Komunisté se nezmění, budou lhát a překrucovat historii, patří na smetiště, říká opozice pro EZ

Zničil poslední zbytky odporu vzdorujících lidí. Srpen roku 1969 definitivně zlomil páteř Čechoslovákům. „Příkaz komunistické vlády nasadit zbraně proti vlastním obyvatelům zlomilo pomyslné srdce národa, pošpinilo jeho duši,“ tvrdí místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová. Tragicky vnímá roční výročí okupace, při němž přišlo o život celkem sedm lidí, i místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin. „V roce 1969 už Češi mlátili Čechy, ideály byly pryč a zatáhla se hustá lepkavá mlha pokoření. Poroba je možná jen tehdy, když se národ ohne. A to se stalo v roce 1969,“ míní senátor Czernin.

Jeho kolegyně a předsedkyně TOP Markéta Pekarová Adamová vidí s událostmi z roku 1968 a 1969 paralelu se současnou touhou Bělorusů vymanit se a vysmeknou z pout autoritářského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. „Letos je připomínka o to aktuálnější, že právě v těchto dnech sledujeme zápas Bělorusů o svobodu a demokracii, a pevně věřím, i když se toho velmi obávám, že se nebude opakovat vpád ruských tanků do země usilující o demokratizaci,“ doufá poslankyně a dodává poselství k současnosti: „Musíme si uvědomit chyby a už je neopakovat. Nepodrobovat se další normalizaci a strachu a hlasitě se ozvat při každém porušení práva na shromáždění a svobodné vyjádření názoru.“

Místopředseda lidovců Tomáš Zdechovský se domnívá, že větší jizvu v duši národa způsobil srpen 1969 než invaze o rok dříve. „Je to hodně těžká volba, srpen 1968 nás porobil „zvenku“, 21. srpen 1969 zůstává ale dnem hanby a znechucení, neboť vše popisované jsme si dělali navzájem, bez přímého zásahu Rusů, kteří v té době už byli ukrytí v lesích či zrekvírovaných kasárnách,“ konstatuje europoslanec.

Oslovené politiky zaráží, že zatímco už v roce 2005 byli pozůstalí po obětech i zranění z následků invaze odškodněni, finanční bonus rodinám zastřelených i postižených ze srpna 1969 nebyl ani po více než padesáti letech vyplacen. Zákonodárce šokuje, jak nízké odškodné mají blízcí dostat, za úmrtí by rodina měla jednorázově dostat 200 tisíc korun. „Je to směšně nízké, ale týká se to i jiných obětí komunistického režimu. Musím vzpomenout třeba odškodnění pro pozůstalé disidenta Pavla Wonky, který zemřel v komunistickém vězení. Soud přiznal pouze náhradu ušlé mzdy za tři týdny věznění, tedy 2473 korun. To je skutečně výsměch,“ netají se svým hněvem I. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

Poslankyni ODS Miroslavu Němcovou stejně jako ostatní dráždí rok staré prohlášení místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče, v němž tvrdil, že mrtví ze srpna 1968 byli převážně oběťmi dopravních nehod. „Komunisté dějiny překrucovali a přepisovali vždy, když měli moc. A nyní  ji díky premiérovi a prezidentovi opět mají. Jsou faktickou součástí vlády. Okupace roku 1968 je vrátila do sedla, proto ji nazývají bratrskou pomocí. Jim pomohla, ostatním ničila život. Jejich vzorem z historie je masový vrah Stalin, v současném světě obdivují totalitní režim dynastie Kimů v Severní Koreji. Jsou pořád stejní!“

FIALA: JE NUTNÉ SI PŘIPOMENOUT I UPÁLENÍ JANA PALACHA

(Petr Fiala, předseda ODS, místopředseda Poslanecké sněmovny)

Co pro vás osobně znamená srpen 1968 a jak si jej letos připomenete?

Události srpna 1968 si dobře pamatuji, včetně vojáků v ulicích, vnímal jsem to ovšem jen očima malého dítěte. Srpen 1968 pro nás všechny znamená okupaci, obsazení naší země a pokračování represe i útlaku ze strany komunistického režimu. Letos se zúčastním pietní akce u budovy Českého rozhlasu, kde budu reprezentovat Poslaneckou sněmovnu. 

Jaký srpen považujete za větší porobu národa: rok 1968 anebo rok 1969, kdy země byla na pokraji občanské války, ulice připomínaly vřavu a Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti brutálně zasáhly proti demonstrantům?

Události spolu souvisejí a bez okupace v srpnu 1968 by nebylo ani protestů o rok později. Nezapomínejme také na to, co se odehrávalo mezi tím, ať už to bylo upálení Jana Palacha nebo reakce československé veřejnosti na vítězství našeho hokejového mužstva nad reprezentací Sovětského svazu na mistrovství světa. Potlačení protestů v roce 1969 ale jasně ukázalo, že z „Pražského jara“ nezbylo nic, a kdo měl ještě iluze o tom, že i pod sovětskou okupací a Husákovým vedením KSČ bude možno zachovat nějaké svobody, ten o ně musel rychle přijít. Možná takovým symbolickým koncem bylo to, když totalitní „pendrekový zákon“ podepsal i Alexander Dubček. 

Není ostudou, že pozůstalí po obětech v srpnu 1969 nedostali doposud žádné finanční odškodnění a považujete navrhované jednorázové částky za přiměřené? Za smrt má být vyplaceno 200 tisíc Kč, za trvalé následky 90 tisíc Kč, za ostatní zranění mají postižení inkasovat 45 tisíc Kč.

Stát se má snažit odškodnit ty, které svým jednáním v minulosti poškodil. Vždycky to bude ale jen spíše symbolický akt. Ztracené životy a poškozené zdraví, zničené kariéry a životy nelze nahradit. 

Současní komunisté tvrdí, že se nejednalo o okupaci a místopředseda KSČM Stanislav Grospič loni uvedl, že mrtví ze srpna 1968 byli převážně oběťmi dopravních nehod. Jak je možné, že komunisté téměř 31 let po revoluci zase překreslují dějiny, neděsí vás to?

Nepřekvapují mě výroky komunistů. Nedělám si o komunistech žádné iluze, jsou pořád stejní. Překreslování dějin ke komunistické ideologii neodmyslitelně patří. Nedivme se, že to dělají ti, kteří se k těmto zločinným myšlenkám dodnes hlásí. Mnohem větší obavy mám z toho, že dnes komunisté mají vliv na vládu a na vládní politiku. Je to odpovědnost Andreje Babiše a sociálních demokratů, kteří je k moci vrátili. Pro mě je to nepřijatelné.

Nemrzí vás, že mladá generace nemá o invazi téměř žádné vědomosti?

Není to tak úplně pravda. Setkávám se s mladými lidmi, kteří si dobře uvědomují, co se v srpnu 1968 stalo. Vědí to ze svých rodin nebo třeba ze školy. Pravda ale je, že znalosti dějin 20. století a jejich souvislostí nejsou u nás obecně příliš dobré. Výuka nejnovějších dějin na našich školách mnohde neprobíhá tak, jak by bylo potřeba. Víme o tom, snažíme se to napravit, ale vyžaduje to čas a především dobrou přípravu dalších generací učitelů. Znát vlastní dějiny je důležité, jak říká známý citát, mimo jiné i proto, abychom je nemuseli prožít znovu.

PEKAROVÁ ADAMOVÁ: KOMUNISTÉ BRÁNÍ ODŠKODNIT OBĚTI

(Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09 a poslankyně Parlamentu ČR)

Co pro vás osobně znamená srpen 1968 a jak si jej letos připomenete?

Srpen 1968 je pro mě symbolem selhání tehdejšího politického vedení země potažmo velké části československé společnosti, je to bolestný zlom, který další generaci Čechoslováků odsoudil k životu v totalitě. Letos je připomínka o to aktuálnější, že právě v těchto dnech sledujeme zápas Bělorusů o svobodu a demokracii, a pevně věřím, i když se toho velmi obávám, že se nebude opakovat vpád ruských tanků do země usilující o demokratizaci. Jaký srpen považujete za větší porobu národa: rok 1968 anebo rok 1969, kdy země byla na pokraji občanské války, ulice připomínaly vřavu a Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti zasáhly proti demonstrantům?

Myslím, že je to kontinuální vývoj, který musíme vnímat jako celek, uvědomit si chyby a už je neopakovat. Nepodrobovat se další normalizaci a strachu, a hlasitě se ozvat při každém porušení práva na shromáždění a svobodné vyjádření názoru. Není ostudou, že pozůstalí po obětech v srpnu 1969 nedostali doposud žádné finanční odškodnění a považujete navrhované jednorázové částky za přiměřené? Za smrt má být vyplaceno 200 tisíc Kč, za trvalé následky 90 tisíc Kč, za ostatní zranění mají postižení inkasovat 45 tisíc Kč.

Ostuda je, že ANO a ČSSD umožnily komunistům získat po třiceti letech nemalou moc. Drží vládu pod krkem, což vždycky uměli, a kvůli tomu není možné nejen odškodnit oběti například z roku 1969. Dokud bude do této míry legitimizován hlas komunistů, bude bohužel jejich zpochybňování obětí komunistické totality součástí našeho veřejného prostoru. Návrh na odškodnění obětí násilí při protikomunistických demonstracích v srpnu 1969 připravil a předložil kolega poslanec TOP 09 Vlastimil Válek a myslím, že je to důležitý návrh a důležitá připomínka těch obětí. Pro mě a myslím ani pro ty poškozené a pozůstalé nejde ani tak o dané částky, jako o symbolickou rovinu.

Současní komunisté tvrdí, že se nejednalo o okupaci a místopředseda KSČM Stanislav Grospič loni uvedl, že mrtví ze srpna 1968 byli převážně oběťmi dopravních nehod. Jak je možné, že komunisté téměř 31 let po revoluci zase překreslují dějiny, neděsí vás to?

Je potřeba podobně absurdní výroky vysoce postavených politiků veřejně odmítnout. Nejen kvůli těm, kteří před více než padesáti lety trpěli a ztratili své blízké. Ale i kvůli tomu, že tyhle plíživé snahy o dezinterpretaci historie a popírání faktů jsou extrémně nebezpečné, především pro budoucí generace, kterým události z minulého století nebude už nikdo moci dosvědčit. Okupace byla hnus, zrada, pošlapání těch nejzákladnějších lidských práv. Ať už to komunisté přiznají, nebo ne.

Nemrzí vás, že mladá generace nemá o invazi téměř žádné vědomosti?

Nepaušalizovala bych takto. Znám mnoho mladých lidí, které moderní dějiny zajímají a mají povědomí o historických událostech mnohdy lepší a přesnější, než starší generace. Naše dějiny bychom si měli připomínat jakožto celá česká společnost. I proto jsem již před časem předložila návrh na to, aby byl 27. červen, kdy roku 1991 opustil Československo poslední sovětský voják, významným Dnem odsunu sovětských vojsk z Československa. 21. srpen 1968 si připomínáme s bolestí, 27. červen by měl být připomínán s nadějí, že s naší svobodou a demokracií umíme dobře naložit.

KOVÁŘOVÁ: RODIČE SE BÁLI, ŽE VYPUKLA VÁLKA A MĚ UKRYLI

(Věra Kovářová, místopředsedkyně hnutí STAN, poslankyně Parlamentu ČR)

Co pro vás osobně znamená srpen 1968 a jak si jej letos připomenete?

Byly mně čtyři roky, ale pamatuji si ten všudepřítomný, zhmotnělý strach. Rodiče si mysleli, že vypukla válka a měli o mě, malou holčičku, obavy. Ukryli mě proto na chatě, kde jsme museli zatemňovat okna.

Jaký srpen považujete za větší porobu národa: rok 1968 anebo rok 1969, kdy země byla na pokraji občanské války, ulice připomínaly vřavu a Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti zasáhly proti demonstrantům?

Rok 1968 byla klasická okupace. Téměř každá malá země ve své historii zažila okupaci nějakou velkou zemí, a tak se s tím dalo počítat. Ale rok 1969 se nečekal. Příkaz komunistické vlády nasadit zbraně proti vlastním obyvatelům zlomilo pomyslné srdce národa, pošpinilo jeho duši.

Není ostudou, že pozůstalí po obětech v srpnu 1969 nedostali doposud žádné finanční odškodnění a považujete navrhované jednorázové částky za přiměřené? Za smrt má být vyplaceno 200 tisíc Kč, za trvalé následky 90 tisíc Kč, za ostatní zranění mají postižení inkasovat 45 tisíc Kč.

Žádné peníze nemohou nahradit ani lidské životy a další škody, ani vnitřní rozvrat, který komunisté rokem 1969 nastolili. Alespoň symbolicky mělo být finanční odškodnění vyplaceno již dávno. Čekat s odškodněním více než 50 let je ostuda.

Současní komunisté tvrdí, že se nejednalo o okupaci a místopředseda KSČM Stanislav Grospič loni uvedl, že mrtví ze srpna 1968 byli převážně oběťmi dopravních nehod. Jak je možné, že komunisté zase překreslují dějiny, neděsí Vás to?

Komunisté tanky do Československa pozvali. Komunisté dovolili ruskou okupaci po dalších 23 let. Takže lze očekávat, že komunisté budou po dalších 30 letech lhát a historii překrucovat. Je to důkaz toho, že se nestydí.

Nemrzí vás, že mladá generace nemá o invazi téměř žádné vědomosti?

Mladá generace, která bez potíží cestuje a studuje po celém světem, si srpnovou invazi i demonstrace o rok později neumí ani představit. Takže má jen takové tušení, že se něco dělo z dnešního hlediska naprosto nepochopitelného. Nejlepší je osobní svědectví. Ráda bych poprosila všechny občany a seniory, kteří okupaci na vlastní kůži zažili, aby všem mladším povyprávěli své osobní dojmy a zážitky. Aby prožitky třeba i zapsali anebo za pomoci vnuků nahráli na video. Vzpomínky by se pak uchovali pro další generace v těchto rodinách a pomůže to, aby i následující generace nezapomněly a věděly, jaká hrůza v obou srpnech nás postihla.

RICHTEROVÁ: STŘELNÁ RÁNA DOPRAVNÍ NEHODOU NEVZNIKNE

(Olga Richterová, I. místopředsedkyně České pirátské strany, poslankyně Parlamentu ČR)

Co pro vás osobně znamená srpen 1968 a jak si jej letos připomenete?

Budu s dětmi listovat knihou Invaze ´68 s fotografiemi Josefa Koudelky. Předpokládám, že budeme mluvit o Bělorusku: jak dopadne tamější boj za svobodné volby, závisí na (ne)invazi nejbližší velmoci.

Jaký srpen považujete za větší porobu národa: rok 1968 anebo rok 1969, kdy země byla na pokraji občanské války, ulice připomínaly vřavu a Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti zasáhly proti demonstrantům?

Je zbytečné srovnávat, co byla „větší“ nebo „menší“ poroba. To ponížení tu prostě je a jeho následky neseme dodnes. Nejvíce v tom, jak se celá společnost musela naučit dlouhodobě žít v předstírání. Lež a přetvářka byly bohužel nedílnou součástí následujících 30 let a to má důsledky stále.

Není ostudou, že pozůstalí po obětech v srpnu 1969 nedostali doposud žádné finanční odškodnění a považujete navrhované jednorázové částky za přiměřené? Za smrt má být vyplaceno 200 tisíc Kč, za trvalé následky 90 tisíc Kč, za ostatní zranění mají postižení inkasovat 45 tisíc Kč.

Je to směšně nízké, ale týká se to i jiných obětí komunistického režimu. Musím třeba vzpomenout odškodnění pro pozůstalé disidenta Pavla Wonky, který zemřel v komunistickém vězení. Soud přiznal pouze náhradu ušlé mzdy za tři týdny věznění, tedy 2473 korun. To je skutečně výsměch.

Současní komunisté tvrdí, že se nejednalo o okupaci a místopředseda KSČM Stanislav Grospič loni uvedl, že mrtví ze srpna 1968 byli převážně oběťmi dopravních nehod. Jak je možné, že komunisté téměř 31 let po revoluci zase překreslují dějiny, neděsí vás to?

Zlehčovat zločiny diktatury by neměl nikdo, natož představitel parlamentní strany. Myslím, že ve veřejně dostupných dokumentech je jednoduše dohledatelné a doložitelné, jak ti lidé zemřeli. A střelná rána dopravní nehodou nevznikne.

Nemrzí Vás, že mladá generace nemá o invazi téměř žádné vědomosti?

Právě aktuální události v Bělorusku jsou příležitostí, jak ukázat, že nyní můžeme podpořit ty, kteří jsou v obdobné situaci. Doporučuju sledovat dění ve světě a to, jaké jsou charakteristiky diktatur. Všemocná tajná policie a nesvobodné volby, abych vyjmenovala příklady. Stejně tak je důležité, aby školy měly odvahu důkladně učit i dějiny 20. století.

ZDECHOVSKÝ: SOVĚTI VRAŽDILI VŠUDE, NEZAPOMÍNEJME

(Tomáš Zdechovský, místopředseda KDU-ČSL, poslanec Evropského parlamentu)

Co pro vás osobně znamená srpen 1968 a jak si jej letos připomenete?

V srpnu 1968 jsme tu zažili okupaci vojsky Varšavské smlouvy, což si podle oficiálních údajů Ústavu pro studium totalitních režimů vyžádalo do konce roku 1968 137 mrtvých, 500 těžce zraněných a další stovky lehce zraněných lidí. Sovětští vojáci tehdy nevraždili jen v Praze, ale i v mnoha dalších městech a obcích v Československu. Něco takového je nutné si stále připomínat a je mi velice líto, když to v dnešní době někdo neví anebo to dokonce zlehčuje. Osobně mám proto v plánu se mimo jiné zúčastnit jedné pietní akce v Hradci Králové.

Jaký srpen považujete za větší porobu národa: rok 1968 anebo rok 1969, kdy země byla na pokraji občanské války, ulice připomínaly vřavu a Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti brutálně zasáhly proti demonstrantům?

Tohle je hodně těžká volba, srpen 1968 nás porobil „zvenku“, 21. srpen 1969 zůstává ale dnem hanby a znechucení, neboť vše popisované jsme si dělali navzájem, bez přímého zásahu Rusů, kteří v té době už byli ukrytí v lesích či zrekvírovaných kasárnách. Oběti na životech ale už nebyly tak velké, odhaduje se, že zastřeleno bylo pět lidí, (dvě osoby ještě zahynuly tragicky, jedna při dopravní nehodě, druhou obětí byl voják díky své nekázni – pozn. red.), pět bylo zraněno těžce a 26 lehce.

Není ostudou, že pozůstalí po obětech v srpnu 1969 nedostali doposud žádné finanční odškodnění a považujete navrhované jednorázové částky za přiměřené? Za smrt má být vyplaceno 200 tisíc Kč, za trvalé následky 90 tisíc Kč, za ostatní zranění mají postižení inkasovat 45 tisíc Kč.

Ostuda to rozhodně je a jsem rád, že aktuálně běží debata o odškodnění. Co se týká navržených částek a celkovými předpokládanými náklady ve výši 2,5 až 4,5 milionu korun, tak zde souhlasím s kolegy poslanci, že je to přiměřené a návrh bych podpořil.

Současní komunisté tvrdí, že se nejednalo o okupaci a místopředseda KSČM Stanislav Grospič loni uvedl, že mrtví ze srpna 1968 byli převážně oběťmi dopravních nehod. Jak je možné, že komunisté téměř 31 let po revoluci zase překreslují dějiny, neděsí vás to?

Nejen děsí, přijde mi to vyloženě skandální. Loni jsem k tomu napsal dost kritický článek, v němž jsem se ironicky ptal, jestli je běžná dopravní nehoda i kulka, nebo když zemřete zasypaní v domě, do kterého narazí tank. Závěrem jsem napsal, že zlehčování nacistické okupace je nepřípustné a klaním se k tomu, aby podobně nepřípustné bylo i bagatelizování vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Už kvůli všem těm obětem, které si zaslouží úctu. Ani dnes bych na těch slovech nic neměnil.

Nemrzí vás, že mladá generace nemá o invazi téměř žádné vědomosti?

Mrzí a ukazuje to, že je někde něco špatně, ať už ve škole anebo společnosti. Osobně na to ale také můžu jen upozorňovat a diskutovat.

CZERNIN: NAŠI ŘEKLI, ŽE SE KVŮLI VOJÁKŮM NEVRÁTÍME

(Tomáš Czernin, místopředseda TOP 09, senátor Parlamentu ČR)

Co pro vás osobně znamená srpen 1968 a jak si jej letos připomenete?

Srpen 1968 je pro mě spojen se vzpomínkou na dětství, kdy jsem byl zaskočen, když mi rodiče řekli, že se nemůžeme vrátit z ciziny domů a já zatím do první třídy nepůjdu, protože nás okupují cizí vojáci. (Rodina se ale o rok později vrátila do vlasti – pozn. red.). Ale samozřejmě rok 1968 pro mne znamená jedno z velkých vzepětí národa ke svobodě. Dnes si musíme už poctivě přiznat, že nadšení to bylo trochu naivní, protože světová politická situace naprosto neumožňovala další demokratický vývoj. A také proto, že více než o skutečné směřování ke svobodě a k demokracii šlo o vnitrostranický boj mezi komunisty stalinského střihu a komunisty reformními. Takže by to v lepším případě bylo stejně z louže pod okap. Budu si připomínat zejména oběti oněch tragických událostí. Zmařené životy našich lidí. Nejen těch mrtvých, ale i těch, kteří pak byli pronásledováni a vězněni. Zapomenout nesmíme ani na ty, kteří po obsazení Československa navždy opustili vlast. Komunistický teror byl stejně hrozný jako tanky v našich ulicích. Výročí 52 let od invaze si dnes připomenu s kolegy, vzpomeneme na oběti invaze v Praze u budovy Českého rozhlasu, v podvečer se zúčastním vzpomínky na lidi, kteří byli zastřeleni opilým okupantem v Jičíně.

Jaký srpen považujete za větší porobu národa: rok 1968 anebo rok 1969, kdy země byla na pokraji občanské války, ulice připomínaly vřavu a Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti zasáhly proti demonstrantům?

V srpnu 1968 byl národ jednotný, nadšený pro vidinu svobody, kterou ho balamutilo reformní křídlo komunistů. Přesto byl národ pevný i v okamžiku, kdy tanky Varšavské smlouvy ty krásné vidiny drtily svými pásy napadrť. V roce 1969 už Češi mlátili Čechy, ideály byly pryč a zatáhla se hustá lepkavá mlha pokoření. Poroba je možná jen tehdy, když se národ ohne. A to se stalo v roce 1969.

Není ostudou, že pozůstalí po obětech v srpnu 1969 nedostali doposud žádné finanční odškodnění a považujete navrhované jednorázové částky za přiměřené? Za smrt má být vyplaceno 200 tisíc Kč, za trvalé následky 90 tisíc Kč, za ostatní zranění mají postižení inkasovat 45 tisíc Kč.

Život ani utrpení nelze poměřovat penězi. V tom smyslu chápu finanční odškodnění spíše jako symbol, než jako skutečné odškodnění. Fakt, že to trvá padesát let, je ale naprosto nehorázný. Souvisí to s nevůlí části reprezentace přiznat, že doba komunistické diktatury byla zločinná.

Současní komunisté tvrdí, že se nejednalo o okupaci a místopředseda KSČM Stanislav Grospič loni uvedl, že mrtví ze srpna 1968 byli převážně oběťmi dopravních nehod. Jak je možné, že komunisté téměř 31 let po revoluci zase překreslují dějiny, neděsí Vás to?

Neděsí mě to. Komunisté bývají charakterizováni slovy „co slovo to lež, co čin, to zločin“. Naprosto s tím souhlasím. Jediná cesta je mít vzdělanou společnost, která to pochopí a komunisty smete na politické smetiště, kam dávno patří.

Nemrzí vás, že mladá generace nemá o invazi téměř žádné vědomosti?

Mrzí mě, že mladí lidé mají velmi mizernou povědomost o moderních dějinách nejen naší země. Ale to je samozřejmě kritika i do vlastních řad, protože občanské vzdělávání i vzdělávání ve školách bylo v tomto ohledu třicet let politiky zanedbáváno.

NĚMCOVÁ: VYBAVÍ SE MNĚ ÚZKOST, NAŠTVÁNÍ I OBAVY

(Miroslava Němcová, poslankyně Parlamentu ČR za ODS, bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR)

Co pro vás osobně znamená srpen 1968 a jak si jej letos připomenete?

V srpnu 1968 mi bylo necelých šestnáct let. Sledovala jsem průjezd okupační armády Vlašimí a nikdy nezapomenu na úzkost, naštvání a obavy, které panovaly ve společnosti. Na prahu dospělosti byla moje generace na 21 let odepsaná. Svobodu jsme získali, když nám bylo ke čtyřicítce. Na hodně věcí  už bylo pozdě. A jak dnešní den uctím? Jako obvykle půjdu k budově Českého rozhlasu v Praze, kde se koná vzpomínkové a pietní shromáždění.

Jaký srpen považujete za větší porobu národa: rok 1968 anebo rok 1969, kdy země byla na pokraji občanské války, ulice připomínaly vřavu a Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti brutálně zasáhly proti demonstrantům?

Invaze roku 1968 byla poroba organizována komunisty z Moskvy, začala okupace naší země. V srpnu 1969 šlo o obrovské  selhání části našich občanů, propukla normalizace řízená našimi domácími komunisty. Okupace byla tragickým zásahem do života naší společnosti, ale pomyslnou ránu do vazu jsme si zasadili sami. Domácí komunisté opět vyhazovali své odpůrce  z práce, ze škol, vyháněli je ze země, zavírali do vězení.

Není ostudou, že pozůstalí po obětech v srpnu 1969 nedostali doposud žádné finanční odškodnění a považujete navrhované jednorázové částky za přiměřené? Za smrt má být vyplaceno 200 tisíc Kč, za trvalé následky 90 tisíc Kč, za ostatní zranění mají postižení inkasovat 45 tisíc Kč.

Odškodnění pozůstalých po obětech má být rychlé. Aby se toho vůbec dožili. Nevím, proč to vázne. Podle mého názoru neodpovídá výše odškodnění hodnotě lidského života či zdraví.

Současní komunisté tvrdí, že se nejednalo o okupaci a místopředseda KSČM Stanislav Grospič loni uvedl, že mrtví ze srpna 1968 byli převážně oběťmi dopravních nehod. Jak je možné, že komunisté téměř 31 let po revoluci zase překreslují dějiny, neděsí vás to?

Skutečnost, že se komunisté nezměnili a nikdy nezmění, by nás neměla překvapovat. Neděsí mě to, znám je. Vím, že jim člověk nikdy nesmí věřit. Dějiny překrucovali a přepisovali vždy, když měli moc. A nyní  ji díky premiérovi a prezidentovi opět mají. Jsou faktickou součástí vlády. Okupace roku 1968 je vrátila do sedla, proto ji nazývají bratrskou pomocí. Jim pomohla, ostatním ničila život. Jejich vzorem z historie je masový vrah Stalin, v současném světě obdivují totalitní režim dynastie Kimů v Severní Koreji. Jsou pořád stejní!

Nemrzí vás, že mladá generace nemá o invazi téměř žádné vědomosti?

Mrzí mě úroveň výuky našich moderních dějin na některých školách. Ale nechci paušalizovat. Existují skvělé školy a pedagogové, kteří se tomuto tématu věnují a mají výborné výsledky. Je vidět, že to jde, ale musí se chtít.