Nová Erdoganova podmínka švédského členství v NATO: Turecko na cestě do EU

Ankara přišla s novou podmínkou pro schválení švédské žádosti o členství v Severoatlantické alianci. Teď už tureckému prezidentovi nejde pouze o přístup Stockholmu ke kurdským skupinám, které Ankara považuje za teroristické organizace, nýbrž ve hře je vstup samotného Turecka do EU. 

„Nejprve vydláždíme cestu Turecku do Evropské unie a pak vydláždíme cestu Švédsku, stejně jako jsme vydláždili cestu Finsku,“ řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při pondělním projevu na istanbulském Atatürkově letišti před odletem na zítřejší summit NATO v litevském Vilniusu, píše Politico

Summit chce využít k tomu, aby „zopakoval výzvu spojencům, kteří na Turecko uvalují sankce a omezení, aby se od této chyby rychle odvrátili. „Věříme, že co nejrychlejší ukončení války spravedlivým a trvalým mírem ještě více usnadní proces členství Ukrajiny v NATO,“ dodal turecký lídr. 

V neděli Erdogan při rozhovoru se svým americkým protějškem Joem Bidenem zdůrazňoval, že členské státy EU mají vyslat „jasný a silný signál na podporu vstupu Ankary do sedmadvacetičlenného bloku“. 

Turecko je v rámci přístupových jednání k Evropské unii zhruba ve stejné fázi jako Ukrajina či Moldavsko. Kandidátský status získalo v roce 1999, od té doby se ale pokrok zastavil. „Ankara v posledních letech otálela s klíčovými reformami soudnictví a pravomocí prezidentského úřadu,“ zní z Bruselu podle Politico. 

EuroZprávy.cz psaly o vyhasínání nadějí pro vstup Švédska do NATO ještě před vilniuským summitem už před několika týdny. Vedle Turecka vstup totiž neratifikovalo také Maďarsko, kde by se hlasování o švédském členství v Severoatlantické alianci mohlo uskutečnit až na podzim. 

Švédsko ale údajně splnilo požadavky, kterými Turecko podmínilo přijetí jeho členství v NATO, řekl podle médií švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Otázku vstupu země do aliance řešil s Tureckem i americký prezident Joe Biden, který nedávno uvedl, že mu turecký prezident Erdogan v pondělním telefonátu zopakoval přání Ankary koupit stíhačky F-16 od Spojených států. Biden na oplátku chce, aby Ankara stáhla své námitky proti vstupu Švédska do NATO.

Švédsko a Finsko požádaly o členství v NATO v loňském roce, čímž se zbavily dlouhodobé politické neutrality. Nabídky na členství musí být schváleny všemi členy NATO. Švédsko tak nadále, na rozdíl od Finska, čeká na přijetí do Severoatlantické aliance. 

Šéf americké diplomacie Antony Blinken už v květnu řekl, že vstup severské země do aliance může být dokončen v následujících týdnech. „Nemám pochyb, že se to může a musí stát,“ prohlásil podle CNN na tiskové konferenci se švédským premiérem. K začátku července se tak nicméně nestalo.

Související

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan: Izraelské útoky na Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek prohlásil, že izraelské útoky na libanonské hnutí Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet. V rozhovoru pro média v New Yorku vyjádřil naději, že nový americký prezident přispěje ke zlepšení vztahů mezi Ankarou a Washingtonem. Zdůraznil také, že případné zapojení Turecka do organizací BRICS a ASEAN není náhradou za jeho členství v NATO. 

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan Turecko EU (Evropská unie) NATO Švédsko

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy