Orbán se rozčiluje kvůli migrační reformě EU. Maďarsko už ani není demokracie, míní europoslanci

Budapešť má opět problém s migrační politikou Evropské unie. Ačkoliv země migranty nemusí přijímat, premiéru Orbánovi se zajídá i finanční či materiální pomoc státům, které mají s přijímáním a integrací těchto osob problém. Jde o další z řady případů, kdy jde maďarský lídr do přímého střetu s Bruselem. 

Maďarský premiér Viktor Orbán na svém facebooku kritizoval rozhodnutí Evropské unie o migrační politice. „Brusel zneužívá své pravomoci. Chce násilím přemístit migranty do Maďarska. To je nepřijatelné! Chtějí z Maďarska násilím udělat přistěhovaleckou zemi,“ napsal. Na jeho vyjádření upozornil i maďarský server Hiradoti.hu

Právě včera se po mnoha letech neúspěšných snah státy Evropské unie dohodly na migrační reformě. Zahrnuje povinnou solidaritu se zeměmi, které jsou přetíženy žadateli o azyl. Jejím cílem je vytvoření efektivnějšího a spravedlivějšího systému, který umožní rychlejší rozhodování o žádostech o azyl a rozumné rozdělení zodpovědnosti mezi členské státy. 

Země budou sdílet břemeno v přijímání a integraci žadatelů o azyl, zejména v případech, kdy jsou některé země značně zatíženy velkým přílivem migrantů. Na rozdíl od povinného přerozdělování migrantů, které před sedmi lety odmítlo Česko, Maďarsko a Polsko, ale existuje více variant pomoci, napsaly včera EuroZprávy.cz. Mezi ně patří například finanční příspěvek nebo pomoc ve formě vyslání expertů a materiální podpory. 

Dlouhodobých sporů mezi Budapeští a Bruselem si už loni všimla také americká stanice CNN. Evropský parlament uvedl, že Maďarsko již nelze považovat za plnohodnotnou demokracii, informovala.

Parlament v prohlášení odsoudil úmyslné a systematické úsilí maďarské vlády podkopávat evropské hodnoty. Nedostatek rozhodných kroků podle evropských zákonodárců umožnil vznik hybridního režimu volební autokracie neboli ústavního systému, v němž se konají volby, ale chybí respekt k demokratickým normám a standardům. 

Tuto zprávu v hlasování o přijetí podpořilo 433 poslanců, 123 bylo proti a 28 se zdrželo hlasování. Poslanci byli dále znepokojeni několika politickými oblastmi týkajícími se demokracie a základních práv v Maďarsku. Mezi hlavní patří fungování ústavního a volebního systému, nezávislost soudnictví, korupce a střety zájmů a svoboda projevu, včetně plurality médií. 

„Problematická je také akademická svoboda, svoboda náboženského vyznání, svoboda sdružování, právo na rovné zacházení včetně práv LGBTIQ, práva menšin, jakož i práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků,“ konstatovali už vloni poslanci. 

Související

Více souvisejících

Viktor Orbán Maďarsko migrace uprchlíci EU evropský parlament

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Petr Fiala

Vláda schválila novou obrannou strategii, reaguje na válku na Ukrajině

Česko bude mít novou obrannou strategii, která reaguje na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, která se zásadně zhoršila po ruském útoku na Ukrajinu. Dokument schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 4. října 2023. Podpořila také poslanecký návrh novely školského zákona, který mimo jiné zavádí elektronický systém přihlášek na střední školy a rozhodla o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se Slovenskem na dobu deseti dnů.

včera

včera

včera

včera

Wagnerova skupina v Rostově na Donu (24. června 2023).

Co pro Ukrajinu znamená návrat wagnerovců? Za určitých podmínek představuje vážnou hrozbu

Po srpnovém úmrtí velitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina se zdálo, že budoucnost pro jeho žoldáky nevypadá nijak příznivě. Část z nich se odebrala do Běloruska, zatímco jiní podle nejrůznějších zpráv skončili zpátky v Africe, kde se v minulosti zapojovali do konfliktů v několika státech. Nejnovější zprávy ale hovoří o jejich návratu na Ukrajinu, kde mohou v případě sjednocení pod novým velitelem představovat pro Kyjev vážný problém.

včera

včera

Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.

včera

včera

včera

včera

včera

V Benátkách se zřítil autobus z nadjezdu

Proč došlo k tragédii v Benátkách? Itálie má zatím jediné vysvětlení

Za zřícením autobusu z nadjezdu nad železniční tratí u Benátek, při němž zemřelo nejméně 21 lidí, může podle prvních informací stát chyba řidiče. Čtyřicetiletý Alberto Rizzotto z provincie Treviso je jedinou italskou obětí nehody a policie pracuje s verzí, že zkušený řidič mohl trpět zdravotními problémy.

včera

včera

Policisté zastavili dodávku s migranty

Policisté zadrželi už desítky příchozích migrantů. Slovensko zavádí hraniční kontroly s Maďarskem

Slovenská vláda v Bratislavě dnes rozhodla, že od čtvrtka dočasně zavede kontroly na hranicích s Maďarskem kvůli migrační situaci. Tento krok je pokračováním podobných opatření, která v úterý ohlásily také Česká republika, Polsko a Rakousko. Krátce poté, co Česko začalo na hranicích se Slovenskem kontrolovat vytipovaná vozidla, už policie zachytila desítky nelegálních migrantů.

včera

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy