Výběr informací o lidech, kteří se v roce 1969 upálili podobně jako Jan Palach, který tuto formu protestu proti nastupující letargii společnosti po okupaci zvolil před 50 lety, 16. ledna 1969:
- Po Palachovi, který na následky zranění zemřel 19. ledna 1969 a jeho pohřeb o pět dní později se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii, se k podobnému činu odhodlala řada dalších lidí. Nejčastěji se hovoří o zhruba třech desítkách, jen u malé části z nich je ovšem možné nade vší pochybnosti prokázat, že měli politický motiv. Nejznámější mezi nimi byli osmnáctiletý student Jan Zajíc a devětatřicetiletý technik a úředník Evžen Plocek.
- Podle studie psychologa Milana Černého, který se pokusy o sebevraždu upálením z první třetiny roku 1969 zabýval a vycházel přitom z údajů Veřejné bezpečnosti (tehdejší název policie), se od ledna do dubna objevilo 29 případů, z toho sedm z nich skončilo smrtí. Prvním po Palachovi byl 20. ledna dělník Josef Hlavatý z Plzně (zemřel 25. ledna), posledním pak Plocek, který se zapálil na Velký pátek 4. dubna 1969 v Jihlavě a zemřel o pět dní později.
- Jen zlomku z těchto sebevražd přitom Černý přisoudil "nepochybně altruistický charakter" a čistě politickou motivaci. Vedle Palacha se podle jeho zkoumání jednalo o Jana Zajíce a Evžena Plocka. Všem třem byl společný výrazný smysl pro pravdu, čest a spravedlnost. U ostatních lidí, kteří se k tomuto činu odhodlali, chyběla podle Černého zejména "nadosobní motivace". "Většinou tím chtěli řešit své osobní potíže, u některých měly tyto pokusy jenom demonstrativní ráz," uvedl psycholog. Někteří historici ale takové jasné rozdělení odmítají.
- Pochyb o motivu již od počátku panovaly v případě Josefa Hlavatého, který se zapálil na dnešním Masarykově náměstí v Plzni. Pětadvacetiletý muž procházel složitým životním obdobím, často střídal zaměstnání a dva týdny před tragickým činem se rozvedl. Velmi těžce nesl, že dva syny může vídat jen jednou za 14 dnů. Podle blízkých nicméně například nenáviděl sovětské vojáky. "Rozchod s rodinou měl vliv na jeho netečnost a myslím, že mu nezáleželo na životě," píše se ve zprávě o Hlavatém.
- Jasná je naopak motivace v případě Jana Zajíce, který sám sebe prohlásil za "pochodeň číslo dvě", pokračovatele Palachova poslání. Svou oběť přinesl symbolicky 25. února 1969, v den výročí komunistického puče z roku 1948, na pražském Václavském náměstí jen pár desítek metrů od místa, kde se v polovině ledna upálil Palach. Na svůj čin se důkladně připravoval, napsal řadu letáků s provoláním "občanům republiky Československé", kterými chystaný čin zdůvodňoval.
- Nadaný student šumperské průmyslovky nadšeně podporoval pražské jaro 1968. O to hůře nesl opatrnictví a letargii, do které společnost začala upadat nedlouho po okupaci. Nejsilnějším impulzem byl pro něj byla účast na Palachově pohřbu. Státní bezpečnost zabránila ze strachu před demonstracemi tomu, aby byl Zajíc pohřben v Praze. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova u Opavy, kde se 2. března 1969 posledního rozloučení zúčastnily přes policejní obstrukce tisíce lidí.
- Zastáncem reformních myšlenek pražského jara 1968 byl také Evžen Plocek, který se zapálil 4. dubna 1969 na jihlavském náměstí a zemřel pět dní později. Na rozdíl od Palacha a Zajíce se ale o jeho činu široká veřejnost neměla šanci dozvědět. Do celostátního tisku totiž tehdy nepronikla o Plockovi ani řádka, kromě malé zprávy v černé kronice Rudého práva, která ale neuváděla ani iniciály. Ani nejbližší Plockovi známí se pak s odstupem času neshodli na tom, zda měl jeho čin jen politický motiv, či byl vyvrcholením jeho osobních problémů.
- Jihlavský rodák Plocek se vyučil se nástrojařem a pracoval v Motorpalu, kde se postupně na vedoucího obchodního úseku a později náměstka ředitele. V roce 1968 byl členem okresního výboru KSČ a po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se zúčastnil vysočanského sjezdu, jehož delegáti žádali okamžité stažení cizích vojsk. Tento sjezd ale později Husákovo vedení komunistické strany prohlásilo za nelegální.
Aktualizováno 26. listopadu 2024 8:21
Strom pro Prahu na Staroměstském náměstí už stojí. České vánoční trhy 2024 se blíží
Související
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava
Československo , Komunismus , Jan Palach , Jan Zajíc
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 2 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.
Zdroj: Lucie Žáková