Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu přicestovala do Kyjeva na neohlášenou návštěvu, kde má jednat o možném rozšíření Evropské unie. Při svém setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se má zabývat klíčovými otázkami týkajícími se vstupu země do EU. Uvedl to server Ukrajinska pravda.
Předsedkyně EK bude jednat také o finanční podpoře ze strany EU na obnovu Ukrajiny a sankcích vůči Rusku. Von der Leyenová uvedla, že tato návštěva je již její šestou na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022.
Předsedkyně EK má v plánu představit zprávu o pokroku Ukrajiny v oblasti reforem na příští středu v Bruselu (8. listopadu). Na základě této zprávy budou hlavy vlád a států členských zemí EU v prosinci rozhodovat, zda začít s Kyjevem přístupová jednání. Toto rozhodnutí bude klíčovým bodem summitu EU, který se bude konat 14. a 15. prosince v Bruselu.
Ukrajina požádala o členství v EU krátce po začátku ruské invaze v únoru loňského roku, a v červnu ji byl udělen statut kandidátské země. Šéfka Evropské komise zdůraznila, že Kyjev udělal značný pokrok v procesu směrem k členství v EU. Rozšíření EU bude jedním z klíčových témat summitu, a Evropská komise do té doby předloží zprávy týkající se žádostí o členství od Ukrajiny a Moldavska.
Předseda Evropské rady Charles Michel už dříve uvedl, že podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie (EU) do roku 2030. Musí však být splněny určité podmínky a každý si musí udělat svůj "domácí úkol", řekl v rozhovoru pro německý server Der Spiegel.
Podle Michela musí EU urychlit proces rozhodování o vstupu Ukrajiny, čímž by zároveň ukázala, že je schopna jednat geopoliticky. Zároveň však zdůraznil, že EU nesleví z kritérií přijetí, což platí kromě Ukrajiny i pro ostatní kandidáty včetně Turecka, šesti zemí západního Balkánu a Moldavska.
"Ukrajina a ostatní státy musí uskutečnit reformy, bojovat proti korupci a splnit právní požadavky," upozornil Michel. O otázce rozšiřování se bude diskutovat na zasedání lídrů EU ve čtvrtek a v pátek ve španělské Granadě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před měsíem řekl národu, že členství jeho země v Evropské unii je už jen otázkou času. Uvedl to ve svém pravidelném večerním videoproslovu po návštěvě vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borrella v Kyjevě.
" My všichni víme, že je jen otázkou času, kdy se Ukrajina stane členem EU ," podotkl Zelenskyj. Ukrajinský prezident v souvislosti s předem neohlášeným zasedáním ministrů zahraničních věcí 27 členských zemí Unie v Kyjevě dodal, že toto "setkání se v podstatě konalo již v EU".
Borrell v minulosti odmítl návrhy, podle kterých by měl být vstup Ukrajiny do EU postupný a trvat několik let, uvedl deník The Guardian. Během projevu na setkání ministrů zahraničních věcí členských zemí EU v Kyjevě prohlásil, že členství v EU má být buď úplné, nebo žádné, čímž vyjádřil stále silnější názorový proud narůstající mezi diplomaty ze zemí EU.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová spolu s dalšími politiky navrhla jako jednu z možností přístup Ukrajiny na společný evropský trh a teprve potom plné členství, k němuž by podle ní mohlo dojít za několik let.
Proti tomu se ale ohradil. "Co mají znamenat tyto řeči o částečném členství? Poloviční členství? Čtvrtinové členství? Členství je členství, tečka. Mám to zopakovat? Členství je členství, tečka," prohlásil Borrell.
"Na vlastní oči jsem viděl brutální následky ruské agrese, Ukrajinci bojují s neuvěřitelnou statečností," uvedl dále s tím, že spolupráce mezi Ukrajinou a členskými státy EU je důležitá nejen po stránce vojenské pomoci, ale i z hlediska výcviku ukrajinských vojáků a pilotů.
Na setkání se podle něj řešily i reformy, které musí Ukrajina na své cestě ke členství v Evropské unii učinit. Agentura Reuters s odvoláním na dva úředníky Evropské unie na vysoké úrovni už před létem informovala o dokumentu, který plánuje vydat Evropská komise o posunu Ukrajiny v sedmi podmínkách, jejichž splnění EU požaduje k zahájení přístupových jednání.
Tyto podmínky definovaly evropské orgány po udělení kandidátského statusu zemi v červnu loňského roku. Server US News připomněl, že Ukrajina v posledních řešila případy korupce na vysoké úrovni, a to včetně zadržení předsedy nejvyššího soudu pro podezření z úplatku ve výši 2,7 milionu dolarů.
Dalšími podmínkami pro Ukrajinu je reforma orgánů činných v trestním řízení, opatření proti praní špinavých peněz, zákonů na omezení oligarchů a ochrany práv národnostních menšin.
Podmínky uložené ze strany EU jsou sice v sedmi bodech, nicméně zahrnují další dílčí reformy. Jejich splnění vyžaduje značné úsilí a opravdovou proměnu státu. Ukrajinu ještě čeká zásadní kompletní reforma ústavního soudu a harmonizace zákonů s těmi evropskými.
První zprávu za letošní rok o pokroku Kyjeva vydala už Evropská rada, což je instituce EU stojící na národních zájmech, protože v ní zasedají předsedové vlád nebo hlavy států členských zemí. Týkala se zejména opětovného odsouzení ruské agrese a podpory ukrajinského odporu.
Cesta ke členství v Evropské unii bude pro Kyjev ještě náročná, ačkoliv by si některé země v čele s Polskem a pobaltskými státy přály zrychlený přístupový proces.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně sliboval, že Ukrajina splní všech sedm požadavků ke konci podzimu loňského roku. Nadlidský výkon by to byl i pro zemi, která momentálně nebojuje ve válce. Podle ukrajinských expertů jejich země v létě postupovala velice rychle, na podzim ale ztratila tempo a opatrný pokrok v plnění některých kritérií je vyrovnán úpadkem u jiných.
Podle serveru European Pravda Ukrajina zvládla hmatatelný pokrok pouze v ohledech reformy ústavního soudu, který byl ještě koncem srpna loňského roku „outsiderem“. V listopadu experti hodnotili experti ukrajinský pokrok jako 4,7 z 10, s tím, že 0 znamená žádné plnění podmínek, 10 jejich plné plnění. Za 2,5 měsíce od udělení kandidátského statusu země vystoupala na tuto hodnotu ze 4,4 z 10.
Členství Ukrajiny v EU se ale nelíbí všem. Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek prohlásil, že je potřeba zodpovědět některé "velmi dlouhé a složité otázky", než bude moci Evropská unie zahájit rozhovory o členství s Ukrajinou.
Lídři EU se mají v prosinci rozhodnout, zda zahájí přístupová jednání s Ukrajinou. Orbán ale podle serveru Politico řekl, že se EU musí rozhodnout, zda může "vážně uvažovat" o členství země, která je v současnosti ve válce.
"Nevíme, jak velké je území této země, protože válka stále probíhá, nevíme, jak velká je její populace, když utíkají," řekl Orbán. "Přijmout zemi do EU bez znalosti jejích parametrů , to by bylo bezprecedentní," dodal.
Podle agentury TASR Orbán také uvedl, že s přijetím nové země do Evropské unie musí souhlasit všechny členské země.
Dodal, že zatím se mu nezdá, že by pro takový krok hlasovali i maďarští poslanci. "S těmito ambiciózními plány bych byl opatrný," varoval Orbán v pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Radio.
Související
Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady
EU nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí válku, varuje von der Leyenová
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu
před 1 hodinou
Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas
před 1 hodinou
Tragédie, jakou fotbal nepamatuje. De Miguel zemřel po faulu brankáře
Aktualizováno před 2 hodinami
Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase
před 2 hodinami
Češi proti Rusku na led nenastoupí, oznámil šéf svazu Hadamczik
před 3 hodinami
Volby v USA: Kdy budeme znát výsledky? Čekat na ně můžeme několik dní i týdnů
před 4 hodinami
Volby v USA provází technické potíže. Lidé hlasují o Kongresu, guvernérech či v referendech
před 5 hodinami
Demonstranti zastavili provoz na magistrále. Pochodují proti změně financování veřejnoprávních médií
před 5 hodinami
Poplach v celé Evropě: Kvůli nahlášeným bombám přistává jedno letadlo za druhým
před 6 hodinami
Po celém Česku začínají protesty na podporu veřejnoprávních médií
před 7 hodinami
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
před 8 hodinami
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
před 8 hodinami
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
před 9 hodinami
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
před 10 hodinami
Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI
před 11 hodinami
Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování
před 11 hodinami
Američané míří ke klíčovým doplňovacím volbám do Kongresu, mohou Trumpovi pořádně zavařit
před 14 hodinami
Počasí o víkendu: Čekají nás mrazivé noci, teploty spadnou až na -6 stupňů
včera
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
včera
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
Oficiální mobilní aplikace pro varování před leteckými útoky na Ukrajině i v Ruské federaci se o uplynulém víkendu staly terčem rozsáhlých kybernetických útoků. Neznámí hackeři v neděli pozdě večer prolomili zabezpečení systémů a rozeslali statisícům uživatelů v obou zemích falešné poplachy varující před bezprostředním jaderným či chemickým útokem. Incidenty vyvolaly dočasné obavy mezi civilisty v době, kdy na frontových liniích vypršela platnost lokálního příměří.
Zdroj: Libor Novák