ROZHOVOR | Chudí zaplatí více a bohatí vydělají, říká ekonom ke kroku České národní banky

ROZHOVOR - Česká národní banka (ČNB) zvýšila úrokové sazby. Co si pod tím má představit běžný občan, kdy ho změna zasáhne a k čemu vlastně krok banky je? V rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal ekonom z Vysoké školy ekonomické Štěpán Křeček, podle kterého přišla změna příliš brzo.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby z 0.05% na 0.25%. Jedná se o první změnu úrokových sazeb od listopadu 2012 a o první zvýšení od roku 2008. Základní úroková sazba ovlivňuje vývoj všech ostatních sazeb v ekonomice a také kurz koruny vůči ostatním měnám.

Můžete laikům v oblasti ekonomiky vysvětlit, co vlastně Česká národní banka udělala?

Česká národní banka zvedla základní úrokovou sazbu v ekonomice z tzv. technické nuly o dvě desetiny procenta. Po změně je na hodnotě 0.25%. Na zvednutí základní sazby začnou reagovat i ostatní sazby, které také začnou růst.

Čeho tím chtěla ČNB docílit?

Podle bankéřů víme, že ČNB se obává přehřívání ekonomiky a bojí se, že by například na trhu s hypotékami mohla vznikat bublina. Tím, že se zvednou úrokové sazby se hypotéky stanou méně dostupné, protože lidé budou muset platit vyšší měsíční splátky. To zase povede k menší poptávce na trhu s bydlením, což by mohlo částečně korigovat vysoké ceny bytů.

Jak přesně dopadnou novinky na běžného občana?

Musíme rozlišit dvě skupiny obyvatel. Bohatý Čech, který má na účtu hodně peněz na tomto kroku vydělá, protože jeho zůstatky se začnou úročit vyšší sazbou. To znamená, že získá úroky navíc a bude se mít o něco lépe. Naopak chudý Čech, který například má nějaké úvěry, bude mít jejich splácení dražší.

Ovlivní zvýšení sazeb již uzavřené úvěry?

Změna se samozřejmě týká nově uzavřených úvěrů. Ty stávající se nemění, jsou jasně dané smlouvami.

Projeví se tedy změna už na úvěrech uzavíraných od dnešního dne?

Poskytovatelé úvěrů na sebe různě reagují, je to konkurenční prostředí. Pokud by některý poskytovatel okamžitě zvýšil sazbu, tak by tím mohl přijít o část klientů. Bude se to tedy projevovat spíše pozvolně a záleží právě na tom, jak na sebe budou reagovat jednotliví hráči na trhu. Rozhodně se ale dostáváme do éry, kdy úrokové sazby na jednotlivých produktech začnou růst. Končí éra tzv. levných peněz, kdy byly sazby hodně blízké minimu.

Jak krok ČNB hodnotíte?

Vždy jsem byl zastáncem vysokého ekonomického růstu. Pakliže se daří dobře ekonomice, tak se to odráží i v rostoucí životní úrovni občanů. V dnešní době máme růst, nejnovější predikce se pohybují kolem 3%. Nedomnívám se, že jde o tak vysoké číslo, že bychom už museli začít zasahovat.

Byla tedy změna ze strany bankéřů uspěchaná?

Já bych s tím opatřením ještě nějakou dobu počkal. V budoucnu by možná bylo vhodné, ale nemyslím si, že již v tomto srpnu bylo nezbytné úrokové míry zvyšovat.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Štěpán Křeček česká národní banka Ekonomika peníze hypotéky

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy