CrossCheck

Související články:

Sdružení CZ.NIC může na konci května přestat blokovat osm dezinformačních webů

Fake news, o kterých se tolik nemluví. Dezinformace mohou škodit i v ekonomice

Možná jste to nevěděli, nebo si to nechtěli připustit, ale problematika „falešných zpráv“, tedy fake news a jejich možných dopadů do života společnosti je sice v současnosti žhavým tématem nejen kvůli rostoucí agresi nejrůznějších falešných profilů na sociálních sítích, ale i ve virtuálním světě lze nalézt řadu odkazů na to, že ve světě byznysu je tento problém „starým známým“. A možná o to nebezpečnějším. Je totiž prokázáno, že ať už záměrné nebo tzv. „nechtěné zprávy, mohou výrazně ohrozit finanční stabilitu firem nebo odvětví, nemluvě třeba o jejich setrvání na trzích. A to se může týkat nejen jednotlivých společností, ale také fungování celé ekonomiky.

Fake news o masakru v Buči se na facebooku sdílely častěji než fakta

Příspěvky zpochybňující zločiny spáchané ruskou armádou v ukrajinském městě Buča se na facebooku sdílely častěji, než pravdivé a ověřené informace. Ve své analýze k tomu dospěli odborníci z londýnského Institutu pro strategický dialog (ISD). Ti se zaměřili na deset nejvíce sdílených příspěvků na téma Buča ve 20 zemích. Mezi země, kde se dezinformace o Buči šířily nejvíce, patřilo i Česko a Slovensko.

Internetem se šíří nepravdivé tvrzení o zaměstnávání Ukrajinců na úkor Čechů

V souvislosti s válkou na Ukrajině se na internetu objevila řada nových dezinformací. Některé z nich se týkají přímo válečného konfliktu, jiné jeho dopadů na okolní státy. Výjimkou v tomto ohledu není ani Česká republika a některé tuzemské firmy.

ČNB a bankovní asociace varují před dezinformacemi o stabilitě bank

Česká národní banka společně s Českou bankovní asociací upozornily na šířící se dezinformace o stabilitě českého bankovního sektoru, které se objevily v souvislosti s krachem Sberbank CZ.

PŘEHLED: Nejznámější fake news spojené s válkou na Ukrajině

Téměř dva týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu se na internetu objevila řada falešných nebo zavádějících informací. Po síti kolují zvláštní až bizarní teorie - včetně těch, že celá válka je jen mystifikace či novinářská kachna, anebo že její rozsah uměle nafukují západní země.

Slovenský úřad zablokoval webovou stránku, která šířila neověřené informace

Slovenský Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) nechal zablokovat internetový portál hlavnespravy.sk. S odvoláním na vyjádření NBÚ o tom dnes informovala slovenská média. Úřad využil nové oprávnění, na jehož základě může blokovat weby, které například šíří dezinformace.

Operátoři zablokovali šest dezinformačních webů kvůli agresi Ruska

Tuzemští mobilní operátoři zablokovali přístup na šest dezinformačních webů v českém jazyce. Vyhověli tak výzvě vlády a Národního centra kybernetických operací a připojí se k opatřením zamezujícím šíření ruské propagandy v kybernetickém prostoru ČR.

Informační válka na Ukrajině: Jak Rusko využívá dezinformační kampaně proti Západu?

V prvním únorovém týdnu se objevily zprávy, že Pentagon má důkazy o tom, že Moskva plánuje natočit fiktivní ukrajinský útok tak, aby měla záminku pro skutečný útok na svého prozápadního souseda. Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že se má jednat o fingovaný útok na území Ruska nebo proti rusky mluvícím lidem. Pokud by se údajný plán potvrdil, nejednalo by se o první případ využití dezinformační kampaně ze strany Ruska.

Téměř polovina občanů věřila vymyšleným politickým útokům před volbami

Podle průzkumu, který zorganizovali ústav STEM a Prague Security Studies Institute, věří 46 % občanů alespoň některému z vymyšlených politických útoků, které se před volbami do poslanecké sněmovny objevily na takzvaných konspiračních serverech.

Konspiracím věří více lidé s extrémními názory. Pomáhá, když jejich strana prohraje volby

Tendenci věřit konspiračním teoriím mají zejména lidé s extrémnějšími politickými názory. Vyplývá to z výzkumu, jehož se zúčastnilo 26 zemí včetně Česka. Studie čítající přes 100.000 respondentů také ukázala, že víru v konspirace u lidí posiluje to, když jimi preferované politické strany a hnutí neuspějí ve volbách.

CTHH: Dezinformační weby nejčastěji líčí NATO jako agresora a Rusko jako oběť

Líčení západních zemí a Severoatlantické aliance jako agresorů a Ruska jako země, která se pouze brání, je nejčastějším z narativů, které v souvislosti s napětím na rusko-ukrajinské hranici využívají české kvazi-mediální weby.

Častěji se očkují příznivci Západu. Lidé inklinující k Východu více věří dezinformacím

Při rozhodování jednotlivců o očkování proti koronaviru hrají významnou roli některé kulturní a politické faktory. Více se očkují lidé, kteří se cítí součástí západní Evropy, zjistili výzkumníci z Psychologického ústavu Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity v Brně.

Jak dezinformace škodí zdraví: Náhrdelníky měly "chránit" před 5G, samy byly radioaktivní

Nizozemské úřady odhalily radioaktivitu u náhrdelníků a doplňků, o nichž výrobci tvrdí, že mají chránit před technologií mobilních sítí páté generace (5G). Informuje o tom zpravodajský web BBC. Nejsou žádné důkazy o tom, že by sítě 5G jakkoli poškozovaly zdraví.

Přesouvají se organizované facebookové kampaně směrem na východ?

Facebook vydává pravidelné zprávy o tom, jaké se jim podařilo identifikovat sítě koordinovaného neautentického chování (CIB – coordinated inauthentic behaviour). Tyto sítě se snaží manipulovat veřejnou debatu za pomoci falešných účtů. Může se přitom jednat o domácí i zahraniční aktéry organizované vládou nebo soukromými subjekty.

Dvě pětiny Slováků věří konspiracím o koronaviru. Prim hrají čtyři dezinformace

Přibližně dvě pětiny obyvatel Slovenska věří ve čtyři nejpopulárnější konspirace o koronaviru, včetně té, že počty úmrtí po nákaze koronavirem jsou uměle nadhodnocovány. Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu veřejného mínění společnosti MNFORCE, agentury Seesame a Slovenské akademie věd (SAV). Ty v rámci projektu od loňska mapují nálady obyvatelstva v souvislosti s koronavirovou krizí.

Počet dezinformačních zpráv se v ČR zdvojnásobil. Ohrožují nejen společnost, ale i byznys značek

V České republice roste počet dezinformačních článků. Jen mezi lety 2016 a 2019 se jejich počet zdvojnásobil. V roce 2019 bylo v ČR zaznamenáno 181 317 dezinformačních článků. Vyplývá to z Výroční zprávy o stavu české dezinformační scény, kterou letos vydalo Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty. Dezinformační weby podle odborníků negativně působí nejen na společnost, škodit mohou i konkrétním firmám a značkám. I proto spustila Asociace komunikačních agentur a Fakulta sociálních věd UK projekt Brand Safety Academy, který odborníky školí v ochraně značek před vlivem dezinformací.

Čeští elfové zpřístupnili databázi dezinformačních řetězových mailů

Česká veřejnost má nyní k dispozici vyjímečný nástroj, jak si ověřit a odhlait masové šíření dezinformací šířených e-maily. Celá tato databáze dezinformačních řetězových e-mailů je nyní on-line.

Pětina Slováků věří podle průzkumu některým konspiračním teoriím

Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom dnes veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

Nové služby na internetu. K pronájmu jsou dezinformační influenceři

Dezinformační influenceři se začínají objevovat jako cenově dostupná služba, která umožňuje různým aktérům ovlivňovat náladu ve společnosti. Tým výzkumníků z Mozilla Foundation se zaměřil na situaci v Keni a nasbíral širokou škálu screenshotů, memů a dalších důkazů. Na základě tohoto rozsáhlého průzkumu identifikoval více než 23 tisíc tweetů a 3700 zúčastněných účtů.