Evropské unii, jejímž členem je Česko od 1. května 2004, důvěřuje v současné době 52 procent Čechů. V případě institucí, které pod unii spadají, ale stále převládá nedůvěra nad důvěrou. Evropskému parlamentu důvěřuje 36 procent dotázaných a Evropské komisi 35 procent. Vyplývá to z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Oproti loňskému dubnu se důvěra v EU i její orgány statisticky významně nezměnila.
Nejméně lidé důvěřují předsedovi Evropské rady, takzvanému evropskému prezidentovi a unijní ministryni zahraničí EU. Předseda Evropské rady, kterým je nyní Donald Tusk, má důvěru 28 procent dotázaných. Unijní ministryni zahraničí Federice Mogheriniové věří 26 procent lidí. Více než třetina jim naopak nedůvěřuje.
Podobně jako v případě Evropského parlamentu či Evropské komise je i v případě funkcí evropského prezidenta a ministryně zahraničí EU vysoký podíl lidí, kteří na tuto věc nemají jasný názor. "Je ovšem také nutné podotknout, že v případě těchto funkcí se v české veřejnosti vyskytuje vysoký podíl těch, kteří tyto představitele vůbec neznají, což může ovlivnit celkové hodnocení jejich (ne)důvěry," uvedlo CVVM.
Současné výsledky se svými hodnotami kromě loňského dubna nejvíce blíží názorovému rozložení i z dubna 2010, 2011, 2014 a 2015 a je u všech sledovaných institucí významně lepší než bylo v dubnu 2016.
Důvěru v Organizaci spojených národů (OSN) a Severoatlantickou alianci (NATO) vyjadřuje přibližně stejný podíl - více než tři pětiny Čechů. Oproti loňskému dubnu vzrostla důvěra v OSN o čtyři procentní body a v NATO o tři. Podle CVVM je důvěra české veřejnosti v OSN, NATO a EU silně provázaná. "Pokud lidé důvěřují Evropské unii, důvěřují ve většině případů i OSN a NATO a naopak," podotkli autoři průzkumu.
Důvěra v evropské a mezinárodní organizace stoupá s dosaženým vzděláním a životní úrovní. Z hlediska věku větší důvěru vyjadřují dotázaní do 44 let, muži většině institucí více nedůvěřují, zatímco ženy častěji volí odpověď "nevím". Nedůvěru EU a jejím institucím vyjadřují více lidé hlásící se k levici a voliči SPD a KSČM.
Průzkum se uskutečnil od 30. března do 10. dubna a zúčastnilo se ho 1052 lidí starších 15 let.
Související
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
EU (Evropská unie) , Donald Tusk , Federica Mogherini , češi , průzkumy , evropský parlament , evropská komise
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák