Finanční správa zaspala? Výběr DPH ze zahraničních e-shopů je problematický, odhalil NKÚ

Kontrola ukázala, že hodnota zaslaného zboží a poskytnutých vybraných služeb, stejně jako hodnota odvedené DPH do ČR nejsou vůbec známy. Přitom se bude jednat o významné množství peněz – jen od roku 2015 do poloviny roku 2017 z České republiky odešly prokazatelné transakce za nejméně 100 miliard korun.

Důvodem je to, že správa daně z přidané hodnoty u zasílání zboží mezi státy EU a poskytování vybraných služeb není dobře nastavena. Problém podle NKÚ tkví hlavně v nedostatečné mezinárodní výměně informací a v nevhodném rozdělení pravomocí mezi jednotlivé státy Evropské unie. Odpovědnost za výběr daně má ten stát, do kterého byly zboží nebo vybrané služby poskytnuty z jiné země. Ten se však o uzavřeném obchodu nemusí vůbec dozvědět.

„Pokud si v současnosti český spotřebitel objedná určité zboží například z e-shopu v Německu, má povinnost odvádět DPH dodavatel – tedy v tomto případě německý e-shop – do České republiky. Problém je, že pokud dodavatel sám od sebe finančnímu úřadu ČR uzavřený obchod nepřizná, tak se o něm daný správce daně vůbec nemusí dozvědět. A pokud o něm neví, nemůže daň vyměřit ani ji případně vymáhat,“ vysvětlil člen NKÚ Jiří Kalivoda.

Navzdory nevhodně nastavenému systému měly orgány finanční správy možnost se přeshraničními obchody aktivně zabývat a zjišťovat, zda jednotlivé subjekty odvádějí daně, jak mají. NKÚ zjistil, že prověřované finanční úřady nedostatečně vyhledávaly a nekontrolovaly osoby povinné odvádět daň – vyhledávání bylo náhodné a spíše ojedinělé.

"Konkrétní postupy přitom existují, inspirovat se lze například ve Velké Británii, Finsku, Lotyšsku, Dánsku, ale i Bulharsku. Tyto země aktivně vyhledávají osoby povinné odvádět daň a uplatňují další opatření k výběru daní – od spolupráce s karetními a platebními společnostmi přes komunikaci s dopravci a přepravními firmami až po kontrolu a monitorování webových domén a e-shopů a stanovení jejich odpovědnosti za správné zdanění," informuje nku.cz.

Kontroloři vyhledali všeobecně známé webové stránky patnácti zahraničních e-shopů a provozovatelů e-tržišť a dotázali se u Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, jestli jsou tyto e-shopy registrovány v ČR k platbě DPH, a pokud ano, tak jak plní své povinnosti. Potřebné informace, ze kterých by bylo jasné, jestli a jak by v ČR měli tito provozovatelé odvádět DPH, finanční správa neměla. Přitom řada z dodavatelů nabízí doručování i do ČR, a je tudíž pravděpodobné, že by do ČR měli také odvádět DPH.

Kontroloři se také zaměřili na odvod DPH spojené s dovozem zásilek i ze zemí mimo EU. Kontrolní systém, který nastavily orgány celní správy, funguje, má však hlavně preventivní funkci. Je to kvůli velkému množství zásilek, které do České republiky putují, a také vysokými náklady na doměření daně. Ty jsou dány tím, že celý proces, který je upraven právními předpisy a mezinárodními dohodami, je administrativně náročný a zdlouhavý.

Kontrola byla provedena paralelně se Spolkovým účetním dvorem Německa tak, aby bylo možné ověřit i fungování tzv. zvláštního režimu jednoho správního místa, díky kterému by měl být odvod DPH při přeshraničním obchodování jednodušší. Zvláštní režim umožňuje dodavateli působícímu na trzích více členských zemí EU, aby své povinnosti k DPH plnil prostřednictvím finančních úřadů jednoho členského státu a nemusel sám za sebe odvádět DPH do množství zemí, ve kterých by se musel složitě registrovat. Zvláštní režim se podle NKÚ i přes některé přetrvávající nedostatky osvědčil, protože snížil administrativní zátěž správců daně i daňových subjektů.

Nedostatečnou kontrolu zahraničních e-shopů mluvčí Generální finanční ředitelství (GFŘ) Petr Habáň odmítá. Finanční správa podle něj považuje kontroly v oblasti elektronického obchodování za jednu z priorit. "V některých oblastech kontrolní činnosti, které zpráva NKÚ kritizuje, patří Česko naopak k evropské špičce," uvedl Habáň.

GFŘ se hájí také tím, že současný systém mezinárodní výměny informací není nastavený na plošné a reciproční prověřování transakcí. "Kontrolní mechanismy tak není možné systémově zajistit, protože členským státům není uložena povinnost zavedení podrobné evidence a povinnost daňových subjektů sdělit údaje z takové evidence správcům daně, uvádí zpráva GFŘ.