Od noci na středu zavládlo nad Libanonem příměří mezi Izraelem a militantním palestinským hnutím Hizballáh. Jestli příměří bude permanentní, to se teprve ukáže. „Alespoň oficiálně je toto příměří uzavřené na 60 dní s vizí, že povede k deeskalaci napětí a snad i trvalejšímu míru v oblasti,“ říká Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pro EuroZprávy.cz.
Blízký východ ale stále nemá vyhráno. „Hrozí nicméně riziko, že se bude jednat jen o určitou přestávku v bojích, protože poté co Hizballáh i s pomocí Íránu obnoví své síly, začne jeho zápolení s Izraelem nanovo,“ upozornila s tím, že podobný scénář se objevil už po skončení tzv. letní války mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006.
Potenciální uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem vnímá jako ještě problematičtější. „Uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem bude mnohem obtížnější, a to už jen z toho důvodu, že je zde k řešení mnohem více problematických témat,“ nastínila.
Taterová upozorňuje, že situace je komplikována především několika zásadními problémy, které dosud nemají řešení. „V první řadě se jedná o stále nevyjasněný osud zhruba stovky izraelských rukojmích, kteří jsou stále zadržováni v Gaze. Druhou stěžejní otázkou pak je budoucí politické uspořádání Pásma Gazy,“ vyjmenovala Taterová. Dodala, že Izrael „pochopitelně nechce, aby v čele této enklávy zůstal Hamás“. „Je však otázkou, kdo by jej měl vystřídat,“ podotkla.
Tlak ale přichází ze zámoří. „Současně je ale pravda, že nově zvolený americký prezident Donald Trump ukončení války v Gaze deklaroval za jednu ze svých politických priorit, tak uvidíme, zda se mu toho po nástupu do funkce skutečně podaří dosáhnout,“ uzavřela expertka.
Problematiku situace navíc zvyšuje role dalších regionálních aktérů, jako je Egypt a Katar, kteří se dlouhodobě angažují jako prostředníci při vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem. Tyto země však mají své vlastní zájmy, které mohou výsledná jednání ovlivnit.
Například Egypt se snaží minimalizovat vliv Hamásu a současně si udržet kontrolu nad svým sousedním regionem Sinaj, zatímco Katar se profiluje jako klíčový finanční podporovatel rekonstrukce Gazy.
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem má hlubší historické kořeny sahající až ke vzniku Izraele v roce 1948, který vyústil v arabsko-izraelské války trvající až do roku 1973; izraelské okupaci Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy po roce 1967; a následujícím intifádám. Hamás převzal kontrolu nad Pásmem Gazy v roce 2007 po krvavých střetech s Fatahem, což vedlo k hlubokému rozkolu v palestinském vedení.
Související
Budoucnost nadvlády Hamásu je nejistá, nejspíš ale získal nové následovníky. Příměří může sloužit i jen jako oddechový čas, říká Taterová
Existence samostatné Palestiny může zůstat jen na papíře. Koncept Velkého Izraele počítá i s Nilem a Eufratem, vysvětluje Taterová
Eva Taterová , Izrael , Hizballáh , Izraelská armáda , Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Hamás , libanon , Pásmo Gazy , Írán , Donald Trump , palestina
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 55 minutami
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 57 minutami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 1 hodinou
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 2 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 8 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák