Epidemiologové chtějí uzavřít i 1. stupně ZŠ, roušky povinně na zastávkách MHD

Při dnešní diskusi na tripartitě převládl názor uzavřít kvůli koronavirové epidemii i první stupeň základních škol. Na tiskové konferenci to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Školky podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly uzavřeny z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví nebudou. Vláda má o dalších opatřeních rozhodovat dnes odpoledne.

Dlouhá diskuse byla o tom, zda uzavřít nebo neuzavřít první stupeň škol. Byli jsme dotazováni, nakonec většinový názor byl, že má převahu názor epidemiologický, čili i děti můžou být přenašeči covidu-19 na svoje rodiče. Pravděpodobně vzhledem k tomu, že se dá očekávat prázdninový týden od 26. října, tak většinový názor byl i pro uzavření těchto škol," řekl Hanák. "Byli jsme ujištěni, že školky zavřeny nebudou z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví," doplnil Středula.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) dnes záležitost probere vláda. "Chci slyšet, jak bude zabezpečena kritická infrastruktura. To bylo i předmětem dnešní videokonference s hejtmany. Budeme potřebovat, aby byly v krajích zajištěny takzvané krizové školy, pokud by se zavřely školy," řekla. Problém by podle ní byl v oblasti zdravotnictví, pokud by personál musel zůstat doma s dětmi. Už v březnu vláda nařídila hejtmanům a pražskému primátorovi, aby v případě potřeby vyčlenili školy nebo školská zařízení, v nichž by mohly být děti například policistů, hasičů nebo zdravotníků.

Podle mluvčí ministerstva školství by se nyní v případě zavření prvního stupně postupovalo asi podobně jako na jaře. "S největší pravděpodobností by se stejně jako tehdy těmto dětem zřídily spádové školy," řekla mluvčí. "Zdravotníci by měli děti v těchto zařízeních, a tím pádem by s nimi nezůstávali doma," dodala. Podle ní by tak lékaři, policisté či hasiči v této souvislosti ani neměli nárok na ošetřovné.

Na druhém stupni základních škol se ode dneška učí prezenčně polovina dětí, zbytek na dálku. Po týdnu se žáci vystřídají. Pro žáky nižšího stupně víceletých gymnázií to ale neplatí. V základních uměleckých školách může být jen individuální výuka. Na výuku on-line přešly vysoké a střední školy v celé ČR, dosud v některých regionech fungovaly normálně. Výjimky dále platí pro praktickou výuku. Na prvním stupni zatím zůstala prezenční výuka s povinností nošení roušek na chodbách a zákazem zpěvu.

Na jednání tripartity bylo podle Středuly jasně řečeno, že se nepočítá s navýšením ošetřovného na 80 procent základu výdělku. Odbory zvýšení považují za nutné. Vláda minulý týden schválila prodloužení ošetřovného, jednat by o tom měla Sněmovna ve stavu legislativní nouze na schůzi od 20. října.

Ošetřovné se podle zákona vyplácí devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky ho pak mohou pobírat až 16 dnů. Dávku je možné získat i na jiné členy rodiny, kteří potřebují péči. Zaměstnancům se z nemocenského pojištění poskytuje 60 procent základu výdělku. Podle ministerstva práce by se podpora měla vyplácet po celou dobu omezení výuky a uzavření stacionáře či nařízené karantény. Opatření má podle návrhu platit do konce školního roku, tedy do 30. června 2021.

Hanák dále uvedl, že není jisté, že školství je připraveno a vybaveno odpovídající výpočetní technikou pro případ zrušení výuky i na prvním stupni základních škol. Hanák pro uzavření této úrovně nebyl. "Po konzultaci i s Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství bylo řečeno, že je to opravdu padesát na padesát. My jsme řekli, že jestliže je u epidemiologů informace, že to je zdroj šíření, tak v tom případě to má smysl," řekl naopak Středula.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) v diskusi na dnešním zasedání tripartity řekl, že bude nutné zavést povinné nošení roušek na zastávkách městské hromadné dopravy a v podobných veřejných prostorách. "Někteří z nás navrhovali, podobně jako v celé Evropě, aby se roušky nosily i mimo budovy venku. Nakonec pan profesor Prymula řekl, že opatření, o kterých my zatím nevíme, ale říkám to, co bylo v diskusi, že určitě budou nutné roušky ve veřejných prostorech - zastávkách veřejné dopravy a dalších podobných prostorech," řekl Hanák.

Od 10. září platí povinnost nosit roušku ve vnitřních prostorách budov v celé České republice. Chránit si ústa a nos je nutné při cestách hromadnou dopravou nebo návštěvách úřadů a zdravotnických a sociálních zařízení.

Podle odborářů by mělo být nošení roušek povinné i ve firmách. "Prostřednictvím určení, že roušky jsou osobním ochranným pracovním prostředkem. V tu chvíli vzniká i povinnost zaměstnavateli vybavovat zaměstnance, případně řešit bezpečnostní přestávky," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Ve firmách ale od 10. září povinnost nosit roušky platí. Nemusí ji mít zaměstnanci vykonávající práci na jednom místě, například v kanceláři, s minimálně dvoumetrovým rozestupem od dalších osob. Výjimku mají také osoby pracující ve výrazně ztížených podmínkách, co se týče horka.

Co se týče restaurací, podle Hanáka Prymula i premiér Andrej Babiš (ANO) na jednání ubezpečili, že k jejich úplnému uzavření nedojde. Restaurace od pátku musejí zavírat ve 20:00. U stolů mohou sedět nanejvýš čtyři lidé, vedle toho musí být mezi sedícími odstup 1,5 metru. V jídelnách v obchodních centrech mohou být u stolu jen dva lidé.

Související

Více souvisejících

svaz průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák (Svaz průmyslu) Josef Středula ministerstvo zdravotnictví Roušky a respirátory Roman Prymula (epidemiolog) Alena Schillerová Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy