Občané prvorepublikového Československa po jeho vzniku neměli vyšší životní úroveň než Rakušané nebo Němci. V HDP dosahovala republika 80 procent výkonu Rakouska a 70 procent výkonu Německa. Za sto let se však rozdíl prohloubil v neprospěch Česka a Slovenska až o polovinu. Větší zaostávání je patrné v ekonomické úrovni měřené hrubým domácím produktem (HDP), zatímco v délce života a indexu jeho kvality není propad vůči západním zemím tak silný. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovaly Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) a obchodník s měnami TopForex.
V roce 1920 mělo Československo relativně blízko k Rakousku, na které ztrácelo ve srovnání HDP na hlavu 500 dolarů. V poměru k Německu rozdíl činil 863 dolarů a v poměru k nejvýkonnějšímu Dánsku bylo Československo na polovině jeho HDP na hlavu.
Podle HDP za rok 2017 Česko dosahuje 46 procent výkonnosti Rakouska a 48 procent Německa. Slovensko dosahuje 40 procent úrovně Rakouska a 43 procent Německa, uvádí studie.
Podle jejích autorů si Československo v roce 1920 nevedlo v Evropě špatně. "O třídu převyšovalo země Jugoslávie. Dále poráželo například dnes velice vyzdvihované Finsko, které patří mezi bohaté země Skandinávie. Výrazně ztrácelo na Dánsko, které ve srovnání převálcovalo všechny své soupeře. Jediná Belgie držela krok a vybojovala těsné druhé místo. Lze pozorovat jisté zaostání sledovaných zemí, které se velkou měrou podílely na válce - Francie, Německo, Rakousko a Maďarsko," píšou.
"K našim bohatším sousedům jsme se přibližovali mezi válkami a pak opět po roce 1989," uvedl výkonný ředitel TopForex Ivor Lehoťan. Československo dokázalo během století vždy po konci válek a konfliktů dohnat své západní sousedy. V roce 1946 bylo HDP na hlavu v Československu dokonce vyšší než ve Francii a Německu. Tyto země ale po válce nastartovaly ekonomiku a utekly Československu, píše se ve studii.
Po rozdělení Československa v roce 1993 čekaly obě země odlišné cesty. Lehoťan to vysvětluje rozdílnou vyspělostí a infrastrukturou, ale také přijetím eura na Slovensku. Po rozdělení mělo Česko o 56 procent vyšší HDP na hlavu než Slovensko. V roce 2004 to bylo o 38 procent více a loni tento rozdíl činil 14 procent. HDP na hlavu v Česku se od roku 1995 zvýšilo zhruba o 6300 dolarů. Na Slovensku činil nárůst 8000 dolarů.
V porovnání s Rakouskem bylo v roce 1993 HDP na hlavu Rakouska 2,7 krát vyšší než v Česku a 4,2 krát vyšší než na Slovensku. Loni se poměr snížil na 2,2 ve směru k Česku a na 2,7 ke Slovensku.
Češi a Slováci si za sto let relativně pohoršili také v kvalitě života, i když v případě Česka ztráta nebyla tak významná jako u HDP. Čechům se kvalita života měřená indexem lidského vývoje (HDI), který bere v úvahu zdraví, vzdělání a životní úroveň, zhoršila oproti Rakušanům o 4,6 procenta, Slovákům o 13,07 procenta. V roce 1920 Československo "drželo krok" s rozvinutými zeměmi, jako byly Rakousko, Francie či Belgie.
Studie porovnávala i průměrnou délku života. V tomto ukazateli Česko své západní sousedy téměř dostihlo, délka dožití se liší v řádu přibližně dvou let, Slováci ztrácí na Rakušany a Němce zhruba čtyři roky.
Ekonomické podmínky a životní úroveň Česka a Slovenska svou kvalitou dramaticky převyšují podmínky v Československu. "Nikdy jsme se neměli tak dobře jako dnes. V rovině zdraví, bohatství a kvalitě života jsme jako společnost urazili dlouhou cestu kupředu, i když s několika odbočkami," uzavírají studii její tvůrci.
Související
Oslavy sta let koruny byly zahájeny na Pražském hradě
Legionáři inspirovali i umělce. Výstava v Národním divadle uzavře oslavy 100. výročí ČSR
100. výročí vzniku Československa , Československo , Rakousko , Ekonomika , HDP ČR
Aktuálně se děje
před 6 minutami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 43 minutami
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 50 minutami
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 1 hodinou
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 1 hodinou
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 1 hodinou
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 2 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 2 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 2 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 3 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 3 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 3 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 4 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 4 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 4 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 5 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 5 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 5 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák