Funkcionáři oceňují více peněz na sport, čerpání ale vázne

V roce 2016 bylo na sport ve státním rozpočtu vyčleněno 3,7 miliardy korun, v letech 2017 a 2018 to bylo 5,5 miliardy Kč a pro letošek to bude rovných sedm miliard korun. Problémy s vyplácením dotací jsou tak podle generálního sekretáře České unie sportu (ČUS) Jana Boháče způsobeny především nedostatečným počtem úředníků specializovaných na sportovní dotace na ministerstvu školství. "Je naprosto zřejmé, že to nemohou plnohodnotně stíhat, proto je všechno pozdě a není vše dokonalé," uvedl ve vyjádření pro ČTK.

Zpoždění se opakuje. "Je leden nového roku a sportovní svazy opět tradičně nevědí, kolik budou mít peněz, kdy je budou mít a jak je budou smět použít. To už je bohužel zaběhnutý rituál. Sportovní svazy si půjčují, kde mohou," uvedl Boháč. Například Český svaz kanoistů, Česká triatlonová asociace a Česká unie kolečkových bruslí dostaly půjčku z rezervního fondu svazů ČUS. Chyběly jim částky v řádech statisíců až milionů korun.

Problémy mají i lyžaři. "Pro nás jako zimní sport, kdy většina aktivit probíhá na počátku roku, je obzvlášť důležité mít finanční prostředky k dispozici včas," uvedl Svaz lyžařů ČR.

V nejistotě je Český olympijský výbor (ČOV), jehož financování se změní. Čeká na vypsání nového programu určeného specificky pro olympijské a paralympijské hnutí. "Pracujeme tudíž v rozpočtovém provizoriu a kromě toho, že nevíme, kdy bude program vypsán, netušíme ani výši přiděleného objemu dotací. Financování Českého olympijského hnutí zatím ohroženo není, ale situace je pro ČOV nejasná. Věříme, že se problém co nevidět vyřeší," uvedl předseda ČOV Jiří Kejval.

Také Fotbalová asociace ČR zatím neví, kolik peněz letos může očekávat. "Zatím nebylo rozhodnuto o žádosti, kterou jsme podávali v prosinci. Takže neumím být konkrétní, pokud jde o výši finančních prostředků, které by asociace mohla získat. Na druhou stranu jsem optimistou a doufám, že financování ze strany státu bude v trendu, který jak vedení ministerstva, tak i pan premiér signalizovali vůči celému sportu," řekl ČTK předseda FAČR Martin Malík.

"To znamená, že sport by měl postupnými kroky růst, abychom byli schopni pokrývat potřeby nejen na svazech, ale i u jednotlivých sportovců. Aby se celý český sport zvedal. Pevně doufám, že to takhle dopadne. Samozřejmě je tam celá řada věcí a otázek, které vyžadují do budoucna nějakou diskusi napříč sportovním odvětvím a ministerstvem," dodal.

Zástupci hokejového svazu považují za velký problém byrokracii spojenou s žádostmi o dotace. "Ta využití těchto prostředků značně komplikuje a nejen pro menší svazy může být neúnosná. V této oblasti se situace naopak zhoršila," řekl tiskový mluvčí Českého svazu ledního hokeje Zdeněk Zikmund. ČUS ale ocenil zjednodušení administrativy v programu Můj klub, jehož prostřednictvím plynou peníze přímo do klubů.

Čerpání peněz někdy sportovním organizacím ztěžují dotační podmínky. "Dotační programy jsou připravovány bez konzultace se sportovním prostředím, proto nevyhovují zcela potřebám, a mnohdy to limituje rozvoj a činnost spolků," řekl Boháč.

Problematická se ukázala být například dvacetiprocentní spoluúčast při nákupu vybavení pro reprezentaci v hodnotě nad 40.000 korun. Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty také postrádají samostatný program určený na provoz a údržbu sportovišť. Peníze na tyto účely jsou nyní zahrnuty v programu Můj klub, který je ale postaven jen na velikosti mládežnické základny, rozsah spravovaných sportovišť nehraje roli. Nadále zůstává problematické přeposílání příspěvků ze svazů do klubů.