Od noci na středu zavládlo nad Libanonem příměří mezi Izraelem a militantním palestinským hnutím Hizballáh. Jestli příměří bude permanentní, to se teprve ukáže. „Alespoň oficiálně je toto příměří uzavřené na 60 dní s vizí, že povede k deeskalaci napětí a snad i trvalejšímu míru v oblasti,“ říká Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pro EuroZprávy.cz.
Blízký východ ale stále nemá vyhráno. „Hrozí nicméně riziko, že se bude jednat jen o určitou přestávku v bojích, protože poté co Hizballáh i s pomocí Íránu obnoví své síly, začne jeho zápolení s Izraelem nanovo,“ upozornila s tím, že podobný scénář se objevil už po skončení tzv. letní války mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006.
Potenciální uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem vnímá jako ještě problematičtější. „Uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem bude mnohem obtížnější, a to už jen z toho důvodu, že je zde k řešení mnohem více problematických témat,“ nastínila.
Taterová upozorňuje, že situace je komplikována především několika zásadními problémy, které dosud nemají řešení. „V první řadě se jedná o stále nevyjasněný osud zhruba stovky izraelských rukojmích, kteří jsou stále zadržováni v Gaze. Druhou stěžejní otázkou pak je budoucí politické uspořádání Pásma Gazy,“ vyjmenovala Taterová. Dodala, že Izrael „pochopitelně nechce, aby v čele této enklávy zůstal Hamás“. „Je však otázkou, kdo by jej měl vystřídat,“ podotkla.
Tlak ale přichází ze zámoří. „Současně je ale pravda, že nově zvolený americký prezident Donald Trump ukončení války v Gaze deklaroval za jednu ze svých politických priorit, tak uvidíme, zda se mu toho po nástupu do funkce skutečně podaří dosáhnout,“ uzavřela expertka.
Problematiku situace navíc zvyšuje role dalších regionálních aktérů, jako je Egypt a Katar, kteří se dlouhodobě angažují jako prostředníci při vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem. Tyto země však mají své vlastní zájmy, které mohou výsledná jednání ovlivnit.
Například Egypt se snaží minimalizovat vliv Hamásu a současně si udržet kontrolu nad svým sousedním regionem Sinaj, zatímco Katar se profiluje jako klíčový finanční podporovatel rekonstrukce Gazy.
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem má hlubší historické kořeny sahající až ke vzniku Izraele v roce 1948, který vyústil v arabsko-izraelské války trvající až do roku 1973; izraelské okupaci Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy po roce 1967; a následujícím intifádám. Hamás převzal kontrolu nad Pásmem Gazy v roce 2007 po krvavých střetech s Fatahem, což vedlo k hlubokému rozkolu v palestinském vedení.
Související
Budoucnost nadvlády Hamásu je nejistá, nejspíš ale získal nové následovníky. Příměří může sloužit i jen jako oddechový čas, říká Taterová
Existence samostatné Palestiny může zůstat jen na papíře. Koncept Velkého Izraele počítá i s Nilem a Eufratem, vysvětluje Taterová
Eva Taterová , Izrael , Hizballáh , Izraelská armáda , Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Hamás , libanon , Pásmo Gazy , Írán , Donald Trump , palestina
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Ceny mobilů příští rok stoupnou. Zdraží i tablety a chytré hodinky
před 2 hodinami
Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?
před 3 hodinami
Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku
před 3 hodinami
Skupiny fotbalového MS rozlosovány. Češi mohou hrát proti Mexiku, Jižní Koreji a JAR
před 3 hodinami
Trump Rusům ustupuje, Putin nemá zájem polevit. Na Evropu může zaútočit dřív než porazí Ukrajinu, varuje Svoboda
před 4 hodinami
Stovky dronů, desítky raket. Rusko zahájilo na pozadí mírových rozhovorů útoky po celé Ukrajině
před 5 hodinami
Jindřich Rajchl obhájil post předsedy strany PRO. Chce z ní vybudovat „vůdčí sílu“ Česka
před 6 hodinami
Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva
před 7 hodinami
MAAE: Kryt v Černobylu po zásahu dronem neblokuje únik radiace
před 8 hodinami
USA hlásí pokrok v jednáních s Ukrajinou o plánu na ukončení války
před 10 hodinami
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
před 11 hodinami
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
před 12 hodinami
Podzim v prosinci. Meteorologové přinesli předpověď na příští týden
před 17 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě.
Zdroj: Lucie Podzimková