ROZHOVOR | Učitelé jsou také hrdiny koronavirové krize, říká pro EZ expert Zajíček

Tonou v hlubokém, nekonečném moři nejasností a jejich jedinou jistotou je vědomí nejistoty, jak s oblibou říká český, světově proslulý spisovatel Milan Kundera. Koronavirová pandemie totiž v tuzemském školství způsobila naprostý chaos a dokonale ho paralyzovala. Někteří žáci se do školních lavic vrátí až v září. „Je sice hezké, že vláda nedávno narýsovala a představila krásné grafy jízdních řádů, kdy se jaké školy mohou otevírat, ale ty základní a věcné informace zatím chybí. Nechci, aby to vyznělo, že kritizuji politiky, to rozhodně není mým záměrem a nemám to ani v gesci, ale současná situace opravdu přináší hodně zmatků, které musíme vyřešit, a nikdo dosud neřekl jak a především za jakých konkrétních podmínek,“ posteskne si v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Zajíček, předseda Národní rady Unie školských asociaci ČR – CZESHA.

Labyrint zmatků nespočívá jen v maturitách, ale například i v problému, jak klasifikovat studenty nižších ročníků na středních školách, kteří už letos do lavic nezasednou. „Ministerstvo školství zatím nevydalo žádnou vyhlášku či příručku, jak se s tím vypořádat. Nabízí se, že přihlédneme k výsledkům žáka v prvním pololetí, ale to by se řadě studentům, kterým se nepovedlo, nelíbilo, nebo že vezmeme průměr z půldruhého měsíce druhého pololetí, a to zkombinujeme s výsledky studia z distanční výuky, ale tu zase nemáme nyní známkovat a máme ji hodnotit jen formálně. A tak opravdu netuším,“ krčí rameny předseda Asociace středních průmyslových škol ČR Jiří Zajíček, který rovněž upozorňuje, že nikdo neví, zda vůbec proběhnou přijímací zkoušky na střední školu a podle jakých kritériích se budou noví žáci přijímat, pokud by neproběhly.

V záplavě starostí ředitel respektované Masarykovy střední školy chemické v pražské Křemencově ulici Jiří Zajíček nezapomíná ocenit pedagogy, kteří i na úkor svého volného času zajišťují přes moderní technologie kvalitní výuku, když jsou školy už téměř šest neděl uzavřeny. „Učitelé jsou dalšími hrdiny koronavirové pandemie či krize. Pokud budu mít možnost hovořit s ministrem školství Robertem Plagou, navrhnu mu, aby pedagogy ve veřejném vystoupení morálně ocenil. Pochválil bych hlavně starší kantory, jak se skvěle poprali s technikou a nic nevzdali,“ tleská jim na dálku ředitel Zajíček, který, v případě že se 11. května skutečně otevřou střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy pro maturující ročníky a třídy vykonávající odborné zkoušky, se obává o zdraví kantorů. „Nemáme ponětí, jak pro ně zajistit ochranné pomůcky i dezinfekci a za jaké ceny je nakoupit, protože mnohdy bývají předražené. Dostatek roušek, respirátorů nemají ani zdravotníci v první linii a zajistit je pro učitelské sbory bude dvojnásobný problém. A také je třeba si uvědomit, že věkový průměr učitelů je přes 47 let a na naší škole dokonce činí přes padesát let, a tak starší kantoři jsou pochopitelně náchylnější k eventuální nákaze,“ varuje zkušený expert a ředitel Jiří Zajíček.

Pane řediteli Zajíčku, jak jste spokojený s nedávným rozhodnutím vlády, která v rámci uvolňování restrikcí představila harmonogram otevírání některých škol?

Je dobře, že už došlo k určitému představení scénáře a můžeme si vytvořit alespoň rámcovou představu, co nás čeká, a to je důležité. Prvek nejistoty je pro všechny velmi nepříjemný. Ovšem ani nyní nejsme zatím příliš moudří a rovněž si musíme uvědomit, že do 11. května, kdy se střední školy pro maturanty mají otevírat, zbývají tři neděle a situace se může ohledně vývoje koronavirové pandemie dramaticky změnit. Abych se ale vrátil k otázce, musím říci, že je sice hezké, jak vláda nedávno narýsovala a představila krásné grafy jízdních řádů, kdy se jaké školy mohou otevírat, ale ty základní a věcné informace nám zatím chybí. Nechci, aby to vyznělo, že kritizuji politiky, to rozhodně není mým záměrem a nemám to ani v gesci, ale současná situace opravdu přináší hodně zmatků, u kterých dosud neznáme přesná řešení.

Které nejasnosti máte konkrétně na mysli? Předpokládám, že se jedná o přípravu na letošní maturity, které by měly proběhnout v polovině června.

Ano, s těmi jako ředitelé středních škol máme velké starosti, stejně jako s didaktickými, tedy písemnými testy, které tvoří první část maturity. Zarazilo mě, že nikdo nezmínil konkrétní termín jejich konání, musíme naplánovat také profilovou část zkoušky. Vrátím se ještě k dilematu ohledně ústních maturitních zkoušek a jejich následné přípravě. Máme povolit osobní konzultace žáků v květnu a riskovat během pandemie zdraví kantorů a studentů? Rozhodnutí je v rukou ředitelů škol a v rozhodnutí spočívá velká dávka osobní odpovědnosti a nejde tady o vzdělání. Každý ředitel se bude obávat hrozby, že se mu učitel či žák cestou do školy v autobuse či tramvaji nakazí a infekce se poté přenese do celé školy. Vezměme si příklad. Střední školy pro maturitní ročníky se mají otevřít 11. května, ale hned první den přijde někdo ze sboru či studentů do kontaktu s virem způsobující onemocnění covid-19. Než se infekce projeví, potrvá to například pět dní, to jsme v kalendáři u 16. května, pak bude pro celý ústav pravděpodobně následovat 14 denní karanténa, během níž není nikde řečeno, že se všichni nakažení hned uzdraví, a jsme prakticky v červnu, kdy někteří učitelé stále mohou marodit, a maturity se tak někde konat vůbec nemusejí. I s touto variantou je nutné počítat. A pokud se přikloníme k přípravě na dálku, takzvané distanční přípravě, mohou se ozvat někteří žáci, kterým způsob této výuky nemusí vůbec vyhovovat. Musím se s kolegy poradit, jak se k tomu postavíme.

ZAJISTIT OCHRANNÉ PROSTŘEDKY PRO SBOR NEBUDE LEHKÉ

Pokud by se nikdo nenakazil, nabízí se otázka, zda jsou školy, které mají být otevřeny a bude se v nich skutečně učit, dostatečně vybaveny ochrannými prostředky jako jsou roušky a dezinfekce. Jaká je realita, máte nějaké zprávy o tom, jak bude zajištěna prevence před nákazou?

Zatím nevím, jak zajistit v potřebném množství ochranné prostředky a dezinfekci a hlavně, za jaké ceny je nakoupit, protože mnohdy bývají předražené. Dostatek roušek, respirátorů nemají ani zdravotníci v první linii a zajistit je pro učitelské sbory bude dvojnásobný problém. A také je třeba si uvědomit, že věkový průměr učitelů je přes 47 let a na naší škole dokonce činí přes padesát let, a tak starší kantoři jsou pochopitelně náchylnější k eventuální nákaze. Pak je tady ještě problém s ústenkami, učitel má rozhodnout, zda je budou mít studenti při výuce či zkoušení nasazené nebo ne. Vysvětlovat s nimi na obličeji látku celou vyučovací hodinu, nebude jistě jednoduché a rovněž si musíme uvědomit, že někteří z učitelů jsou astmatici. A vzpomeňme si na loňský červen, kdy byla taková výheň, která se v dalších letních měsících už neopakovala. Pokud by v letošním červnu panovaly stejné klimatické podmínky jako loni, hrozilo by, že astmatičtí kantoři by končili v pracovní neschopnosti a opět by to mohlo ohrozit maturity. Zde bude nutné, aby ministerstvo připravilo jasné metodiky toho, jaká opatření musíme ve školách přijmout pro zajištění ochrany žáků učitelů a žáků. K tomu by podle slibů pana ministra Plagy mělo dojít do konce dubna. Potom budeme chytřejší.

Kdyby záleželo na vás jako na zkušeném expertovi, kdy vy byste stanovil termín zkoušek z dospělosti?

Je to jen můj názor, ale já bych maturity odsunul na poslední týden v srpnu, protože se dá předpokládat, že v té době už nákaza bude na výrazném ústupu a křivky počtu nakažených budou mít ještě větší klesající tendenci než teď. V současnosti totiž stále hrozí, že může následovat druhá vlna koronavirové pandemie a maturity nebude možné v plánovaném červnovém termínu uskutečnit. V tom případě by na řadu přišly takzvané administrativní maturity, kdy by se známky z klíčových předmětů dělaly z výsledků pololetí a konce třetího ročníku a prvního pololetí čtvrtého ročníky. Domnívám se, že tyto administrativní maturitní zkoušky by se nikomu nelíbily, a hlavně by postrádaly prestiž oproti klasickým maturitám.

Výuka nyní probíhá přes moderní technologie, ale jsou předměty, které přes obrazovku počítače prostě nejde probírat, což se dotýká i vaší Masarykovy střední školy chemické. Například praktická cvičení z chemie představují problém...

Dá se to ale částečně nahradit například teoretickými cvičeními, kdy žáci například pouze zpracují zadaná naměřená data. Není to sice ideální, ale já jsem přesvědčen, že během výluky maturitní studenti všechny zkušenosti s praktickými cvičeními nemohli zapomenout. Nelze za šest neděl vše vytratit z paměti, když se to učili celé čtyři roky. A co se týče praktických přípravných cvičení z chemie, až se školy otevřou, tam problém naštěstí nevidím vůbec. Do laboratoří i za normálních podmínek chodí omezená skupinka žáků, pracují v dostatečných rozestupech a na obličejích mají anebo mohou mít bezpečnostní brýle či ochranné štíty. Tady pandemie nic neovlivní.

STUDIJNÍ MORÁLKA JE I V DOBĚ PANDEMIE SLUŠNÁ

U maturitních ročníků se nyní předpokládá, že budou nyní studiu věnovat maximální péči i píli. Ale jakou morálku očekáváte u žáků, kteří chodí do prváku až třeťáku, když mají jistotu, že do školy už nepůjdou? Neobáváte se, že budou školu nyní zcela šidit?

Podívejte se, člověk je od přírody tvor pohodlný až lenivý a pokud něco dělat nemusí, tak to prostě nevykoná. Ale jsou zase typy lidí či studentů, kteří se budou učit za každé situace, protože jsou tak vedeni rodinou a mají v sobě zakódovanou odpovědnost. A pak je tu druhá skupina, s níž nic nehne, a to ani za normálních okolností. Musím ale říci, že celková morálka po přerušení klasické výuky je u žáků dobrá, o tom svědčí i skutečnost, že od 10. března, kdy započala výluka, víme u nás z celé školy jen asi o třech žácích, kteří naprosto ignorují internetové vzdělávání a ani jednou se za celou dobu nepřipojili k síti. A tak mohu říci, že ani studenti, které nečeká klíčová zkouška, vzniklé situace nezneužívají a pracují slušně.

Když hovoříme o nižších ročnících, je už stanoveno, jak budou klasifikováni na vysvědčení?

Ministerstvo školství zatím nevydalo žádnou vyhlášku či metodiku, jak se s tím máme vypořádat. Momentálně je ve stádiu příprav, ale neměli jsme dosud možnost se k jejímu návrhu vyjádřit. Mohli jsme připomínkovat návrh metodického pokynu, který z vyhlášky vychází, ale samotnou vyhlášku dosud ne. Nabízí se, že přihlédneme k výsledkům žáka v prvním pololetí, ale to by se řadě studentům, kterým se prospěchově nepovedlo, vůbec nelíbilo, nebo že vezmeme průměr z půldruhého měsíce druhého pololetí, a to zkombinujeme s výsledky studia z distanční výuky, ale tu zase nemáme nyní známkovat a máme ji hodnotit jen formálně. A tak zatím opravdu nevím, jak to nakonec přesně uděláme. Ale věřím tomu, že si s tím dokážeme poradit bez zásadních problémů.

Ještě je tady jedna velká nejasnost, která se týká přijímacích zkoušek na střední zkoušky. Pokud by se nekonaly, podle jakého klíče by školy rozhodovaly, koho přijmout a koho nikoli?

Přijímací zkoušky v současné době bohužel vnímám jako velký problém. Osobně bych je nejraději zrušil a přijal žáky na základě předchozích studijních výsledků. Nyní u přijímaček hrozí, že se děti vzájemně nakazí, protože přijde do škol velké množství žáků z různých škol. Může tak dojít k velkému shlukování a riziku onemocnění. Pokud by se přijímací zkoušky letos nekonaly, tento problém nenastane. Komplikace ale vzniká ve chvíli, kdy školy mají velký převis zájemců o studium. Pokud seřadíme uchazeče o studium podle předchozích výsledků, může dojít k tomu že, počet žáků se shodně dobrými průměry bude větší, než počet přijímaných. A to je problematické.

UČITELE NA PRVNÍM STUPNI ČEKÁ POŘÁDNÁ ŠICHTA

Jste expert na střední školy, přesto bych se vás rád  jako zkušeného pedagogického odborníka zeptal na váš názor ohledně prvního stupně, který by se měl do lavic vrátit 25. května, ale  záleží na rodičích. Jak má učitel řešit situaci, kdy mu do třídy přijde 15 žáků, protože jejich rodiče už nemohou být dále na ošetřovném, ale druhá polovina zůstane doma a ta bude čekat na výuku přes počítač? Má se snad pedagog naklonovat?

Tady si dovolím říci, že ministerstvo poněkud degradovalo práci učitele, když rozhodlo, že při nedostatku učitelů, ke kterému může dojít při větším zájmu o tuto formu výuky ze strany rodičů, mají učit asistenti pedagoga či družináři. Navíc se učitel současně má věnovat internetové výuce pro žáky, kteří zůstali doma. Opravdu nechci nějak znevažovat funkci asistenta pedagoga či družinářů, ale výuka pod jejich vedení nebude tak odborná a kvalitní, jako by ji vedl vystudovaný kantor. Půjde spíš o dozor nad žáky než o výuku. Také možnost využití učitelů z druhého stupně není moc reálná. Když pominu rozdílný charakter práce na prvním stupni, tito učitelé mají současně vzdělávat své žáky z druhého stupně v distančním režimu. Nechci nikoho urazit nebo jít do sporu s ministerstvem školství, ale rozhodnutí, které úředníci vydali ohledně prvního stupně, považuji za velmi nešťastné a znovu upozorňuji, že tímto nechci nikoho napadat. Rovněž si nedovedu představit, že pedagogové udrží u malých dětí požadované rozestupy při přestávkách či zvládnou kontrolovat, zda si třeba nestrhávají roušky. Učitelé na tomto stupni to budou mít nesmírně obtížné.

Už jsme zmínili, že v současné době probíhá výuka přes moderní technologie, skype, videokonference a podobně. Jak jste s touto formou vzdělávání spokojen?

V první řadě musím říci, že jde pro učitele o velice náročný druh vyučování. I příprava na normální vyučování není lehká, ale najednou nemáte možnost jednoduše napsat něco na tabuli a tam to třeba i nákresem detailně dovysvětlit. Přes počítače je výuka mnohem obtížnější a časově náročnější. Nevím, zda si veřejnost uvědomuje, že učitelé si dělají přípravu i v rámci svého volného času, který by mohli trávit s rodinou. Také prakticky nikdo neměl s tímto typem vzdělávání zkušenosti, ale učitelé prokázali, že improvizace jim není cizí a zvládli to skvěle.

Neměl jste obavy, jak se s vyučováním přes internet vyrovnají starší učitelé, kteří nemají techniku tak zažitou, jako mladší generace?

Jestli jsem je měl, tak jen chvíli. Když totiž vypukla pandemie, udělal jsem s pedagogy naší školy videokonferenci přes MS Teams, abychom probrali, co dál. Stanovili jsme si přesný čas, kdy se připojíme. A mohu říci, že nejrychlejší byli právě ti starší pedagogové, kteří se do systému připojili i půl hodiny před termínem porady, neboť měli zřejmě obavy, jak to zvládnou. Musím hlavně starší kantory ocenit, jak se s tím vyrovnali, i když určitě měli strach, ale nedali to najevo. Část učitelů jsme ale museli vybavit lepší technikou, než jakou měli doma k dispozici.

MODERNÍ TECHNOLOGIE SE STANOU BĚŽNOU SOUČASTÍ VÝUKY

Někteří učitelé i žáci si ale způsob výuky přes moderní technologie pochvalují. Nemyslíte si, že až pandemie úplně odezní, nebyla by škoda ji zase úplně zrušit a vrátit se jen ke klasickému vyučování?

Rozhodně bych v ní dále pokračoval a myslím si, že podobný názor sdílejí i jiní ředitelé. Sice jsme hovořili o náročné přípravě, ale někdy zase vyučování může usnadnit. Například přijde chřipková epidemie a aby žáci nezameškali látku, můžeme právě v těchto situacích technologii opět využít. Žáci budou mít možnost si výuku snadněji doplnit. Také je dobré, že díky technologii můžeme být v častějším kontaktu s jinými školami a vyměňovat si tak různé poznatky, postřehy i zkušenosti s kolegy. Rozhodně bych u toho, byť v menším rozsahu, zůstal. Na druhou stranu ale nemohou žáci počítat s tím, že klasickou výuku úplně zrušíme, a to jen proto, aby nemuseli trávit čas ve školách.

Kdyby ale nebyla pandemie, zřejmě by ke zvládnutí technologie učiteli tak hladce nedošlo…

To máte pravdu a v tomto pandemie pomohla. Kdybych asi přišel za sborem za normálních okolností, že porady budou probíhat přes počítač, nesetkalo by se to s nadšením.  Ale tím, že pedagogům nic jiného nezbylo, tak se vrhli do divoké vody a naučili se v ní okamžitě plavat, když použiji příměru. Vzpomínám si na rok 2002, kdy jsem s ředitelováním začínal a onlinová doba byla naprosto v začátcích. Učitelům jsem oznámil, že plány práce a další připomínky a úkoly budou dostávat do kalendáře v počítači prostřednictvím speciálního programu. Ze začátku to probíhalo tak, že jsem pokyny stejně musel všem tisknout, ale zároveň jsem je posílal i elektronicky. Trvalo rok, než si učitelé na nový systém zvykli, začali jej používat a já jsem podklady tisknout úplně přestal. Asi tak by to podobně probíhalo, kdyby pandemie nezaútočila, ten rozjezd by byl jistě pomalejší.

KANTOŘI SI DÍKY KORONAVIRU ZVÝŠÍ PRESTIŽ U VEŘEJNOSTI

Pandemie rovněž zapříčinila, že se řada rodičů přesvědčila, jak náročné je povolání učitele, když vidí a slyší, jak doma výuka přes technologie probíhá. Může koronavirus alespoň částečně vrátit v očích veřejnosti prestiž učitele, jaké se dříve těšil? Například za první republiky byl pedagog pomalu Bůh, co řekl, tím se všichni řídili.

Takový optimista zase nejsem, že by díky koronaviru byli pedagogové znovu stejně vážení jako tomu bylo za první republiky. Ale je pravděpodobné, že si rodiče uvědomí, jak náročné povolání učitele je. Mají nyní možnost vlastně v přímém přenosu vidět, jak se jejich dítě chová, jak reaguje na kantora a naopak jak učitel hodinu vede. Je to vlastně pro rodiny přínosné a osobně bych si přál, aby se tak už definitivně vytratila chiméra, podle níž mají učitelé neustále prázdniny, téměř nic nedělají a po vyučování jsou pomalu už po obědě doma. Takto i naši kritici vidí, jaké dřině a náročnosti je povolání učitele podrobené.

Kantoři opravdu odvádějí pořádný kus práce, s tím nezbývá než souhlasit. Neuvažujete proto, že byste z kompetence předsedy Národní rady Unie školských asociaci ČR – CZESHA i  šéfa Asociace středních průmyslových škol navrhl ministru školství Robertu Plagovi, aby udělil mimořádné finanční ocenění všem učitelům za jejich náročnou službu během koronavirové krize?

S případným hromadným finančním bonusem pro kantory bych vzhledem k nejisté ekonomické situaci vyvolané pandemií zřejmě neuspěl. Ale na místě je bezesporu vysoké morální ocenění. Pokud budu mít možnost osobně s panem ministrem Plagou hovořit, určitě jej požádám, aby při nějakém svém veřejném vystoupení pedagogy morálně ocenil a poděkoval jim. Veřejnost děkuje lékařům, zdravotním sestrám, hasičům i policistům, to je naprosto v pořádku, protože v první linii statečně bojují. Ale je třeba si uvědomit, že rovněž i učitelé jsou dalšími hrdiny koronavirové pandemie či krize. A jejich nesmírné úsilí, které vynakládají v této nelehké době na vzdělání studentů i žáků, nesmí rozhodně zapadnout a musí se opakovaně vyzdvihovat.