Kupní síla Čechů? Velké srovnání cen dnes a před 100 lety. Budete se divit

Zatímco v roce 1921 stál kilogram chleba 5,9 koruny, v roce 1930 to bylo 2,6 koruny a v roce 1937 pak 2,25 koruny. Průměrná cena v letech 1921 až 1937 tak byla 2,8 koruny. Podobný vývoj měla cena másla. Jeden kilogram másla stál v roce 1921 téměř 49 korun, v roce 1923 zhruba 27 korun a v roce 1937 to bylo 12 korun. Průměr za první republiku tak činil 24,6 koruny. Obdobně klesala cena litru mléka z 3,3 koruny v roce 1921 na 1,45 koruny v roce 1937, průměr tedy byl 1,9 koruny.

Ceny byly relativně nízké i během hospodářské krize na počátku 30. let. Jedny z nejstabilnějších cen pak měly vejce, která kromě let 1921 a 1922 stály kolem 80 nebo 70 haléřů. Košile stála za první republiky v průměru zhruba 24 korun, pánské polobotky kolem 100 korun a pánský oblek kolem 500 korun.

Podle informací na vládních webových stránkách si přitom úředník za první republiky průměrně vydělal 1300 korun měsíčně. Horník měl kolem 1000 korun. Lidé, kteří pracovali v průmyslu, si přišli na 600 až 700 korun. Tolik dostávali také začínající učitelé. Ministerský plat činil po vzniku republiky zhruba 5000 korun měsíčně.

Zhruba osmkrát víc než dělník, pětkrát víc než horník a čtyřikrát víc než úředník vydělával před sto lety po vzniku Československa univerzitní profesor. Měl tak v začátcích první republiky stejný plat jako tehdejší ministři.

V roce 2018 průměrná mzda činila 31.885 korun. Obecně ale platí že dvě třetiny zaměstnanců na průměrný plat nedosáhnou. Za první republiky se průměrná mzda nesledovala. V současnosti podle údajů ČSÚ stojí kilogram chleba 25,70 Kč, kilogram másla 187,56 Kč a litr plnotučného mléka 18,40 Kč.

Životní náklady dělnických rodin v Praze během první republiky ve srovnání k roku 1923 rostly téměř po celou dobu první republiky. Naopak úřednickým rodinám index životních nákladů po předchozím růstu v první polovině 30. let klesal, vyplývá z dostupných dat ČSÚ. Klesaly přitom náklady na jídlo nebo palivo, naopak výrazně rostlo nájemné.

Růst cen v prvních letech samostatného státu souvisel s dopady první světové války. Zároveň byl růst cen bezprostředním dopadem měnové reformy, upozornila již dříve ve vyjádření pro ČTK historička Antonie Doležalová působící na Institutu ekonomických studií FSV UK a Robinson College Cambridge University. Upozornila, že v době reformy v jarních měsících roku 1919 činil kurz rakouské koruny vůči švýcarskému franku 25,85 koruny, od března začala být "pražská" koruna vykazována samostatně. A až do května 1919 rostl její kurz za současného propadu německé marky i rakouské koruny.

Spekulanti však od nákupů koruny upustili ve chvíli, když zjistili, že hodnota koruny neodpovídá síle hospodářství. Následně kurz oslabil. "Od té doby kurz kolísal. Od roku 1922 byla jeho výše udržována za pomoci mohutných státních intervencí, na které padl výnos zabrané částky při reformě, celá vybraná dávka z majetku i část tzv. zlatého pokladu republiky," uvedla Doležalová.

Před 100 lety, 10. dubna 1919, byl přijat zákon, kterým byla mimo jiné zavedena koruna československá.