Volba prezidenta se blíží. Kandidáti se vyjádřili k právu veta či amnestii

Podle odborového předáka Josefa Středuly jsou stávající pravomoci dostačující. "Respektuji Ústavu České republiky a nevidím důvod, proč by se v tomto ohledu měla měnit," uvedl.

Dostatečné jsou i podle bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla nebo bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové. "Jsem přesvědčena, že by se neměly posilovat. Posílení pravomocí by znamenalo soustředit větší moc do rukou jedné osobě, a to by pak směřovalo k prezidentskému systému řízení státu," napsala s dovětkem, že s takovým směřováním by nesouhlasila.

Podle bývalé rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové prezident k aktivnímu výkonu úřadu více pravomocí nepotřebuje. "Nejdůležitější je mít respekt k dočasně svěřené funkci a jednat ve prospěch všech občanů," poznamenala. Dodala, že jako prezidentka by ctila ústavu a důležité kroky neprotahovala. "Ráda bych tak přispěla k politické a společenské stabilitě," podotkla.

Senátor Pavel Fischer se domnívá, že přímá volba přišla do ústavního systému jako meteorit a dodnes je na textu české ústavy podle něj poznat, že se "věci šily horkou jehlou". "Domnívám se, že je třeba, aby se vedla odborná a politická diskuse o tom, jak zpřesnit u přímo voleného prezidenta kontrolní mechanismy. Ty byly se zavedením přímé volby dokonce nepochopitelným způsobem oslabeny," uvedl.

Z pohledu podnikatele Karla Janečka by mohlo dojít ke zpřesnění určitých pasáží ústavy, aby nedocházelo k jejímu kreativnímu vykládání. "Zda by se měla ústava změnit, je pak otázka na ty, kteří se jí profesně zabývají, tedy na ústavní právníky," podotkl. Domnívá se, že není nutné prezidentské pravomoci posilovat a pro realizaci svých vizí považuje pozici prezidenta za nejlepší možnou. Je podle něj důležité, že prezident nemá příliš exekutivních pravomocí a tedy i povinností, ale na druhou stranu má zásadní vliv a pozornost obyvatel, díky nimž dokáže poukazovat na problémy společnosti, které je potřeba řešit.

Senátor Marek Hilšer považuje pravomoci prezidenta za přiměřené parlamentnímu režimu. "Prezident by si neměl uzurpovat moc nad rámec svých kompetencí. Ty musí vykonávat svědomitě, v souladu s ústavou, zákony a demokratickými pravidly," napsal. Přímo volený prezident má podle něj velký neformální vliv, který může využít pro zviditelnění témat důležitých pro budoucnost. "Může zprostředkovávat konsensus, ale také se zastávat zranitelných skupin obyvatel a lidských práv obecně. Ani jeho reprezentační role doma i v zahraničí není nevýznamná," doplnil.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí.

Kandidáti na prezidenta počítají s využitím veta zákonů

Veto zákonů by někteří uchazeči o prezidentský úřad používali, když by přijímaná legislativa byla v rozporu se zájmem většiny občanů nebo třeba porušovala demokratické zřízení či ústavu. Někteří prezidentští kandidáti by se snažili použití veta předcházet tím, že by své výhrady se zákonodárci včas probrali. Zájemci o účasti v prezidentské volbě to uvedli v anketě ČTK.

"Veto zákona patří mezi ústavou svěřené pravomoci prezidenta. Využívala bych ho v ojedinělých případech," uvedla bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Vetovala by například zákony, které by šly proti demokratickému zřízení země nebo porušovaly lidská práva. Veto by použila i v případě, kdy by zákony nesplňovaly základní legislativní požadavky, tedy například v případě právní retroaktivity, nesouvisejících takzvaných přílepků nebo při chybách v zákoně.

Generál Petr Pavel by se vetování zákonů snažil předcházet už v procesu jejich přípravy. Podobně chce postupovat i předseda odborových svazů Josef Středula. "Veto zákona považuji za krajní možnost, před jeho použitím upřednostním možnost vstupovat do přípravy zákona v připomínkovém řízení," poznamenal.

Podle senátora Marka Hilšera by prezident neměl pravomoci veta nadužívat, protože tvůrcem zákonů je Parlament. Poznamenal, že prezidentské veto neslouží ke sdělování názorů. Zákon je podle něj na místě vetovat a případně napadnout u Ústavního soudu, pokud by mohl být v rozporu s ústavou nebo dokonce narušit ústavní pořádek.

Senátor Pavel Fischer uvedl, že je potřeba každý zákon posuzovat individuálně. Upozornil, že i dobře míněné veto může narušit důvěru občanů v právní stát, protože k němu někdy "s ohledem na kalendář prezident přistupuje pět minut po dvanácté". "To samozřejmě souvisí s tím, že se zákony u nás schvalují mnohdy jen krátce před tím, než nabydou účinnosti," napsal.

Podnikatel Karel Janeček chce práva vetovat zákony využívat na základě svých znalostí a uvážení a podle rad odborníků, kteří se dané oblasti věnují. Zdůraznil proto důležitost dobrého poradního týmu prezidenta. "Jsem připraven vetovat i zákony, které budou mít podporu obou komor Parlamentu, pokud to budu považovat za opodstatněné," uvedl.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková by jako prezidentka vetovala zákony, které budou podle jejího názoru v rozporu se zájmem většiny občanů. Své rozhodnutí by podrobně zdůvodnila veřejnosti. Při tvorbě zákonů by chtěla usilovat o spolupráci se zákonodárci obou parlamentních komor.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí.

Uchazeči o post prezidenta většinově odmítají plošnou amnestii

Prezidentští kandidáti většinově odmítají možnost, že by na Pražském hradě využili vyhlášení plošné amnestie. Milosti by chtěli udělovat v individuálních nebo humanitárních případech, sdělili v anketě ČTK.

"Udělení plošné amnestie mohu jednoznačně vyloučit," uvedl podnikatel Karel Janeček. Milost by uděloval jen ve výjimečných individuálních případech a "rozhodně ne v tichosti". Dodal, že každý takový akt by veřejně a transparentně odůvodnil.

Podle Aleny Vitáskové, bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu, má Česko s plošnou amnestií neblahé zkušenosti z doby prezidentů Václava Havla a Václava Klause. Poznamenala, že se touto otázkou pečlivě zabývá, a to i díky činnosti v jejím institutu, který se věnuje ochraně lidských práv a svobod. "O omezeném rozsahu amnestie uvažuji," podotkla.

Generál Petr Pavel v plošné amnestii nevidí žádný smysl. "Pokud jde o individuální milosti z humanitárních či výjimečných důvodů, když například dojde k justičnímu omylu, tak to vnímám jako opodstatněné, ale rozhodně ne jako nástroj, který staví prezidenta nad soudy," uvedl. Dodal, že vlastní podmínky udělování milostí by si nestanovil.

Plošnou amnestii nechystá ani odborový předák Josef Středula, protože v současné době k jejímu vyhlášení nevidí důvod. Milost považuje za výjimečný nástroj, který je zároveň pojistkou. "Klíčové pro její udělení by měly být humanitární důvody, například pokud je někdo v situaci, že už dlouho žít nebude. V takovém případě může být lépe, pokud by mohl dožít mezi blízkými, a ne ve vězeňském zařízení," napsal. Při udělování milostí by podle něj měla být velmi těsná spolupráce prezidenta, premiéra a ministra spravedlnosti.

Ani bývalý rektorka Danuše Nerudová by nevyužila právo na vyhlášení plošné amnestie. "Udělovala bych pouze individuální milosti pro pachatele méně závažných trestných činů, a pouze v humanitárních případech, jako jsou vážná a nevyléčitelná onemocnění," uvedla. Prezident má podle ní budovat důvěru ve spravedlnost, každou milost by proto velmi pečlivě posoudila a svá rozhodnutí veřejnosti vždy odůvodnila. Nerudová zkritizovala udělení milosti šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, odsouzenému za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana označila za facku všem slušným lidem.

Senátor Marek Hilšer uvedl, že pro plošnou amnestii nevidí v této chvíli žádný důvod. Pravomoc udělovat milosti by prezidentovi ponechal pro mimořádné situace zejména humanitární povahy. Zeman podle něj zašel při udělení některých milostí daleko za hranice právního státu a dobrých mravů. "Podmínky, které kdysi vyhlásil, nedodržel. Omilostněním člověka ze svého blízkého okolí tak zpochybnil samotné poslání prezidentských milostí a rovnost občanů před zákonem," podotkl Hilšer.

Podle senátora Pavla Fischera je každá milost individuálním příběhem, který musí prezident posuzovat jednotlivě a vyžaduje to od něj, že si na to udělá čas. "Způsob, jímž prezident Zeman pojal milosti, bych co nejrychleji opustil. Slova, jimiž vysvětlil své rozhodnutí udělit milost trestně stíhanému šéfovi Lesní správy Lány (Balákovi), byla totiž za hranou," uvedl. Napsal, že Zeman si popletl ústavní funkce a udělení milosti vysvětloval, jakoby byl odvolací soud. Podle Fischera tím porušil dělbu moci ve státě.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí.