Známe výši kapesného Evropě. Rozmazlují Češi své děti?

V Česku dávají dětem kapesné asi dvě třetiny rodičů (64 procent). S nástupem do první třídy ho dostane 24 procent dětí. Většina si ale musí na své peníze ještě pár let počkat. Plných 26 procent školáků ho dostává až od deseti let, každý desátý si jde pro první kapesné až spolu s občankou. Více než třetina dětí (36 procent) nedostává kapesné od rodičů vůbec.

Asi nejpřísnější jsou rodiče na Slovensku. Kapesné tu dostává 56 procent dětí. V první třídě si na vlastní peníze sáhne jen 13 procent dětí. Plných 40 procent malých Slováků si musí počkat, až povyroste a 44 procent kapesné od rodičů nedostane nikdy.

V Polsku podobě jako u nás dávají svým ratolestem peníze dvě třetiny rodičů, v Bulharsku dokonce 83 procent. Prvňáčci se tu mají nejlépe. Do kasiček si už od první třídy může pravidelně střádat 38 procent Poláků a celá polovina Bulharů.

Češi a Poláci vyplácejí kapesné měsíčně, Slováci podle potřeby

Více než tři čtvrtiny Bulharů dávají dětem kapesné, ale v průměru jsou to necelé dvě stovky. To v Česku, na Slovensku i v Polsku je průměrné kapesné kolem šesti stovek měsíčně. „Platí, že s věkem dítěte roste i výše kapesného, zatímco prvňáčci dostávají většinou maximálně stovku měsíčně, středoškoláci hospodaří i s tisícikorunou," uvedl Ondřej Šmakal ze společnosti PROFI CREDIT.

Češi (43 procent) a Poláci (42 procent) jsou zvyklí na měsíční výplaty kapesného, Bulhaři (94 procent) dávají přednost týdenní periodě. Dvě třetiny Slováků dávají dětem kapesné nepravidelně. Většina dětí v Česku, v Polsku a na Slovensku si s kapesným může dělat, co chce, ale rodiče zajímá, za co peníze utratí. Bulhaři jsou přísnější, více než polovina dětí (57 procent) může své kapesné utratit jen za věci, které jim rodiče předem schválí.

Kapesné za úklid?

Zhruba polovina Čechů (56 procent) a Slováků (46 procent) sází na motivační kapesné a slibuje dětem peníze za hezké známky ve škole, dobré chování či pomoc v domácnosti. S tím ale souhlasí jen zhruba čtvrtina Poláků. Tři čtvrtiny polských rodičů dávají přednost spíše pravidelnému, nejčastěji měsíčnímu kapesnému. Děti by podle nich měly doma pomáhat, aniž by za to dostávaly zaplaceno.

Podle dospělých děti utratí peníze nejčastěji za sladkosti a hračky, pak následují koníčky a potřeby do školy.