ROZHOVOR - Ruská hrozba kybernetickými útoky a šířením své propagandy je větší, než Severní Korea se svým jaderným programem. To si myslí Ihor Huz, poslanec ukrajinského parlamentu za stranu Lidová fronta, zástupce Výboru pro zahraniční politiku a člen Meziparlamentní unie ČR - Ukrajina. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz například uvedl, že nebezpečí v mezinárodním měřítku představují obě země, ale Rusko má lepší diplomatické páky.
Pane poslanče, jaká je dnes největší hrozba pro mezinárodní bezpečnost. Je to Rusko, Severní Korea, nebo ještě někdo další?Je třeba uznat, že jak Rusko, tak KLDR symbolizují globální nestabilitu, což mezinárodní bezpečnost nepochybně ohrožuje. Já bych do tohoto seznamu přidal ještě radikální islám, který vytvořil z Blízkého východu velmi nestabilní bod. Avšak to není to samé jako stát – agresor.
Která jsou podle vás ve světě další místa se znaky nestability?Jsou to oblasti, ve kterých nejčastěji operují tyto tři symboly nestability. Krym a Donbas, kde se snaží Rusko o to, aby obsadilo suverénní stát, Korejský poloostrov a právě oblast Arabského poloostrova, kde je nejčastější výskyt radikálních islámských sil.
V čem vidíte nebezpečí pro svět ze strany Ruska a Severní Koreje?Tak především, je třeba tyto dvě země rozdělovat, ne spojovat. Jejich nebezpečí pro světovou společnost nejsou totožná.
Dobře, v čem je tedy nebezpečné Rusko?Hlavně v tom, že stále pokračuje ruská vojenská agrese v oblasti Doněcku a Luhansku, pokračují represe Krymských Tatarů po anexi poloostrova a provádí kyberútoky v různých zemích, především ve Spojených státech a Velké Británii.
Čím si tyto útoky vysvětlujete? Co je ruským cílem?Musíme si uvědomit, že Rusko tu vede hybridní válku s celým světem, snaží se mít všude svůj vliv. Kyberútoky jsou prováděny za účelem ovlivňování voleb, referend a jiných ústavních procesů. Rusko také financuje některé radikální strany v Evropské unii, například francouzskou Národní frontu, a také nevládní organizace. Její propaganda je všude. Navíc se snaží vystrašit západní státy svými dalšími vojenskými činy.
Které činy máte konkrétně na mysli?Například to, že Rusko neustále zvyšuje výdaje na armádu a na svoje speciální jednotky. Chce dostat tyto své složky na úroveň západních mocností. K tomu samozřejmě patří i „hra svalů“, kterou Rusko rozpoutalo na hranicích členských zemí NATO.
Můžete uvést příklad?Samozřejmě. Podívejte se třeba na záříjové cvičení Západ-2017, které ruská armáda prováděla s tou běloruskou velmi blízko hranic NATO. Rusko také zůstává v Sýrii, kde se prostřednictvím zbraní snaží prosazovat své geopolitické ambice.
V čem je Severní Korea jiná?KLDR je baštou populismu, splněných snů a zastrašování. Severní Korea uvedla do chodu svůj jaderný program, vyrábí nukleární zbraně, zkouší balistické rakety. Vyrábí je jako nástroj k zastrašení svých nepřátel v regionu. Tomu přidávají na vážnosti i „velká“ prohlášení Kim Čong-una, jehož rétorika je mimo jiné i divadlem pro publikum. Jaderné zbraně se mají stát jakýmsi symbolem velkého severokorejského národa.
Je to tedy tak, že se Severní Korea omezuje jen na jaderné zbraně?Nemusí to tak být. Experti mají podezření, že některé počítačové viry, které poškodily mnoho počítačových systémů ve světě, mohou být severokorejského původu. Domnívám se, že se Severní Korea může snažit i o ovládnutí informačních technologií.
Včera Severní Korea otestovala balistickou střelu, která prý má potenciál k tomu doletět až na východní pobřeží Spojených států. Jak si myslíte, že na to USA zareaguje?Jsem přesvědčen o tom, že koalice Spojených států, Jižní Koreji a Japonska má konkrétní plán na odražení potenciálního severokorejského útoku.
Nemyslíte si, že Spojené státy na KLDR zaútočí?To podle mě není pravděpodobné. I přes různá silná slova Donalda Trumpa adresovaná Severní Koreji si je prezident USA vědom, že možná rizika a ztráty, které by hrozily při „preventivním útoku“ na KLDR, by byly velké. Proto soudím, že útok na Korejský poloostrov ze strany Spojených států a jejich spojenců není příliš pravděpodobný.
A jaká je pravděpodobnost útoku z druhé strany?Také si nemyslím, že by k tomu došlo. Jedinému pořádnému spojenci KLDR – Číně – se do otevřeného boje nechce. Naopak přesvědčuje o tom, že takové konflikty se mají jak na regionální, tak na globální úrovni řešit diplomatickou cestou. Navíc velká vojenská operace na Korejském poloostrově by nebyla pro Čínu výhodná.
Na závěr mi povězte, která z těchto dvou zemí je tedy podle vás větším nebezpečím pro bezpečnost ve světě?S ohledem na skutečné hrozby, které prezentují světu oba státy, vytváří Rusko větší bezpečnostní rizika. Rusko má mnohem vyspělejší technologie, armádu, ekonomické a diplomatické možnosti. Navíc agresí na Ukrajině a zapojením se do konfliktu v Sýrii dokázalo, že je připraveno k činům. To pro Severní Koreu neplatí, ta zatím "jen" vyhrožuje.
Navíc tu je ještě jeden důvod, proč je Rusko dnes nebezpečnější než Severní Korea. Zatímco KLDR je víceméně držena v šachu trojicí Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea, která má situaci zatím pod palcem, tak Rusko se vymklo jakékoli kontrole. Sankce zemí OSN se míjejí účinkem, kvůli hybridní kybernetické válce se po popředí evropských států dostávají populistické strany financované Ruskem a navíc má Rusko velké zásoby ropy a zemního plynu, což je žádaná komodita na mezinárodním trhu.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Ihor Huz (ukrajinský poslanec) , Ukrajina , Bezpečnostní výbor , nebezpečí , Rusko , Severní Korea (KLDR) , Islámský stát (IS) , radikalizace , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Kim Čong-un , Japonsko , Jižní Korea , Jaderné zbraně , válka , Kybernetická bezpečnost , test rakety dlouhého doletu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák