Prigožin chtěl zajmout Šojgua a Gerasimova, píše WSJ o vzpouře. Bez dohody by se v Moskvě bojovalo

Plány Prigožina byly zjevně daleko složitější než „pouhé“ tažení na Moskvu. EuroZprávy.cz dnes už psaly o článku NY Times, které zjistily, že do vzpoury byl pravděpodobně zapleten také ruský generál Sergej Surovikin, bývalý velitel válečných operací na Ukrajině. 

Tyto spekulace ale nejsou nijak potvrzené, s výsledkem tohoto podezření je nutné počkat na vyjádření či případné konání Putina. „Putin se zdráhá měnit lidi. Ale pokud tajné služby položí Putinovi na stůl spisy a pokud některé spisy budou zahrnovat Surovikina, může se to změnit,“ vysvětlil vedoucí pracovník Carnegie Russia Eurasia Center Alexander Baunov.

Nyní list Wall Street Journal (dále jen WSJ) zjistil, že Prigožinovy plány zahrnovaly zajetí Šojgua a Gerasimova. 

Podle WSJ mohlo být jedním z faktorů neúspěchu spiknutí jeho předčasné zahájení. Původně měl totiž Prigožin v úmyslu zajmout ministra obrany a náčelníka generálního štábu během jejich plánované návštěvy jižního regionu, který hraničí s Ukrajinou. „Podle západních představitelů se však Federální bezpečnostní služba neboli FSB o plánu dozvěděla dva dny před jeho uskutečněním,“ píše WSJ. 

To potvrdil i velitel Národní gardy Viktor Zolotov. Jeho síly podléhají přímo prezidentu Putinovi. „Z Prigožinova tábora unikly konkrétní informace o přípravách povstání, které mělo začít mezi 22. a 25. červnem,“ uvedl Zolotov.

Západní zpravodajské služby se o plánech dozvěděly záhy, a to díky analýze odposlechů elektronické komunikace a satelitních snímků. Původní spiknutí podle západních představitelů mělo velkou šanci na úspěch. Po úniku informací ale selhalo a Prigožin musel improvizovat s alternativním plánem. 

„Přesto zpravodajské informace vyvolávají otázky o rozsahu Putinovy autority poté, co Moskva nedokázala zabránit Wagnerovým jednotkám v pochodu téměř až do Moskvy, přestože Kreml o spiknutí věděl,“ uvedli lidé obeznámení se záležitostí.

Prigožin byl zjevně přesvědčen o potenciální podpoře části ruských ozbrojených sil, které se následně obrátí proti vlastním velitelům. Přípravy dále podle WSJ zahrnovaly shromáždění velkého množství munice, pohonných hmot a techniky včetně tanků, obrněných vozidel a sofistikované mobilní protivzdušné obrany několik dní před útokem.

Wagnerovci již v sobotu obsadili jihoruský Rostov na Donu, což je klíčový bod velení invaze na Ukrajinu. „Snadnost, s jakou Wagnerovy jednotky obsadily milionové město, v němž se nachází velké vojenské letiště, podle západních zpravodajských služeb naznačuje, že se na spiknutí mohli podílet i někteří velitelé pravidelných sil,“ podotýká WSJ. 

Právě zde se kauza vrací zpět k Surovikinovi, kterého mohl podle západních tajných služeb Prigožin obeznámit se svými plány. „Nebylo možné určit, zda Surovikin předal tyto informace FSB, ani jak se agentura o Prigožinových plánech dozvěděla.“

Letectvo, kterému Surovikin velí, provedlo nálet na kolonu wagnerovců a generál sám odsoudil spiknutí jako první a vyzval Prigožina, aby své muže zastavil. Tento nálet byl zároveň jediným útokem pravidelných jednotek ruské armády proti povstalcům. 

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na středeční tiskové konferenci informace o Surovikinovi odmítl s tím, že jsou to spekulace a pomluvy. 

Dalšími podezřelými jsou také generálporučík Vladimir Alexejev a náměstek ruského ministra obrany Junus-Bek Jevkurov. WSJ na tuto skutečnost odkázal za pomoci videozáznamů z místa povstání. „Prigožin se na záběrech objevil, jak vjíždí do velitelství ruského Jižního vojenského okruhu a nadává náměstkovi ruského ministra obrany Junus-Bekovi Jevkurovovi a zástupci šéfa ruské vojenské rozvědky generálporučíkovi Vladimiru Alexejevovi,“ píše. 

Prigožin velitelství obsadil bez odporu. Následně velel vzpouře z bunkru v naději, že se k němu připojí pravidelné jednotky ruské armády. „Podle analýzy západních zpravodajských služeb by spiknutí pravděpodobně skončilo ozbrojeným střetem v Moskvě, kdyby se běloruský prezident Alexandr Lukašenko nenabídl jako prostředník.“

Do Běloruska se včera Prigožin skutečně odsunul. „Dohodnuté trvalé umístění wagnerovců má sloužit k případnému zažehnání krize nebo jeho osobní bezpečnostní záruka,“ domnívají se západní rozvědky. 

Surovikina mezitím od soboty nikdo neviděl. „Nerozhodnost při potlačování vzpoury je uváděna jako důvod čistek velitelů a úředníků,“ konstatoval bývalý úředník ruského ministerstva obrany Michail Zvinčuk.