Dočasný pobyt Sovětů skončil před 26 lety. Dohlížel na to Kocáb

Praha - Sovětská armáda u nás "dočasně pobývala" 23 let. 21. června před 26 lety opustil poslední železniční transport se sovětskými vojáky a jejich technikou území tehdejší Federativní republiky. O sedm dní později opustil území našeho soustátí i poslední příslušník sovětské armády.

Dnes je tomu už 26 let, kdy se od nás stáhla sovětská armáda. Ta na našem území pobývala od přelomové noci z 20. na 21. srpna 1968. Tehdy u nás totiž byl "ohrožen socialismus", nastoupit musela síla. Vpádu vojsk Varšavské smlouvy se odmítlo účastnit pouze Rumunsko. Celkem naše hranice překročilo na půl milionu vojáků a odhady mluví také o 6 300 tancích.

Československá politická reprezentace musela souhlasit s "dočasným pobytem spřátelených armád". Na základě smlouvy se Sovětským svazem z října 1968 na našem území zůstalo na 75 tisíc příslušníků sovětské armády, dále přes 200 letounů a vrtulníků, přes 1220 tanků. Jednalo se o pět vševojskových divizí. Armády Maďarska, Bulharska, Polska a NDR naše území opustily už 4. listopadu 1968. 

Sověti působili ve více jak 30 posádkách, na čtyřech letištích (Hradčany, Mladá, Olomouc a Zvolen), dále měli k dispozici nemocnici v Milovicích, v Jaroměři a v Bruntále. Zabrali také 19 muničních skladů a 6 skladů státních hmotných rezerv. Působili v pěti výcvikových prostorech v Mimoni, v Libavé, Lešti, Mladé a Malackách. Prostor Milovice-Mladá byl největším střediskem, kde se koncentrovali Sověti. Z Milov do Moskvy byla dokonce zřízena speciální vlaková linka. Na našem území také žilo na 40 tisíc rodinných příslušníků vojáků. 

Vedení Sovětského svazu v průběhu let osmdesátých slíbilo postupné stahování jednotek z našeho území. Do roku 1989 však šlo pouze o 1 500 osob. Změna přišla až se Sametovou revolucí kdy československá vláda vydala stanovisko, ve kterém označuje sovětskou invazi z roku 1968 za protiprávní a následně začala vyjednávat o úplném odchodu vojsk. 

Schůzky české a sovětské delegace k tomuto tématu v průběhu roku 1990 Sověti komplikovali a termín odchodu vojsk oddalovali. K podpisu smlouvy o odchodu sovětských vojsk tak došlo v únoru 1990 v Kremlu. Smlouva počítala se třemi etapami odchodu. V první etapě (únor až květen 1990) mělo odejít 25 800 osob, ve druhé (červen - prosinec 1990) 18 300 vojáků a ve třetí (leden - červen 1991) zbytek, tedy 29 400 vojáků. Předsedou komise, která na odchod dohlížela, byl Michael Kocáb. Odsun armády skončil ve finále o několik málo dní dříve. Poslední transport s vojáky byl vypraven z Milovic 19. června 1991.

Poslední transport se sovětskými vojáky byl vypraven 19. června 1991 a o několik dní později opustil území Federace poslední zástupce sovětské armády generálplukovník Eduard Vorobjov. 

Související

Sovětská armáda Komentář

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.

Více souvisejících

Sovětská armáda výročí Sovětský svaz Armáda Tanky Rusko komunisté

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 40 minutami

před 49 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy