Odbory kritizují daňový balíček. Rozpočet bude příští rok v deficitu 480 miliard, tvrdí Středula

Kvůli daňovým změnám schváleným Poslaneckou sněmovnou se státní rozpočet příští rok dostane do deficitu zhruba 480 miliard korun, odhaduje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Poslanci přitom v říjnu schválili schodek 320 miliard korun.

Největší dopad do veřejných financí bude mít podle odborů zrušení superhrubé mzdy, které připraví stát, kraje a obce o více než 90 miliard korun, uvedly dnes na twitteru.

Včerejší bezprecedentní rozhodnutí @snemovna v oblasti daní bude mít dle nás @odbory velmi vážné dopady do veřejných rozpočtů. To se týká také měst a obcí. Kdo si myslí, že tyto dopady není nutné platit, tak se plete! pic.twitter.com/oAMtmz6OL8

— Josef Stredula (@JStredula) November 20, 2020

"Včerejší bezprecedentní rozhodnutí Sněmovny v oblasti daní bude mít dle nás velmi vážné dopady do veřejných rozpočtů," uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Důsledky podle odborů pocítí také rozpočty měst a obcí. "Kdo si myslí, že tyto dopady není nutné platit, tak se plete," varoval Středula.

Změny v daňovém systému odsouhlasila Sněmovna v noci na dnešek. Prošlo zejména zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Zdaňování superhrubé mzdy tak v Česku zřejmě po 13 letech skončí, místo toho se bude od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u vyšších mezd 23 procenty nad 140.000 korun měsíčně. Zrušení ještě není definitivní, musí ho posoudit Senát a podepsat prezident.

Na základě již schválených a projednávaných novel daňových zákonů přijdou příští rok veřejné finance podle propočtu odborářů nejméně o 264 mliard korun. Státní rozpočet meziročně přijde o 194 miliard, rozpočty krajů o 23 miliardy a obcí o 47 miliard korun.

Nejvíce se do daňových příjmů veřejných rozpočtů promítne zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. První opatření přinese podle odborů výpadek 94 miliard, druhé 50 miliard.

Sněmovna schválila v říjnu v prvním čtení návrh státního rozpočtu pro příští rok se schodkem 320 miliard korun, se zrušením superhrubé mzdy však nepočítá. Letošní rozpočet počítá se schodkem 500 miliard korun.

Jde o dosud největší zásah do daňových příjmů

Schválení daňového balíčku ve Sněmovně představuje největší zásah do daňových příjmů v historii samostatné České republiky. V dnešním prohlášení to uvedla Národní rozpočtová rada. Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů tak podle rady přesáhne 100 miliard korun, tedy zhruba dvě procenta HDP. Důsledkem bude mimo jiné dosažení tzv. dluhové brzdy 55 procent HDP již v roce 2025.

Výpadek na úrovni celého sektoru veřejných institucí bude podle rady příští rok činit 128 miliard korun. Na DPH a spotřebních daních by se podle jejích propočtů mohlo díky zvýšení čistých příjmů obyvatel a následně vyšší spotřebě vybrat zhruba 20 miliard korun.

znamená, že k dosažení hranice dluhové brzdy dojde dříve, než se dosud čekalo, a to již v roce 2025.

— Národní rozpočtová rada (@rozpoctova_rada) November 20, 2020

"Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů tak přesáhne 100 miliard korun, což odpovídá bezmála dvěma procentům HDP. Důsledkem bude mimo jiné nárůst zadlužení České republiky na 44 procent HDP na konci roku 2021. Takové zhoršení výchozí pozice znamená, že k dosažení hranice dluhové brzdy dojde dříve, než se dosud čekalo, a to již v roce 2025," uvedla rada.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. České veřejné finance jsou podle zprávy, kterou v červnu zveřejnila Národní rozpočtová rada, při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné.

Související

Více souvisejících

státní rozpočet Josef Středula ČMKOS Daně Odbory Ekonomika Národní rozpočtová rada

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy