Ruska, kterou společně pociťuje řada členů Severoatlantické aliance," řekl Diego Lopes da Silva, který je analytikem SIPRI. Dodal, že naopak výdaje Francie a Spojeného království, rovněž členů NATO, zůstaly prakticky na stejné úrovni.
Výrazný růst naopak SIPRI zaznamenal mezi středoevropskými státy NATO. Jako rekordmana zmínil ústav Bulharsko s meziročním nárůstem o 127 procent, což ale vysvětlují platby za nové stíhačky. Výrazného nárůstu dosáhlo i Rumunsko, a to 17 procent. O Česku se tisková zpráva a ani zkrácený přehled ročenky nezmiňují. Dohromady státy NATO loni investovaly do armády bilion dolarů (25 bilionů korun).
Rusko v roce 2019 zaplatilo za armádu 65,1 miliardy dolarů (1,6 bilionu korun), což bylo oproti předchozímu roku o 4,5 procenta více. V přepočtu na výkon ekonomiky patří Rusko k těm evropským zemím, které na zbrojení vydávají nejvíce peněz. Loni tyto investice činily 3,9 procenta ruského HDP.
Zatímco se v posledních letech každoročně výdaje na zbrojení zvyšovaly, v letošním roce to může být naopak. Důvodem je pandemie nemoci covid-19, která má hluboké hospodářské dopady. SIPRI uvedl, že státy budou důkladně promýšlet, zda místo do armády nedají peníze raději na zdravotnictví, do vzdělání či infrastruktury. Podobné dopady měla i finanční krize v letech 2008 a 2009, dodal SIPRI.
Související
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
zbraně , zbrojní průmysl , Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) , Americká armáda (U.S. ARMY) , Ruská armáda , Čínská armáda , Armáda Indie , Saúdská Arábie
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Hamás odmítl "mimořádně velkorysou" nabídku Izraele na příměří
před 32 minutami
Rusko navrhlo členům OSN rezoluci o zákazu zbraní ve vesmíru. Samo ji před týdnem vetovalo
před 56 minutami
Ruská armáda na Ukrajině opět použila zakázané chemické zbraně, tvrdí USA
před 1 hodinou
Turecko se přidá k žalobě JAR, která u Mezinárodního soudního dvora viní Izrael z genocidy
před 1 hodinou
Medvěd na Slovensku opět zaútočil na člověka. Šlo o houbaře
před 2 hodinami
Letní počasí se příští týden nevrátí, teploty se ale ustálí
před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
Klimatický fenomén známý jako El Niňo byl klíčovou příčinou nízkých srážek a rekordního sucha, které loni narušily lodní dopravu v Panamském průplavu. Ve středu to uvedli vědci, informuje agentura AP.
Zdroj: Libor Novák