Plnění Pařížské dohody? Česko vede zmatenou klimatickou politiku, varují ekologové

Pokud chce Česko dostát závazkům Pařížské dohody, musí přistoupit na plán rychlejšího snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Zároveň by mělo lépe postupovat při adaptaci krajiny na změnu klimatu. Nedostatečná je i podpora spravedlivé transformace uhelných regionů.

Vyplývá to z monitorovací zprávy české organizace Social Watch a Klimatické koalice, kterou dnes jejich zástupci představili na tiskové konferenci v Praze.

Cílem Pařížské dohody je udržet růst globální teploty hluboko pod hranicí dvou stupňů Celsia, ideálně však kolem 1,5 stupně. Součástí dohody je i zvýšení schopnosti zemí přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a pomoc rozvíjejícím se zemím ze strany vyspělých států.

?? Analýzy vládní klimatické politiky ukazují, že česká vláda➡️?bagatelizuje klimatickou krizi?? brzdí vyšší ambice EU 4⃣0⃣➡️5⃣5⃣odmítá navyšování redukce emisí pro EU do r. 2030?vykazuje slabé výsledky i v naplňování vládní strategie ochrany klimatu https://t.co/ePcj4YXAGG pic.twitter.com/2ZXPDlTPjU

— Klimatická koalice (@KlimaKoalice) September 30, 2020

Při představení zprávy dnes Jan Freidinger z Greenpeace upozornil, že dohoda apeluje i na to, aby státy braly v potaz aktuální vědecké poznatky. Z nich podle jeho slov vyplývá, že nynější závazek členských zemí EU na snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990 do roku 2030 nestačí. Řekl, že pro soulad Česka s cíli dohody, je třeba pokles emisí nejméně o 55 procent, což je nedávný návrh Evropské komise, ideálně pak o 65 procent. Ekologové tím vyzvali Česko, aby ambicióznější plán neblokovalo. Ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že nové cíle jsou pro Česko nereálné.

Freidinger dnes tak zopakoval požadavek odstavit do roku 2025 "nejšpinavější" uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady a do roku 2030 zcela ustoupit od spalování uhlí pro v hnědouhelných elektrárnách. V teplárenství by se tak mělo stát do roku 2035. Podle scénářů uhelné komise rychlá cesta znamená útlum využití uhlí v letech 2030-2035, nejpomalejší mezi roky 2045 - 2050.

Freidinger také podotkl, že Národní akční plán adaptace na změnu klimatu je dobrý, řada opatření se však neplní. Zpráva kritizuje například výsadbu nevhodných dřevin, především smrků, holoseče, zmiňuje, že je nutné bránit odvodňování a přemnožení zvěře. Freidinger upozornil, že současná praxe nahrává tomu, že srážky rychle odtečou, neboť lesní ani zemědělské půda ji nedokáže zadržet. Vyzval také k zásahu do více než 20.000 kilometrů upravených toků a obnovování mokřadů. Poznamenal, že ministerstvo životního prostředí má sice řadu dotačních titulů pro tuto oblast, podporují však spíše drobné projekty bez výraznějšího dopadu. Freidiner dodal, že klíčové je zadržet vodu co nejdéle v krajině a teprve pak "přemýšlet o přehradách". Plán na výstavbu nových přehrad jako řešení dopadu sucha ekologické organizace kritizují dlouhodobě.

Nedostatky jsou podle zprávy i v podpoře spravedlivé transformace uhelných regionů. Kristina Zindulková z Asociace pro mezinárodní otázky dnes uvedla, že z programu Re:START pro přerozdělení evropských fondů do uhelných regionů šlo od roku 2016 do tří takových regionů osm miliard korun. To je podle ní tolik, co jen za rok 2018 z Ústeckého a Karlovarského kraje "odteklo" na emisních povolenkách.

Podle výzkumnice je nutné i efektivnější využití dalších příslušných fondů a posílení transparentnosti, zvlášť když v budoucnu přibudou peníze z Modernizačního fondu a Fondu obnovy. Zindulková řekla, že Česko přispívá málo i do Zeleného klimatického fondu na opatření v rozvojových státech. Česko do něj podle ní přispívá čtyřmi tisícinami ročního HDP. "V evropském průměru země přispívají desetkrát více," uzavřela výzkumnice.

Ekologové také revidovali plnění Politiky ochrany klimatu ČR. Podle Tomáše Jungwirtha z Centra pro dopravu a energetiku Česko tři roky od přijetí uspokojivě plní jen čtyři ze 40 opatření. Kromě výše zmíněných témat tak ekologové doporučují třeba zavedení uhlíkové daně, rozvoj železniční sítě pro nákladní dopravu, kroky k úspoře energií a navýšení podílu obnovitelných zdrojů či snížení spotřeby minerálních hnojiv.

Související

Marek Výborný

Odpůrci komunistů se dočkají odškodnění, rozhodla vláda. Vysoké školy si přilepší

Lidé, kteří byli za komunistického režimu nuceni z politických důvodů k opuštění republiky nebo byli šikanováni formou ochranného dohledu, mají dostat od státu jednorázové odškodnění. Dva návrhy zákonů, které jim odškodnění přiznávají, schválila vláda ve středu. Rozhodla také o uvolnění dalších finančních prostředků na mimořádné výdaje související s likvidací následků zářijových povodní, navýšila rozpočet určený na financování veřejných vysokých škol o jednu miliardu korun a zabývala se i problematikou přijetí eura v Česku.

Více souvisejících

Ekologie pařížská klimatická dohoda Social Watch Česká republika Greenpeace ministerstvo průmyslu elektrárna Počerady Ministerstvo životního prostředí Klimatické změny Voda

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové

Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřijme přítomnost vojenských jednotek NATO na Ukrajině v rámci jakékoli mírové dohody. Tato slova pronesl po jednáních s americkými představiteli v Saúdské Arábii, kde se obě strany dohodly na zahájení vyjednávání o ukončení války.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Sídlo Evropského parlamentu

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem

Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dosažení dohody o Ukrajině vyvolaly v Moskvě bouři emocí. Ruská média, která v posledních třech letech hlásala odklon od „dekadentního“ Západu směrem k Číně a Severní Koreji, nyní s nadšením citují západní zdroje, píše Politico.

před 7 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington a Moskva se dohodly na vytvoření vysoce postaveného vyjednávacího týmu, který bude hledat možnosti ukončení války na Ukrajině. Kromě toho mají USA a Rusko zahájit jednání o ekonomické spolupráci a postupně obnovit personální obsazení ambasád.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 11 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 13 hodinami

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy