Euro nás nespasí, ale jsme připraveni ho přijmout. S extremisty ani s Babišem do vlády nepůjdeme, říká Prokopík

Dvojka olomoucké kandidátky a garant obranné politiky Hnutí Generace Vilém Štěpán Prokopík v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil postoje své strany k otázkám obrany a zahraniční politiky. Hovořil mimo jiné o sestřelování ruských letounů, ale také o prohlubování evropské integrace a možném přijetí eura. „Čekáme dlouho a Rusko přitom rozumí síle. Když si vzpomenu na sestřelení ruské stíhačky Tureckem, která letěla ze Sýrie, bylo to jasné – prostě ji sestřelit,“ říká jedna z hlavních tváří hnutí. Prokopík zároveň vysvětlil, s kým je Hnutí Generace připraveno spolupracovat, a které subjekty naopak jednoznačně odmítá.

Deník Shopaholičky

Zajímalo by mě, jestli existuje situace, kdy byste některému spojenci NATO nepřišli na pomoc?

Pro nás, ani pro mě osobně, to není představitelné. Možná jediná situace by nastala, kdyby Turecko napadlo Řecko a žádalo by pomoc od Severoatlantické aliance. To bychom neudělali, ale je to jen teoretická situace, která se zřejmě nestane. Naštěstí jsou oba členy NATO. Kdyby však jeden člen NATO napadl jiného člena, jednalo by se o agresi a my bychom šli na pomoc Řecku. V klasické situaci, kdy se konflikt netýká členských států NATO – tedy kdyby agresorem bylo Rusko nebo někdo jiný – je jasné, že jsme aktivním partnerem pro spojenecké státy.

Kdyby šlo o Slovensko nebo Maďarsko, tak tam cítíte tu povinnosti, i když se přibližují k Rusku? Mají s ním v mnoha oblastech přátelské vztahy.

Vidím to úplně stejně, i když tam jsou vlády, jaké jsou. Na Slovensku jsou navíc předsunuté odstrašující jednotky NATO, působí tam i čeští vojáci, takže jim hlídáme nebe. Teď už jim přicházejí objednané F-16. Záleží na situaci, ale kdyby tyto státy byly napadeny Ruskem, alianční povinnost tam prostě je.

Přesunu se k situaci nad Estonskem nebo Polskem. Nad Tallinnem létaly ruské stíhačky, které nereagovaly – měli bychom je jako NATO sestřelovat?

Rozhodně ano, pokud by tam nebyla žádná reakce pilotů. NATO i jednotlivé státy mají jasný systém, jak bránit svůj vzdušný prostor; pokud ho nebudeme bránit, Rusko si z nás bude dělat legraci a zvyšuje to celkový tlak. Čekáme dlouho a Rusko přitom rozumí síle. Když si vzpomenu na sestřelení ruské stíhačky Tureckem, která letěla ze Sýrie, bylo to jasné – prostě ji sestřelit. Pokud slova nebudou stačit, musí to přejít v činy. Máme na to plné legitimní právo, ať už proti dronům nebo pozemním hrozbám.

Jsme potom připraveni čelit ruské vojenské reakci?

Jsme tomu schopni čelit; samozřejmě musíme více investovat do obrany a důkladněji se připravovat. Plány existují. Není to jen o defenzivní, reakční pozici – vždy je důležité, a NATO má na to plány, eliminovat hrozby už u zdroje. Když se podíváme, střela vystřelená z F-35 je mnohem dražší než samotný dron. Účinnější je ničit kritické body protivníka, aby nemohl pokračovat v tom, co dělá – ať už vojenské prostředky nebo infrastrukturu.

Jedna otázka ohledně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Souhlasíte s něčím z toho, co dělá? Ať už se jedná o zahraniční nebo domácí politiku, jednání s Ruskem…

Chtěl bych říct, že Donald Trump je kontroverzní postava. A právě díky své kontroverzi dal Evropě, a vlastně i nám, budíček – například v otázce obrany. Musíme se postavit na vlastní nohy. Obecně jsme se vždy příliš spoléhali na strýčka Sama ve Spojených státech. Je to dobré varování, že to tak není a že musíme budovat vlastní kapacity, abychom se spoléhali sami na sebe. Možná jediné pozitivum, které bych v jeho zahraniční politice našel, je tlak na to, abychom nekupovali ruské nerostné suroviny. To má dopad zejména na Maďarsko a Slovensko, které je nakupují přímo od Ruska. Tento tlak je pozitivní, ale jinak je Donald Trump čirý chaos.

Máme tady také velkou otázku obrany Evropské unie. Podporovali byste vznik společné evropské armády?

Nepodporujeme vznik samostatné evropské armády, ale podporujeme posílení evropského křídla. Evropská unie by si měla vybudovat vlastní křídlo v rámci NATO; můžeme uvažovat o bilaterálních dohodách mezi státy a o užší spolupráci – to dává smysl. Budovat samostatnou evropskou armádu, když máme NATO, nedává smysl. Posílení evropského křídla ano.

Ohledně obecné evropské spolupráce, máme posílit integraci směrem do Evropské unie? Ať už jde o zapojování do legislativy, emisní povolenky nebo třeba harmonizaci daní.

Už společné evropské nákupy zbraní představují určitou racionální integraci. Harmonizace daní pak dává smysl, pokud existuje jednotná evropská měna. V ostatních otázkách bychom ale daně nechali na jednotlivých státech. V některých oblastech by to mělo zůstat v rukou národních států. Když však existuje společná měna, větší spolupráce dává ještě větší smysl – nebudu ale uvádět konkrétní příklady daní. Každý stát je rozdílný, má jinou strukturu obyvatel a jiné ekonomické nastavení. Proto bych to bral individuálně a podle potřeb.

Euro je pro vás ano, nebo ne?

Říkáme euru ano, ale dodáváme, že to není zázrak, který nás spasí. Česká republika se při vstupu do Evropské unie zavázala euro přijmout a myslím si, že jde čistě o politické rozhodnutí. Současní politici se tomu podle mě až zbytečně brání. Podpora eura není příliš vysoká, ale to je hlavně proto, že k němu byli politici dlouhodobě velmi skeptičtí. Například Václav Klaus má na tom velký podíl – vedl jakousi křižáckou výpravu proti euru, a to hodně lidí ovlivnilo. Česká ekonomika je ale určitě připravena euro přijmout.

Kdybyste teď teoreticky vstoupili do Sněmovny, usilovali byste o to, ať je do konce vašeho mandátu euro přijaté? Tedy do roku 2029.

Není to jedna z hlavních priorit, ale pokud by na tom panovala shoda a byla k tomu vůle, nevidíme důvod, proč by se to nemělo přijmout.

Teď zamířím k sestavování koalice. V průzkumech sice nemáte moc, ale člověk nikdy neví. Kdybyste se dostali do Sněmovny, s kým byste za žádnou cenu nespolupracovali?

To vyplývá z toho, jak se jako strana profilujeme – jsme proevropská, středopravicová strana. Nechceme spolupracovat s extremisty, ať už je to SPD nebo Stačilo, tedy komunisté. A určitě ne s populisty, takže odpadá pan Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Stejně tak ani s Motoristy by spolupráce nešla, protože chtějí spolupracovat s komunisty a laškují s nimi. Zůstávají tedy strany vládní pětikoalice, případně ty, které se v budoucnu dostanou do Sněmovny a budou s námi mít programové shody.

Tuto otázku moc rád pokládám současným vládním stranám. Existuje šance, že vznikne vláda ANO, SPD a Stačilo. Kdyby to hrozilo, byli byste ochotni pomyslně „stáhnout ocas“ a jít s ANO do vlády, abyste tomu zabránili?

Rozhodně ne, protože Andrej Babiš se chová ke svým koaličním partnerům dobře jen tehdy, když potřebuje mít 101 hlasů. Viděli jsme to do roku 2021 na příkladu Sociální demokracie, kterou úplně zlikvidoval. Teď musí jít, jak jste říkal, „se staženým ocasem“ ke Stačilo a spojit se s komunisty. Nám by to rozhodně nepomohlo a myslím si, že za každou cenu zachraňovat rozdané karty od voličů je sebevražda. Andrej Babiš, když to bude potřebovat, nás jako koaliční partnery vždy obejde.

Takže si myslíte, že kdyby do koalice šlo SPD nebo Stačilo, tak je pan Babiš zdiskredituje?

Záleží na tom, jak dopadnou volby a zda bude Andrej Babiš v pozici, kdy to bude schopen udělat. Jestli na nich bude závislý, aby poskládal 101 hlasů, nebo zda na ně bude mít větší páky a prostě je vezme do vlády.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

volby rozhovor Hnutí Generace Vilém Štěpán Prokopík

Aktuálně se děje

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

včera

3. prosince 2025 21:58

3. prosince 2025 21:07

3. prosince 2025 19:54

Metro zastavila vážná nehoda. Mladá žena spadla pod soupravu

Vážný incident se v úterý stal na lince A pražského metra. Ve stanici Hradčanská spadla pod soupravu mladá žena, která utrpěla vážná zranění. Zřejmě šlo o pokus o sebevraždu. Událost ovlivnila provoz na zmíněné lince. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy