Čechům stouply průměrné měsíční úspory o 233 Kč, ukazuje průzkum

Češi jsou se svými úsporami převážně spokojeni. Vyjádřilo se tak 42 procent dotázaných. Pouze 27 procent respondentů je se svými finančními rezervami nespokojeno. Velká většina respondentů (86 procent) uvedla, že mají své měsíční výdaje i celkovou finanční situaci pod kontrolou. Čtvrtina lidí ale přiznává, že často utratí více peněz, než kolik původně plánovali.

Češi zaznamenali v posledních pěti letech ve středoevropském regionu největší navýšení měsíčních úspor (o 29 procent). Vyšší průměrné měsíční úspory než Češi (105 eur) vytvářejí ve střední a východní Evropě jen Rakušané (259 eur) a Slováci (111 eur). Nejméně spoří Chorvaté (63 eur) a Srbové (40 eur).

K tvorbě úspor lidi motivuje zejména snaha vytvořit si rezervu na 'horší časy'. Silně vnímají tuto potřebu zejména Slováci (98 procent) a Češi (95 procent), nejméně Maďaři (70 procent). Zabezpečení se na stáří uvádějí respondenti v regionu střední a východní Evropy až jako čtvrtý důvod motivace vytvářet si rezervy.

To se promítá i do finančních produktů, kam lidé spoří peníze. ČR je jedinou zemí ve sledovaném středoevropském regionu, kde nejpopulárnějším nástrojem jsou penzijní fondy. Občané ostatních zemí odkládají peníze hlavně na vkladní knížky. Nejvíce populární jsou v Rakousku, kde je preferuje 80 procent střadatelů.

V ČR i v celém regionu je zřejmá malá ochota lidí pouštět se při nakládání s úsporami do většího rizika. Jen devět procent Čechů je ochotno v investování riskovat, naopak dvě třetiny obyvatel to odmítá. To se promítá do obliby penzijních fondů, vkladních knížek či státem dotovaného stavebního spoření. Velká část střadatelů (36 procent) nechává peníze na běžných účtech v bankách, přestože jejich výnosnost je v podstatě nulová.

Průzkum provedla pro ČS společnost IMAS.