Mizérie českého školství. Co brzdí kvalitu vzdělávání? Dokument upozornil na zásadní problém

Podle Dlouhodobého záměru 2019 až 2023 by se měla ČR snažit přibližovat v příštích letech svůj systém školství k úspěšným modelům vzdělávání v jiných zemích. "V případě ČR je však jedním z limitujících prvků konstantně nízký podíl výdajů (a to primárně veřejných) na vzdělávání vyjádřených jako procento HDP," uvádí materiál.

Podle něj se i přes nárůst peněz na školství ve státním rozpočtu mezi roky 2011 a 2016 výdaje na vzdělávání ve srovnání s celkovým růstem ekonomiky poměrově snížily. "Za rok 2017 dosahoval procentuální podíl výdajů HDP na vzdělávání obdobných hodnot jako v roce 2008 nebo 2001, za rok 2016 byl tento podíl dokonce nejnižší od roku 2001," stojí v dokumentu.

Z údajů ministerstva plyne, že se veřejné výdaje na vzdělávání v ČR od roku 2001 pohybovaly kolem čtyř procent HDP. Nejvyšší hodnoty dosáhly v roce 2011, kdy činily zhruba 4,3 procenta. Ačkoli ekonomika v Česku v té době ve srovnání s dalšími státy EU nadprůměrně rostla, do školství šlo v roce 2017 v ČR asi 3,9 procenta HDP.

Průměr vládních výdajů na školství v zemích EU byl v roce 2017 podle Eurostatu 4,6 procenta HDP. Nejvíce do vzdělávání investovali Dánové, Švédové či Belgičané, a to zhruba šest až sedm procent HDP. Nejmenší podíl výdajů na školství v poměru k HDP měli Rumuni, Bulhaři či Irové, jejichž vlády dávaly na vzdělávání kolem tří procent HDP.

Rozpočet ministerstva školství v ČR se od roku 2000 téměř ztrojnásobil. Před 19 lety činil 70,8 miliardy korun, letos má ministerstvo 205,8 miliardy korun. Tato částka obsahuje i peníze na sport, vědu a mládež.

Podle informací tiskového oddělení úřadu činil podíl výdajů resortu k HDP před dvěma roky 2,9 procenta. Loni se tento údaj podle odhadů úřadu zvýšil asi na 3,2 procenta a letos by měl být kolem 3,5 procenta. Celkové veřejné výdaje na vzdělávání zahrnují ještě peníze z některých dalších resortů nebo z obcí a krajů.

Podle vládou schváleného návrhu by ministerstvo školství mohlo v příštím roce hospodařit s 223,9 miliardy korun, a to včetně evropských dotací. Navýšit by se měly zejména peníze na platy učitelů a nepedagogických pracovníků, jako jsou školníci, uklízečky nebo kuchařky ve školních jídelnách.