Pokud chce Česko dostát závazkům Pařížské dohody, musí přistoupit na plán rychlejšího snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Zároveň by mělo lépe postupovat při adaptaci krajiny na změnu klimatu. Nedostatečná je i podpora spravedlivé transformace uhelných regionů.
Vyplývá to z monitorovací zprávy české organizace Social Watch a Klimatické koalice, kterou dnes jejich zástupci představili na tiskové konferenci v Praze.
Cílem Pařížské dohody je udržet růst globální teploty hluboko pod hranicí dvou stupňů Celsia, ideálně však kolem 1,5 stupně. Součástí dohody je i zvýšení schopnosti zemí přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a pomoc rozvíjejícím se zemím ze strany vyspělých států.
?? Analýzy vládní klimatické politiky ukazují, že česká vláda➡️?bagatelizuje klimatickou krizi?? brzdí vyšší ambice EU 4⃣0⃣➡️5⃣5⃣odmítá navyšování redukce emisí pro EU do r. 2030?vykazuje slabé výsledky i v naplňování vládní strategie ochrany klimatu https://t.co/ePcj4YXAGG pic.twitter.com/2ZXPDlTPjU
— Klimatická koalice (@KlimaKoalice) September 30, 2020
Při představení zprávy dnes Jan Freidinger z Greenpeace upozornil, že dohoda apeluje i na to, aby státy braly v potaz aktuální vědecké poznatky. Z nich podle jeho slov vyplývá, že nynější závazek členských zemí EU na snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990 do roku 2030 nestačí. Řekl, že pro soulad Česka s cíli dohody, je třeba pokles emisí nejméně o 55 procent, což je nedávný návrh Evropské komise, ideálně pak o 65 procent. Ekologové tím vyzvali Česko, aby ambicióznější plán neblokovalo. Ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že nové cíle jsou pro Česko nereálné.
Freidinger dnes tak zopakoval požadavek odstavit do roku 2025 "nejšpinavější" uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady a do roku 2030 zcela ustoupit od spalování uhlí pro v hnědouhelných elektrárnách. V teplárenství by se tak mělo stát do roku 2035. Podle scénářů uhelné komise rychlá cesta znamená útlum využití uhlí v letech 2030-2035, nejpomalejší mezi roky 2045 - 2050.
Freidinger také podotkl, že Národní akční plán adaptace na změnu klimatu je dobrý, řada opatření se však neplní. Zpráva kritizuje například výsadbu nevhodných dřevin, především smrků, holoseče, zmiňuje, že je nutné bránit odvodňování a přemnožení zvěře. Freidinger upozornil, že současná praxe nahrává tomu, že srážky rychle odtečou, neboť lesní ani zemědělské půda ji nedokáže zadržet. Vyzval také k zásahu do více než 20.000 kilometrů upravených toků a obnovování mokřadů. Poznamenal, že ministerstvo životního prostředí má sice řadu dotačních titulů pro tuto oblast, podporují však spíše drobné projekty bez výraznějšího dopadu. Freidiner dodal, že klíčové je zadržet vodu co nejdéle v krajině a teprve pak "přemýšlet o přehradách". Plán na výstavbu nových přehrad jako řešení dopadu sucha ekologické organizace kritizují dlouhodobě.
Nedostatky jsou podle zprávy i v podpoře spravedlivé transformace uhelných regionů. Kristina Zindulková z Asociace pro mezinárodní otázky dnes uvedla, že z programu Re:START pro přerozdělení evropských fondů do uhelných regionů šlo od roku 2016 do tří takových regionů osm miliard korun. To je podle ní tolik, co jen za rok 2018 z Ústeckého a Karlovarského kraje "odteklo" na emisních povolenkách.
Podle výzkumnice je nutné i efektivnější využití dalších příslušných fondů a posílení transparentnosti, zvlášť když v budoucnu přibudou peníze z Modernizačního fondu a Fondu obnovy. Zindulková řekla, že Česko přispívá málo i do Zeleného klimatického fondu na opatření v rozvojových státech. Česko do něj podle ní přispívá čtyřmi tisícinami ročního HDP. "V evropském průměru země přispívají desetkrát více," uzavřela výzkumnice.
Ekologové také revidovali plnění Politiky ochrany klimatu ČR. Podle Tomáše Jungwirtha z Centra pro dopravu a energetiku Česko tři roky od přijetí uspokojivě plní jen čtyři ze 40 opatření. Kromě výše zmíněných témat tak ekologové doporučují třeba zavedení uhlíkové daně, rozvoj železniční sítě pro nákladní dopravu, kroky k úspoře energií a navýšení podílu obnovitelných zdrojů či snížení spotřeby minerálních hnojiv.
Související

Odpůrci komunistů se dočkají odškodnění, rozhodla vláda. Vysoké školy si přilepší

Má být ekologická kriminalita trestná? Studie odhalila názor valné většiny lidí
Ekologie , pařížská klimatická dohoda , Social Watch , Česká republika , Greenpeace , ministerstvo průmyslu , elektrárna Počerady , Ministerstvo životního prostředí , Klimatické změny , Voda
Aktuálně se děje
před 23 minutami

Macron uspořádá druhé jednání o Ukrajině. Tentokrát pozve i Česko
před 1 hodinou

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové
před 2 hodinami

Falešný mír nemá smysl. Jednáte za zády Ukrajiny, žádné ruské ultimátum nepřijmeme, vzkazuje Kyjev
před 3 hodinami

Brutalista načrtává robustní fresku mužského ega a umělecké identity
před 4 hodinami

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme
před 4 hodinami

Hamás propustí více rukojmích, než bylo zamýšleno. Zvažuje, že se vzdá Pásma Gazy
před 5 hodinami

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem
před 6 hodinami

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?
před 7 hodinami

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem
před 7 hodinami

Trump a Putin se zatím nesetkají. USA po jednání s Ruskem sdělily, jaké budou další kroky
před 8 hodinami

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO
Aktualizováno před 8 hodinami

Jednání USA s Ruskem o Ukrajině skončilo. Rusové jej chválí, Ukrajinu v NATO ale odmítají
před 9 hodinami

Mrazivé počasí trvá. Meteorologové už ale v nejnovější výstraze slibují oteplení
před 10 hodinami

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal
před 10 hodinami

Pekarová Adamová se rozloučí se Sněmovnou. Ve volbách už kandidovat nebude
před 11 hodinami

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským
před 11 hodinami

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz
před 12 hodinami

Co očekávat od jednání v Rijádu? Průlom nenastane, může ale dojednat zásadní setkání
před 12 hodinami

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku
před 13 hodinami
USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině
V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.
Zdroj: Libor Novák