Začalo příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Expertka vidí riziko, roli může sehrát Írán

Od noci na středu zavládlo nad Libanonem příměří mezi Izraelem a militantním palestinským hnutím Hizballáh. Jestli příměří bude permanentní, to se teprve ukáže. „Alespoň oficiálně je toto příměří uzavřené na 60 dní s vizí, že povede k deeskalaci napětí a snad i trvalejšímu míru v oblasti,“ říká Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pro EuroZprávy.cz.

Blízký východ ale stále nemá vyhráno. „Hrozí nicméně riziko, že se bude jednat jen o určitou přestávku v bojích, protože poté co Hizballáh i s pomocí Íránu obnoví své síly, začne jeho zápolení s Izraelem nanovo,“ upozornila s tím, že podobný scénář se objevil už po skončení tzv. letní války mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006.

Potenciální uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem vnímá jako ještě problematičtější. „Uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem bude mnohem obtížnější, a to už jen z toho důvodu, že je zde k řešení mnohem více problematických témat,“ nastínila.

Taterová upozorňuje, že situace je komplikována především několika zásadními problémy, které dosud nemají řešení. „V první řadě se jedná o stále nevyjasněný osud zhruba stovky izraelských rukojmích, kteří jsou stále zadržováni v Gaze. Druhou stěžejní otázkou pak je budoucí politické uspořádání Pásma Gazy,“ vyjmenovala Taterová. Dodala, že Izrael „pochopitelně nechce, aby v čele této enklávy zůstal Hamás“. „Je však otázkou, kdo by jej měl vystřídat,“ podotkla. 

Tlak ale přichází ze zámoří. „Současně je ale pravda, že nově zvolený americký prezident Donald Trump ukončení války v Gaze deklaroval za jednu ze svých politických priorit, tak uvidíme, zda se mu toho po nástupu do funkce skutečně podaří dosáhnout,“ uzavřela expertka. 

Problematiku situace navíc zvyšuje role dalších regionálních aktérů, jako je Egypt a Katar, kteří se dlouhodobě angažují jako prostředníci při vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem. Tyto země však mají své vlastní zájmy, které mohou výsledná jednání ovlivnit. 

Například Egypt se snaží minimalizovat vliv Hamásu a současně si udržet kontrolu nad svým sousedním regionem Sinaj, zatímco Katar se profiluje jako klíčový finanční podporovatel rekonstrukce Gazy.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem má hlubší historické kořeny sahající až ke vzniku Izraele v roce 1948, který vyústil v arabsko-izraelské války trvající až do roku 1973; izraelské okupaci Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy po roce 1967; a následujícím intifádám. Hamás převzal kontrolu nad Pásmem Gazy v roce 2007 po krvavých střetech s Fatahem, což vedlo k hlubokému rozkolu v palestinském vedení.

Související

Válka v Izraeli Původní zpráva

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.

Více souvisejících

Eva Taterová Izrael Hizballáh Izraelská armáda Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Hamás libanon Pásmo Gazy Írán Donald Trump palestina

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea poprvé veřejně potvrdila, že vyslala vojáky na pomoc Rusku

Severní Korea v pondělí poprvé veřejně potvrdila, že vyslala své vojáky na pomoc Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Severokorejská státní agentura KCNA oznámila, že jejich bojové jednotky se podílely na "vítězném osvobození" Kurské oblasti, kde ukrajinská armáda loni zahájila překvapivou ofenzivu.

před 1 hodinou

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Trumpův návrh na konec války není mír, ale kapitulace, varuje Německo

Návrh prezidenta USA Donalda Trumpa na uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem, který by zahrnoval předání rozsáhlých částí ukrajinského území Moskvě, označil německý ministr obrany Boris Pistorius za "kapitulaci". V rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD Pistorius uvedl, že Ukrajina sice chápe, že může být nucena učinit určité územní ústupky, avšak Trumpův plán jde podle něj příliš daleko.

před 2 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Obchody se na den uzavřou i v květnu. Zákon mluví jasně

Květnové svátky jsou za rohem. Až skončí víkend, čekají nás poslední tři dubnové dny. Půjde zároveň poslední dny před dalším volnem. Dva následující čtvrtky jsou totiž vyhrazeny státním svátkům. A zákon stanovuje, že obchody budou během jednoho z těchto svátků mimo provoz.

včera

Princ Louis na nové fotografii.

Nová fotka prince Louise k narozeninám. Za objektivem nebyla Kate

Nejmladší z osob v přímé následnické linii britského trůnu v týdnu oslavila narozeniny. Princi Louisovi, mladšímu synovi prince Williama a vnukovi krále Karla III., je od středy sedm let. Britové se při té příležitosti dočkali nejnovějšího snímku malého prince a jistě je všechny zaujalo, jak vypadá jeho chrup. 

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

včera

včera

včera

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Aktualizováno včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN

Opoziční hnutí ANO je nadále favoritem podzimních sněmovních voleb. Potvrzuje to nejnovější průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Podle šetření by expremiérovi Andreji Babišovi a jeho kolegům dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Varovná předpověď počasí. V Česku ještě stále může mrznout

Česko čekají dvě velmi chladná rána za sebou, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v sobotu večer na sociální síti X. Vyskytnou se četné přízemní mrazíky a lokálně může teplota klesnout pod nulu i ve dvou metrech nad zemí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy