Odbory kritizují daňový balíček. Rozpočet bude příští rok v deficitu 480 miliard, tvrdí Středula

Největší dopad do veřejných financí bude mít podle odborů zrušení superhrubé mzdy, které připraví stát, kraje a obce o více než 90 miliard korun, uvedly dnes na twitteru.

Včerejší bezprecedentní rozhodnutí @snemovna v oblasti daní bude mít dle nás @odbory velmi vážné dopady do veřejných rozpočtů. To se týká také měst a obcí. Kdo si myslí, že tyto dopady není nutné platit, tak se plete! pic.twitter.com/oAMtmz6OL8

"Včerejší bezprecedentní rozhodnutí Sněmovny v oblasti daní bude mít dle nás velmi vážné dopady do veřejných rozpočtů," uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Důsledky podle odborů pocítí také rozpočty měst a obcí. "Kdo si myslí, že tyto dopady není nutné platit, tak se plete," varoval Středula.

Změny v daňovém systému odsouhlasila Sněmovna v noci na dnešek. Prošlo zejména zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Zdaňování superhrubé mzdy tak v Česku zřejmě po 13 letech skončí, místo toho se bude od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u vyšších mezd 23 procenty nad 140.000 korun měsíčně. Zrušení ještě není definitivní, musí ho posoudit Senát a podepsat prezident.

Na základě již schválených a projednávaných novel daňových zákonů přijdou příští rok veřejné finance podle propočtu odborářů nejméně o 264 mliard korun. Státní rozpočet meziročně přijde o 194 miliard, rozpočty krajů o 23 miliardy a obcí o 47 miliard korun.

Nejvíce se do daňových příjmů veřejných rozpočtů promítne zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. První opatření přinese podle odborů výpadek 94 miliard, druhé 50 miliard.

Sněmovna schválila v říjnu v prvním čtení návrh státního rozpočtu pro příští rok se schodkem 320 miliard korun, se zrušením superhrubé mzdy však nepočítá. Letošní rozpočet počítá se schodkem 500 miliard korun.

Jde o dosud největší zásah do daňových příjmů

Schválení daňového balíčku ve Sněmovně představuje největší zásah do daňových příjmů v historii samostatné České republiky. V dnešním prohlášení to uvedla Národní rozpočtová rada. Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů tak podle rady přesáhne 100 miliard korun, tedy zhruba dvě procenta HDP. Důsledkem bude mimo jiné dosažení tzv. dluhové brzdy 55 procent HDP již v roce 2025.

Výpadek na úrovni celého sektoru veřejných institucí bude podle rady příští rok činit 128 miliard korun. Na DPH a spotřebních daních by se podle jejích propočtů mohlo díky zvýšení čistých příjmů obyvatel a následně vyšší spotřebě vybrat zhruba 20 miliard korun.

znamená, že k dosažení hranice dluhové brzdy dojde dříve, než se dosud čekalo, a to již v roce 2025.

"Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů tak přesáhne 100 miliard korun, což odpovídá bezmála dvěma procentům HDP. Důsledkem bude mimo jiné nárůst zadlužení České republiky na 44 procent HDP na konci roku 2021. Takové zhoršení výchozí pozice znamená, že k dosažení hranice dluhové brzdy dojde dříve, než se dosud čekalo, a to již v roce 2025," uvedla rada.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. České veřejné finance jsou podle zprávy, kterou v červnu zveřejnila Národní rozpočtová rada, při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné.