ČR iniciuje urychlení přijetí vyjednávacích rámců pro přistoupení Moldavska a Ukrajiny do EU

Snahu o urychlení procesu přijetí vyjednávacího rámce pro přistoupení obou postsovětských zemí avizoval Kabinet ministra pro evropské záležitosti v tiskové zprávě zaslané serveru EuroZprávy.cz.

„Obyvatelé těchto zemí si zaslouží pocítit konkrétní výhody jako výsledek svého úsilí,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák s tím, že je potřeba obě země motivovat prostřednictvím postupné integrace do politik a programů Evropské unie ještě před dosažením plného členství.

Toto úsilí podle ministerstva velmi podporuje belgické předsednictví v Radě Evropské unie. „Velmi si vážíme kroků, které belgické předsednictví v Radě EU podniká v procesu přistoupení Ukrajiny a Moldavska do EU. Posun v přístupových jednáních by mohl být impulsem v jejich reformním úsilí,“ poznamenal Dvořák.

Moldavsko i Ukrajinu vnímá jako odhodlané. „Vzhledem k odhodlání obou kandidátských zemí jsem přesvědčen, že se jedná o správné rozhodnutí,“ doplnil.

Ministr Dvořák v tomto ohledu inicioval vznik dopisu ministrů EU, který oceňuje pokrok dosažený na nedávném zasedání COREPER II a vyjadřuje rychlé schválení vyjednávacích rámců pro tyto země. „Věřím, že nyní je ten správný čas postoupit vpřed a podniknout konkrétní kroky v procesu přistoupení Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie,“ uzavřel.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová již loni v listopadu doporučila zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. „Rozšíření je životně důležitou politikou Evropské unie. Dokončení rozšiřování je výzvou dějin, přirozený horizont naší Unie. Dobudování Unie má také silnou ekonomickou a geopolitickou logiku. Dosavadní vlny rozšíření ukázaly obrovské výhody pro přistupující země i pro EU,“ shrnula.

Komise se ve své hodnotící zprávě pro více kandidátských zemí zaměřila zejména na pokrok v provádění základních reforem a na poskytnutí jasných pokynů k budoucím reformním prioritám. Zároveň zdůraznila, že přistoupení je a zůstane procesem založeným na zásluhách, který závisí na pokroku dosaženém každou zemí.

Současné členské státy z rozšíření 2004, 2007 a 2013 za sebou nechaly řadu politicky a ekonomicky slabších zemí. Tyto země musejí splnit totéž co všichni ostatní členové – adaptovat se na unijní acquis, což je de facto právní rámec Evropské unie, a Kodaňská kritéria. Tato kritéria vyžadují od kandidátské země politickou stabilitu, adaptaci na unijní legislativu a schopnost vyrovnat se s tržními tlaky uvnitř EU. Rovněž ale určují podmínku pro unii jako takovou – ta totiž musí být schopna zemi „absorbovat“.

V posledních letech Evropská unie začíná rozdávat kandidátské statusy i zemím, u nichž by o tom dříve patrně neuvažovala. Minimálně ne tak brzy. Roku 2022 tento status dostaly hned tři země – Ukrajina, Moldavsko a Bosna a Hercegovina. Na sklonku loňského roku pak Gruzie. EuroZprávy.cz o tom psaly v analýze začátkem tohoto roku.