ROZHOVOR | Exkluzivně: Rusko je nebezpečnější než Severní Korea. KLDR jen hraje divadlo pro své občany, ale je v šachu, říká pro EZ ukrajinský politik

ROZHOVOR - Ruská hrozba kybernetickými útoky a šířením své propagandy je větší, než Severní Korea se svým jaderným programem. To si myslí Ihor Huz, poslanec ukrajinského parlamentu za stranu Lidová fronta, zástupce Výboru pro zahraniční politiku a člen Meziparlamentní unie ČR - Ukrajina. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz například uvedl, že nebezpečí v mezinárodním měřítku představují obě země, ale Rusko má lepší diplomatické páky.

Pane poslanče, jaká je dnes největší hrozba pro mezinárodní bezpečnost. Je to Rusko, Severní Korea, nebo ještě někdo další?Je třeba uznat, že jak Rusko, tak KLDR symbolizují globální nestabilitu, což mezinárodní bezpečnost nepochybně ohrožuje. Já bych do tohoto seznamu přidal ještě radikální islám, který vytvořil z Blízkého východu velmi nestabilní bod. Avšak to není to samé jako stát – agresor.

Která jsou podle vás ve světě další místa se znaky nestability?Jsou to oblasti, ve kterých nejčastěji operují tyto tři symboly nestability. Krym a Donbas, kde se snaží Rusko o to, aby obsadilo suverénní stát, Korejský poloostrov a právě oblast Arabského poloostrova, kde je nejčastější výskyt radikálních islámských sil.

V čem vidíte nebezpečí pro svět ze strany Ruska a Severní Koreje?Tak především, je třeba tyto dvě země rozdělovat, ne spojovat. Jejich nebezpečí pro světovou společnost nejsou totožná.

Dobře, v čem je tedy nebezpečné Rusko?Hlavně v tom, že stále pokračuje ruská vojenská agrese v oblasti Doněcku a Luhansku, pokračují represe Krymských Tatarů po anexi poloostrova a provádí kyberútoky v různých zemích, především ve Spojených státech a Velké Británii.

Čím si tyto útoky vysvětlujete? Co je ruským cílem?Musíme si uvědomit, že Rusko tu vede hybridní válku s celým světem, snaží se mít všude svůj vliv. Kyberútoky jsou prováděny za účelem ovlivňování voleb, referend a jiných ústavních procesů. Rusko také financuje některé radikální strany v Evropské unii, například francouzskou Národní frontu, a také nevládní organizace. Její propaganda je všude. Navíc se snaží vystrašit západní státy svými dalšími vojenskými činy.

Které činy máte konkrétně na mysli?Například to, že Rusko neustále zvyšuje výdaje na armádu a na svoje speciální jednotky. Chce dostat tyto své složky na úroveň západních mocností. K tomu samozřejmě patří i „hra svalů“, kterou Rusko rozpoutalo na hranicích členských zemí NATO.

Můžete uvést příklad?Samozřejmě. Podívejte se třeba na záříjové cvičení Západ-2017, které ruská armáda prováděla s tou běloruskou velmi blízko hranic NATO. Rusko také zůstává v Sýrii, kde se prostřednictvím zbraní snaží prosazovat své geopolitické ambice.

V čem je Severní Korea jiná?KLDR je baštou populismu, splněných snů a zastrašování. Severní Korea uvedla do chodu svůj jaderný program, vyrábí nukleární zbraně, zkouší balistické rakety. Vyrábí je jako nástroj k zastrašení svých nepřátel v regionu. Tomu přidávají na vážnosti i „velká“ prohlášení Kim Čong-una, jehož rétorika je mimo jiné i divadlem pro publikum. Jaderné zbraně se mají stát jakýmsi symbolem velkého severokorejského národa.

Je to tedy tak, že se Severní Korea omezuje jen na jaderné zbraně?Nemusí to tak být. Experti mají podezření, že některé počítačové viry, které poškodily mnoho počítačových systémů ve světě, mohou být severokorejského původu. Domnívám se, že se Severní Korea může snažit i o ovládnutí informačních technologií.

Včera Severní Korea otestovala balistickou střelu, která prý má potenciál k tomu doletět až na východní pobřeží Spojených států. Jak si myslíte, že na to USA zareaguje?Jsem přesvědčen o tom, že koalice Spojených států, Jižní Koreji a Japonska má konkrétní plán na odražení potenciálního severokorejského útoku.

Nemyslíte si, že Spojené státy na KLDR zaútočí?To podle mě není pravděpodobné. I přes různá silná slova Donalda Trumpa adresovaná Severní Koreji si je prezident USA vědom, že možná rizika a ztráty, které by hrozily při „preventivním útoku“ na KLDR, by byly velké. Proto soudím, že útok na Korejský poloostrov ze strany Spojených států a jejich spojenců není příliš pravděpodobný.

A jaká je pravděpodobnost útoku z druhé strany?Také si nemyslím, že by k tomu došlo. Jedinému pořádnému spojenci KLDR – Číně – se do otevřeného boje nechce. Naopak přesvědčuje o tom, že takové konflikty se mají jak na regionální, tak na globální úrovni řešit diplomatickou cestou. Navíc velká vojenská operace na Korejském poloostrově by nebyla pro Čínu výhodná.

Na závěr mi povězte, která z těchto dvou zemí je tedy podle vás větším nebezpečím pro bezpečnost ve světě?S ohledem na skutečné hrozby, které prezentují světu oba státy, vytváří Rusko větší bezpečnostní rizika. Rusko má mnohem vyspělejší technologie, armádu, ekonomické a diplomatické možnosti. Navíc agresí na Ukrajině a zapojením se do konfliktu v Sýrii dokázalo, že je připraveno k činům. To pro Severní Koreu neplatí, ta zatím "jen" vyhrožuje.

Navíc tu je ještě jeden důvod, proč je Rusko dnes nebezpečnější než Severní Korea. Zatímco KLDR je víceméně držena v šachu trojicí Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea, která má situaci zatím pod palcem, tak Rusko se vymklo jakékoli kontrole. Sankce zemí OSN se míjejí účinkem, kvůli hybridní kybernetické válce se po popředí evropských států dostávají populistické strany financované Ruskem a navíc má Rusko velké zásoby ropy a zemního plynu, což je žádaná komodita na mezinárodním trhu.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Ihor Huz (ukrajinský poslanec) Ukrajina Bezpečnostní výbor nebezpečí Rusko Severní Korea (KLDR) Islámský stát (IS) radikalizace USA (Spojené státy americké) Donald Trump Kim Čong-un Japonsko Jižní Korea Jaderné zbraně válka Kybernetická bezpečnost test rakety dlouhého doletu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy