Od noci na středu zavládlo nad Libanonem příměří mezi Izraelem a militantním palestinským hnutím Hizballáh. Jestli příměří bude permanentní, to se teprve ukáže. „Alespoň oficiálně je toto příměří uzavřené na 60 dní s vizí, že povede k deeskalaci napětí a snad i trvalejšímu míru v oblasti,“ říká Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pro EuroZprávy.cz.
Blízký východ ale stále nemá vyhráno. „Hrozí nicméně riziko, že se bude jednat jen o určitou přestávku v bojích, protože poté co Hizballáh i s pomocí Íránu obnoví své síly, začne jeho zápolení s Izraelem nanovo,“ upozornila s tím, že podobný scénář se objevil už po skončení tzv. letní války mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006.
Potenciální uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem vnímá jako ještě problematičtější. „Uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem bude mnohem obtížnější, a to už jen z toho důvodu, že je zde k řešení mnohem více problematických témat,“ nastínila.
Taterová upozorňuje, že situace je komplikována především několika zásadními problémy, které dosud nemají řešení. „V první řadě se jedná o stále nevyjasněný osud zhruba stovky izraelských rukojmích, kteří jsou stále zadržováni v Gaze. Druhou stěžejní otázkou pak je budoucí politické uspořádání Pásma Gazy,“ vyjmenovala Taterová. Dodala, že Izrael „pochopitelně nechce, aby v čele této enklávy zůstal Hamás“. „Je však otázkou, kdo by jej měl vystřídat,“ podotkla.
Tlak ale přichází ze zámoří. „Současně je ale pravda, že nově zvolený americký prezident Donald Trump ukončení války v Gaze deklaroval za jednu ze svých politických priorit, tak uvidíme, zda se mu toho po nástupu do funkce skutečně podaří dosáhnout,“ uzavřela expertka.
Problematiku situace navíc zvyšuje role dalších regionálních aktérů, jako je Egypt a Katar, kteří se dlouhodobě angažují jako prostředníci při vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem. Tyto země však mají své vlastní zájmy, které mohou výsledná jednání ovlivnit.
Například Egypt se snaží minimalizovat vliv Hamásu a současně si udržet kontrolu nad svým sousedním regionem Sinaj, zatímco Katar se profiluje jako klíčový finanční podporovatel rekonstrukce Gazy.
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem má hlubší historické kořeny sahající až ke vzniku Izraele v roce 1948, který vyústil v arabsko-izraelské války trvající až do roku 1973; izraelské okupaci Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy po roce 1967; a následujícím intifádám. Hamás převzal kontrolu nad Pásmem Gazy v roce 2007 po krvavých střetech s Fatahem, což vedlo k hlubokému rozkolu v palestinském vedení.
Související
Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová
Budoucnost nadvlády Hamásu je nejistá, nejspíš ale získal nové následovníky. Příměří může sloužit i jen jako oddechový čas, říká Taterová
Eva Taterová , Izrael , Hizballáh , Izraelská armáda , Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Hamás , libanon , Pásmo Gazy , Írán , Donald Trump , palestina
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Česká televize představila náhradu za Moravce. Zveřejnila podzimní program
před 1 hodinou
Zelenskyj: Rusko při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety ze Severní Koreje
před 1 hodinou
Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé
před 3 hodinami
Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc
před 3 hodinami
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
před 4 hodinami
Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice
před 5 hodinami
Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí
před 6 hodinami
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
před 6 hodinami
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
před 7 hodinami
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.
Zdroj: Libor Novák