Poláky za týden čekají důležité volby. Může jít o budoucnost celé země

Polsko se za poslední roky stává rostoucí mocností evropského kontinentu. Paradoxně mu pomohl útok Ruska proti Ukrajině z února loňského roku, který Varšavu vynesl do popředí prosazování geopolitických zájmů na východě Evropy. Jenže podle serveru Politico jsou tvrzení o přesouvání rovnováhy sil směrem na východ přehnaná.  

Většinu v Sejmu má strana Právo a spravedlnosti (PiS) s lídrem Jaroslawem Kaczyńskym, která je obecně hodnocena jako populistická. Nespokojená je také řada Poláků podporujících opozičního lídra Donalda Tuska, který dříve působil jako premiér i předseda Evropské komise. Když se na Slovensku konaly parlamentní volby, proběhlo ve Varšavě shromáždění, kterého se zúčastnil až milion lidí. Cílem byla podpora členství v Evropské unii. 

Vládnoucí PiS, která zemi vede od roku 2015, uspořádala vlastní shromáždění v Katovicích na jihu země. Její představitelé popírají, že chtějí ukončit členství v Evropské unii, ačkoliv se s Bruselem několikrát střetli ohledně nejrůznějších témat. 

Polsko rovněž bojuje s nezávislostí národního soudnictví na politice. Kvůli nedodržování eurounijních standardů nemá přístup k až 36 miliardám eur z Fondu pro obnovu a odolnost (RRF). Vláda postupně podniká kroky pro přijetí justičních reforem, dosud se jí ale nedaří přijatou legislativu implementovat. Zasekává se zejména u silně politizovaného ústavního soudu, píše Politico. 

Polská vláda vedená PiS v červnu navíc přijala nový zákon o ruském vlivu. Zákon zřizuje výbor s pravomocemi podobnými prokuratuře, který má činit dohled nad potenciálním šířením ruského vlivu jednotlivce. Následně ho může zbavit možnosti kandidovat do veřejných funkcí na dalších deset let. Schválil ho polský parlament většinou 235 ku 214 hlasů. Jeho kritici ale hlásají, že jde o snahu zdiskreditovat Tuska a další opoziční lídry. 

Středoevropská země čelí řadě dalších problémů. Jedním z nich je například riziko ruského a běloruského vměšování do čistého průběhu voleb. Podle zmocněnce polské vlády pro bezpečnost informačního prostoru Stanislawa Žaryna se Rusko a Bělorusko 15. října pokusí o „rozkolísání emocí veřejnosti“.

Žaryn tvrdí, že ruští a běloruští propagandisté ​​stále více zmiňují blížící se volby v Polsku. Uvádí například, že se již připravuje revoluce v politickém životě Polska a že současná vláda se obává ztráty moci. 

PiS momentálně v průzkumech vede se 35% podporou, Tuskova opozice na něj ztrácí osm procent. Podle Tuska ale ještě může dojít k obratu.