Investice v době krize: Nahradí bezpečné zlato kryptoměny?

Nabízí se tak otázka, zda bude pro zlato a podobné položky, které mohou „po vyjasnění“ zatažené světové oblohy přinést majitelům kýžené zisky, platit pořád to označení, že jsou „bezpečné přístavy“. A když platí, že starý svět mizí, znamená to, že se místo zlata, budou lidé stále více v případech, že pocítí nějaké ohrožení, uchylovat třeba více k ukládání peněz do kryptoměn?

Když položíte takto formulované otázky analytikům, neváhají s odpovědí. „Zlato patří mezi typické představitele aktiv bezpečného přístavu. Uchylují se do něj investoři v případě významného nárůstu geopolitického rizika či inflační hrozby. Obojí dnes žlutému kovu nahrává. Proti tomu jdou rostoucí úrokové sazby, zlato žádné úroky negeneruje,“ řekl zpravodajskému serveru EuroZprávy.cz Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. A jeho slova potvrzují také statistiky. Když si člověk dá tu práci a prohlédne si třeba vývoj cen kategorie tzv. drahých kovů, do které patří mimo zlata i stříbro nebo platina, přidávaly v prvním čtvrtletí tohoto roku pěkně na ceně.

Tak schválně: Jenom zlato šlo výš o šest procent, stříbro o sedm a platina o tři procenta. Cena zlata se nyní pohybuje okolo 1920 dolarů za troyskou unci a analytici předpokládají, že by mohla v letošním roce ještě přidat. „Pro nejbližší období předpokládáme, že zlato může ze současné situace dále profitovat a jeho cena by se mohla přehoupnout i výše přes dva tisíce amerických dolarů za trojskou unci,“ řekl pro EuroZprávy.cz Jan Vejmělek.

Není těžké si domyslet, že po ukončení války, či přesněji řečeno „zklidnění geopolitického napětí“ se dají očekávat poklesy cen u těch nejdůležitějších „bezpečných přístavů“. Jak ale třeba upozornil server EuroZprávy.cz: „Naopak palladium, jehož těžba je z velké části doménou sankcionovaného Ruska, poskočilo o 16 procent na 2274 USD. Přesto je to o téměř 1200 dolarů méně než na začátku konfliktu (válka na Ukrajině, pozn. red.). Cena mědi se vyšplhala na 10 466 USD za tunu, což je proti začátku roku o 8,2 procenta více.“

Máme tu ale věc, se kterou dosud tak nějak nikdo moc nepočítal. Alespoň „nahlas“. Totiž ‒ nevyřčenou otázkou, zda, při pohledu na vývoj cen jiných druhů investic, třeba právě kryptoměn, nedojde ke změně položek v žebříčku zmiňovaných bezpečných přístavů. Ono by ani nebylo divu, vždyť vývoj křivky ceny ikony kryptoměnového světa ‒ Bitcoinu‒ se v posledních dnech pohybuje dost viditelně okolo, v přepočtu na koruny, milionové hranice. A nebylo by se čemu divit, kdyby se kvůli tomu začaly dít s penězi lidí věci.

Jenže, hned v začátku je důležité říct, že to s těmi kryptoměnami není zas tak veselé, jak to vypadá. Má to totiž prostý důvod. Analytici odkazují na to, že nejen Bitcoinů, ale i dalších e-měn, je omezený počet, tedy většinou předem stanovený počet „vytěžených coinů“, takže další expanze se nedá očekávat. Proto ‒ mnout ruce si můžou ti, kteří něco mají nakoupeno, nebo koupili, ale... Laskavý čtenáři, dosaďte si sami.

A i když se na trhy kryptoměn dějí v poslední době události a aktivity, které mají tyto trhy doslova „zprůhlednit“ ‒ stačí připomenout třeba aktivity Evropské regulační agentury (EBA), která v posledním roce značně zintenzivnila kroky k lepší a dokonalejší regulaci kryptoměnového trhu tak, aby ho i tradiční bankovní sektor v „sedmadvacítce“ mohl považovat za serióznější, nebo aktivity amerického Fedu ‒ nezdá se, že by nejen analytici, ale i bankéři či investorské společnosti považovali za reálné, aby nějaká kryptoměna dokázala nahradit zlato či drahé kovy v roli bezpečných přístavů.

„Domnívám se ale, že se zklidněním geopolitiky ve druhé polovině roku se dá předpokládat pokles ceny zlata zpět pod dva tisíce dolarů za trojskou unci,“ konstatoval Jan Vejmělek. Podle něj se ale také nesmí zapomínat na to, že do kategorie bezpečných přístavů patří také tradičně americký dolar a tuto svou pozici drží i v případě války na Ukrajině. „Dolarový index je od počátku roku výše o více než tři procenta,“ uzavřel pro EuroZprávy.cz Jan Vejmělek.