Palestinské militantní hnutí Hamás v pondělí katarským vyjednavačům sdělilo, že je připraveno k propuštění 70 žen a dětí zadržovaných v Gaze, výměnou za pětidenní příměří s Izraelem. Uvedla to agentura Reuters.
"Příměří by mělo zahrnovat úplný klid zbraní a umožnit přísun humanitární pomoci všude do Pásma Gazy," uvedl Abú Ubajdá, mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu, v hlasové nahrávce zveřejněné na kanálu skupiny na platformě Telegram.
Zároveň obvinil Izrael z "otálení a vyhýbání se" dohodě. "Minulý týden zde bylo úsilí ze strany katarských bratrů o propuštění ženy a děti z řad nepřátelských zajatců výměnou za 200 palestinských dětí a 75 žen zadržovaných nepřítelem," uvedl dále Abú Ubajdá.
Palestinské militantní hnutí ale následně oznámilo, že pozastavuje jednání o propuštění rukojmí, které zadržuje v Pásmu Gazy od útoku na Izrael ze 7. října. Tento krok hnutí odůvodnilo izraelským bombardováním nemocnice Al Shifa v Gaze.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dříve naznačil, že "by mohlo dojít" k dohodě s hnutím Hamás o propuštění rukojmí. Nejmenovaný představitel Spojených států potvrdil, že možná dohoda o propuštění rukojmí, o které se v současnosti jedná, se týká výměny 80 žen a dětí za palestinské ženy a teenagery, které zadržuje Izrael. USA podle něj hledají i jiné možnosti a není jisté, jestli některá z nich bude úspěšná.
Pozastavení jednání ze strany Hamásu přišlo pár hodin poté, co izraelský nálet zničil kardiologické oddělení nemocnice Al Shifa, největšího zdravotnického zařízení v Pásmu Gazy. V okolí nemocnice zároveň probíhaly obtížné boje.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přitom opakovaně opět odmítl jakékoli vyhlídky na příměří. "Rád bych uvedl na pravou míru všechny možné nepravdivé fámy, které posloucháme z různých směrů, a jasně zopakoval jednu věc: nebude žádné příměří bez propuštění našich rukojmí," řekl Netanjahu .
V minulosti se spekulovalo o jednáních o propuštění asi 12 rukojmích včetně šesti Američanů výměnou za třídenní příměří v Gaze. Přestávka v bojích by podle tohoto zdroje umožnila Egyptu dodat do pásma Gazy humanitární pomoc a Hamásu propustit rukojmí.
Americký prezident Joe Biden už v dříve v telefonátu Netanjahuovi řekl, že třídenní zastavení bojů v pásmu Gazy by mohlo pomoci zajistit propuštění části rukojmí. S odvoláním na dva zdroje z Izraele a USA o tom v úterý informoval zpravodajský server Axios.
Americký představitel podle serveru uvedl, že na základě návrhu, o kterém diskutují USA, Izrael a Katar, by hnutí Hamás propustilo deset až 15 rukojmí. Během "přestávky" v bojích by také ověřilo totožnost všech zajatců a poskytlo seznam jejich jmen.
Bílý dům oznámil, že Biden a Netanjahu mluvili o možnosti "taktických přestávek", které by umožnily civilistům bezpečně odejít z oblastí bojů, zajistit pomoc pro ně a mohli vést k propuštění rukojmí.
Izrael přitom ještě před pár dny uvedl, že nepřijme žádné dočasné příměří s Hamásem, dokud radikální palestinské hnutí nepropustí více než 240 rukojmích, které zajalo během útoku na jižní Izrael dne 7. října. Sdělil to přímo premiér Netanjahu, uvedl server France24.
Netanjahu zvažuje výzvu USA k humanitárním přestávkám v bojích. Už v minulosti ale podmínil příměří propuštěním všech zajatců, jejichž počet se pohybuje kolem 240 a nadále roste. Izraelská armáda ve čtvrtek večer oznámila, že obklíčila město Gaza, uvedl mluvčí armády Daniel Hagari. Ten také prohlásil, že o příměří se v současnosti vůbec neuvažuje.
Palestinské militantní hnutí Hamás ale uvedlo, že v nejbližších dnech propustí několik rukojmích, které uneslo do pásma Gazy po útoku na Izrael ze 7. října. "Informovali jsme zprostředkovatele, že v nejbližších dnech propustíme určitý počet cizinců," prohlásil v televizním projevu Abú Ubajdá, mluvčí brigád Izzaddína Kasáma (ozbrojeného křídla Hamásu).
Radikálové podle Izraele zadržují přibližně 240 lidí, které unesli během bezprecedentních útoků před více než třemi týdny. Dosud bylo osvobozeno pět rukojmí, přičemž čtyři z nich Hamás propustil a jednu vojáčku zachránila izraelská armáda během pozemní operace.
Hamás také dříve uvedl, že výměnou za propuštění rukojmích požaduje osvobození 6000 palestinských vězňů. Izrael naopak vzkazuje Hamásu, že chystaná pozemní operace v pásmu Gazy bude zrušena, pokud propustí všechny rukojmí a implicitně se vzdá. Uvedl to Jonathan Conricus, mezinárodní mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) v rozhovoru pro australské rádio ABC.
"Pokud by Hamás vyšel ze svých úkrytů, které skrývá pod izraelskými civilisty, což je to, co nyní dělají, vrátil naše rukojmí a bezpodmínečně se vzdal, pak by válka konec. Pokud to neudělají, pravděpodobně budeme muset jít dovnitř a udělat to." řekl.
Conricus neodpověděl, proč byla pozemní invaze odložena, přestože se o ní mnoho dní mluvilo, místo toho uvedl, že izraelské jednotky "zlikvidují Hamas." Dodal, že lidé "by se měli postavit na jednu stranu...podle toho, jakou máte morálku."
Jak ale uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ), Izrael souhlasil s dočasným odložením plánované pozemní ofenzívy v pásmu Gazy, aby umožnil Spojeným státům rychle přesunout protivzdušnou obranu na Blízký východ, s cílem chránit americké vojáky v regionu.
"Pokud chcete být na straně teroristů nebo na straně Izraele, je to vaše volba," řekl mluvčí IDF. Odpověděl také na otázky týkající se hrozné humanitární situace v Gaze a poznamenal, že nevěří, že by Izrael měl být nucen poskytovat jídlo nepříteli, který "vystřeluje rakety na naše občany a snaží se je zabít."
Izraelská armáda u dříve uvedla, že neplánuje po zničení palestinského militantního hnutí Hamás kontrolovat "život v pásmu Gazy". Uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví nejméně 10 000 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů nejméně 11 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Související
Netanjahu odcestoval do Káhiry jednat o příměří s Hamásem, tvrdí Reuters. Jeho mluvčí to popírá
Ve válce Izraele proti Hamásu v palestinském Pásmu Gazy zemřelo přes 45 000 lidí
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Pásmo Gazy , Hamás
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek