Praha - Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročily armády pěti států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších místních státních orgánů vpadly na území státu. Invaze armád Varšavské smlouvy tak zastavila tzv. Pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení "socialismu s lidskou tváří". V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až listopad 1989.
Akce s krycím jménem Dunaj se zúčastnila vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Polska. Tato "internacionální pomoc", zdůvodněná obavami z "kontrarevoluce" a "odklonu Československa ze socialistické cesty", ukončila zhruba půlroční pokus vládnoucí komunistické strany v čele s Alexandrem Dubčekem o opatrné reformy.Ty se ale komunistům postupně vymykaly z rukou. V atmosféře celkového uvolnění rychle obnovovaly činnost organizace a církve (mj. legionáři, Sokol, Junák, nekomunistický odboj z druhé světové války) a vznikaly nové protikomunisticky orientované organizace (KAN, K 231). Byla zrušena cenzura a zahájeny rehabilitace obětí komunistických represí z 50. let. Takový vývoj však narazil na odpor Kremlu.A tak oné srpnové noci 1968 vstoupilo na území Československa v prvním sledu zhruba 100.000 vojáků s 2300 tanky a 700 letadly. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750.000 vojáků a 6000 tanků.
Zatímco vojáci Maďarska, NDR, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, pobyt sovětských vojsk byl legalizován v říjnu 1968 Národním shromážděním smlouvou o jejich dočasném pobytu, který se nakonec protáhl na 23 let. Poslední sovětský voják, velitel Střední skupiny sovětských vojsk Eduard Vorobjov, opustil ČR 27. června 1991.Již první den okupace bylo zabito 58 československých občanů včetně osmileté dívky. Nejvíce obětí bylo v Praze - 22, z toho 17 v okolí budovy rozhlasu na Vinohradech. V přímé souvislosti s pobytem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa zahynulo od 21. srpna 1968 do konce roku 1968 celkem 108 lidí.Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa vyvolala demonstrace na Západě, ve východním bloku byly protesty sporadické. Velmi silný byl odpor v Polsku, kde se 8. září 1968 na protest proti invazi zapálil během dožínek před vládní tribunou Ryszard Siwiec. Stejný druh protestu zvolil v dubnu 1969, tři měsíce po smrti Jana Palacha, i mladý Lotyš Ilja Rips, který ale pokus o sebevraždu přežil.Znepokojení vyvolala invaze mezi státy východní Evropy, které se vpádu neúčastnily. Jugoslávie Josipa Broze Tita například vybudovala nový systém jednotné územní obrany, Rumunsko velkého kritika invaze Nicolae Ceaušeska vytvořilo národní gardy na obranu suverenity a Albánie vystoupila z Varšavské smlouvy.
Na Západě okupaci zavrhly vedle pravicových stran například i komunistické strany Itálie, Francie a Finska. USA vydaly prohlášení odsuzující agresi jako porušení Charty OSN. Na výzvu amerického prezidenta Lyndona Johnsona, který ale později označil intervenci za pouhou nehodu na cestě k uvolňování, ke stažení sovětských vojsk z Československa reagovala Moskva požadavkem na stažení amerických vojsk z Vietnamu.Invaze do Československa v srpnu 1968 byla jen částí plánu na potlačení tzv. Pražského jara. Druhou částí mělo být ovládnutí orgánů státní moci. Hned v noci 20. srpna bylo několik vedoucích politiků (Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, František Kriegel a Josef Špaček) odvezeno mimo území ČSSR. Okupantům se ale nepodařilo získat podporu prezidenta Ludvíka Svobody a instalovat kolaborantskou vládu.Za této situace Kreml souhlasil se Svobodovou nabídkou, že přijede jednat do Moskvy výměnou za návrat internovaných politiků. Tamní jednání se však odehrávala pod diktátem Sovětů a výsledný protokol z 26. srpna 1968 byl v podstatě kapitulací. Podepsalo jej 19 vrcholných politiků Československa, nepodepsal jediný - předseda Národní fronty František Kriegel.
Související
21. srpen jako památný den. Ruská kritika je nepřijatelná, ozval se Ovčáček
Rusko je opět na prášky z Česka. Vadí mu Den památky obětí invaze 1968
1968 , okupace 1968 , Srpen 1968 , Československo , Komunismus
Aktuálně se děje
včera
Princezna Kate čeká na ortel lékařů. Palác se vyjádřil k jejímu aktuálnímu stavu
včera
Policie chce obžalovat 14 převaděčů. Přes hranice dostali dva tisíce migrantů
včera
RECENZE: Svatá s démonickou Bohdalovou se pod podnětnou premisou hroutí a učí nás překrucovat
včera
Tragédie při letu Singapore Airlines. Boeing se dostal do turbulencí
včera
Fiala si volal s Netanjahuem. Premiéři mluvili i o návrhu prokurátora ICC
včera
MS v ledním hokeji: Česko - Kanada 3:4. Velký návrat, pak prohra v prodloužení
včera
V Rusku začaly manévry s nestrategickými jadernými zbraněmi
včera
Fico byl na kontrole. Atentát se řešil ve slovenském parlamentu
včera
Rusové zřejmě způsobili nedávný velký požár ve Varšavě, naznačil Tusk
Aktualizováno včera
Manželka syrského prezidenta Asma Asadová trpí rakovinou
včera
Nepřijatelné a absurdní. Itálie se vyjádřila k zatykači na Netanjahua
včera
WHO: Boje v Charkovské oblasti vysídlily přes 14 tisíc lidí
včera
Kreml nečeká průlom od účasti Číny na konferenci o Ukrajině
včera
Finsku dochází s ruskými migranty trpělivost. Žádá EU, aby zasáhla
včera
Supercela v Litomyšli. Bouře způsobila problémy, meteorologové před ní varovali
včera
Extrémní počasí tvrdě zasáhlo Indii. Teploty stoupají ke 47 stupňům, školy zahájily prázdniny předčasně
včera
Ostudný pokus zasahovat do ofenzivy. Izrael se bouří proti plánu ICC na vydání zatykače
včera
Syn svrženého íránského panovníka označil Raísího za masového vraha. Kritizuje světové kondolence
včera
Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta
včera
Úterní počasí: Silné bouřky udeří už odpoledne. Hrozí i rozvodnění menších toků
V části Česka hrozí v úterý odpoledne a večer a v noci na středu silné bouřky, příslušnou výstrahu vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napršet v nich může i kolem 50 milimetrů, zesílí také vítr.
Zdroj: Jan Hrabě