ROZHOVOR | Exkluzivně: Rusko je nebezpečnější než Severní Korea. KLDR jen hraje divadlo pro své občany, ale je v šachu, říká pro EZ ukrajinský politik

ROZHOVOR - Ruská hrozba kybernetickými útoky a šířením své propagandy je větší, než Severní Korea se svým jaderným programem. To si myslí Ihor Huz, poslanec ukrajinského parlamentu za stranu Lidová fronta, zástupce Výboru pro zahraniční politiku a člen Meziparlamentní unie ČR - Ukrajina. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz například uvedl, že nebezpečí v mezinárodním měřítku představují obě země, ale Rusko má lepší diplomatické páky.

Pane poslanče, jaká je dnes největší hrozba pro mezinárodní bezpečnost. Je to Rusko, Severní Korea, nebo ještě někdo další?Je třeba uznat, že jak Rusko, tak KLDR symbolizují globální nestabilitu, což mezinárodní bezpečnost nepochybně ohrožuje. Já bych do tohoto seznamu přidal ještě radikální islám, který vytvořil z Blízkého východu velmi nestabilní bod. Avšak to není to samé jako stát – agresor.

Která jsou podle vás ve světě další místa se znaky nestability?Jsou to oblasti, ve kterých nejčastěji operují tyto tři symboly nestability. Krym a Donbas, kde se snaží Rusko o to, aby obsadilo suverénní stát, Korejský poloostrov a právě oblast Arabského poloostrova, kde je nejčastější výskyt radikálních islámských sil.

V čem vidíte nebezpečí pro svět ze strany Ruska a Severní Koreje?Tak především, je třeba tyto dvě země rozdělovat, ne spojovat. Jejich nebezpečí pro světovou společnost nejsou totožná.

Dobře, v čem je tedy nebezpečné Rusko?Hlavně v tom, že stále pokračuje ruská vojenská agrese v oblasti Doněcku a Luhansku, pokračují represe Krymských Tatarů po anexi poloostrova a provádí kyberútoky v různých zemích, především ve Spojených státech a Velké Británii.

Čím si tyto útoky vysvětlujete? Co je ruským cílem?Musíme si uvědomit, že Rusko tu vede hybridní válku s celým světem, snaží se mít všude svůj vliv. Kyberútoky jsou prováděny za účelem ovlivňování voleb, referend a jiných ústavních procesů. Rusko také financuje některé radikální strany v Evropské unii, například francouzskou Národní frontu, a také nevládní organizace. Její propaganda je všude. Navíc se snaží vystrašit západní státy svými dalšími vojenskými činy.

Které činy máte konkrétně na mysli?Například to, že Rusko neustále zvyšuje výdaje na armádu a na svoje speciální jednotky. Chce dostat tyto své složky na úroveň západních mocností. K tomu samozřejmě patří i „hra svalů“, kterou Rusko rozpoutalo na hranicích členských zemí NATO.

Můžete uvést příklad?Samozřejmě. Podívejte se třeba na záříjové cvičení Západ-2017, které ruská armáda prováděla s tou běloruskou velmi blízko hranic NATO. Rusko také zůstává v Sýrii, kde se prostřednictvím zbraní snaží prosazovat své geopolitické ambice.

V čem je Severní Korea jiná?KLDR je baštou populismu, splněných snů a zastrašování. Severní Korea uvedla do chodu svůj jaderný program, vyrábí nukleární zbraně, zkouší balistické rakety. Vyrábí je jako nástroj k zastrašení svých nepřátel v regionu. Tomu přidávají na vážnosti i „velká“ prohlášení Kim Čong-una, jehož rétorika je mimo jiné i divadlem pro publikum. Jaderné zbraně se mají stát jakýmsi symbolem velkého severokorejského národa.

Je to tedy tak, že se Severní Korea omezuje jen na jaderné zbraně?Nemusí to tak být. Experti mají podezření, že některé počítačové viry, které poškodily mnoho počítačových systémů ve světě, mohou být severokorejského původu. Domnívám se, že se Severní Korea může snažit i o ovládnutí informačních technologií.

Včera Severní Korea otestovala balistickou střelu, která prý má potenciál k tomu doletět až na východní pobřeží Spojených států. Jak si myslíte, že na to USA zareaguje?Jsem přesvědčen o tom, že koalice Spojených států, Jižní Koreji a Japonska má konkrétní plán na odražení potenciálního severokorejského útoku.

Nemyslíte si, že Spojené státy na KLDR zaútočí?To podle mě není pravděpodobné. I přes různá silná slova Donalda Trumpa adresovaná Severní Koreji si je prezident USA vědom, že možná rizika a ztráty, které by hrozily při „preventivním útoku“ na KLDR, by byly velké. Proto soudím, že útok na Korejský poloostrov ze strany Spojených států a jejich spojenců není příliš pravděpodobný.

A jaká je pravděpodobnost útoku z druhé strany?Také si nemyslím, že by k tomu došlo. Jedinému pořádnému spojenci KLDR – Číně – se do otevřeného boje nechce. Naopak přesvědčuje o tom, že takové konflikty se mají jak na regionální, tak na globální úrovni řešit diplomatickou cestou. Navíc velká vojenská operace na Korejském poloostrově by nebyla pro Čínu výhodná.

Na závěr mi povězte, která z těchto dvou zemí je tedy podle vás větším nebezpečím pro bezpečnost ve světě?S ohledem na skutečné hrozby, které prezentují světu oba státy, vytváří Rusko větší bezpečnostní rizika. Rusko má mnohem vyspělejší technologie, armádu, ekonomické a diplomatické možnosti. Navíc agresí na Ukrajině a zapojením se do konfliktu v Sýrii dokázalo, že je připraveno k činům. To pro Severní Koreu neplatí, ta zatím "jen" vyhrožuje.

Navíc tu je ještě jeden důvod, proč je Rusko dnes nebezpečnější než Severní Korea. Zatímco KLDR je víceméně držena v šachu trojicí Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea, která má situaci zatím pod palcem, tak Rusko se vymklo jakékoli kontrole. Sankce zemí OSN se míjejí účinkem, kvůli hybridní kybernetické válce se po popředí evropských států dostávají populistické strany financované Ruskem a navíc má Rusko velké zásoby ropy a zemního plynu, což je žádaná komodita na mezinárodním trhu.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Martin Poliačik během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. (použito se svolením Martina Poliačika) Rozhovor

Prezidentské volby jako souboj o povahu Slovenska. Pellegrini by hrál vlastní politickou hru, říká Poliačik pro EZ

Prezidentské volby jsou soubojem o povahu slovenského státu, říká dlouholetý poslanec Národní rady SR Martin Poliačik v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. V parlamentu seděl deset let, téměř tři desetiletí se věnuje kritickému myšlení. Zkušený politik, který loni působil jako zástupce ředitelky ukrajinské pobočky mezinárodní organizace GLOBSEC v Kyjevě, míní, že Peter Pellegrini nemusí být v případě volebního triumfu výrazně proruskou postavou v roli prezidenta. 

Více souvisejících

rozhovor Ihor Huz (ukrajinský poslanec) Ukrajina Bezpečnostní výbor nebezpečí Rusko Severní Korea (KLDR) Islámský stát (IS) radikalizace USA (Spojené státy americké) Donald Trump Kim Čong-un Japonsko Jižní Korea Jaderné zbraně válka Kybernetická bezpečnost test rakety dlouhého doletu

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 31 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní

V Česku v souvislosti s nárůstem počtu případů černého kašle v letošním roce výrazně stoupl zájem o očkování. Ministerstvo zdravotnictví ve středu na sociální síti X uvedlo, že probíhají jednání o dodávce dalších vakcín. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy