ROZHOVOR | Exkluzivně: Rusko je nebezpečnější než Severní Korea. KLDR jen hraje divadlo pro své občany, ale je v šachu, říká pro EZ ukrajinský politik

ROZHOVOR - Ruská hrozba kybernetickými útoky a šířením své propagandy je větší, než Severní Korea se svým jaderným programem. To si myslí Ihor Huz, poslanec ukrajinského parlamentu za stranu Lidová fronta, zástupce Výboru pro zahraniční politiku a člen Meziparlamentní unie ČR - Ukrajina. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz například uvedl, že nebezpečí v mezinárodním měřítku představují obě země, ale Rusko má lepší diplomatické páky.

Pane poslanče, jaká je dnes největší hrozba pro mezinárodní bezpečnost. Je to Rusko, Severní Korea, nebo ještě někdo další?Je třeba uznat, že jak Rusko, tak KLDR symbolizují globální nestabilitu, což mezinárodní bezpečnost nepochybně ohrožuje. Já bych do tohoto seznamu přidal ještě radikální islám, který vytvořil z Blízkého východu velmi nestabilní bod. Avšak to není to samé jako stát – agresor.

Která jsou podle vás ve světě další místa se znaky nestability?Jsou to oblasti, ve kterých nejčastěji operují tyto tři symboly nestability. Krym a Donbas, kde se snaží Rusko o to, aby obsadilo suverénní stát, Korejský poloostrov a právě oblast Arabského poloostrova, kde je nejčastější výskyt radikálních islámských sil.

V čem vidíte nebezpečí pro svět ze strany Ruska a Severní Koreje?Tak především, je třeba tyto dvě země rozdělovat, ne spojovat. Jejich nebezpečí pro světovou společnost nejsou totožná.

Dobře, v čem je tedy nebezpečné Rusko?Hlavně v tom, že stále pokračuje ruská vojenská agrese v oblasti Doněcku a Luhansku, pokračují represe Krymských Tatarů po anexi poloostrova a provádí kyberútoky v různých zemích, především ve Spojených státech a Velké Británii.

Čím si tyto útoky vysvětlujete? Co je ruským cílem?Musíme si uvědomit, že Rusko tu vede hybridní válku s celým světem, snaží se mít všude svůj vliv. Kyberútoky jsou prováděny za účelem ovlivňování voleb, referend a jiných ústavních procesů. Rusko také financuje některé radikální strany v Evropské unii, například francouzskou Národní frontu, a také nevládní organizace. Její propaganda je všude. Navíc se snaží vystrašit západní státy svými dalšími vojenskými činy.

Které činy máte konkrétně na mysli?Například to, že Rusko neustále zvyšuje výdaje na armádu a na svoje speciální jednotky. Chce dostat tyto své složky na úroveň západních mocností. K tomu samozřejmě patří i „hra svalů“, kterou Rusko rozpoutalo na hranicích členských zemí NATO.

Můžete uvést příklad?Samozřejmě. Podívejte se třeba na záříjové cvičení Západ-2017, které ruská armáda prováděla s tou běloruskou velmi blízko hranic NATO. Rusko také zůstává v Sýrii, kde se prostřednictvím zbraní snaží prosazovat své geopolitické ambice.

V čem je Severní Korea jiná?KLDR je baštou populismu, splněných snů a zastrašování. Severní Korea uvedla do chodu svůj jaderný program, vyrábí nukleární zbraně, zkouší balistické rakety. Vyrábí je jako nástroj k zastrašení svých nepřátel v regionu. Tomu přidávají na vážnosti i „velká“ prohlášení Kim Čong-una, jehož rétorika je mimo jiné i divadlem pro publikum. Jaderné zbraně se mají stát jakýmsi symbolem velkého severokorejského národa.

Je to tedy tak, že se Severní Korea omezuje jen na jaderné zbraně?Nemusí to tak být. Experti mají podezření, že některé počítačové viry, které poškodily mnoho počítačových systémů ve světě, mohou být severokorejského původu. Domnívám se, že se Severní Korea může snažit i o ovládnutí informačních technologií.

Včera Severní Korea otestovala balistickou střelu, která prý má potenciál k tomu doletět až na východní pobřeží Spojených států. Jak si myslíte, že na to USA zareaguje?Jsem přesvědčen o tom, že koalice Spojených států, Jižní Koreji a Japonska má konkrétní plán na odražení potenciálního severokorejského útoku.

Nemyslíte si, že Spojené státy na KLDR zaútočí?To podle mě není pravděpodobné. I přes různá silná slova Donalda Trumpa adresovaná Severní Koreji si je prezident USA vědom, že možná rizika a ztráty, které by hrozily při „preventivním útoku“ na KLDR, by byly velké. Proto soudím, že útok na Korejský poloostrov ze strany Spojených států a jejich spojenců není příliš pravděpodobný.

A jaká je pravděpodobnost útoku z druhé strany?Také si nemyslím, že by k tomu došlo. Jedinému pořádnému spojenci KLDR – Číně – se do otevřeného boje nechce. Naopak přesvědčuje o tom, že takové konflikty se mají jak na regionální, tak na globální úrovni řešit diplomatickou cestou. Navíc velká vojenská operace na Korejském poloostrově by nebyla pro Čínu výhodná.

Na závěr mi povězte, která z těchto dvou zemí je tedy podle vás větším nebezpečím pro bezpečnost ve světě?S ohledem na skutečné hrozby, které prezentují světu oba státy, vytváří Rusko větší bezpečnostní rizika. Rusko má mnohem vyspělejší technologie, armádu, ekonomické a diplomatické možnosti. Navíc agresí na Ukrajině a zapojením se do konfliktu v Sýrii dokázalo, že je připraveno k činům. To pro Severní Koreu neplatí, ta zatím "jen" vyhrožuje.

Navíc tu je ještě jeden důvod, proč je Rusko dnes nebezpečnější než Severní Korea. Zatímco KLDR je víceméně držena v šachu trojicí Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea, která má situaci zatím pod palcem, tak Rusko se vymklo jakékoli kontrole. Sankce zemí OSN se míjejí účinkem, kvůli hybridní kybernetické válce se po popředí evropských států dostávají populistické strany financované Ruskem a navíc má Rusko velké zásoby ropy a zemního plynu, což je žádaná komodita na mezinárodním trhu.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Ihor Huz (ukrajinský poslanec) Ukrajina Bezpečnostní výbor nebezpečí Rusko Severní Korea (KLDR) Islámský stát (IS) radikalizace USA (Spojené státy americké) Donald Trump Kim Čong-un Japonsko Jižní Korea Jaderné zbraně válka Kybernetická bezpečnost test rakety dlouhého doletu

Aktuálně se děje

před 55 minutami

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

před 1 hodinou

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 3 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 4 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 6 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy