Euro nás nespasí, ale jsme připraveni ho přijmout. S extremisty ani s Babišem do vlády nepůjdeme, říká Prokopík

Dvojka olomoucké kandidátky a garant obranné politiky Hnutí Generace Vilém Štěpán Prokopík v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil postoje své strany k otázkám obrany a zahraniční politiky. Hovořil mimo jiné o sestřelování ruských letounů, ale také o prohlubování evropské integrace a možném přijetí eura. „Čekáme dlouho a Rusko přitom rozumí síle. Když si vzpomenu na sestřelení ruské stíhačky Tureckem, která letěla ze Sýrie, bylo to jasné – prostě ji sestřelit,“ říká jedna z hlavních tváří hnutí. Prokopík zároveň vysvětlil, s kým je Hnutí Generace připraveno spolupracovat, a které subjekty naopak jednoznačně odmítá.

Zajímalo by mě, jestli existuje situace, kdy byste některému spojenci NATO nepřišli na pomoc?

Pro nás, ani pro mě osobně, to není představitelné. Možná jediná situace by nastala, kdyby Turecko napadlo Řecko a žádalo by pomoc od Severoatlantické aliance. To bychom neudělali, ale je to jen teoretická situace, která se zřejmě nestane. Naštěstí jsou oba členy NATO. Kdyby však jeden člen NATO napadl jiného člena, jednalo by se o agresi a my bychom šli na pomoc Řecku. V klasické situaci, kdy se konflikt netýká členských států NATO – tedy kdyby agresorem bylo Rusko nebo někdo jiný – je jasné, že jsme aktivním partnerem pro spojenecké státy.

Kdyby šlo o Slovensko nebo Maďarsko, tak tam cítíte tu povinnosti, i když se přibližují k Rusku? Mají s ním v mnoha oblastech přátelské vztahy.

Vidím to úplně stejně, i když tam jsou vlády, jaké jsou. Na Slovensku jsou navíc předsunuté odstrašující jednotky NATO, působí tam i čeští vojáci, takže jim hlídáme nebe. Teď už jim přicházejí objednané F-16. Záleží na situaci, ale kdyby tyto státy byly napadeny Ruskem, alianční povinnost tam prostě je.

Přesunu se k situaci nad Estonskem nebo Polskem. Nad Tallinnem létaly ruské stíhačky, které nereagovaly – měli bychom je jako NATO sestřelovat?

Rozhodně ano, pokud by tam nebyla žádná reakce pilotů. NATO i jednotlivé státy mají jasný systém, jak bránit svůj vzdušný prostor; pokud ho nebudeme bránit, Rusko si z nás bude dělat legraci a zvyšuje to celkový tlak. Čekáme dlouho a Rusko přitom rozumí síle. Když si vzpomenu na sestřelení ruské stíhačky Tureckem, která letěla ze Sýrie, bylo to jasné – prostě ji sestřelit. Pokud slova nebudou stačit, musí to přejít v činy. Máme na to plné legitimní právo, ať už proti dronům nebo pozemním hrozbám.

Jsme potom připraveni čelit ruské vojenské reakci?

Jsme tomu schopni čelit; samozřejmě musíme více investovat do obrany a důkladněji se připravovat. Plány existují. Není to jen o defenzivní, reakční pozici – vždy je důležité, a NATO má na to plány, eliminovat hrozby už u zdroje. Když se podíváme, střela vystřelená z F-35 je mnohem dražší než samotný dron. Účinnější je ničit kritické body protivníka, aby nemohl pokračovat v tom, co dělá – ať už vojenské prostředky nebo infrastrukturu.

Jedna otázka ohledně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Souhlasíte s něčím z toho, co dělá? Ať už se jedná o zahraniční nebo domácí politiku, jednání s Ruskem…

Chtěl bych říct, že Donald Trump je kontroverzní postava. A právě díky své kontroverzi dal Evropě, a vlastně i nám, budíček – například v otázce obrany. Musíme se postavit na vlastní nohy. Obecně jsme se vždy příliš spoléhali na strýčka Sama ve Spojených státech. Je to dobré varování, že to tak není a že musíme budovat vlastní kapacity, abychom se spoléhali sami na sebe. Možná jediné pozitivum, které bych v jeho zahraniční politice našel, je tlak na to, abychom nekupovali ruské nerostné suroviny. To má dopad zejména na Maďarsko a Slovensko, které je nakupují přímo od Ruska. Tento tlak je pozitivní, ale jinak je Donald Trump čirý chaos.

Máme tady také velkou otázku obrany Evropské unie. Podporovali byste vznik společné evropské armády?

Nepodporujeme vznik samostatné evropské armády, ale podporujeme posílení evropského křídla. Evropská unie by si měla vybudovat vlastní křídlo v rámci NATO; můžeme uvažovat o bilaterálních dohodách mezi státy a o užší spolupráci – to dává smysl. Budovat samostatnou evropskou armádu, když máme NATO, nedává smysl. Posílení evropského křídla ano.

Ohledně obecné evropské spolupráce, máme posílit integraci směrem do Evropské unie? Ať už jde o zapojování do legislativy, emisní povolenky nebo třeba harmonizaci daní.

Už společné evropské nákupy zbraní představují určitou racionální integraci. Harmonizace daní pak dává smysl, pokud existuje jednotná evropská měna. V ostatních otázkách bychom ale daně nechali na jednotlivých státech. V některých oblastech by to mělo zůstat v rukou národních států. Když však existuje společná měna, větší spolupráce dává ještě větší smysl – nebudu ale uvádět konkrétní příklady daní. Každý stát je rozdílný, má jinou strukturu obyvatel a jiné ekonomické nastavení. Proto bych to bral individuálně a podle potřeb.

Euro je pro vás ano, nebo ne?

Říkáme euru ano, ale dodáváme, že to není zázrak, který nás spasí. Česká republika se při vstupu do Evropské unie zavázala euro přijmout a myslím si, že jde čistě o politické rozhodnutí. Současní politici se tomu podle mě až zbytečně brání. Podpora eura není příliš vysoká, ale to je hlavně proto, že k němu byli politici dlouhodobě velmi skeptičtí. Například Václav Klaus má na tom velký podíl – vedl jakousi křižáckou výpravu proti euru, a to hodně lidí ovlivnilo. Česká ekonomika je ale určitě připravena euro přijmout.

Kdybyste teď teoreticky vstoupili do Sněmovny, usilovali byste o to, ať je do konce vašeho mandátu euro přijaté? Tedy do roku 2029.

Není to jedna z hlavních priorit, ale pokud by na tom panovala shoda a byla k tomu vůle, nevidíme důvod, proč by se to nemělo přijmout.

Teď zamířím k sestavování koalice. V průzkumech sice nemáte moc, ale člověk nikdy neví. Kdybyste se dostali do Sněmovny, s kým byste za žádnou cenu nespolupracovali?

To vyplývá z toho, jak se jako strana profilujeme – jsme proevropská, středopravicová strana. Nechceme spolupracovat s extremisty, ať už je to SPD nebo Stačilo, tedy komunisté. A určitě ne s populisty, takže odpadá pan Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Stejně tak ani s Motoristy by spolupráce nešla, protože chtějí spolupracovat s komunisty a laškují s nimi. Zůstávají tedy strany vládní pětikoalice, případně ty, které se v budoucnu dostanou do Sněmovny a budou s námi mít programové shody.

Tuto otázku moc rád pokládám současným vládním stranám. Existuje šance, že vznikne vláda ANO, SPD a Stačilo. Kdyby to hrozilo, byli byste ochotni pomyslně „stáhnout ocas“ a jít s ANO do vlády, abyste tomu zabránili?

Rozhodně ne, protože Andrej Babiš se chová ke svým koaličním partnerům dobře jen tehdy, když potřebuje mít 101 hlasů. Viděli jsme to do roku 2021 na příkladu Sociální demokracie, kterou úplně zlikvidoval. Teď musí jít, jak jste říkal, „se staženým ocasem“ ke Stačilo a spojit se s komunisty. Nám by to rozhodně nepomohlo a myslím si, že za každou cenu zachraňovat rozdané karty od voličů je sebevražda. Andrej Babiš, když to bude potřebovat, nás jako koaliční partnery vždy obejde.

Takže si myslíte, že kdyby do koalice šlo SPD nebo Stačilo, tak je pan Babiš zdiskredituje?

Záleží na tom, jak dopadnou volby a zda bude Andrej Babiš v pozici, kdy to bude schopen udělat. Jestli na nich bude závislý, aby poskládal 101 hlasů, nebo zda na ně bude mít větší páky a prostě je vezme do vlády.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba

Jen pět uskupení by se teď dostalo do Poslanecké sněmovny, ukazuje průzkum agentury NMS pro web novinky.cz. Zvítězilo by hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, jemuž by dala hlas téměř třetina voličů. Těsně pod pětiprocentní hranicí by skončilo hnutí Naše Česko, nový subjekt vedený jihočeským hejtmanem Martinem Kubou. 

Více souvisejících

volby rozhovor Hnutí Generace Vilém Štěpán Prokopík

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

před 1 hodinou

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

před 3 hodinami

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno

Pokud by k takovému přestupu došlo, jednalo by se o unikátní přesun. Málokdy se stane, že by dosavadní trenér české hokejové reprezentace zamířil po takovém angažmá do extraligového týmu, který se v posledních letech spíše v tuzemské nejvyšší soutěži zachraňoval, i když v aktuální sezóně je tomu v případě Kladna jinak, jelikož se po letech dostalo do play-off. Po této sezóně ale k tomu může dojít, pokud Radim Rulík bude zlákán nabídkou Kladna a pokud pro takový přesun dostane souhlas od šéfa českého hokeje Aloise Hadamczika.

včera

včera

Praha - Petřínská rozhledna

Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let

Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.

včera

Patrik Schick

Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick

Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek v těchto dnech skládá kádr na svoji ostrou premiéru, tedy na baráž o mistrovství světa, kterou Češi začnou domácím zápasem proti Irsku. Má to ale hned v úvodu svého angažmá hodně složité, neboť se musí modlit, aby se do úvodního barážového zápasu stihla uzdravit hned trojice hráčů. Nejvýraznějším jménem, které je teď mezi zraněnými, je bezpochyby hvězda francouzského Lyonu, záložník Pavel Šulc. Do stavu zraněných se v posledních dnech dostala i další z opor útočník Patrik Schick a z Itálie hlásí zdravotní problémy i obránce Martin Vitík.

včera

Dominik Feri (TOP 09)

Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem

Exposlanec Dominik Feri v pondělí opět stanul před soudem. Obvodní soud pro Prahu 3 začal projednávat kauzu, ve které je bývalý politik podezřelý z dalšího znásilnění, protože si měl při sexuálním styku sundat kondom. Soud dnes případ odročil, Feri ho navíc překvapil neobvyklým požadavkem. 

včera

Alena Schillerová

Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

včera

Prezident Trump přijal britského premiéra Keira Starmera.

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

včera

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

včera

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy