Česká republika celkově od vstupu do EU v květnu 2004 do konce roku 2018 zaplatila do rozpočtu EU 565,4 miliardy korun a získala z něj 1,31 bilionu korun. Celkem tak Česko dosud získala z EU o 741,3 miliardy korun více, než do něj odvedlo.
ČR loni obdržela z unijního rozpočtu 94,9 miliardy korun a odvedla do něj 49,6 miliardy korun. Z rozpočtu Evropské unie tak získala o 45,3 miliardy Kč více, než do něj odvedla. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 56 miliard Kč.
Největší část z prostředků z rozpočtu EU Česká republika získala skrze evropské strukturální fondy a Fond soudružnosti. Ty napomáhají k vyrovnávání regionálních rozdílů v EU. Díky nim se realizuje celá řada operačních programů, které jsou zaměřeny například na posílení rozvoje a podporu malých a středních podniků, zvýšení kompetencí a znalostí aktivního obyvatelstva stojícího mimo trh práce či zkvalitnění životního a obytného prostředí v našich městech.
Druhá největší částka od unie putuje do zemědělství. Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti loni činily 60,2 miliardy Kč. Příjmy ze Společné zemědělské politiky byly 30 miliard Kč, z toho přímé platby 21,6 miliardy korun.
Stejně jako ČR byly v uplynulých letech čistými příjemci i další země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie. V roce 2017 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 10,7 miliardy eur (zhruba 275 miliard Kč) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 8,6 miliardy eur více, než do něj odvedlo.
Rozpočet EU je každoročně navrhován Evropskou komisí a schvalován tzv. rozpočtovou autoritou, tedy Radou EU a Evropským parlamentem. Musí být vždy sestaven jako vyrovnaný, příjmy se tedy musí rovnat výdajům. Roční výdaje nesmí přesáhnout stropy dané víceletým finančním rámcem pro jednotlivé roky a nesmí překročit limit vlastních zdrojů stanovený na 1,23 procenta HND EU. Víceletý finanční rámec na období 2014-2020 činí na závazky 1,087 bilionu eur a platby do výše 1,025 bilionu eur.
Rozpočet Evropské unie pro rok 2018 počítá se závazky ve výši 160,1 miliardy eur (přes 4,24 bilionu Kč) a platbami 144,7 miliardy eur (3,84 bilionu Kč). Pro letošní rok byly schváleny platby v objemu 148,2 miliardy eur (zhruba 3,8 bilionu Kč). Výdaje rozpočtu EU směřují nejvíce do oblasti zemědělství a životního prostředí (39 procent), na snižování rozdílů mezi státy či regiony EU a posilování jejich rozvoje (34) procent).
Na administrativu EU, kam spadají náklady na chod všech orgánů EU a náklady na překladatelské a tlumočnické služby jde šest procent výdajů. Loni to bylo 9,7 miliardy eur.
(THREAD) After cash, card was the most common payment method in the EU in 2017, and the number of card payments per person rose in every single EU country between 2014 and 2017. This makes card the fastest growing method of electronic payment in Europe 1/4 pic.twitter.com/ORf3JqEBHP
— European Central Bank (@ecb) 17. dubna 2019
Příjmy Evropské unie jsou tvořeny příspěvky od jednotlivých členských zemí (největší příjmová položka pokrývající kolem 70 procent příjmů) a EU disponuje i vlastními zdroji. Tradičními vlastními zdroji jsou zemědělské dávky (cla uvalená na dovoz zemědělských produktů), dávky z cukru a izoglukózy a cla z obchodu se třetími zeměmi vybraná podle společného celního tarifu. Další zdroj je založený na dani z přidané hodnoty (DPH).
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
EU (Evropská unie) , Česká republika , Ekonomika , eurofondy
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
před 1 hodinou
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
před 2 hodinami
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
před 4 hodinami
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
před 5 hodinami
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
před 5 hodinami
Norský král Harald V. zemřel
před 7 hodinami
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
před 9 hodinami
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
včera
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
včera
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
včera
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
včera
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
včera
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
včera
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
včera
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
včera
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
Katastrofální blesková povodeň zasažená pohraniční oblastí mezi Nepálem a Čínou (Tibetem) si vyžádala nejméně 165 mrtvých a úřady pohřešují přibližně 1500 lidí, z nichž značnou část tvoří zahraniční turisté a poutníci. Vodní živel devastoval celá údolí, smetl obydlené vesnice, dopravní infrastrukturu i hydroelektrárny.
Zdroj: Libor Novák