Platy v Československu? První republika si inteligence vážila, komunisti ji poslali ke dnu

Za první republiky se průměrná mzda nesledovala. Platy členů vlády upravily hned v roce 1918 po vzniku státu zákony. Předseda vlády podle nich dostával ročně 70.000 korun a ministři 60.000 korun. K tomu měli takzvaný činovní příplatek 40.000 korun. Předsedovi kabinetu a šéfovi diplomacie připadl ještě reprezentační přídavek 50.000 korun.

Ministerský plat byl srovnatelný s výdělkem univerzitního profesora. Úředník si průměrně vydělal 1300 korun měsíčně. Horník měl kolem 1000 korun. Lidé, kteří pracovali v průmyslu, si přišli na 600 až 700 korun. Tolik dostávali také začínající učitelé.

"Ve 30. letech byla nejlépe placeným činoherním umělcem v Národním divadle Olga Scheinpflugová, jejíž roční gáže činila 70.000 korun," uvádí zpráva na vládních webových stránkách.

Odměňování se změnilo za komunistického režimu. Inteligence se na žebříčku odměn propadla a mnohem víc se cenila těžká fyzická práce, k níž nebylo potřeba vzdělání. Mezi nejlépe vydělávající patřili horníci či hutníci. Slušné částky měli hlavně funkcionáři.

Podle statistických údajů v roce 1959 průměrná měsíční hrubá mzda dosahovala 1429 korun československých. Zhruba 585.000 ze tří milionů zaměstnanců, tedy téměř pětina pobírala částku mezi 600 a 1000 korun. Odměnu nad 5000 korun mělo 802 lidí.

V roce 1968 si průměrný zaměstnanec přišel na 1828 korun československých. Nejvíc lidí pobíralo tehdy částku mezi 2000 a 2500 korunami, bylo jich asi 21 procent. Nad 5000 korun mělo přes 9200 lidí. Do poloviny 70. let se průměrná mzda dostala na 2411 korun. Nejčastější výdělek se pohyboval stále mezi 2000 a 2500 korunami, měla ho víc než čtvrtina lidí. Nad 5000 korun si domů nosilo ale už téměř 53.900 lidí, tedy 1,5 procenta pracovníků.

V roce 1981 větší než pětitisícový výdělek měla přes tři procenta zaměstnanců, celkem to bylo 129.500 lidí. Mzda se ale stále pohybovala nejčastěji mezi 2000 a 2500 korunami, tolik dostávalo 22 procent pracovníků. Průměrná částka dosahovala 2799 korun. Do roku 1989 se zvedla na 3342 korun, i tak ale stále nejvíc lidí vydělávalo mezi 2000 a 2500 korunami. Bylo jich 17 procent. Mezi 2000 a 3500 korun měla zhruba polovina zaměstnanců. Nejvýše vydělávající se posunuli o tisícikorunu výš. Částku nad 6000 korun nosilo domů 145.500 osob, tedy téměř čtyři procenta zaměstnanců.

Po listopadové revoluci začaly růst i výdělky, nivelizace se rozpouštěla a příjmy se výrazněji odlišovaly. V posledním roce společného státu průměrná mzda činila 4982 korun. Nejvíc lidí vydělávalo mezi 5000 a 6000 korunami, bylo jich 17 procent. Nad 14.000 korun se tehdy dostaly 0,3 procenta zaměstnanců.

V roce 1995 se výdělky ještě víc rozvrstvily. Průměr se dostal na 8804 korun. Od 2000 do 3000 korun hrubého vydělávala tři procenta lidí, tedy asi 84.000. Nad 30.000 korun mělo kolem 14.000 lidí, tedy 0,6 procenta zaměstnanců.

V roce 1996 průměrná mzda přesáhla o 480 korun desetitisícovou hranici. V roce 2000 se dostala na 15.187 korun. O deset let později činila 26.881 korun. Nad 50.000 korun vydělávalo šest procent zaměstnanců. Letos se průměrný výdělek dostal na 31.851 korun.