ROZHOVOR | Československo mělo spojit svět. O Sovětech u nás se rozhodlo za války, říká historik

ROZHOVOR - Každoročně se slaví 8. května Den vítězství připomínající konec 2. světové války. Na historické okolnosti události jsme se zeptali historika z Univerzity Palackého v Olomouci Pavla Kreisingra. Ten v rozhovoru pro EuroZprávy.cz například prozradil, že Československo mělo sloužit jako most mezi Západem a Východem

Jak vnímá připomínku státního svátku Dne vítězství 8. května historik? Jedná se skutečně o klíčové datum konce 2. světové války na našem území?

 Datum je skutečně důležité z hlediska evropských dějin, vstoupila totiž v platnost bezpodmínečná kapitulace německých sil, která byla uzavřena v Remeši. Na našem území bylo v té době ještě 900 000 německých vojáků pod velením polním maršála Ferdinanda Schörnera. Pro nás je ale zásadní už 1. květen 1945, kdy vypuklo povstání v Přerově, a po 5. květnu 1945 se rozšířilo do celé řady dalších měst a obcí – a především začalo povstání v Praze. Tam právě 8. května kapituloval generál Rudolf Toussaint, který se dohodl s Českou národní radou na kapitulaci a volném odchodu z města.

K různým přestřelkám však docházelo i v následujících dnech. Jednalo se zejména o příslušníky Waffen-SS, jimž velel fanatický nacista Carl von Pückler–Burghauss. Ten nesouhlasil s dohodnutým příměřím a odmítal i bezpodmínečnou kapitulaci německé branné moci. Poslední boje se tak odehrály ještě 11. a 12. května v okolí Slivic u Milína na Příbramsku. Samotný Pückler se sám zastřelil 12. května v Čimelicích na Písecku. Kromě těchto potyček je třeba ještě připomenout poslední boj Československého armádního sboru (tzv. Svobodovců), k němuž došlo u Holešova na Kroměřížsku 8. května. O tvrdosti tohoto střetu svědčí i to, že zde padlo 34 Čechoslováků a 100 bylo raněno.

 Co si myslíte o vztahu veřejnosti k významnému dni? Mají lidé dnes v paměti konec druhé světové války jako něco mimořádného?

Záleží na každém jednotlivci, jak tyto události vnímá, často hraje roli i vlastní rodinná historie. Každopádně bych z oslav nedělal povinnost.  Pokud chce někdo sváteční den využít jako den volna a vyrazit na výlet s rodinou nebo trávit čas opravováním chalupy, nemám s tím problém. Myslím, že je důležité vlastenectví a občanskou odpovědnost pěstovat po celý rok zejména v každodenním životě, nejen ve státní svátky a významné dny.

 Součástí války byly i zpravodajské operace rozvědky. Řada československých zpravodajců byla v průběhu války velmi aktivních. Co se s nimi stalo po skončení konfliktu? Pokračovali lidé, kteří znali řadu choulostivých informací, ve své profesi v nových podmínkách?

Generál František Moravec, šéf československé vojenské zpravodajské služby, která mimo jiné ve spolupráci s Brity úspěšně zorganizovala útok na Reinharda Heydricha, upadl v nemilost již v roce 1945 a na zpravodajské oddělení Hlavního štábu se vůbec nevrátil. Řada Moravcových mužů pak krátce pracovala jako zpravodajští odborníci na různých ministerstvech, např. generál Josef Bartík (o němž jsem v roce 2011 napsal knihu) měl být na ministerstvu vnitra jakousi pojistkou proti tomu, aby rezort zcela ovládli komunisté.

Plukovník František Fryč pak působil na ministerstvu zahraničních věcí. Po únoru 1948 zvolil generál Moravec už podruhé v životě odchod do exilu, Bartík byl komunisty odstaven z vnitra už v lednu 1946 a v březnu 1948 byl zatčen. Na Fryče se zase komunisté neúspěšně pokoušeli „hodit“ vraždu Jana Masaryka. Doba třetí republiky (1945-1948) s ohledem na roli tajných služeb je myslím velmi pěkně zpracovaná ve filmu Ondřeje Trojana Toman. Hlavní postavu ztvárnil Jiří Macháček a v jedné z vedlejších rolí zde vystupuje právě Josef Bartík v podání Jiřího Dvořáka.

 Po skončení války následovala euforie. Nicméně poválečný vývoj zahnal Československo do područí Stalina a Sovětského svazu. Varoval někdo před možným vývojem, anebo k prozření došlo až s přijetím Marshallova plánu?

Dá se říci, že o poválečném směřování ČSR doleva bylo rozhodnuto už za války, zejména po podpisu Československo-sovětské spojenecké smlouvy z prosince 1943. Je zajímavé, že smlouva byla podepsána na 20 let dopředu. V období třetí republiky vládla Benešem prosazovaná představa, že Československo bude jakýmsi mostem mezi Západem a Východem, brzy se však začalo ukazovat, že ten most povede jenom na jednu stranu, a to na Východ. První větším varováním byl výsledek voleb v květnu 1946, v nichž zvítězila KSČ a Klement Gottwald se stal předsedou vlády.

Ve vědecké práci se zabýváte také československým exilem. Je jasné, že řada lidí se do vlasti vracela, ale byli i takoví, kteří utekli před nacisty a v cizině už zůstali?

Přesně tak, válka trvala dlouho, po šesti letech strávených v cizí zemi se každému vracet nechtělo. Často zůstávali v zahraničí ti, kteří si tam v průběhu války našli známost – to se týkalo například řady žen, které působily v pomocných jednotkách britské armády. Pokud se Češka v průběhu války provdala za Brita, zpravidla na ostrovech po válce zůstala, kdežto čeští vojáci, kteří si vzali Britky nebo jiné cizinky, se pak často společně vrátili do ČSR. V posledních letech se hodně zabývám emigrací a exilem Čechoslováků do Austrálie.

Krajanská komunita se zde mezi lety 1938-1940 rozrostla o 300-400 osob, většinou československých Židů, kteří utekli na druhý konec světa před nacismem. Téměř nikdo z nich se později do Československa nevrátil, v průběhu války se v nové zemi dobře etablovali a následně požádali o naturalizaci. Je ale třeba podotknout, že mnozí z nich podporovali československý odboj finančně, a to prostřednictvím generálního konzulátu v Sydney nebo přes pobočku Československého červeného kříže. Za peníze ze sbírek pak k našim vojákům do Velké Británie, ale i do SSSR putovaly cigarety nebo třeba 20 000 párů vlněných ponožek. Řada bývalých Čechoslováků pak v průběhu války sloužila v australské armádě, ale to už by bylo téma na nějaký samostatný rozhovor.

Související

Více souvisejících

II. světová válka historie Československo Exilová vláda ČR státní svátek rozhovor Pavel Kreisinger

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy