Spor o rodičovský příspěvek: Má vůbec smysl podepisovat online petice?

Asi každého někdy zastavil dobrovolník či aktivista s výzvou podepsat petici. Pravidelně se člověk potká s odloženými podpisovými archy a ještě častěji s výzvou podepsat se pod elektronickou petici. Kdy má smysl pod ni přidat svůj podpis, a kdy jde jen o ztrátu času?

Díky sociálním sítím se výzvy k podepisování on-line petic šíří velmi rychle a mají značný dosah. Podepisování petic je jednou ze základních součástí aktivního občanství. Právo je zakotveno v  Ústavě a je ošetřeno zákonem č. 85/1990 Sb. o právu petičním. Jenže zákon z roku 1990 logicky nepočítal s rozšířením práva prostřednictvím internetu a sociálních sítí. Nabízí se tak otázka, má smysl podepisovat on-line petice?

"Účelem petice je dát adresátu petice na vědomí, co si občané myslí, jaké jsou jejich požadavky a kolik lidí tyto požadavky podporuje. Úřad, který petici obdrží, je povinen na ni do 30 dní odpovědět, nemusí ale požadavkům v ní uvedeným vyhovět, petice není pro něj nijak závazná, její význam je informativní a politický," uvedla pro server EuroZprávy.cz Hana Malá z odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra.

Informativní výsledek petice není příliš hmatatelný stejně jako politický, ovšem veřejný život je řízen politiky a ty by měl hlas voličů, zejména před volbami zajímat. Připomeňme aktuální politický boj kolem zvýšení rodičovského příspěvku z 220 000 Kč na 300 000 Kč od 1. 1. 2020. K nedávno schválenému návrhu vlády se nemá ani jedna z koaličních stran. Jednou z příčin je i nevole občanů vyjádřena v on-line petici "Zvýšení rodičovského příspěvku pro každé nejmladší dítě!!!!" webové adrese petice24.cz.

Podle zákona se peticí oficiální úřady však zabývat nemusejí. "Aby elektronická petice byla peticí ve smyslu zákona o právu petičním a adresát na ni měl povinnost odpovědět, musí být podepsána alespoň jedním zaručeným elektronickým podpisem. Bez zaručených elektronických podpisů nejde o petici ve smyslu petičního zákona a adresát na ni nemusí odpovědět," sdělila Hana Malá z Ministerstva vnitra.

On-line petice se zpravidla zaručenými elektronickými podpisy nepodepisuje, tudíž je samozřejmě možné podepisovat petici multiplicitně. Ovšem aby petice fungovala musí vytvořit politický nátlak. Aby bylo možné ji "posvětit" do oficiální podoby není potřeba složitého postupu. 

"Běžně doporučovaným řešením u petic bez zaručeného el. podpisu je petici vytisknout, opatřit alespoň jedním fyzickým podpisem a pak ji předat (doručit) adresátovi. Elektronická petice postrádá základní náležitost – podpis (vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis). Nelze ji proto považovat za petici podle petičního zákona a její adresát nemá povinnost ji vyřizovat jako petici," vysvětluje pro EuroZprávy.cz Malá.

Petici ohledně rodičovského příspěvku podepsalo více než 31 tis. lidí, i když se nejedná o ověřené podpisy, což už je jistý tlak na politiky. Obdobný tlak bude mít jen těžko dalších přibližně 200 petic registrovaných na petice24.cz za posledních 30 dní, pokud nebudou opatřeny podpisem a doručeny na příslušný úřad. Je tak otázkou jestli on-line petice např. za "Jednotná pravidla pro všechny rybáře!" nebo "Petice za pokrčování seriálu MOST!" dosáhnou svého cíle, pokud zůstanou jen ve své on-line podobě.

Související

Více souvisejících

petice ,  rodičovský příspěvek ,  sociální sítě ,  Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 6 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy