Euro nás nespasí, ale jsme připraveni ho přijmout. S extremisty ani s Babišem do vlády nepůjdeme, říká Prokopík

Dvojka olomoucké kandidátky a garant obranné politiky Hnutí Generace Vilém Štěpán Prokopík v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil postoje své strany k otázkám obrany a zahraniční politiky. Hovořil mimo jiné o sestřelování ruských letounů, ale také o prohlubování evropské integrace a možném přijetí eura. „Čekáme dlouho a Rusko přitom rozumí síle. Když si vzpomenu na sestřelení ruské stíhačky Tureckem, která letěla ze Sýrie, bylo to jasné – prostě ji sestřelit,“ říká jedna z hlavních tváří hnutí. Prokopík zároveň vysvětlil, s kým je Hnutí Generace připraveno spolupracovat, a které subjekty naopak jednoznačně odmítá.

Zajímalo by mě, jestli existuje situace, kdy byste některému spojenci NATO nepřišli na pomoc?

Pro nás, ani pro mě osobně, to není představitelné. Možná jediná situace by nastala, kdyby Turecko napadlo Řecko a žádalo by pomoc od Severoatlantické aliance. To bychom neudělali, ale je to jen teoretická situace, která se zřejmě nestane. Naštěstí jsou oba členy NATO. Kdyby však jeden člen NATO napadl jiného člena, jednalo by se o agresi a my bychom šli na pomoc Řecku. V klasické situaci, kdy se konflikt netýká členských států NATO – tedy kdyby agresorem bylo Rusko nebo někdo jiný – je jasné, že jsme aktivním partnerem pro spojenecké státy.

Kdyby šlo o Slovensko nebo Maďarsko, tak tam cítíte tu povinnosti, i když se přibližují k Rusku? Mají s ním v mnoha oblastech přátelské vztahy.

Vidím to úplně stejně, i když tam jsou vlády, jaké jsou. Na Slovensku jsou navíc předsunuté odstrašující jednotky NATO, působí tam i čeští vojáci, takže jim hlídáme nebe. Teď už jim přicházejí objednané F-16. Záleží na situaci, ale kdyby tyto státy byly napadeny Ruskem, alianční povinnost tam prostě je.

Přesunu se k situaci nad Estonskem nebo Polskem. Nad Tallinnem létaly ruské stíhačky, které nereagovaly – měli bychom je jako NATO sestřelovat?

Rozhodně ano, pokud by tam nebyla žádná reakce pilotů. NATO i jednotlivé státy mají jasný systém, jak bránit svůj vzdušný prostor; pokud ho nebudeme bránit, Rusko si z nás bude dělat legraci a zvyšuje to celkový tlak. Čekáme dlouho a Rusko přitom rozumí síle. Když si vzpomenu na sestřelení ruské stíhačky Tureckem, která letěla ze Sýrie, bylo to jasné – prostě ji sestřelit. Pokud slova nebudou stačit, musí to přejít v činy. Máme na to plné legitimní právo, ať už proti dronům nebo pozemním hrozbám.

Jsme potom připraveni čelit ruské vojenské reakci?

Jsme tomu schopni čelit; samozřejmě musíme více investovat do obrany a důkladněji se připravovat. Plány existují. Není to jen o defenzivní, reakční pozici – vždy je důležité, a NATO má na to plány, eliminovat hrozby už u zdroje. Když se podíváme, střela vystřelená z F-35 je mnohem dražší než samotný dron. Účinnější je ničit kritické body protivníka, aby nemohl pokračovat v tom, co dělá – ať už vojenské prostředky nebo infrastrukturu.

Jedna otázka ohledně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Souhlasíte s něčím z toho, co dělá? Ať už se jedná o zahraniční nebo domácí politiku, jednání s Ruskem…

Chtěl bych říct, že Donald Trump je kontroverzní postava. A právě díky své kontroverzi dal Evropě, a vlastně i nám, budíček – například v otázce obrany. Musíme se postavit na vlastní nohy. Obecně jsme se vždy příliš spoléhali na strýčka Sama ve Spojených státech. Je to dobré varování, že to tak není a že musíme budovat vlastní kapacity, abychom se spoléhali sami na sebe. Možná jediné pozitivum, které bych v jeho zahraniční politice našel, je tlak na to, abychom nekupovali ruské nerostné suroviny. To má dopad zejména na Maďarsko a Slovensko, které je nakupují přímo od Ruska. Tento tlak je pozitivní, ale jinak je Donald Trump čirý chaos.

Máme tady také velkou otázku obrany Evropské unie. Podporovali byste vznik společné evropské armády?

Nepodporujeme vznik samostatné evropské armády, ale podporujeme posílení evropského křídla. Evropská unie by si měla vybudovat vlastní křídlo v rámci NATO; můžeme uvažovat o bilaterálních dohodách mezi státy a o užší spolupráci – to dává smysl. Budovat samostatnou evropskou armádu, když máme NATO, nedává smysl. Posílení evropského křídla ano.

Ohledně obecné evropské spolupráce, máme posílit integraci směrem do Evropské unie? Ať už jde o zapojování do legislativy, emisní povolenky nebo třeba harmonizaci daní.

Už společné evropské nákupy zbraní představují určitou racionální integraci. Harmonizace daní pak dává smysl, pokud existuje jednotná evropská měna. V ostatních otázkách bychom ale daně nechali na jednotlivých státech. V některých oblastech by to mělo zůstat v rukou národních států. Když však existuje společná měna, větší spolupráce dává ještě větší smysl – nebudu ale uvádět konkrétní příklady daní. Každý stát je rozdílný, má jinou strukturu obyvatel a jiné ekonomické nastavení. Proto bych to bral individuálně a podle potřeb.

Euro je pro vás ano, nebo ne?

Říkáme euru ano, ale dodáváme, že to není zázrak, který nás spasí. Česká republika se při vstupu do Evropské unie zavázala euro přijmout a myslím si, že jde čistě o politické rozhodnutí. Současní politici se tomu podle mě až zbytečně brání. Podpora eura není příliš vysoká, ale to je hlavně proto, že k němu byli politici dlouhodobě velmi skeptičtí. Například Václav Klaus má na tom velký podíl – vedl jakousi křižáckou výpravu proti euru, a to hodně lidí ovlivnilo. Česká ekonomika je ale určitě připravena euro přijmout.

Kdybyste teď teoreticky vstoupili do Sněmovny, usilovali byste o to, ať je do konce vašeho mandátu euro přijaté? Tedy do roku 2029.

Není to jedna z hlavních priorit, ale pokud by na tom panovala shoda a byla k tomu vůle, nevidíme důvod, proč by se to nemělo přijmout.

Teď zamířím k sestavování koalice. V průzkumech sice nemáte moc, ale člověk nikdy neví. Kdybyste se dostali do Sněmovny, s kým byste za žádnou cenu nespolupracovali?

To vyplývá z toho, jak se jako strana profilujeme – jsme proevropská, středopravicová strana. Nechceme spolupracovat s extremisty, ať už je to SPD nebo Stačilo, tedy komunisté. A určitě ne s populisty, takže odpadá pan Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Stejně tak ani s Motoristy by spolupráce nešla, protože chtějí spolupracovat s komunisty a laškují s nimi. Zůstávají tedy strany vládní pětikoalice, případně ty, které se v budoucnu dostanou do Sněmovny a budou s námi mít programové shody.

Tuto otázku moc rád pokládám současným vládním stranám. Existuje šance, že vznikne vláda ANO, SPD a Stačilo. Kdyby to hrozilo, byli byste ochotni pomyslně „stáhnout ocas“ a jít s ANO do vlády, abyste tomu zabránili?

Rozhodně ne, protože Andrej Babiš se chová ke svým koaličním partnerům dobře jen tehdy, když potřebuje mít 101 hlasů. Viděli jsme to do roku 2021 na příkladu Sociální demokracie, kterou úplně zlikvidoval. Teď musí jít, jak jste říkal, „se staženým ocasem“ ke Stačilo a spojit se s komunisty. Nám by to rozhodně nepomohlo a myslím si, že za každou cenu zachraňovat rozdané karty od voličů je sebevražda. Andrej Babiš, když to bude potřebovat, nás jako koaliční partnery vždy obejde.

Takže si myslíte, že kdyby do koalice šlo SPD nebo Stačilo, tak je pan Babiš zdiskredituje?

Záleží na tom, jak dopadnou volby a zda bude Andrej Babiš v pozici, kdy to bude schopen udělat. Jestli na nich bude závislý, aby poskládal 101 hlasů, nebo zda na ně bude mít větší páky a prostě je vezme do vlády.

Související

Více souvisejících

volby rozhovor Hnutí Generace Vilém Štěpán Prokopík

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

před 2 hodinami

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

před 2 hodinami

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla

Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů. 

před 6 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu

Spojené státy americké uskutečnily další vlnu leteckých úderů proti Íránu, zatímco prezident Donald Trump varoval Teherán, že by se měl raději chovat slušně. Americká armáda uvedla, že její útoky mířily na íránské vojenské kapacity sloužící k ohrožování plavidel v Hormuzském průlivu. Podle státních médií se sirény protivzdušné obrany rozezněly i v samotném hlavním městě Teheránu.

před 8 hodinami

Déšť

Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení

Nastávající víkend přinese do Česka oblačnost, místy přeháňky a citelné ochlazení, přičemž nejteplejším regionem zůstane jižní Morava. Zatímco v sobotu musíme počítat s ojedinělými bouřkami a srážkami s úhrny až 15 milimetrů, v neděli sice teploty klesnou ještě o něco níže, ale obloha se částečně vyjasní a přeháňky se objeví již jen výjimečně.

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

včera

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

včera

Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války

Letošní červen se stal pro ukrajinské civilisty nejtragičtějším měsícem od dubna roku 2022. Podle úterní zprávy Organizace spojených národů za tím stojí především zintenzivňující se ruské útoky na města ležící daleko za samotnou frontovou linií. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy