Euro nás nespasí, ale jsme připraveni ho přijmout. S extremisty ani s Babišem do vlády nepůjdeme, říká Prokopík

Dvojka olomoucké kandidátky a garant obranné politiky Hnutí Generace Vilém Štěpán Prokopík v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil postoje své strany k otázkám obrany a zahraniční politiky. Hovořil mimo jiné o sestřelování ruských letounů, ale také o prohlubování evropské integrace a možném přijetí eura. „Čekáme dlouho a Rusko přitom rozumí síle. Když si vzpomenu na sestřelení ruské stíhačky Tureckem, která letěla ze Sýrie, bylo to jasné – prostě ji sestřelit,“ říká jedna z hlavních tváří hnutí. Prokopík zároveň vysvětlil, s kým je Hnutí Generace připraveno spolupracovat, a které subjekty naopak jednoznačně odmítá.

Zajímalo by mě, jestli existuje situace, kdy byste některému spojenci NATO nepřišli na pomoc?

Pro nás, ani pro mě osobně, to není představitelné. Možná jediná situace by nastala, kdyby Turecko napadlo Řecko a žádalo by pomoc od Severoatlantické aliance. To bychom neudělali, ale je to jen teoretická situace, která se zřejmě nestane. Naštěstí jsou oba členy NATO. Kdyby však jeden člen NATO napadl jiného člena, jednalo by se o agresi a my bychom šli na pomoc Řecku. V klasické situaci, kdy se konflikt netýká členských států NATO – tedy kdyby agresorem bylo Rusko nebo někdo jiný – je jasné, že jsme aktivním partnerem pro spojenecké státy.

Kdyby šlo o Slovensko nebo Maďarsko, tak tam cítíte tu povinnosti, i když se přibližují k Rusku? Mají s ním v mnoha oblastech přátelské vztahy.

Vidím to úplně stejně, i když tam jsou vlády, jaké jsou. Na Slovensku jsou navíc předsunuté odstrašující jednotky NATO, působí tam i čeští vojáci, takže jim hlídáme nebe. Teď už jim přicházejí objednané F-16. Záleží na situaci, ale kdyby tyto státy byly napadeny Ruskem, alianční povinnost tam prostě je.

Přesunu se k situaci nad Estonskem nebo Polskem. Nad Tallinnem létaly ruské stíhačky, které nereagovaly – měli bychom je jako NATO sestřelovat?

Rozhodně ano, pokud by tam nebyla žádná reakce pilotů. NATO i jednotlivé státy mají jasný systém, jak bránit svůj vzdušný prostor; pokud ho nebudeme bránit, Rusko si z nás bude dělat legraci a zvyšuje to celkový tlak. Čekáme dlouho a Rusko přitom rozumí síle. Když si vzpomenu na sestřelení ruské stíhačky Tureckem, která letěla ze Sýrie, bylo to jasné – prostě ji sestřelit. Pokud slova nebudou stačit, musí to přejít v činy. Máme na to plné legitimní právo, ať už proti dronům nebo pozemním hrozbám.

Jsme potom připraveni čelit ruské vojenské reakci?

Jsme tomu schopni čelit; samozřejmě musíme více investovat do obrany a důkladněji se připravovat. Plány existují. Není to jen o defenzivní, reakční pozici – vždy je důležité, a NATO má na to plány, eliminovat hrozby už u zdroje. Když se podíváme, střela vystřelená z F-35 je mnohem dražší než samotný dron. Účinnější je ničit kritické body protivníka, aby nemohl pokračovat v tom, co dělá – ať už vojenské prostředky nebo infrastrukturu.

Jedna otázka ohledně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Souhlasíte s něčím z toho, co dělá? Ať už se jedná o zahraniční nebo domácí politiku, jednání s Ruskem…

Chtěl bych říct, že Donald Trump je kontroverzní postava. A právě díky své kontroverzi dal Evropě, a vlastně i nám, budíček – například v otázce obrany. Musíme se postavit na vlastní nohy. Obecně jsme se vždy příliš spoléhali na strýčka Sama ve Spojených státech. Je to dobré varování, že to tak není a že musíme budovat vlastní kapacity, abychom se spoléhali sami na sebe. Možná jediné pozitivum, které bych v jeho zahraniční politice našel, je tlak na to, abychom nekupovali ruské nerostné suroviny. To má dopad zejména na Maďarsko a Slovensko, které je nakupují přímo od Ruska. Tento tlak je pozitivní, ale jinak je Donald Trump čirý chaos.

Máme tady také velkou otázku obrany Evropské unie. Podporovali byste vznik společné evropské armády?

Nepodporujeme vznik samostatné evropské armády, ale podporujeme posílení evropského křídla. Evropská unie by si měla vybudovat vlastní křídlo v rámci NATO; můžeme uvažovat o bilaterálních dohodách mezi státy a o užší spolupráci – to dává smysl. Budovat samostatnou evropskou armádu, když máme NATO, nedává smysl. Posílení evropského křídla ano.

Ohledně obecné evropské spolupráce, máme posílit integraci směrem do Evropské unie? Ať už jde o zapojování do legislativy, emisní povolenky nebo třeba harmonizaci daní.

Už společné evropské nákupy zbraní představují určitou racionální integraci. Harmonizace daní pak dává smysl, pokud existuje jednotná evropská měna. V ostatních otázkách bychom ale daně nechali na jednotlivých státech. V některých oblastech by to mělo zůstat v rukou národních států. Když však existuje společná měna, větší spolupráce dává ještě větší smysl – nebudu ale uvádět konkrétní příklady daní. Každý stát je rozdílný, má jinou strukturu obyvatel a jiné ekonomické nastavení. Proto bych to bral individuálně a podle potřeb.

Euro je pro vás ano, nebo ne?

Říkáme euru ano, ale dodáváme, že to není zázrak, který nás spasí. Česká republika se při vstupu do Evropské unie zavázala euro přijmout a myslím si, že jde čistě o politické rozhodnutí. Současní politici se tomu podle mě až zbytečně brání. Podpora eura není příliš vysoká, ale to je hlavně proto, že k němu byli politici dlouhodobě velmi skeptičtí. Například Václav Klaus má na tom velký podíl – vedl jakousi křižáckou výpravu proti euru, a to hodně lidí ovlivnilo. Česká ekonomika je ale určitě připravena euro přijmout.

Kdybyste teď teoreticky vstoupili do Sněmovny, usilovali byste o to, ať je do konce vašeho mandátu euro přijaté? Tedy do roku 2029.

Není to jedna z hlavních priorit, ale pokud by na tom panovala shoda a byla k tomu vůle, nevidíme důvod, proč by se to nemělo přijmout.

Teď zamířím k sestavování koalice. V průzkumech sice nemáte moc, ale člověk nikdy neví. Kdybyste se dostali do Sněmovny, s kým byste za žádnou cenu nespolupracovali?

To vyplývá z toho, jak se jako strana profilujeme – jsme proevropská, středopravicová strana. Nechceme spolupracovat s extremisty, ať už je to SPD nebo Stačilo, tedy komunisté. A určitě ne s populisty, takže odpadá pan Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Stejně tak ani s Motoristy by spolupráce nešla, protože chtějí spolupracovat s komunisty a laškují s nimi. Zůstávají tedy strany vládní pětikoalice, případně ty, které se v budoucnu dostanou do Sněmovny a budou s námi mít programové shody.

Tuto otázku moc rád pokládám současným vládním stranám. Existuje šance, že vznikne vláda ANO, SPD a Stačilo. Kdyby to hrozilo, byli byste ochotni pomyslně „stáhnout ocas“ a jít s ANO do vlády, abyste tomu zabránili?

Rozhodně ne, protože Andrej Babiš se chová ke svým koaličním partnerům dobře jen tehdy, když potřebuje mít 101 hlasů. Viděli jsme to do roku 2021 na příkladu Sociální demokracie, kterou úplně zlikvidoval. Teď musí jít, jak jste říkal, „se staženým ocasem“ ke Stačilo a spojit se s komunisty. Nám by to rozhodně nepomohlo a myslím si, že za každou cenu zachraňovat rozdané karty od voličů je sebevražda. Andrej Babiš, když to bude potřebovat, nás jako koaliční partnery vždy obejde.

Takže si myslíte, že kdyby do koalice šlo SPD nebo Stačilo, tak je pan Babiš zdiskredituje?

Záleží na tom, jak dopadnou volby a zda bude Andrej Babiš v pozici, kdy to bude schopen udělat. Jestli na nich bude závislý, aby poskládal 101 hlasů, nebo zda na ně bude mít větší páky a prostě je vezme do vlády.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba

Jen pět uskupení by se teď dostalo do Poslanecké sněmovny, ukazuje průzkum agentury NMS pro web novinky.cz. Zvítězilo by hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, jemuž by dala hlas téměř třetina voličů. Těsně pod pětiprocentní hranicí by skončilo hnutí Naše Česko, nový subjekt vedený jihočeským hejtmanem Martinem Kubou. 

Více souvisejících

volby rozhovor Hnutí Generace Vilém Štěpán Prokopík

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

včera

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

včera

23. února 2026 21:14

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy