Radikalismus a extremismus v ČR: Unikátní pohled do zákulisí

Reportáž - Dnes se v Praze pod záštitou ČVUT konala prezentace výsledků mezinárodního projektu Transversal Bridge, který se zabýval problémem radikalizace v kontextu Evropské unie. Jedním z hlavních témat tohoto projektu byla i problematika radikalizace a extremismu v České republice. Výsledky prezentovali Mgr. Miroslav Kučera a Mgr. David Mitrenga.

Vývoj extremismu

Projekt Transversal Bridge byl financován Evropskou komisí a probíhal během posledních dvou a půl let. Projekt se zabýval vytvořením nového strategického rámce pro boj s terorismem, ale i procesem radikalizace v Evropě a boje proti ní. Mapoval a analyzoval radikální skupiny, které v Evropě působí, a snažil se shromáždit informace, na základě kterých by mohly být identifikovány možné hrozby.

Do projektu se různými způsoby zapojily organizace z Velké Británie, Španělska, Itálie, Bulharska, Řecka a České republiky. Za Českou republiku se do projektu zapojilo České vysoké učení technické (ČVUT), které sbíralo data v rámci rozhovorů s pěti skupinami, které jsou považovány za extermistické nebo radikální. Tato data byla následně spolu s daty z ostatních zemí dále analyzována.

Jak bylo v rámci prezentace vysvětleno, v České republice došlo k nárůstu extremismu zejména v sociálně vyloučených lokalitách, a to po roce 2011. Zvýšila se i míra využívání internetu a sociálních sítí.

Hlavními tématy byla podle projektu v roce 2015 migrace a podpora či odmítání vlivu Ruska a politiky ruského prezidenta Vladimíra Putina. Bylo také možné pozorovat přechod od extremismu k populismu.

Projevy extremismu

V rámci krajní pravice tak došlo k přesunu od protestů proti Romům k protestům proti muslimům. Krajní levice je podle projektu naopak charakterizována podporou migrantů zejména v podobě sbírek a pasivních protestů. Projekt také upozorňuje, že se populistická a islamofobní hnutí snaží vstoupit do politiky.

Podle projektu je mezi voliči populistických či krajních stran typická obava z budoucnosti. Často se také jedná o prvovoliče, jak ukázaly statistiky voleb v Německu.

Projekt upozorňuje, že aktivismus a případný extremismus není novým jevem, ale promítají se do něj nové prvky, jako je například technologický pokrok a internet, zejména pak sociální sítě.

Výsledky dále ukázaly, že napříč světem a Evropou roste nacionalismus. Dochází také k nárůstu extremismu, který se v současnosti projevuje zejména jako džihádismus, anarchismus, levicový extremismus či v rámci krajní pravice.

Extremismus v globálním měřítku

Celkově pak projekt pozoroval růst xenofobie, rasismu, antisemitismu, homofobie a intolerance. V souvislosti s tím roste i počet útoků na tyto skupiny, přičemž projekt varuje, že zde není dostatečná sociální odezva. Tato nenávist je také inspirována nebo prohlubována v reakci na teroristické útoky.

Je zajímavé, že ačkoliv projekt vysledoval rostoucí tendenci mezi útoky a růst násilí, počet akcí pořádaných krajní pravicí a levicí byl v roce 2015 v porovnání s rokem 2012 výrazně nižší. Podle údajů klesl i počet extremistických trestných činů. Naopak ale rostla aktivita na sociálních sítích, jako je Facebook nebo Youtube.

Díky globalizaci a usnadnění komunikace se také prohlubuje mezinárodní spolupráce v rámci jednotlivých extremistických hnutí s podobnými či identickými cíli; jako příklad projekt uvedl spolupráci anarchistických hnutí v Itálii, Řecku, Španělsku a Chile.

Související

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ Rozhovor

Muslimské bratrstvo bych v EU zakázal, říká Zdechovský. Financování radikálů a extremistů musí skončit

EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Evropské peníze končí v některých případech u radikálů či extremistů, dokonce i u teroristů. Přímo v Evropském parlamentu na to poukázal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který poskytl rozhovor pro EuroZprávy.cz u příležitosti konference nazvané Radikalizace a extremismus: Jak EU financuje svou vlastní hrozbu. Řeč přišla i na současnou migrační vlnu, která zatěžuje Česko.
Tomáš Zdechovský uspořádal v Evropském parlamentu konferenci o radikalizaci a extremismu. (25.10.2022)

Na stopě milionů eur z EU, které končí u teroristů a radikálů. Zdechovský si pozval experty, aby upozornil na závažný problém

EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Terorismus momentálně není pro Evropskou unii tématem číslo jedna. Přišla totiž nejprve pandemie covidu-19, pak zase válka na Ukrajině. Stále jde ale o hrozbu, kterou se nevyplatí přehlížet. V úterý se proto v útrobách Evropského parlamentu uskutečnila z iniciativy českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) konference o radikalizaci a extremismu.

Více souvisejících

radikalizace ,  extremismus ,  politika

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Brexit, ilustrační foto

EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit

Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.

před 22 minutami

před 1 hodinou

Prezident Petr Pavel

Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích

Prezident republiky Petr Pavel se v pondělí při odchodu z jednání vlády, jehož se osobně účastnil, vyslovil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích. Hlava státu ve svém vyjádření zdůraznila, že odmítá starty ruských reprezentantů, dokud Ruská federace pokračuje ve své agresi vůči Ukrajině. Toto stanovisko zaznělo v souvislosti s aktuální debatou o postavení ruských sportovců na mezinárodním poli.

před 1 hodinou

Evropská unie

Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí

Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.

před 2 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?

Nadcházející americké doplňkové volby do Kongresu představují mnohem víc než jen běžný poloviční verdikt nad úřadujícím prezidentem. Letošní hlasování může zásadně ovlivnit politické směřování Spojených států, rozhodnout o dalším osudu hnutí MAGA a vymezit výchozí pozici obou stran před prezidentskými volbami v roce 2028. Pro Demokratickou stranu jde o klíčovou šanci na politickou rehabilitaci po porážce v posledních prezidentských volbách.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie

Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence

Umělá inteligence a masivní poptávka po datových centrech se staly jedním z hlavních témat nadcházejících amerických doplňkových voleb. Odpor proti těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem, které znepokojují rostoucí účty za elektřinu, ekologické dopady a upřednostňování zájmů velkých firem před ochranou životního prostředí. Stát Georgie, jenž se stal největším americkým trhem pro výstavbu datových center, se ocitl v samém centru tohoto ostrého lokálního konfliktu.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 5 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 5 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy