Alexander Dubček, zakladatel "socialismu s lidskou tváří". Chorvatská média vzpomněla na kulaté výročí začátku Pražského jara

Záhřeb - Sdělovací prostředky v Chorvatsku ani po dlouhé době nezapomínají na někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka. Agentura Hina připomněla, že zanedlouho uplyne 50 let od chvíle, kdy vymyslel ideologii "socialismu s lidskou tváří". Jak píše chorvatská agentura, ten uvedou již brzy nemilosrdně v zapomnění ruské tanky.

Tehdy šestačtyřicetiletý netypický komunistický politik se šarmantním úsměvem, na rozdíl od ostatních soudruhů se zamračenými tvářemi, píše chorvatská agentura, vyměnil v čele Komunistické strany Československa (KSČ) dogmatického Antonína Novotného, který byl "velmi nepopulární v pražských intelektuálních kruzích" a rovněž mezi Slováky, kteří požadovali větší autonomii.

To, co na první pohled vypadalo jako banální handrkování mezi komunistickými frakcemi, se přetvořilo do nebývalé reformy v rámci zemí ve východním bloku za "železnou oponou", které žily pod "jednoznačnou dominancí Moskvy".

"Dubček je zcela bez pochyby symbolem Pražského jara, ale jeho historická role je mnohem komplikovanější," uvedl pro agenturu Hina historik Oldřich Tůma.

"Objevoval se mezi lidmi, šel plavat do veřejného bazénu, sledoval s ostatními fotbalové a hokejové zápasy, ale především to byl komunista a z tohoto rámce nikdy nevystoupil," dodal někdejší dlouholetý ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

"Vždy jsem ho vnímala jako spravedlivého, poctivého člověka. Byl to charakter, ale zároveň byl nejistý, nerozhodný. Byl spíš než protagonistou tehdejších událostí jejich symbolem," vzpomíná socioložka Jiřina Šiklová.

Zuření Kremlu

Obklopen nespokojeným obyvatelstvem, které bylo již unaveno neustálým nedostatkem všeho, píše Hina, Dubček reorganizoval směr ubírání politiky KSČ. Nejprve z pohledu ekonomiky. Už jen tato stačilo na to, aby v Moskvě soudruzi "pozvedli obočí".

To, co však následovalo, Moskvu zcela rozzuřilo: Praha oficiálně uvolnila cenzuru, což okamžitě vedlo k nebývalé liberalizace sdělovacích prostředků a kultury. Objevují se různé nekomunistické organizace jako např. K 231, který se skládá z někdejších politických vězňů, a objevuje se i politická opozice.

Vydávané jsou knihy, které byly dříve zakázány, například Solženicynův Jeden den Ivana Děnisoviče. Hrají se divadelní hry Václava Havla a Milana Kundery, aktivních účastníků Pražského jara, a dochází rovněž k mírnému pootevření hranic. Promítají se do té doby zakázané filmy, pouští se moderní hudba, konají se veřejné diskuze ve svobodném duchu.

"Najednou média začala klást otázky a otvírat témata, která byla před měsícem nepředstavitelná, to vyzdvihlo naději celé společnosti vysoko nahoru. Mnohem výš, než to plánoval sám Dubček," řekl pro Hinu Tůma.

Dubček přestal události kontrolovat. Stál mezi dvěma mlýnskými kameny - československou společností, která dělala tlak na demokratizaci, a rozzuřeným Leonidem Brežněvem, jenž toužil po udržení své gubernie.

Poslední kapkou, po které se rozhodl k vojenské intervenci, píše chorvatské médium, byly povzbuzovací dopisy vůdců NDR Waltera Ulbricha a Poláka Wladyslawa Gomulky.

Největší tragédie Dubčekova života

Vojenská invaze na Československo začala 21. srpna 1968. K sovětským tankům se připojila vojska dalších čtyř zemí Varšavské smlouvy: Maďarska, Bulharska, Polska a Východního Německa. V prvních dnech, píše Hina, bylo zabito asi 100 lidí.

"Zasvětil jsem celý svůj život spolupráci se Sovětským svazem a tohle mi udělali. Je to největší tragédie v mém životě," řekl Dubček předtím, než ho zadrželi, odvezli do Moskvy a poníženého jej donutili, aby podepsal protokol o "normalizaci situace".

Dubček byl o rok později, píše Hina, propuštěn a umlčen. Národ se smířil se svým osudem navzdory obětem, mezi nimiž byl i student Jan Palach, jenž se zapálil na hlavním pražském náměstí v naději, že znovu zažehne plamen národa k boji. Pražské jaro definitivně zhaslo. Demokracie se do Prahy vrátí až v roce 1989 díky Sametové revoluci.

Alexander Dubček byl po Pražském jaru poslán na Slovensko, aby tu pracoval na lesním hospodářství. Zemřel 7. listopadu 1992 ve věku 70 při autonehodě.

Když se dnes vzpomíná na rok 1968, je Pražské jaro vnímáno jako velký úspěch, neboť podle Šiklové dalo pořádnou ránu a trhlinu sovětskému pohledu na svět.

"Socialismus s lidskou tváří zůstal v paměti jako druhá možnost. Neměli jsme tu mít socialismus sovětského typu s jejich zakazováním," uvedla Šiklová pro agenturu Hina.

Související

Alexander Dubček hovoří k lidem během sametové revoluce. Komentář

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara

Před 55 lety, 5. ledna 1968, se funkce prvního tajemníka ÚV KSČ ujal Alexander Dubček. Výměna nejvyššího představitele strany, která v té době držela již téměř dvě desetiletí mocenský monopol v zemi, umožnila zahájení pokusu o reformu československé státně-socialistické diktatury, jež se do historie zapsal jako pražské jaro. Dubček se pro mnohé stal jeho hlavní tváří, přestože ve skutečnosti nebyl hlavním iniciátorem liberalizačních změn.

Více souvisejících

Alexander Dubček socialismus Pražské jaro Varšavská smlouva okupace 1968 Srpen 1968 Leonid Brežněv (sovětský vůdce)

Aktuálně se děje

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem

Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest

Z případu vraždy v Bohuňovicích v Olomouckém kraji je nevídaná rodinná tragédie. Teenagerka podle závěrů vyšetřování zastřelila matku a postřelila otce, přičemž čin kvůli majetkovému prospěchu naplánovala se svým partnerem. Oběma hrozí až výjimečný trest. 

včera

25. prosince 2025 21:05

Volodymyr Zelenskyj

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

25. prosince 2025 19:48

Donald Trump

Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček

Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.

25. prosince 2025 18:35

Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu

Ukrajinská armáda během čtvrtka podnikla masivní úder na energetickou infrastrukturu hluboko v ruském vnitrozemí. Podle oficiálních informací ukrajinského generálního štábu zasáhly britské střely Storm Shadow ropnou rafinerii v Novošahtinsku v Rostovské oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy