Hlavní události roku 1989 v tehdejším Československu

15.- 20. ledna - Takzvaný Palachův týden, během kterého demonstrovaly na Václavském náměstí v Praze tisíce lidí. Demonstrace rozháněla policie, nasazeny byly Lidové milice. Týden spontánních demonstrací začal nepovoleným pietním aktem opozičních iniciativ k uctění památky Jana Palacha, který se upálil 16. ledna 1969.

26. ledna - Petici za propuštění Václava Havla a ostatních zatčených během Palachova týdne podepsalo 692 kulturních pracovníků, kteří odsoudili zásah policie. Havel byl propuštěn v květnu.

Počátek února - Publikováno prohlášení Obrody - Klubu za socialistickou přestavbu. Obroda sdružovala bývalé reformní komunisty a navazovala na myšlenky Pražského jara 1968.

16. února - Protestní dopis premiéru Ladislavu Adamcovi napsalo 670 vědeckých pracovníků ze 70 institucí; požadovali větší otevřenost politiky a více tolerance.

10. června - Na festivalu Bratislavská lyra vystoupila americká písničkářka Joan Baezové, která veřejně pozdravila Havla v publiku.

21. června - V pražské Stromovce se konala demonstrace proti stavbě komunikace přes park (účast asi 250 osob). Demonstrace zde pokračovaly i 28. června (450 osob) a 5. července (asi 200 osob).

22. června - V tehdy ilegálních Lidových novinách byl zveřejněn manifest Několik vět - první společný dokument opozice a oficiální kultury a vědy. Text odvysílala 29. června rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Petici postupně podepsalo přes 35.000 lidí.

17. července - Vystoupení generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše před funkcionáři KSČ v Červeném Hrádku v okrese Plzeň-sever. Nahrávka s vystoupením, v němž Jakeš mimo jiné řekl známou větu o "kůlu v plotě", se později dostala na veřejnost.

16. srpna - Politický poradní výbor Maďarské socialistické dělnické strany vydal stanovisko, v němž se neztotožnil se zásahem v srpnu 1968 v ČSSR; podobné stanovisko zaujal i maďarský parlament 29. září.

17. srpna - Polský sejm schválil prohlášení, označující vstup vojsk do ČSSR v srpnu 1968 za porušení nezadatelného práva lidu na sebeurčení.

21. srpna - V Praze na Václavském náměstí a pěší zóně se shromáždili lidé, aby si připomněli intervenci ze srpna 1968. Policejní jednotky demonstraci rozehnaly. Zúčastnilo se jí asi 1500 lidí.

28. září - Na Václavském náměstí se konala nepovolená demonstrace (300 lidí) u příležitosti svátku svatého Václava. Zasáhla policie.

30. září - Ministr zahraničí SRN Hans-Dietrich Genscher oznámil, že občané NDR, kteří obsadili objekt západoněmeckého velvyslanectví v Praze, mohou vycestovat do SRN. Koncem září zde bylo více než 1100 lidí, ulice Malé Strany zaplavily stovky trabantů a wartburgů.

28. října - Shromáždění na Václavském náměstí a v jeho okolí. Po zásahu policie bylo zadrženo 359 československých občanů a 18 cizinců. Oficiální zdroje odhadly počet demonstrantů na 3000, zahraniční média a neoficiální zdroje uváděly až 20.000.

12. listopadu - Papež Jan Pavel II. prohlásil Anežku Přemyslovnu svatou. Obřadu se zúčastnila i československá vládní delegace, kardinál František Tomášek a téměř 10.000 poutníků z Československa.

15. listopadu - Shromáždění v Praze před Národním výborem hlavního města Prahy. Téměř 1000 osob protestovalo proti stavbě dopravní komunikace ve Stromovce.

17. listopadu - Povolené shromáždění asi 15.000 převážně mladých lidí k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939, přerostlo v mohutnou demonstraci požadující politické reformy. Při zásahu na Národní třídě bylo zraněno zhruba 560 demonstrantů.

18. listopadu - Herci pražských divadel a studenti DAMU vstoupili do protestní stávky.

19. listopadu - V pražském Činoherním klubu vzniklo Občanské fórum (OF); na vzniku se podílel disent, oficiální kultura a studenti.

20. listopadu - Stávka umělců a studentů se rozšířila i mimo Prahu. Na Václavském náměstí se konala první z řady velkých demonstrací. Na Slovensku vznikla Veřejnost proti násilí (VPN).

21. listopadu - Setkání předsedy vlády Adamce s "představiteli studentských, uměleckých a občanských kruhů". Jednalo se o první informativní schůzku, bez účasti Havla.

24. listopadu - Zasedání ÚV KSČ přijalo rezignaci Jakeše, novým generálním tajemníkem zvolilo Karla Urbánka.

25. až 26. listopadu - Manifestace na Letenské pláni v Praze, kterých se po oba dny zúčastnilo přes půl milionu lidí.

26. listopadu - Setkání delegace ÚV Národní fronty a federální vlády vedené Adamcem se zástupci OF v čele s Havlem. Jednání bylo označeno za "začátek dialogu".

27. listopadu - Dvouhodinová generální stávka v celé republice.

29. listopadu - Mimořádná schůze Federálního shromáždění ČSSR schválila změny Ústavy ČSSR. Parlament mimo jiné zrušil článek o vedoucí úloze KSČ ve společnosti.

3. prosince - Jmenována rekonstruovaná vláda v čele s Adamcem - z 21 členů bylo 16 příslušníků KSČ, po jednom z Československé strany socialistické (ČSS) a Československé strany lidové (ČSL) a tři nestraníci.

4. prosince - V Praze a v dalších městech protestovaly desetitisíce lidí proti složení nové vlády. OF i VPN pohrozily další generální stávkou.

- Zrušeny výjezdní doložky nutné pro cesty čs. občanů do zahraničí.

5. prosince - Jmenována nová vláda ČSR (pět nestraníků, osm ministrů KSČ a po dvou z ČSS a z ČSL).

6. prosince - První dvoustranné setkání představitelů KSČ s reprezentanty OF a VPN.

7. prosince - Demise předsedy vlády Adamce. Sestavením nové vlády byl pověřen místopředseda vlády Marián Čalfa.

8. prosince - Prezident Gustáv Husák vyhlásil amnestii týkající se politických vězňů.

10. prosince - Jmenována federální "vláda národního porozumění" v čele s Čalfou. Poprvé od roku 1948 v ní měla KSČ menšinové zastoupení (10 členů KSČ, sedm bezpartijních, dva členové ČSS a dva členové ČSL). Prezident Husák abdikoval.

17. prosince - Ministři zahraničí ČSSR a Rakouska Jiří Dienstbier a Alois Mock v prostoru hraničního přechodu u Hevlína symbolicky přestřihli hraniční dráty. Obdobný akt uskutečnili Dienstbier a ministr zahraničí NSR Genscher 23. prosince na hraničním přechodu v Rozvadově. Symbolicky tak padla "železná opona".

20. až 21. prosince - Sjezd KSČ; v čele nového vedení stanul Adamec.

28. prosince - Předsedou Federálního shromáždění ČSSR se po obměně poslaneckého sboru stal Alexander Dubček.

29. prosince - Volba prezidenta republiky. Na schůzi sněmoven Federálního shromáždění jím byl zvolen Havel (jediný kandidát).