Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová jedná v Kyjevě o vstupu Ukrajiny do EU

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu přicestovala do Kyjeva na neohlášenou návštěvu, kde má jednat o možném rozšíření Evropské unie. Při svém setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se má zabývat klíčovými otázkami týkajícími se vstupu země do EU. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Předsedkyně EK bude jednat také o finanční podpoře ze strany EU na obnovu Ukrajiny a sankcích vůči Rusku. Von der Leyenová uvedla, že tato návštěva je již její šestou na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022.

Předsedkyně EK má v plánu představit zprávu o pokroku Ukrajiny v oblasti reforem na příští středu v Bruselu (8. listopadu). Na základě této zprávy budou hlavy vlád a států členských zemí EU v prosinci rozhodovat, zda začít s Kyjevem přístupová jednání. Toto rozhodnutí bude klíčovým bodem summitu EU, který se bude konat 14. a 15. prosince v Bruselu.

Ukrajina požádala o členství v EU krátce po začátku ruské invaze v únoru loňského roku, a v červnu ji byl udělen statut kandidátské země. Šéfka Evropské komise zdůraznila, že Kyjev udělal značný pokrok v procesu směrem k členství v EU. Rozšíření EU bude jedním z klíčových témat summitu, a Evropská komise do té doby předloží zprávy týkající se žádostí o členství od Ukrajiny a Moldavska.

Předseda Evropské rady Charles Michel už dříve uvedl, že podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie (EU) do roku 2030. Musí však být splněny určité podmínky a každý si musí udělat svůj "domácí úkol", řekl v rozhovoru pro německý server Der Spiegel.

Doporučené články

Podle Michela musí EU urychlit proces rozhodování o vstupu Ukrajiny, čímž by zároveň ukázala, že je schopna jednat geopoliticky. Zároveň však zdůraznil, že EU nesleví z kritérií přijetí, což platí kromě Ukrajiny i pro ostatní kandidáty včetně Turecka, šesti zemí západního Balkánu a Moldavska.

"Ukrajina a ostatní státy musí uskutečnit reformy, bojovat proti korupci a splnit právní požadavky," upozornil Michel. O otázce rozšiřování se bude diskutovat na zasedání lídrů EU ve čtvrtek a v pátek ve španělské Granadě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před měsíem řekl národu,  že členství jeho země v Evropské unii je už jen otázkou času. Uvedl to ve svém pravidelném večerním videoproslovu po návštěvě vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borrella v Kyjevě.

" My všichni víme, že je jen otázkou času, kdy se Ukrajina stane členem EU ," podotkl Zelenskyj. Ukrajinský prezident v souvislosti s předem neohlášeným zasedáním ministrů zahraničních věcí 27 členských zemí Unie v Kyjevě dodal, že toto "setkání se v podstatě konalo již v EU".

Doporučené články

Borrell v minulosti odmítl návrhy, podle kterých by měl být vstup Ukrajiny do EU postupný a trvat několik let, uvedl deník The Guardian. Během projevu na setkání ministrů zahraničních věcí členských zemí EU v Kyjevě prohlásil, že členství v EU má být buď úplné, nebo žádné, čímž vyjádřil stále silnější názorový proud narůstající mezi diplomaty ze zemí EU.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová spolu s dalšími politiky navrhla jako jednu z možností přístup Ukrajiny na společný evropský trh a teprve potom plné členství, k němuž by podle ní mohlo dojít za několik let.

Proti tomu se ale ohradil. "Co mají znamenat tyto řeči o částečném členství? Poloviční členství? Čtvrtinové členství? Členství je členství, tečka. Mám to zopakovat? Členství je členství, tečka," prohlásil Borrell.

"Na vlastní oči jsem viděl brutální následky ruské agrese, Ukrajinci bojují s neuvěřitelnou statečností," uvedl dále s tím, že spolupráce mezi Ukrajinou a členskými státy EU je důležitá nejen po stránce vojenské pomoci, ale i z hlediska výcviku ukrajinských vojáků a pilotů.

Doporučené články

Na setkání se podle něj řešily i reformy, které musí Ukrajina na své cestě ke členství v Evropské unii učinit. Agentura Reuters s odvoláním na dva úředníky Evropské unie na vysoké úrovni už před létem informovala o dokumentu, který plánuje vydat Evropská komise o posunu Ukrajiny v sedmi podmínkách, jejichž splnění EU požaduje k zahájení přístupových jednání.

Tyto podmínky definovaly evropské orgány po udělení kandidátského statusu zemi v červnu loňského roku. Server US News připomněl, že Ukrajina v posledních řešila případy korupce na vysoké úrovni, a to včetně zadržení předsedy nejvyššího soudu pro podezření z úplatku ve výši 2,7 milionu dolarů.

Dalšími podmínkami pro Ukrajinu je reforma orgánů činných v trestním řízení, opatření proti praní špinavých peněz, zákonů na omezení oligarchů a ochrany práv národnostních menšin. 

Podmínky uložené ze strany EU jsou sice v sedmi bodech, nicméně zahrnují další dílčí reformy. Jejich splnění vyžaduje značné úsilí a opravdovou proměnu státu. Ukrajinu ještě čeká zásadní kompletní reforma ústavního soudu a harmonizace zákonů s těmi evropskými.

Doporučené články

První zprávu za letošní rok o pokroku Kyjeva vydala už Evropská rada, což je instituce EU stojící na národních zájmech, protože v ní zasedají předsedové vlád nebo hlavy států členských zemí. Týkala se zejména opětovného odsouzení ruské agrese a podpory ukrajinského odporu.

Cesta ke členství v Evropské unii bude pro Kyjev ještě náročná, ačkoliv by si některé země v čele s Polskem a pobaltskými státy přály zrychlený přístupový proces.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně sliboval, že Ukrajina splní všech sedm požadavků ke konci podzimu loňského roku. Nadlidský výkon by to byl i pro zemi, která momentálně nebojuje ve válce. Podle ukrajinských expertů jejich země v létě postupovala velice rychle, na podzim ale ztratila tempo a opatrný pokrok v plnění některých kritérií je vyrovnán úpadkem u jiných.

Podle serveru European Pravda Ukrajina zvládla hmatatelný pokrok pouze v ohledech reformy ústavního soudu, který byl ještě koncem srpna loňského roku „outsiderem“. V listopadu experti hodnotili experti ukrajinský pokrok jako 4,7 z 10, s tím, že 0 znamená žádné plnění podmínek, 10 jejich plné plnění. Za 2,5 měsíce od udělení kandidátského statusu země vystoupala na tuto hodnotu ze 4,4 z 10.

Doporučené články

Členství Ukrajiny v EU se ale nelíbí všem. Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek prohlásil, že je potřeba zodpovědět některé "velmi dlouhé a složité otázky", než bude moci Evropská unie zahájit rozhovory o členství s Ukrajinou.

Lídři EU se mají v prosinci rozhodnout, zda zahájí přístupová jednání s Ukrajinou. Orbán ale podle serveru Politico řekl, že se EU musí rozhodnout, zda může "vážně uvažovat" o členství země, která je v současnosti ve válce.

"Nevíme, jak velké je území této země, protože válka stále probíhá, nevíme, jak velká je její populace, když utíkají," řekl Orbán. "Přijmout zemi do EU bez znalosti jejích parametrů , to by bylo bezprecedentní," dodal.

Podle agentury TASR Orbán také uvedl, že s přijetím nové země do Evropské unie musí souhlasit všechny členské země.

Dodal, že zatím se mu nezdá, že by pro takový krok hlasovali i maďarští poslanci. "S těmito ambiciózními plány bych byl opatrný," varoval Orbán v pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Radio.


 

Související

Ilustrační foto

EU zvažuje omezení sociálních sítí pro mladé. Zakázat je může už v létě

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská unie vážně uvažuje o plošném zvýšení věkové hranice pro používání sociálních sítí. Tento krok by mohl nabýt konkrétních obrysů již během nadcházejícího léta, kdy by Komise mohla předložit oficiální legislativní návrh. Cílem je především posílit ochranu dětí a mladistvých v digitálním prostředí, které je stále více ovlivňováno umělou inteligencí.
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová Ukrajina EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

král Jindřich VIII.

Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku

Bylo 19. května roku 1536, když se v londýnském Toweru odehrála poprava. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, kdyby se nejednalo o popravu královny, kterou navíc na popraviště dostal její vlastní manžel a král Jindřich VIII. Proč? A proč nechal o pár let později popravit i svou další ženu?

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy

V nedělním odpoledni a večeru pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. V „české“ skupině B ve Fribourgu byl k vidění nejprve severský duel mezi Švédskem a Dánskem. Především díky třem kanadským bodům Raymnoda a také díky premiérové trefě na MS Björcka si Švédové celkem v pohodě došli k jasnému vítězství 6:2. Tři kanadské body za tři góly si pak v této skupině připsal norský reprezentant Berglund, díky němuž tak pomohl Norsku k tomu, aby si Slovinci nepřipsali druhou výhru v řadě na turnaji poté, co v sobotu dokázali porazit Čechy. V rámci skupiny A se uskutečnil rakousko-uherský souboj, v němž i přes rakouský profesorský hokej nakonec naši jižní sousedé potvrdili roli favorita. Večer si pak v této skupině poradili Lotyši s Němci.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Pohraniční město Suej-fen-che, které leží v ekonomicky oslabené průmyslové oblasti na severovýchodě Číny, se stalo mikrokosmem vyvíjejících se obchodních vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného prohlášení obou lídrů o partnerství bez hranic se vazby mezi oběma státy výrazně prohloubily. Bilaterální obchod dosahuje rekordních maxim, což vyvolává nevoli západních představitelů, kteří Peking obviňují z poskytování ekonomické záchranné sítě pro Moskvu. Čína však západní sankce odmítá s tím, že neodpovídají mezinárodnímu právu, a trvá na tom, že běžná spolupráce mezi čínskými a ruskými podniky by neměla být omezována.

včera

Ilustrační foto

Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy

Klimatický fenomén El Niño se v Tichém oceánu formuje výrazně rychleji, než vědci původně předpokládali. Podle nejnovější aktualizace Centra pro předpověď klimatu (CPC), které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), navíc rapidně rostou šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy dosáhnout historické síly. Meteorologové v této souvislosti podle CNN hovoří o možnosti vzniku vzácného takzvaného super El Niña, přičemž pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, je aktuálně odhadována na 66 procent.

Aktualizováno včera

včera

WHO

WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil hluboké znepokojení nad rozsahem a rychlostí, s jakou se šíří nová epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Od začátku nynějšího propuknutí nákazy úřady v zemi zaznamenaly již nejméně 500 podezřelých případů a 130 úmrtí. V severovýchodní konžské provincii Ituri bylo laboratorně potvrzeno 30 případů, přičemž nákaza pronikla i do ugandského hlavního města Kampala, kde byl potvrzen jeden případ a jedno úmrtí. Pozitivní test měl také jeden občan Spojených států, který byl následně přepraven k léčbě do Německa.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

včera

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

včera

Afghanistán

Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru

V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.

včera

Aktualizováno 18. května 2026 23:02

MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3

Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.

Zdroj: David Holub

Další zprávy