Výběr informací o lidech, kteří se v roce 1969 upálili podobně jako Jan Palach, který tuto formu protestu proti nastupující letargii společnosti po okupaci zvolil před 50 lety, 16. ledna 1969:
- Po Palachovi, který na následky zranění zemřel 19. ledna 1969 a jeho pohřeb o pět dní později se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii, se k podobnému činu odhodlala řada dalších lidí. Nejčastěji se hovoří o zhruba třech desítkách, jen u malé části z nich je ovšem možné nade vší pochybnosti prokázat, že měli politický motiv. Nejznámější mezi nimi byli osmnáctiletý student Jan Zajíc a devětatřicetiletý technik a úředník Evžen Plocek.
- Podle studie psychologa Milana Černého, který se pokusy o sebevraždu upálením z první třetiny roku 1969 zabýval a vycházel přitom z údajů Veřejné bezpečnosti (tehdejší název policie), se od ledna do dubna objevilo 29 případů, z toho sedm z nich skončilo smrtí. Prvním po Palachovi byl 20. ledna dělník Josef Hlavatý z Plzně (zemřel 25. ledna), posledním pak Plocek, který se zapálil na Velký pátek 4. dubna 1969 v Jihlavě a zemřel o pět dní později.
- Jen zlomku z těchto sebevražd přitom Černý přisoudil "nepochybně altruistický charakter" a čistě politickou motivaci. Vedle Palacha se podle jeho zkoumání jednalo o Jana Zajíce a Evžena Plocka. Všem třem byl společný výrazný smysl pro pravdu, čest a spravedlnost. U ostatních lidí, kteří se k tomuto činu odhodlali, chyběla podle Černého zejména "nadosobní motivace". "Většinou tím chtěli řešit své osobní potíže, u některých měly tyto pokusy jenom demonstrativní ráz," uvedl psycholog. Někteří historici ale takové jasné rozdělení odmítají.
- Pochyb o motivu již od počátku panovaly v případě Josefa Hlavatého, který se zapálil na dnešním Masarykově náměstí v Plzni. Pětadvacetiletý muž procházel složitým životním obdobím, často střídal zaměstnání a dva týdny před tragickým činem se rozvedl. Velmi těžce nesl, že dva syny může vídat jen jednou za 14 dnů. Podle blízkých nicméně například nenáviděl sovětské vojáky. "Rozchod s rodinou měl vliv na jeho netečnost a myslím, že mu nezáleželo na životě," píše se ve zprávě o Hlavatém.
- Jasná je naopak motivace v případě Jana Zajíce, který sám sebe prohlásil za "pochodeň číslo dvě", pokračovatele Palachova poslání. Svou oběť přinesl symbolicky 25. února 1969, v den výročí komunistického puče z roku 1948, na pražském Václavském náměstí jen pár desítek metrů od místa, kde se v polovině ledna upálil Palach. Na svůj čin se důkladně připravoval, napsal řadu letáků s provoláním "občanům republiky Československé", kterými chystaný čin zdůvodňoval.
- Nadaný student šumperské průmyslovky nadšeně podporoval pražské jaro 1968. O to hůře nesl opatrnictví a letargii, do které společnost začala upadat nedlouho po okupaci. Nejsilnějším impulzem byl pro něj byla účast na Palachově pohřbu. Státní bezpečnost zabránila ze strachu před demonstracemi tomu, aby byl Zajíc pohřben v Praze. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova u Opavy, kde se 2. března 1969 posledního rozloučení zúčastnily přes policejní obstrukce tisíce lidí.
- Zastáncem reformních myšlenek pražského jara 1968 byl také Evžen Plocek, který se zapálil 4. dubna 1969 na jihlavském náměstí a zemřel pět dní později. Na rozdíl od Palacha a Zajíce se ale o jeho činu široká veřejnost neměla šanci dozvědět. Do celostátního tisku totiž tehdy nepronikla o Plockovi ani řádka, kromě malé zprávy v černé kronice Rudého práva, která ale neuváděla ani iniciály. Ani nejbližší Plockovi známí se pak s odstupem času neshodli na tom, zda měl jeho čin jen politický motiv, či byl vyvrcholením jeho osobních problémů.
- Jihlavský rodák Plocek se vyučil se nástrojařem a pracoval v Motorpalu, kde se postupně na vedoucího obchodního úseku a později náměstka ředitele. V roce 1968 byl členem okresního výboru KSČ a po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se zúčastnil vysočanského sjezdu, jehož delegáti žádali okamžité stažení cizích vojsk. Tento sjezd ale později Husákovo vedení komunistické strany prohlásilo za nelegální.
Související
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava
Československo , Komunismus , Jan Palach , Jan Zajíc
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 7 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
Více než 100.000 lidí uprchlo za uplynulých pět dní z města Rafah na jihu Pásma Gazy, kterému hrozí rozsáhlá izraelská vojenská ofenzíva, uvedl v pátek Dětský fond OSN (UNICEF) podle agentury Reuters.
Zdroj: Libor Novák