ROZHOVOR | Československo mělo spojit svět. O Sovětech u nás se rozhodlo za války, říká historik

ROZHOVOR - Každoročně se slaví 8. května Den vítězství připomínající konec 2. světové války. Na historické okolnosti události jsme se zeptali historika z Univerzity Palackého v Olomouci Pavla Kreisingra. Ten v rozhovoru pro EuroZprávy.cz například prozradil, že Československo mělo sloužit jako most mezi Západem a Východem

Jak vnímá připomínku státního svátku Dne vítězství 8. května historik? Jedná se skutečně o klíčové datum konce 2. světové války na našem území?

 Datum je skutečně důležité z hlediska evropských dějin, vstoupila totiž v platnost bezpodmínečná kapitulace německých sil, která byla uzavřena v Remeši. Na našem území bylo v té době ještě 900 000 německých vojáků pod velením polním maršála Ferdinanda Schörnera. Pro nás je ale zásadní už 1. květen 1945, kdy vypuklo povstání v Přerově, a po 5. květnu 1945 se rozšířilo do celé řady dalších měst a obcí – a především začalo povstání v Praze. Tam právě 8. května kapituloval generál Rudolf Toussaint, který se dohodl s Českou národní radou na kapitulaci a volném odchodu z města.

K různým přestřelkám však docházelo i v následujících dnech. Jednalo se zejména o příslušníky Waffen-SS, jimž velel fanatický nacista Carl von Pückler–Burghauss. Ten nesouhlasil s dohodnutým příměřím a odmítal i bezpodmínečnou kapitulaci německé branné moci. Poslední boje se tak odehrály ještě 11. a 12. května v okolí Slivic u Milína na Příbramsku. Samotný Pückler se sám zastřelil 12. května v Čimelicích na Písecku. Kromě těchto potyček je třeba ještě připomenout poslední boj Československého armádního sboru (tzv. Svobodovců), k němuž došlo u Holešova na Kroměřížsku 8. května. O tvrdosti tohoto střetu svědčí i to, že zde padlo 34 Čechoslováků a 100 bylo raněno.

 Co si myslíte o vztahu veřejnosti k významnému dni? Mají lidé dnes v paměti konec druhé světové války jako něco mimořádného?

Záleží na každém jednotlivci, jak tyto události vnímá, často hraje roli i vlastní rodinná historie. Každopádně bych z oslav nedělal povinnost.  Pokud chce někdo sváteční den využít jako den volna a vyrazit na výlet s rodinou nebo trávit čas opravováním chalupy, nemám s tím problém. Myslím, že je důležité vlastenectví a občanskou odpovědnost pěstovat po celý rok zejména v každodenním životě, nejen ve státní svátky a významné dny.

 Součástí války byly i zpravodajské operace rozvědky. Řada československých zpravodajců byla v průběhu války velmi aktivních. Co se s nimi stalo po skončení konfliktu? Pokračovali lidé, kteří znali řadu choulostivých informací, ve své profesi v nových podmínkách?

Generál František Moravec, šéf československé vojenské zpravodajské služby, která mimo jiné ve spolupráci s Brity úspěšně zorganizovala útok na Reinharda Heydricha, upadl v nemilost již v roce 1945 a na zpravodajské oddělení Hlavního štábu se vůbec nevrátil. Řada Moravcových mužů pak krátce pracovala jako zpravodajští odborníci na různých ministerstvech, např. generál Josef Bartík (o němž jsem v roce 2011 napsal knihu) měl být na ministerstvu vnitra jakousi pojistkou proti tomu, aby rezort zcela ovládli komunisté.

Plukovník František Fryč pak působil na ministerstvu zahraničních věcí. Po únoru 1948 zvolil generál Moravec už podruhé v životě odchod do exilu, Bartík byl komunisty odstaven z vnitra už v lednu 1946 a v březnu 1948 byl zatčen. Na Fryče se zase komunisté neúspěšně pokoušeli „hodit“ vraždu Jana Masaryka. Doba třetí republiky (1945-1948) s ohledem na roli tajných služeb je myslím velmi pěkně zpracovaná ve filmu Ondřeje Trojana Toman. Hlavní postavu ztvárnil Jiří Macháček a v jedné z vedlejších rolí zde vystupuje právě Josef Bartík v podání Jiřího Dvořáka.

 Po skončení války následovala euforie. Nicméně poválečný vývoj zahnal Československo do područí Stalina a Sovětského svazu. Varoval někdo před možným vývojem, anebo k prozření došlo až s přijetím Marshallova plánu?

Dá se říci, že o poválečném směřování ČSR doleva bylo rozhodnuto už za války, zejména po podpisu Československo-sovětské spojenecké smlouvy z prosince 1943. Je zajímavé, že smlouva byla podepsána na 20 let dopředu. V období třetí republiky vládla Benešem prosazovaná představa, že Československo bude jakýmsi mostem mezi Západem a Východem, brzy se však začalo ukazovat, že ten most povede jenom na jednu stranu, a to na Východ. První větším varováním byl výsledek voleb v květnu 1946, v nichž zvítězila KSČ a Klement Gottwald se stal předsedou vlády.

Ve vědecké práci se zabýváte také československým exilem. Je jasné, že řada lidí se do vlasti vracela, ale byli i takoví, kteří utekli před nacisty a v cizině už zůstali?

Přesně tak, válka trvala dlouho, po šesti letech strávených v cizí zemi se každému vracet nechtělo. Často zůstávali v zahraničí ti, kteří si tam v průběhu války našli známost – to se týkalo například řady žen, které působily v pomocných jednotkách britské armády. Pokud se Češka v průběhu války provdala za Brita, zpravidla na ostrovech po válce zůstala, kdežto čeští vojáci, kteří si vzali Britky nebo jiné cizinky, se pak často společně vrátili do ČSR. V posledních letech se hodně zabývám emigrací a exilem Čechoslováků do Austrálie.

Krajanská komunita se zde mezi lety 1938-1940 rozrostla o 300-400 osob, většinou československých Židů, kteří utekli na druhý konec světa před nacismem. Téměř nikdo z nich se později do Československa nevrátil, v průběhu války se v nové zemi dobře etablovali a následně požádali o naturalizaci. Je ale třeba podotknout, že mnozí z nich podporovali československý odboj finančně, a to prostřednictvím generálního konzulátu v Sydney nebo přes pobočku Československého červeného kříže. Za peníze ze sbírek pak k našim vojákům do Velké Británie, ale i do SSSR putovaly cigarety nebo třeba 20 000 párů vlněných ponožek. Řada bývalých Čechoslováků pak v průběhu války sloužila v australské armádě, ale to už by bylo téma na nějaký samostatný rozhovor.

Související

Více souvisejících

II. světová válka historie Československo Exilová vláda ČR státní svátek rozhovor Pavel Kreisinger

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 59 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy