Investice v době krize: Nahradí bezpečné zlato kryptoměny?

Jedním z nejdůležitějších investorských pravidel je, že zlato je vždy tzv. bezpečným přístavem. Tedy něčím, k čemu se ve zlých časech pro svět, uchylují nejen investoři, ale i obyčejní lidé, protože věří, že až bude líp, díky uložení peněz do zlata, budou mít na život po těch špatných dobách. Ale, jak už také v současném mediálním světě nespočetněkrát zaznělo, a to kvůli ruskému válečnému zločinci Vladimiru Putinovi, který rozpoutal krvavý konflikt na Ukrajině, „starý dobrý svět“ mizí.

Nabízí se tak otázka, zda bude pro zlato a podobné položky, které mohou „po vyjasnění“ zatažené světové oblohy přinést majitelům kýžené zisky, platit pořád to označení, že jsou „bezpečné přístavy“. A když platí, že starý svět mizí, znamená to, že se místo zlata, budou lidé stále více v případech, že pocítí nějaké ohrožení, uchylovat třeba více k ukládání peněz do kryptoměn?

Když položíte takto formulované otázky analytikům, neváhají s odpovědí. „Zlato patří mezi typické představitele aktiv bezpečného přístavu. Uchylují se do něj investoři v případě významného nárůstu geopolitického rizika či inflační hrozby. Obojí dnes žlutému kovu nahrává. Proti tomu jdou rostoucí úrokové sazby, zlato žádné úroky negeneruje,“ řekl zpravodajskému serveru EuroZprávy.cz Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. A jeho slova potvrzují také statistiky. Když si člověk dá tu práci a prohlédne si třeba vývoj cen kategorie tzv. drahých kovů, do které patří mimo zlata i stříbro nebo platina, přidávaly v prvním čtvrtletí tohoto roku pěkně na ceně.

Tak schválně: Jenom zlato šlo výš o šest procent, stříbro o sedm a platina o tři procenta. Cena zlata se nyní pohybuje okolo 1920 dolarů za troyskou unci a analytici předpokládají, že by mohla v letošním roce ještě přidat. „Pro nejbližší období předpokládáme, že zlato může ze současné situace dále profitovat a jeho cena by se mohla přehoupnout i výše přes dva tisíce amerických dolarů za trojskou unci,“ řekl pro EuroZprávy.cz Jan Vejmělek.

Není těžké si domyslet, že po ukončení války, či přesněji řečeno „zklidnění geopolitického napětí“ se dají očekávat poklesy cen u těch nejdůležitějších „bezpečných přístavů“. Jak ale třeba upozornil server EuroZprávy.cz: „Naopak palladium, jehož těžba je z velké části doménou sankcionovaného Ruska, poskočilo o 16 procent na 2274 USD. Přesto je to o téměř 1200 dolarů méně než na začátku konfliktu (válka na Ukrajině, pozn. red.). Cena mědi se vyšplhala na 10 466 USD za tunu, což je proti začátku roku o 8,2 procenta více.“

Máme tu ale věc, se kterou dosud tak nějak nikdo moc nepočítal. Alespoň „nahlas“. Totiž ‒ nevyřčenou otázkou, zda, při pohledu na vývoj cen jiných druhů investic, třeba právě kryptoměn, nedojde ke změně položek v žebříčku zmiňovaných bezpečných přístavů. Ono by ani nebylo divu, vždyť vývoj křivky ceny ikony kryptoměnového světa ‒ Bitcoinu‒ se v posledních dnech pohybuje dost viditelně okolo, v přepočtu na koruny, milionové hranice. A nebylo by se čemu divit, kdyby se kvůli tomu začaly dít s penězi lidí věci.

Jenže, hned v začátku je důležité říct, že to s těmi kryptoměnami není zas tak veselé, jak to vypadá. Má to totiž prostý důvod. Analytici odkazují na to, že nejen Bitcoinů, ale i dalších e-měn, je omezený počet, tedy většinou předem stanovený počet „vytěžených coinů“, takže další expanze se nedá očekávat. Proto ‒ mnout ruce si můžou ti, kteří něco mají nakoupeno, nebo koupili, ale... Laskavý čtenáři, dosaďte si sami.

A i když se na trhy kryptoměn dějí v poslední době události a aktivity, které mají tyto trhy doslova „zprůhlednit“ ‒ stačí připomenout třeba aktivity Evropské regulační agentury (EBA), která v posledním roce značně zintenzivnila kroky k lepší a dokonalejší regulaci kryptoměnového trhu tak, aby ho i tradiční bankovní sektor v „sedmadvacítce“ mohl považovat za serióznější, nebo aktivity amerického Fedu ‒ nezdá se, že by nejen analytici, ale i bankéři či investorské společnosti považovali za reálné, aby nějaká kryptoměna dokázala nahradit zlato či drahé kovy v roli bezpečných přístavů.

„Domnívám se ale, že se zklidněním geopolitiky ve druhé polovině roku se dá předpokládat pokles ceny zlata zpět pod dva tisíce dolarů za trojskou unci,“ konstatoval Jan Vejmělek. Podle něj se ale také nesmí zapomínat na to, že do kategorie bezpečných přístavů patří také tradičně americký dolar a tuto svou pozici drží i v případě války na Ukrajině. „Dolarový index je od počátku roku výše o více než tři procenta,“ uzavřel pro EuroZprávy.cz Jan Vejmělek.

Související

Vláda Petra Fialy

Česko dá rekordní peníze na investice v dopravě. Vláda řešila i pomoc po povodních

Vláda spustí program pomoci podnikatelům a firmám, kteří museli kvůli zářijovým povodním přerušit výrobu a zaměstnance nechat doma na překážkách v práci. Pomůže také lidem, kteří kvůli povodním přišli o svůj příbytek. Schválila na středečním zasedání. Projednala také návrhy novel školského zákona, zákona o elektronizaci zdravotnictví a zákona o silniční dopravě a odsouhlasila také návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který na příští rok počítá s rekordní výší investic.

Více souvisejících

investice Zlato kryptoměna

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Teenageři

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

před 40 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump zakázal ambasádám přijímat žádosti o studentská víza

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nařídila americkým ambasádám, aby až do odvolání přestaly přijímat žádosti o studentská víza. Opatření přichází v době, kdy se připravuje rozšíření bezpečnostních prověrek uchazečů, včetně sledování jejich aktivit na sociálních sítích.

před 2 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

MS v hokeji

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí

Rusko se záhadným způsobem ocitlo na čele žebříčku Mezinárodní hokejové federace (IIHF), ačkoli se posledních tří mistrovství světa vůbec neúčastnilo. Za každý z těchto tří šampionátů mu však byly přiznány body odpovídající třetímu místu, a to bez jakéhokoli sportovního výkonu či účasti. Tato situace je zcela neudržitelná. Pokud se v budoucnu Rusko a Bělorusko vrátí do mezinárodního hokeje, měla by je IIHF zařadit do nižších divizí. Tam by si měly svou pozici vybojovat znovu, stejně jako to musí činit všechny ostatní reprezentace.

včera

Jana Černochová

Ministryně Černochová měla v centru Prahy dopravní nehodu

V úterý odpoledne došlo v centru Prahy k dopravní nehodě, které se účastnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Incident se odehrál na křižovatce ulic Revoluční a Dlouhá, kde se srazila dvě vozidla. Podle dostupných informací nebyl při nehodě nikdo zraněn.

včera

Ilustrační foto

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže

Slovenská režisérka Zuzana Piussi před nedávnem otevřela kauzu, jíž lze jen stěží uvěřit. České soudy v některých případech uznávají pachovou stopu jako dostatečný nepřímý důkaz k odsouzení. Paradoxem je, že v jiných kauzách nepřímé důkazy vyšetřovatelé prakticky ignorují, jak ukazuje zkušenost mediální společnosti INCORP v případu odcizení několika miliard korun. Tento rozdílný přístup vyvolává vážné pochybnosti o rovnosti před zákonem a o tom, zda česká justice měří všem stejně.

včera

euro, ilustrační fotografie

Eurozóna se rozroste. Od ledna bude platit eurem další evropský stát

Evropská unie se chystá dát zelenou přijetí Bulharska do eurozóny. Pokud půjde vše podle plánu, země se stane 21. členem měnové unie od 1. ledna 2026. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) oznámí své finální hodnocení ve zprávě, která bude zveřejněna příští středu. Uvedlo to několik úředníků pro server Politico.

včera

včera

Vladimir Putin

Medveděv odhalil Putinovy cíle. Nárazníkovou zónu chce vytvořit na celé Ukrajině

Ruský vládce Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranic s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Co si však pod tímto pojmem představit v ruském pojetí, zůstává krajně nejasné – a ještě méně zřetelné je, co dnes vlastně Moskva považuje za ukrajinské hranice. 

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz pohrozil zastavením evropských fondů Slovensku, Fico ostře zareagoval

Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně varoval Slovensko a Maďarsko, že pokud budou nadále vybočovat ze společného směřování Evropské unie, může dojít až k pozastavení evropských fondů. Na pondělním fóru WDR Europaforum podle agentury Bloomberg uvedl, že Unie má k dispozici nástroje, jak reagovat na porušování zásad právního státu, včetně zastavení finanční podpory.

včera

Ilustrační foto

S internetovými podvody se roztrhl pytel. Lidé přicházejí o statisíce a pachatelé mizí beze stopy

Kybernetická kriminalita nabírá v Česku na síle – podvodníci mění taktiky, ale stále spoléhají na lidskou důvěřivost, spěch a nepozornost. WhatsApp, e-mail, falešné portály či napodobeniny známých značek – to vše jsou nástroje, které zločinci zneužívají k manipulaci, vydírání a finančním podvodům. Oběťmi se stávají lidé všech věkových kategorií. Pachatelé se vydávají za příbuzné, úředníky, zamilované partnery i obchodníky s auty. Společné mají jedno: z principu nekomunikují osobně a po inkasu peněz mizí beze stopy.

včera

včera

včera

Odpálení rakety ATACMS.

USA a Evropa zrušily omezení doletu zbraní. Ukrajina může útočit hluboko v Rusku

Ukrajina získala od svých hlavních západních spojenců významné posílení schopnosti bránit se proti ruské agresi. Jak oznámil německý kancléř Friedrich Merz, Německo, Velká Británie, Francie a Spojené státy se dohodly na odstranění dosavadních omezení týkajících se doletu zbraní dodávaných Kyjevu. Tento zásadní posun znamená, že ukrajinské ozbrojené síly nyní mohou cílit na vojenské cíle i hluboko na území Ruské federace.

včera

Trump čelí zásadní zkoušce: Kreml ho zkouší, Západ čeká na odpověď

Přestože prezident USA Donald Trump opakovaně sliboval, že ukončí válku na Ukrajině „během 24 hodin“, jeho výroky i příspěvky na sociálních sítích se v očích analytiků staly prázdnou rétorikou bez reálného dopadu. Skutečný test jeho politiky nyní přichází: ruské útoky na ukrajinské civilisty eskalují a Moskva sleduje, zda americký prezident své silné řeči konečně doprovodí konkrétními kroky. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy