Zdravotnictví

Související články:

Případů žloutenky ubývá, náklady na léčbu ale rostou

Zdravotní péče ohrožena? Odbory a nemocnice žádají 25 miliard z rezerv. Jinak...

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Lékařský odborový klub, Asociace českých a moravských nemocnic a zástupci organizací poskytující domácí péči žádají navýšení úhrad zdravotní péče na rok 2020 o 25 miliard korun, což je asi polovina z rezerv zdravotních pojišťoven. Řekli to na dnešní společné tiskové konferenci. Zdravotní pojišťovny pro příští rok počítají s rozdělením asi 346 miliard korun. S nemocnicemi a domácí péčí se jim nepodařilo dohodnout parametry úhrad pro příští rok, ministerstvo zdravotnictví je proto stanoví v říjnu vyhláškou. Podle ministerstva je nutné tvořit rezervy pro dobu zhoršení ekonomiky.

Reforma psychiatrické péče v ČR? Jourová přijela na vizitaci, slibuje peníze z EU

Prevence a podpora duševního zdraví budou podle eurokomisařky Věry Jourové prioritou EU i po roce 2021. Současná reforma psychiatrické péče byla podpořena téměř dvěma miliardami korun z evropských fondů. Hradí se z nich například prvních 18 měsíců fungování center duševního zdraví. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) by v dalším programovacím obdobím mohlo Česko čerpat peníze třeba na centra duševního zdraví pro děti nebo ochrannou léčbu.

Skandál: Ministr Vojtěch sháněl informace přes lobbistu Horáčka

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) sháněl v minulosti informace o platech manželky ministra ČSSD či pracovníků České televize přes lobbistu Tomáše Horáčka, stíhaného nyní policií. Uvedl to dnes Český rozhlas - Radiožurnál. Vojtěch ČTK potvrdil, že Horáčkovým prostřednictvím podával žádosti o údaje na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Tvrdí ale, že ho Horáček oslovil sám. Podle e-mailů zveřejněných rozhlasem minimálně v případě České televize sám Vojtěch žádal Horáčka, ať za něj žádost o údaje podá. Podle opoziční ODS má Vojtěch opustit post ministra, pokud se potvrdí, že spolupracoval s Horáčkem.

Léčebné konopí má být z 90 procent hrazeno, novela prošla Sněmovnou

Léčebné konopí zřejmě bude z většiny hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Ošetřující lékaři a lékárníci také budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Vládní novelu, která to předpokládá, dnes schválila Sněmovna. Sdílení údajů mezi poskytovateli zdravotní péče by mělo podle kabinetu zajistit bezpečnější a kvalitnější předepisování léků. Předlohu ještě musí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Dočteme se konečně, kolik bere Babiš viagry? U Jílkové se všichni pohádali kvůli sdílenému lékovému záznamu

Seznam veškerých léků, které jsou na recept, se uschovává do Centrální elektronické evidence receptů. Měli by do ní mít možnost nahlížet lékaři, lékárníci a záchranáři, a to v zájmu ochrany zdraví pacienta před nebezpečnou kombinací medikamentů, anebo se jedná o zneužitelné porušení lékařského tajemství? O tom ve čtvrtek večer v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové diskutovali Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví (ANO), Ivan Bartoš, předseda Pirátů, Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně, Milan Kubek, prezident České lékařské komory, Marie Ředinová, pacientská organizace ILCO a Jiří X. Doležal, publicista a aktivista.

Akutní a domácí péče v ohrožení? Úhrady na rok 2020 stále nejsou dohodnuty

Na úhradách zdravotní péče pro příští rok se zdravotními pojišťovnami se nedohodly nemocnice akutní a následné péče a sestry v domácí péči. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) má do nemocnic příští rok jít asi o 12,5 miliardy korun více než letos, s jejich rozdělením souhlasila většina zástupců segmentu. Kompromis se naopak podařilo dnes ráno dohodnout s lékárnami. ČTK to řekl Marek Hampel z Grémia majitelů lékáren. Sférám péče bez uzavřených dohod stanoví parametry úhrad ministerstvo vyhláškou. Pro příští rok pojišťovny počítají s rozdělením asi 346 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění, podle ministra to bude možná ještě víc.

Zveřejňování smluv na webu? Nemocnice výjimku nedostanou, rozhodli poslanci

Veřejné nemocnice nedostanou úlevu ze zveřejňování údajů o jednotkových cenách léků v internetovém registru smluv. Sněmovna zamítla snahu Senátu přidat ustanovení do novely, podle níž energetická společnost ČEZ a některé další firmy s většinovou účastí státu, krajů a obcí přijdou o výjimky z povinného zveřejňování. Předlohu v původním sněmovním znění nyní dostane k podpisu prezident.

E-neschopenka? Bude už příští rok, podpisem to stvrdil Zeman

Projekt elektronické neschopenky bude plně zaveden od příštího roku. Novelu, která to předpokládá, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně s obnovou náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci.

Úhrada zdravotní péče? Jednání lékáren a pojišťoven skončilo fiaskem

Lékárny a domácí péče se dnes nedohodly se zdravotními pojišťovnami na úhradách zdravotní péče pro příští rok. S návrhem pojišťoven nesouhlasili všichni vyjednávači. Podle koordinátora segmentu lékárenské péče Marka Hampela z Grémia majitelů lékáren se bude dál jednat. Domácí péče chtěla srovnat odměny sester s nemocnicemi. Ve středu musí výsledky jednání představit ministerstvu zdravotnictví. Pro příští rok pojišťovny počítají s příjmy systému kolem 346 miliard korun.

Léčebné konopí? V Česku ho bere stále víc pacientů, rozhořel se spor o sběr dat

V ČR přibývá pacientů užívajících léčebné konopí. Letos v květnu jich bylo 665 a lékaři jim předepsali přes 5000 gramů konopí, loni za celý rok 447 a 4800 gramů. Podle odborníků ale chybí data o úspěšnosti léčby, zejména u rakoviny. Informace dnes zazněly na sympoziu o léčebném konopí. Od příštího roku bude léčba konopím z většiny hrazená z veřejného zdravotního pojištění, náklady se odhadují na 450 milionů korun.

Doktorům se papíry dělat nechce, bouří se proti navyšování administrativy

Praktici se topí v administrativě, bere jim čas na pacienty. Obracejí se proto na ministra zdravotnictví, aby situaci začal řešit. Lékaři strávi běžnou administrativou minimálně dvě hodiny za den, které pak chybí pro pacienty.

E-neschopenky se budou plně testovat od října. Hrozí kolaps systému? Opozice má obavy

Nové elektronické neschopenky, které by se měly povinně používat od příštího roku, začnou úřady, lékaři a zaměstnavatelé plně testovat letos v říjnu. Papírové tiskopisy o pracovní neschopnosti se od ledna ale ještě úplně nezruší. Úředníci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je budou zpracovávat a údaje z nich do počítačů přepisovat až do konce roku 2021. Na jednání sněmovního sociálního výboru to dnes řekl ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.

Případ krvácejícího chlapce (8) otřásá Pardubickou nemocnicí, hejtman přilil olej do ohně

Náměstek léčebné péče Pardubické nemocnice Roman Michálek odstoupil z funkce kvůli vyšetřování dva roky starého zákroku zdravotníků při krvácení osmiletého chlapce, který má nyní doživotní postižení. Minulý týden jeho postavení mimo službu nemocnici doporučil hejtman Martin Netolický (ČSSD). Michálek v daný den sloužil jako lékař ORL a podle hejtmana je ve střetu zájmů. Některým lékařům zásah hejtmana vadí, uvádí dnešní Mladá fronta Dnes (MfD) v příloze pro Pardubický kraj.

Cesta k lékaři? Češi podstupují martyrium, mohou si za to i sami. Pomoci má nový web

Každý devátý občan dojíždí za zdravotní péčí pravidelně dál než 30 kilometrů. Devět z deseti by ale za kvalitou cestovalo i tři hodiny. Vyplývá to z průzkumu Zdravotnictví očima pacientů 2019 společnosti STEM/MARK pro vznikající zdravotnický think-tank Klub Mederi. Pacienti se podle něj v systému neorientují, často hledají péči na špatném místě. Řešením by mohlo být posílení role pacienta a zdravotních pojišťoven, ale také zjednodušení systému zdravotnictví.

E-neschopenka bude až od příštího roku, schválil Senát. Zákon míří k podpisu na Hrad

Projekt elektronické neschopenky pravděpodobně bude plně zaveden až od příštího roku. Senát to dnes schválil navzdory žádosti Hospodářské komory, aby půlroční odklad zamítl. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.

Léčebné konopí i pro děti? Ministerstvo hodlá o návrhu jednat s experty

Ministerstvo zdravotnictví chce o možnosti předepisovat léčebné konopí i dětem jednat, zejména s odbornou veřejností. S návrhem přišel pacientský spolek Kopac. Podle mluvčí resortu Gabriely Štěpányové je třeba zvážit možná rizika, protože jde o návykovou látku. Ve Sněmovně je nyní návrh změny zákona, která by měla umožnit hrazení konopí z veřejného zdravotního pojištění. Návrh počítá s 30 gramy měsíčně, pacienti chtějí víc.

Léčba nejdražšího pacienta loni stála 74 milionů Kč, má hemofilii

Léčba nejdražšího českého pacienta loni stála 74,12 milionů korun, má hemofilii a pochází z Jihomoravského kraje. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Proti nejnákladnějšímu nemocnému z předloňského roku je to o téměř 20 milionů korun víc.

Národ marodů? Češi loni prostonali přes 77 milionů dní

Češi loni strávili na neschopence celkem 77,2 milionů dní, o šest procent více než v roce 2017. Případů pracovní neschopnosti bylo loni téměř 1,85 milionu, nejvíc za posledních deset let. Kvůli pracovní neschopnosti chybělo na pracovištích v průměru 211.000 lidí denně. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Selhání zabránit nejde, nesmí být chyba v systému, tvrdí Vojtěch

Selhání jednotlivců podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zabránit nelze. Reagoval tak na dokument České televize z cyklu Infiltrace Obchod se svědomím o tragických případech ve zdravotnictví. Špatné podle něj je, pokud se problémy opakují a jde o systémový problém. ČT a ČTK to řekl před dnešním odvysíláním snímku. Dokument ukazuje příběh chlapce, který zůstal po běžné operaci krčních mandlí a následných komplikacích ve vigilním kómatu, a žen, které přišly o matku nebo o nenarozené děti.