Navzdory opatřením pro společné vzdělávání přetrvává v českém školství vyloučení sociálně znevýhodněných. Větší zapojení Romů do běžných tříd podporuje asi desetina Čechů. Zhruba pětina českých rodičů se naopak domnívá, že školy bez Romů a cizinců jsou kvalitnější než ty, kam romské a cizojazyčné děti chodí. Tento názor sdílí zejména zastánci tradiční výuky a disciplíny. Vzdělání v něm nehraje velkou roli, kritičtější jsou ale vysokoškoláci.
Vyplývá to z aktuální analýzy segregace v základních školách, kterou zveřejnila Agentura pro sociální začleňování.
Romové jsou společně s dětmi s poruchami chování či autistického spektra podle analýzy nejhůře přijímanou skupinou u českých rodičů. Poruchy chování ve škole vadí 61 procentům lidí, Romy a autismus vnímá negativně přibližně čtvrtina rodičů. Názor, že Romové a cizinci snižují kvalitu školy, se vyskytuje hlavně u lidí, kteří kladou důraz na množství učiva a známkování.
Odmítavý postoj k Romům a dětem s problémy v chování odráží negativní postoj části veřejnosti k takzvané inkluzi, tedy společnému vzdělávání v běžných školách. Zhruba čtvrtina dotázaných ve studii uvedla, že inkluzivní vzdělávání striktně odmítá. Nejméně přitom rodiče podporují právě začleňování žáků s problémy v chování (šest procent rodičů) a Romů (13 procent).
Více než polovina Čechů by podle analýzy zvažovala přehlášení svého dítěte do jiné třídy, pokud by mezi jeho spolužáky bylo pět Romů či dětí s poruchami učení. V případě dětí s poruchami chování jsou hraniční čtyři žáci, u cizinců je prahem šest žáků a v případě školáků ze sociálně slabých rodin je to deset.
Kolem třetiny lidí si myslí, že společné vzdělávání může pomoct slabým, ale poškodí ostatní, protože se jim učitelé nebudou moct dostatečně věnovat. Kritičtí jsou k inkluzi především lidé s vysokoškolským vzděláním, z nichž se 36 procent domnívá, že začleňování znevýhodněných do běžné výuky nepomůže nikomu. Mezi matkami a otci se základním vzděláním má tento názor 23 procent lidí. Snahy o společné vzdělávání narážejí dle analýzy i na odpor části romských rodičů. Často například chtějí, aby jejich dítě bylo mezi svými příbuznými a kamarády, uvedla agentury.
Dle zprávy úřadu veřejné ochránkyně práv z minulého roku je v ČR 77 základních škol, kde romští žáci tvoří víc než polovinu všech žáků, a na dalších 58 školách víc než třetinu. Celkem 12 základních škol v ČR pak podle statistik ministerstva školství navštěvují pouze Romové. Podle agentury tak zatím není viditelný posun v uplatňování opatření proti segregaci, která ČR přijala v reakci na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, jenž v roce 2007 odsoudil Česko za diskriminaci romských dětí ve vzdělávání.
Vyloučení sociálně znevýhodněných žáků ve školství zhoršuje to, že rodiče mají možnost volby školy, uvedli autoři analýzy. Jinou než spádovou jich volí celkem 21 procent. Častěji jde o vzdělanější rodiče, kteří upřednostňují školu s kvalitní výukou. Naopak segregované školy mají špatnou reputaci. Když tedy ve škole roste počet sociálně znevýhodněných, přibývá postupně i rodičů, kteří své dítě raději přihlásí jinam. Dle autorů analýzy by proto ke zlepšení mohla přispět mimo jiné úprava systému spádových obvodů škol.
Související
Romové nesouhlasí se zproštěním Ukrajince v případu tragédie u brněnské přehrady
Policie řeší VIDEA nejen z Brna, Romové vykřikovali protiukrajinská hesla
Romové , rasismus , děti , Školství
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák