Euro nás nespasí, ale jsme připraveni ho přijmout. S extremisty ani s Babišem do vlády nepůjdeme, říká Prokopík

Dvojka olomoucké kandidátky a garant obranné politiky Hnutí Generace Vilém Štěpán Prokopík v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil postoje své strany k otázkám obrany a zahraniční politiky. Hovořil mimo jiné o sestřelování ruských letounů, ale také o prohlubování evropské integrace a možném přijetí eura. „Čekáme dlouho a Rusko přitom rozumí síle. Když si vzpomenu na sestřelení ruské stíhačky Tureckem, která letěla ze Sýrie, bylo to jasné – prostě ji sestřelit,“ říká jedna z hlavních tváří hnutí. Prokopík zároveň vysvětlil, s kým je Hnutí Generace připraveno spolupracovat, a které subjekty naopak jednoznačně odmítá.

Zajímalo by mě, jestli existuje situace, kdy byste některému spojenci NATO nepřišli na pomoc?

Pro nás, ani pro mě osobně, to není představitelné. Možná jediná situace by nastala, kdyby Turecko napadlo Řecko a žádalo by pomoc od Severoatlantické aliance. To bychom neudělali, ale je to jen teoretická situace, která se zřejmě nestane. Naštěstí jsou oba členy NATO. Kdyby však jeden člen NATO napadl jiného člena, jednalo by se o agresi a my bychom šli na pomoc Řecku. V klasické situaci, kdy se konflikt netýká členských států NATO – tedy kdyby agresorem bylo Rusko nebo někdo jiný – je jasné, že jsme aktivním partnerem pro spojenecké státy.

Kdyby šlo o Slovensko nebo Maďarsko, tak tam cítíte tu povinnosti, i když se přibližují k Rusku? Mají s ním v mnoha oblastech přátelské vztahy.

Vidím to úplně stejně, i když tam jsou vlády, jaké jsou. Na Slovensku jsou navíc předsunuté odstrašující jednotky NATO, působí tam i čeští vojáci, takže jim hlídáme nebe. Teď už jim přicházejí objednané F-16. Záleží na situaci, ale kdyby tyto státy byly napadeny Ruskem, alianční povinnost tam prostě je.

Přesunu se k situaci nad Estonskem nebo Polskem. Nad Tallinnem létaly ruské stíhačky, které nereagovaly – měli bychom je jako NATO sestřelovat?

Rozhodně ano, pokud by tam nebyla žádná reakce pilotů. NATO i jednotlivé státy mají jasný systém, jak bránit svůj vzdušný prostor; pokud ho nebudeme bránit, Rusko si z nás bude dělat legraci a zvyšuje to celkový tlak. Čekáme dlouho a Rusko přitom rozumí síle. Když si vzpomenu na sestřelení ruské stíhačky Tureckem, která letěla ze Sýrie, bylo to jasné – prostě ji sestřelit. Pokud slova nebudou stačit, musí to přejít v činy. Máme na to plné legitimní právo, ať už proti dronům nebo pozemním hrozbám.

Jsme potom připraveni čelit ruské vojenské reakci?

Jsme tomu schopni čelit; samozřejmě musíme více investovat do obrany a důkladněji se připravovat. Plány existují. Není to jen o defenzivní, reakční pozici – vždy je důležité, a NATO má na to plány, eliminovat hrozby už u zdroje. Když se podíváme, střela vystřelená z F-35 je mnohem dražší než samotný dron. Účinnější je ničit kritické body protivníka, aby nemohl pokračovat v tom, co dělá – ať už vojenské prostředky nebo infrastrukturu.

Jedna otázka ohledně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Souhlasíte s něčím z toho, co dělá? Ať už se jedná o zahraniční nebo domácí politiku, jednání s Ruskem…

Chtěl bych říct, že Donald Trump je kontroverzní postava. A právě díky své kontroverzi dal Evropě, a vlastně i nám, budíček – například v otázce obrany. Musíme se postavit na vlastní nohy. Obecně jsme se vždy příliš spoléhali na strýčka Sama ve Spojených státech. Je to dobré varování, že to tak není a že musíme budovat vlastní kapacity, abychom se spoléhali sami na sebe. Možná jediné pozitivum, které bych v jeho zahraniční politice našel, je tlak na to, abychom nekupovali ruské nerostné suroviny. To má dopad zejména na Maďarsko a Slovensko, které je nakupují přímo od Ruska. Tento tlak je pozitivní, ale jinak je Donald Trump čirý chaos.

Máme tady také velkou otázku obrany Evropské unie. Podporovali byste vznik společné evropské armády?

Nepodporujeme vznik samostatné evropské armády, ale podporujeme posílení evropského křídla. Evropská unie by si měla vybudovat vlastní křídlo v rámci NATO; můžeme uvažovat o bilaterálních dohodách mezi státy a o užší spolupráci – to dává smysl. Budovat samostatnou evropskou armádu, když máme NATO, nedává smysl. Posílení evropského křídla ano.

Ohledně obecné evropské spolupráce, máme posílit integraci směrem do Evropské unie? Ať už jde o zapojování do legislativy, emisní povolenky nebo třeba harmonizaci daní.

Už společné evropské nákupy zbraní představují určitou racionální integraci. Harmonizace daní pak dává smysl, pokud existuje jednotná evropská měna. V ostatních otázkách bychom ale daně nechali na jednotlivých státech. V některých oblastech by to mělo zůstat v rukou národních států. Když však existuje společná měna, větší spolupráce dává ještě větší smysl – nebudu ale uvádět konkrétní příklady daní. Každý stát je rozdílný, má jinou strukturu obyvatel a jiné ekonomické nastavení. Proto bych to bral individuálně a podle potřeb.

Euro je pro vás ano, nebo ne?

Říkáme euru ano, ale dodáváme, že to není zázrak, který nás spasí. Česká republika se při vstupu do Evropské unie zavázala euro přijmout a myslím si, že jde čistě o politické rozhodnutí. Současní politici se tomu podle mě až zbytečně brání. Podpora eura není příliš vysoká, ale to je hlavně proto, že k němu byli politici dlouhodobě velmi skeptičtí. Například Václav Klaus má na tom velký podíl – vedl jakousi křižáckou výpravu proti euru, a to hodně lidí ovlivnilo. Česká ekonomika je ale určitě připravena euro přijmout.

Kdybyste teď teoreticky vstoupili do Sněmovny, usilovali byste o to, ať je do konce vašeho mandátu euro přijaté? Tedy do roku 2029.

Není to jedna z hlavních priorit, ale pokud by na tom panovala shoda a byla k tomu vůle, nevidíme důvod, proč by se to nemělo přijmout.

Teď zamířím k sestavování koalice. V průzkumech sice nemáte moc, ale člověk nikdy neví. Kdybyste se dostali do Sněmovny, s kým byste za žádnou cenu nespolupracovali?

To vyplývá z toho, jak se jako strana profilujeme – jsme proevropská, středopravicová strana. Nechceme spolupracovat s extremisty, ať už je to SPD nebo Stačilo, tedy komunisté. A určitě ne s populisty, takže odpadá pan Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Stejně tak ani s Motoristy by spolupráce nešla, protože chtějí spolupracovat s komunisty a laškují s nimi. Zůstávají tedy strany vládní pětikoalice, případně ty, které se v budoucnu dostanou do Sněmovny a budou s námi mít programové shody.

Tuto otázku moc rád pokládám současným vládním stranám. Existuje šance, že vznikne vláda ANO, SPD a Stačilo. Kdyby to hrozilo, byli byste ochotni pomyslně „stáhnout ocas“ a jít s ANO do vlády, abyste tomu zabránili?

Rozhodně ne, protože Andrej Babiš se chová ke svým koaličním partnerům dobře jen tehdy, když potřebuje mít 101 hlasů. Viděli jsme to do roku 2021 na příkladu Sociální demokracie, kterou úplně zlikvidoval. Teď musí jít, jak jste říkal, „se staženým ocasem“ ke Stačilo a spojit se s komunisty. Nám by to rozhodně nepomohlo a myslím si, že za každou cenu zachraňovat rozdané karty od voličů je sebevražda. Andrej Babiš, když to bude potřebovat, nás jako koaliční partnery vždy obejde.

Takže si myslíte, že kdyby do koalice šlo SPD nebo Stačilo, tak je pan Babiš zdiskredituje?

Záleží na tom, jak dopadnou volby a zda bude Andrej Babiš v pozici, kdy to bude schopen udělat. Jestli na nich bude závislý, aby poskládal 101 hlasů, nebo zda na ně bude mít větší páky a prostě je vezme do vlády.

Související

Více souvisejících

volby rozhovor Hnutí Generace Vilém Štěpán Prokopík

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 43 minutami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

včera

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

včera

Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

včera

princezna Badžrakitijábha

Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu

Thajský královský palác oznámil, že ve věku 47 let zemřela princezna Badžrakitijábha, nejstarší dcera krále Mahá Vatčirálongkona. Princezna, v zemi známá jako princezna Bha, strávila téměř čtyři roky v kómatu. Hospitalizována byla od prosince 2022, kdy vážně onemocněla kvůli srdečním problémům, které se u ní projevily během výcviku jejích psů.

včera

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

včera

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy