Dočasný pobyt Sovětů skončil před 26 lety. Dohlížel na to Kocáb

Praha - Sovětská armáda u nás "dočasně pobývala" 23 let. 21. června před 26 lety opustil poslední železniční transport se sovětskými vojáky a jejich technikou území tehdejší Federativní republiky. O sedm dní později opustil území našeho soustátí i poslední příslušník sovětské armády.

Dnes je tomu už 26 let, kdy se od nás stáhla sovětská armáda. Ta na našem území pobývala od přelomové noci z 20. na 21. srpna 1968. Tehdy u nás totiž byl "ohrožen socialismus", nastoupit musela síla. Vpádu vojsk Varšavské smlouvy se odmítlo účastnit pouze Rumunsko. Celkem naše hranice překročilo na půl milionu vojáků a odhady mluví také o 6 300 tancích.

Československá politická reprezentace musela souhlasit s "dočasným pobytem spřátelených armád". Na základě smlouvy se Sovětským svazem z října 1968 na našem území zůstalo na 75 tisíc příslušníků sovětské armády, dále přes 200 letounů a vrtulníků, přes 1220 tanků. Jednalo se o pět vševojskových divizí. Armády Maďarska, Bulharska, Polska a NDR naše území opustily už 4. listopadu 1968. 

Sověti působili ve více jak 30 posádkách, na čtyřech letištích (Hradčany, Mladá, Olomouc a Zvolen), dále měli k dispozici nemocnici v Milovicích, v Jaroměři a v Bruntále. Zabrali také 19 muničních skladů a 6 skladů státních hmotných rezerv. Působili v pěti výcvikových prostorech v Mimoni, v Libavé, Lešti, Mladé a Malackách. Prostor Milovice-Mladá byl největším střediskem, kde se koncentrovali Sověti. Z Milov do Moskvy byla dokonce zřízena speciální vlaková linka. Na našem území také žilo na 40 tisíc rodinných příslušníků vojáků. 

Vedení Sovětského svazu v průběhu let osmdesátých slíbilo postupné stahování jednotek z našeho území. Do roku 1989 však šlo pouze o 1 500 osob. Změna přišla až se Sametovou revolucí kdy československá vláda vydala stanovisko, ve kterém označuje sovětskou invazi z roku 1968 za protiprávní a následně začala vyjednávat o úplném odchodu vojsk. 

Schůzky české a sovětské delegace k tomuto tématu v průběhu roku 1990 Sověti komplikovali a termín odchodu vojsk oddalovali. K podpisu smlouvy o odchodu sovětských vojsk tak došlo v únoru 1990 v Kremlu. Smlouva počítala se třemi etapami odchodu. V první etapě (únor až květen 1990) mělo odejít 25 800 osob, ve druhé (červen - prosinec 1990) 18 300 vojáků a ve třetí (leden - červen 1991) zbytek, tedy 29 400 vojáků. Předsedou komise, která na odchod dohlížela, byl Michael Kocáb. Odsun armády skončil ve finále o několik málo dní dříve. Poslední transport s vojáky byl vypraven z Milovic 19. června 1991.

Poslední transport se sovětskými vojáky byl vypraven 19. června 1991 a o několik dní později opustil území Federace poslední zástupce sovětské armády generálplukovník Eduard Vorobjov. 

Související

Sovětská armáda Komentář

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.

Více souvisejících

Sovětská armáda výročí Sovětský svaz Armáda Tanky Rusko komunisté

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život

Na pláži v chorvatské Bašce na ostrově Krk došlo v ranních hodinách k vážnému zranění ženy, kterou během silné bouřky zasáhl blesk v momentě, kdy nesla slunečník.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy