Svět

Související články:

Kanada

Trump není ani zdaleka první. Americké touhy po Kanadě jsou starší než Spojené státy

Prezident Donald Trump opět rozvířil vody geopolitických debat svými kontroverzními komentáři o anexi Kanady, koupi Grónska nebo znovuzískání Panamského průplavu. Jeho příspěvek na sociální síti Truth Social, ve kterém ironicky označil kanadského premiéra Justina Trudeaua za „guvernéra“ Kanady, jasně naznačil jeho chuť k expanzivnímu smýšlení. Trudeau však odpověděl jednoznačně: „Není šance, že by se Kanada stala součástí Spojených států.“
Inaugurační projev Donalda Trumpa

BBC: Trump dokázal, že se poučil ze svých chyb. Trumpova éra 2.0 bude rychlá a radikální

Donald Trump se po návratu do Bílého domu pustil do intenzivní transformace Washingtonu a americké politiky, a to s větším sebevědomím a organizovaností, než jakou projevoval během svého prvního funkčního období. Jeho rychlý a rozhodný přístup podle BBC ukázal, že se ze svých minulých chyb poučil a jeho administrativa je nyní připravena na efektivnější výkon moci.
Sídlo Světové zdravotnické organizace

Trump zvažuje návrat USA do WHO

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu otevřely otázku svého členství ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). Na sobotním shromáždění v Las Vegas Trump naznačil, že by mohlo dojít k přehodnocení dřívějšího rozhodnutí opustit tuto globální zdravotnickou agenturu.
Donald Trump

Grónsko bude naše. Jeho obyvatelé chtějí být Američani, prohlásil Trump

Donald Trump znovu rozvířil mezinárodní vody svými výroky o zájmu USA o ovládnutí Grónska. Při rozhovoru na palubě prezidentského letadla Air Force One prezident prohlásil, že věří, že USA "Grónsko získají" a tvrdil, že tamní obyvatelé "chtějí být s námi". Trump podle The Guardian uvedl, že převzetí ostrova má souvislost s "ochranou svobody ve světě" a ne přímo s geopolitickými zájmy USA.
Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Hrozí Evropě jaderná katastrofa? Ukrajina se ocitá pod palbou ostré kritiky

Ukrajina čelí ostré kritice kvůli nedostatečné ochraně svých jaderných elektráren, které jsou klíčovým pilířem energetické infrastruktury země. Poté, co ruské nálety těžce poškodily většinu uhelných elektráren a největší ukrajinská jaderná elektrárna v Záporoží zůstává pod ruskou kontrolou, se země spoléhá na tři zbývající jaderná zařízení – Chmelnyckou, Rovenskou a Jižnoukrajinskou elektrárnu. Ty nyní pokrývají přibližně 60 % celkové výroby elektřiny. Zákonodárci a odborníci však upozorňují, že státní společnost Energoatom včas nepodnikla dostatečné kroky k jejich ochraně před možnými útoky, píše Politico.
Donald Trump

Trump chce přestěhovat Palestince z Pásma Gazy do Egypta

Rozhodnutí Donalda Trumpa navrhnout přesun palestinských obyvatel z Pásma Gazy do Egypta a Jordánska vyvolává vážné otázky o jeho dopadech na regionální stabilitu, identitu Palestinců a budoucnost konfliktu. Přesídlení, ať už dočasné či trvalé, by mohlo být vnímáno jako zásah do práva Palestinců na vlastní půdu a jejich historické nároky na území Gazy.
Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině

Myšlenka na dramatické zvýšení výdajů členských států NATO na obranu, o které hovoří prezident USA Donald Trump, by mohla mít významné dopady nejen na ukrajinskou obranu, ale i na americký obranný průmysl. Trump ve svém virtuálním projevu na fóru v Davosu vyzval členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu z aktuálního cíle 2 % HDP na ambiciózních 5 %.
Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.
Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.
Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.
Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.
Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.
Robert Fico Analýza

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se vypravil do Polska. Restartoval vztahy s Tuskem

Návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Polsku a jeho setkání s tamním premiérem Donaldem Tuskem označil bývalý vysoký americký diplomat Daniel Fried za mimořádně zdařilý a strategicky významný krok. Obě země tímto jednáním vyslaly jasný signál k restartu vzájemných vztahů. Jednání se uskutečnilo v Lublinu po týdnech zvýšeného napětí, které pramenilo především z historických sporů i některých politických otázek týkajících se ukrajinských uprchlíků.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své nejnovější návštěvě Washingtonu zvolil vůči americké administrativě výrazně opatrnější přístup než v minulosti. Zatímco dříve otevřeně doporučoval konkrétní vojenské kroky a předkládal plány na rychlý pád teheránského režimu, tentokrát se omezil pouze na předávání informací a obecnější konzultace. Izraelská strana si je totiž dobře vědoma, že její pozice v Bílém domě i u americké veřejnosti v poslední době oslabila.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda

Záměr vytvořit trilaterální dohodu mezi Polskem, Spojenými státy a Ukrajinou o společné výrobě střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot má podle odborníků potenciál výrazně urychlit posilování evropské odolnosti. O významu tohoto plánu hovořila ve vysílání stanice TVP World analytička z amerického think-tanku Atlantic Council Myroslava Gongadzeová, podle níž je takový krok v jednoznačném zájmu všech tří zúčastněných stran.

před 3 hodinami

Požár

Ohnivé peklo o síle atomových bomb. Požáry v Evropě jsou největší v historii, vytváří vlastní bouřky

Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.

před 4 hodinami

Trosky rakety CH-101

Desetimetrový kráter v Polsku způsobila ruská střela

Během nočního masivního útoku na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, které je členem Severoatlantické aliance, ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. O události informoval ukraińský ministr zahraničí Andrij Sybiha s tím, že jde o další jednoznačný důkaz krizové situace. Šéf ukrajinské diplomacie na sociální síti X zdůraznil, že posílení protivzdušné obrany jeho země je v současnosti zcela klíčové pro bezpečnost celého euroatlantického společenství.

před 5 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter

Dramatická noc na východě Polska přinesla narušení vzdušného prostoru a rozsáhlé bezpečnostní manévry. V reakci na masivní ruský letecký úder proti sousední Ukrajině se v Lublinu a Krasnymstawu před čtvrtou hodinou ranní rozezněly sirény podléhající systému včasné výstrahy. Alarmy byly spuštěny na základě pokynu vládního centra pro bezpečnost, jelikož ruské raketové útoky probíhaly v těsné blízkosti polských hranic. Obyvatelé měst slyšeli po několika minutách opětovný signál ohlašující odvolání hrozby, přičemž představitelé samospráv apelovali na zachování klidu a sledování oficiálních zpráv.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti

Rozsáhlý ruský útok pomocí balistických raket a dronů si během čtvrteční noci na Ukrajině vyžádal nejméně osm lidských životů. Mezi oběťmi masivního ostřelování, které zasáhlo několik regionů po celé zemi, jsou podle ukrajinských úřadů i dvě děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom před možným úderem varoval již ve středu s tím, že Moskva chystá rozsáhlý útok, a vyzval obyvatele k přísnému dodržování vzdušných poplachů.

před 7 hodinami

Sucho

Tropické počasí prohloubí opakující se problém

Problémy se suchem se v Česku opakují už prakticky každý rok. Nedostatek vláhy panuje i nyní, přičemž právě začala další vlna tropických veder. Prognózy expertů z hydrometeorologického ústavu tak nejsou příznivé. 

včera

včera

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových

Španělsko svádí neúprosný boj s rozsáhlými lesními požáry, přičemž nadcházející hodiny budou podle úřadů zcela zásadní pro další vývoj situace. Premiér Pedro Sánchez při návštěvě předsunutého velitelského stanoviště v Navalcarneru prohlásil, že i když je dosavadní stav relativně příznivý, následujících dvanáct hodin rozhodne o tom, zda se hasičům podaří udržená území definitivně zabezpečit. Situaci totiž výrazně komplikuje nastupující vlna veder, která do regionu přináší nové bezpečnostní hrozby.

včera

Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se

Saúdská Arábie se v posledních pěti měsících intenzivně snažila vyhnout zatažení do širšího regionálního konfliktu a přes opakované dronové útoky na svůj ropný průmysl udržovala otevřené komunikační kanály s Teheránem. Nyní se však království ocitá v sevření nepřátelských sil hned ze tří stran, kdy čelí tlaku ze strany Íránu i jím podporovaných milicí v Iráku a Jemenu. Situace vyvrcholila v posledních dnech, kdy země musela čelit raketovým ostřelováním od jemenských Hútiů, náletům iráckých ozbrojených skupin i obnoveným výhrůžkám z Teheránu. Vedení v Rijádu tak dospělo k závěru, že dosavadní politika zdrženlivosti již není udržitelná, a saúdské stíhačky ve spolupráci s americkým letectvem podnikly odvetné údery na cíle ve východním Iráku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy