Virus neodejde, roušky opět nasadíme, říká epidemiolog. Přijde druhá vlna?

Koronavirus se zřejmě stane neoddělitelnou součástí našich životů a hned tak nezmizí. Hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal varuje zejména před podzimem, kdy by podle něj mohl opět zesílit, ale už by neměl přijít v druhé silné vlně. Česká vláda boj s epidemií zvládla díky včasnému přijetí přísných opatření.

Smejkal v pořadu Interview ČT24 mimo jiné řekl, že výrazný rozdíl v úspěšnosti boje s koronavirem mezi východní a západní Evropou spočívá v jejich odlišném vnímání omezení svobody. Zatímco západ je na něj víc háklivý, pro občany východní části nejstaršího kontinentu není zas tak velký problém vzdát se dočasně některých svých práv, včetně například povinného nošení roušek a omezení pohybu. 

Epidemiolog zároveň také pochválil disciplinovanost lidí, kteří byli zpočátku trochu vyděšení, ale zároveň uměli projevit smysl pro zodpovědnost. Nedokáže ale spolehlivě konstatovat, zda tak činili díky informovanosti, anebo z důvodu obav. Zaznamenal například, že se společnost při rozvolňování mnohem víc utrhla ze řetězu, než měla. Momentálně je situace stabilizovaná a veřejnost zřejmě už přijala skutečnost, že se vir nějakou dobu stane neoddělitelnou součástí našeho života.

Smejkal zároveň také apeloval na společnost, aby možné opětovné zavedení povinnosti nosit roušky nevnímala jako buzeraci, nýbrž jako ohleduplnost ke svému okolí. Podle epidemiologa je totiž možné, že koronavirus v létě oslabí, zatímco v zimě posílí. Z tohoto důvodu bychom, až pojedeme v zimě veřejnou dopravou, na něj neměli zapomenout. „V tu pravou chvíli, to znamená, když přijde velká chřipková epidemie, nenechal jsem se očkovat, jedu dopravním prostředkem do práce, tak proč si tu roušku nevzít. Jde o ty druhé, ne o nás,“ podotkl.

Pokud jde o západní státy, zejména USA a Spojené království, tak tam vidí Smejkal jako kámen úrazu dva faktory. Ten první spočívá v jejich větším propojení se světem a v hustě zalidněných aglomeracích. Druhý se zase týká těch společenských. „Omezení svobody na Západě se vnímá velmi negativně, lidé ho neakceptují tak jako ve východní Evropě,“ uvedl. V tom podle epidemiologa spočívá jedna z pravděpodobných příčin vysokého počtu infikovaných i obětí na západ od nás.

Za problematické považuje epidemiolog nejen pozdní a špatně koordinované přijetí restriktivních opatření proti nekontrolovanému šíření nemoci covid-19, nýbrž i odlišnou politickou kulturu. Americký prezident Donald Trump se podle jeho názoru například ukázal jako někdo, kdo mnoha věcem nerozumí. Za zmínku ale stojí, že i nekompetentní politici mají u lidí autoritu a jinak tomu není ani u Trumpa.

Žádná druhá vlna, ale lokální ohniska

Smejkal mimo jiné nepostrádá optimismus v případě potenciálního rizika příchodu druhé vlny nákazy, jelikož se s námi koronavirus zřejmě hned tak nerozloučí. Aniž by chtěl vyvolávat paniku, varoval před mírně stoupajícím trendem v počtu infikovaných. Zároveň je přesvědčený, že se budeme potýkat s lokálními ohnisky v nemocnicích a domovech důchodců, proto by se podle něj mělo pokračovat v testování, a to nejspolehlivějšími PCR testy.

Epidemiolog také vyjádřil naději, že by se koronavirus mohl časem stát běžným virem vedle chřipky. „Koronaviry jsou tu každou zimu, to by nás nemělo překvapit. Značná část lehkých respiračních onemocnění je způsobena různými typy koronaviru,“ vysvětlil a připomněl, že pouze sporadicky dochází k mutaci koronavirů do tak agresivní formy, že jsou schopné způsobit pandemii takového rozsahu.

Související

Ilustrační fotografie.

Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci

Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.
Lidé během pandemie covid-19 nasadili roušky či respirátory. Rozhovor

20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Více souvisejících

pandemie viry a bakterie chřipka Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Hasiči, ilustrační fotografie.

Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili

Hasiči v sobotu zasahovali u požáru na autovrakovišti v Tlumačově na Zlínsku. Dva z nich se při zásahu, během kterého byl vyhlášen třetí stupeň poplachu, zranili. Zasahovalo celkem třináct hasičských jednotek, příčina je předmětem vyšetřování. 

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ústav pro studium totalitních režimů.

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross

Týden před startem světového šampionátu v Praze a Ostravě se český národní tým ukazuje fanouškům v Brně, kde se konají České hokejové hry. Jedná se o závěrečnou přípravu na hokejový vrchol této sezóny v domácím prostředí, a proto není divu, že je o tuto akci mezi hokejisty ohromný zájem a na závěrečnou přípravu tak přijelo ze zámoří až deset hokejistů. Národní tým už ale stihli po úvodním zápase v Brně s Finy (1:4) opustit Filip Zadina ze San Jose a Petr Kodýtek z Ilvesu Tampere. Posilu si pak do realizačního týmu přivedl i ze Sparty, a to trenéra Pražanů Pavla Grosse, jenž bude pomáhat se skautingem. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Anthony Blinken a Yoav Gallant

USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru

Washington nadále odrazuje Izrael od útoku na Rafáh na jihu Pásma Gazy. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena by způsobil nepřijatelné škody, uvedly světové agentury. Izrael podle USA zatím nepředstavil plán ochrany obyvatel, přičemž je známo, že ve městě se tísní až půldruhého milionu lidí, včetně uprchlíků z jiných částí Pásma Gazy. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ilustrační fotografie.

Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný

Ruské úřady zatočily se soukromou školou Novokolledž v Novosibirsku, která se jako jedna z mála veřejně vyslovila proti válce na Ukrajině. Dočkala se za to prověrek, pokut a neudělení akreditace. Zakladatel zařízení Sergej Černyšov pak byl označen za tzv. zahraničního agenta, informovala ruská mutace BBC. Škola přestane existovat na konci školního roku. 

před 11 hodinami

Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí

Ačkoliv teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ochladí. Podle ČHMÚ.cz teploty klesnou pod hranici 20 stupňů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy