Minimální mzda v Česku by se měla navázat na průměrnou mzdu a měla by odpovídat aspoň její polovině. Shodli se na tom předáci dvou největších odborových centrál. Na odborářské konferenci o sociálním dialogu to dnes řekl šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) to podporuje. Zaměstnavatelé dlouhodobě požadují vzorec pro stanovení nejnižšího výdělku, poloviční podíl k průměrné mzdě je podle nich ale vysoký.
Minimální mzda letos činí 13.350 korun. O jejím navýšení by měla v pondělí jednat tripartita. Odboráři požadují přidání o 1650 korun, podnikatelé nabízejí 700 korun. Ministerstvo práce připravilo návrh se třemi variantami - s růstem o 1150, 1350 a 1650 korun. Pokud se shoda nenajde, rozhodne vláda.
"Je tu veliký tlak od zaměstnavatelů, neustále chtějí vzoreček (pro navyšování minimální mzdy). Pokud minimální mzda nebude aspoň na 50 procentech průměrné mzdy, není možné o vzorečku jednat," řekl Dufek.
Zaměstnavatelé o stanovení rovnice pro výpočet minimální mzdy usilují dlouhodobě. Podle Svazu průmyslu a dopravy by nejnižší výdělek měl odpovídat 44 procentům průměrné mzdy z předloňska. "Po zaokrouhlení jde pro příští rok právě o částku 700 korun," sdělil ČTK viceprezident svazu Jan Rafaj.
Podle něj takové přidání odpovídá odhadovanému růstu ekonomiky a inflace za letošní rok a výraznější navýšení by bylo nezodpovědné. Poukázal na to, že minimální mzdou se zvedá i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti vykonávané práce a podle odbornosti nárok.
Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula prostor ke kompromisu u minimální mzdy příliš nevidí. "ČR má mzdu jako v rozvojových zemích. To po 30 letech transformace není cesta, kterou bychom si přáli jít. Naše mzdy jsou skutečně žalostné. Diskuse o minimální mzdě je jedním z klíčových momentů, jak můžeme mzdovou hladinu posunout," řekl Středula.
Ministryně práce původně v chystané novele zákoníku práce navrhovala, aby minimální mzda odpovídala 50 procentům průměrného výdělku z předloňska. Kvůli nedohodě nakonec vzorec z připravovaných změn pracovního kodexu vypadl.
Maláčová uvedla, že nízké mzdy musí stát doplácet sociálními dávkami. Podotkla, že Slovensko a Polsko budou v příštím roce mít minimální mzdu přes 15.000 korun, i když mají méně výkonnou ekonomiku než Česko.
"V následujících letech chtějí jít (Slovensko a Polsko) na 60 procent průměrné mzdy. Naši sousedé se rozhodli, že ze své ekonomiky nebudou dělat ostrůvky levné práce. Je otázka, zda je ČR bude následovat... Bez toho, abychom si přiznali, že mzdy jsou u nás hanebně nízké, další změny jako digitalizaci a stárnutí společnosti nezvládneme," řekla ministryně.
Po přidání o 1650 korun by minimální mzda podle ministerstva práce odpovídala 41,6 procenta průměrné mzdy. Při navýšení o 1350 korun by to bylo 40,8 procenta a při růstu o 1150 korun pak 40,2 procenta. Zaměstnavatele by to stálo podle jednotlivých variant tři až 4,3 miliardy korun.
Související
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
Minimální mzda v lednu výrazně stoupne. Juchelka to zítra potvrdí odborům
Minimální mzda , Odbory , Bohumír Dufek , Jana Maláčová (ČSSD) , Josef Středula , svaz průmyslu a dopravy , Ekonomika , ČMKOS , Poslanecká sněmovna
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 2 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 3 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 8 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 9 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák