Evropa bez plynu? Gazprom zastavuje dodávky na Ukrajinu, Kyjev vyhlásil krizi

Moskva/Kyjev/Varšava/Brusel - Gazprom okamžitě "zahajuje proceduru výpovědi" smlouvy s ukrajinskou firmou Naftogaz o dodávkách a tranzitu zemního plynu. Ruský gigant zdůvodnil své rozhodnutí středečním verdiktem stockholmské arbitráže, který Gazpromu nařídil zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů (53 miliard Kč) za tranzit plynu. Spor může podle Kyjeva ohrozit dodávky plynu do Evropy. Polsko už reaguje. Evropská komise nyní mapuje situaci v evropské síti distributorů plynu.

Gazprom a Naftogaz se vzájemně zažalovaly v červnu 2014 u Stockholmského arbitrážního soudu, který řeší obchodní spory. Jde o jejich druhý spor, v těch předchozím soud odmítl požadavky Gazpromu vůči Naftogazu ve výši 56 miliard dolarů související s klauzulí take-or-pay. Ta zavazuje odběratele k placení i v případě, že neodeberou plyn ve smluvně předpokládaném objemu. Soud však nařídil Naftogazu uhradit nedoplatek za dodávky Gazpromu. Po dvou arbitrážních sporech tak má Gazprom zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů.

Ukrajinská transportní společnost Ukrtransgaz dnes oznámila, že rozhodnutí Gazpromu ohrožuje plynulou přepravu zemního plynu ukrajinským, ale i evropským zákazníkům. Spory mezi Kyjevem a Moskvou o cenách plynu vedly k přerušení dodávek do Evropy už dvakrát, v letech 2006 až 2006 a 2008 až 2009.

Podle ruských médií požádal Gazprom ruský soud, aby platnost smlouvy s Naftogazem ukončil. Ruská společnost v prohlášení uvedla, že verdikt arbitrážního soudu je nevyvážený a poškozuje ruské zájmy. "Soudci argumentovali tím, že stav ukrajinské ekonomiky se prudce zhoršil. Kategoricky odmítáme, aby se hospodářské problémy Ukrajiny řešily na náš účet. Pokračování platných kontraktů je za těchto okolností hospodářsky nesmyslné a nevýhodné," uvedla ruská společnost.

Podle šéfa Naftogazu Andrije Koboleva v důsledku ruského rozhodnutí bude muset být v zemi s platností od 6. března omezena spotřeba paliva. Do té doby bude platit pětidenní krizový plán, který dnes vyhlásila kyjevská vláda. Počítá s přechodem elektrárenského provozu z pohonu na mazut, což má denně přinést úsporu až 20 milionu krychlových metrů plynu.

Vláda rovněž doporučila všem ukrajinským školám, aby do 6. března zastavily výuku. Průmyslovým podnikům doporučila, aby přezkoumaly své výrobní plány s ohledem na nutnost úspory plynu.

Polský státní plynárenský podnik PGNiG podepsal dohodu s ukrajinským Naftogazem o zahájení bezodkladných dodávek plynu na Ukrajinu. Dodávky byly zahájeny dnes ráno a potrvají do konce března. Celkový objem měsíčního kontraktu činí více než 60 milionů metrů krychlových.

Evropská komise se kvůli rusko-ukrajinskému sporu obává o dodávky plynu nejen na Ukrajinu. "Komise se však domnívá, že tato situace vyvolává obavy nejen o přímé dodávky zemního plynu na Ukrajinu, ale možná i o tranzit plynu do EU," uvedla dnes komise ve svém prohlášení.

Komise proto vyzývá všechny zainteresované strany, tedy společnosti a příslušná ministerstva na Ukrajině a v Rusku, "k nalezení okamžitých řešení v souladu s rozhodnutími stockholmského arbitrážního soudu", uvedl exekutivní orgán EU.

Evropská komise je připravena řídit trojstranný proces, jehož účinnost se už v minulosti osvědčila v situacích rozepře. Proto bude místopředseda Šefčovič telefonovat ministrům energetiky Ukrajiny a Ruska za účelem zhodnocení situace a dojednání nezbytných dalších kroků," oznámila Evropská komise. Podle ní je důležité, aby jak Rusko, tak Ukrajina potvrdily své postavení dodavatelských a tranzitních zemí, "jak tomu bylo v uplynulých letech".

Místopředseda EK Maroš Šefčovič dnes konstatoval, že kolísající dodávky ruského plynu určeného k tranzitu přes Ukrajinu do EU není nic nového a že Evropská komise a evropská síť provozovatelů přepravních soustav (ENTSOG) záležitost už loni řešily. V současné situaci, kdy panují nízké teploty a je vysoká poptávka po plynu, je však podle Šefčoviče nízký tlak plynu v soustavě "zvlášť problematický".

Související

Podněstří, ilustrační fotografie.

Podněstří v krizi: Gazprom a Kreml si protiřečí. Hrozí přímá ruská intervence

Podněstří se od začátku roku nachází v hluboké energetické krizi, která může zásadně ovlivnit jeho budoucnost. Region čelí dvěma scénářům: připojení zpět k Moldavsku nebo přímé ruské intervenci. Analytici varují, že snaha o reintegraci by mohla Moskvu vyprovokovat k agresi. Kreml mezitím z krize obviňuje Moldavsko a Ukrajinu, přestože Gazprom předem avizoval vypnutí plynu z jiných důvodů než kvůli ukončení tranzitní smlouvy.

Více souvisejících

Gazprom Naftogaz Zemní plyn Ekonomika Polsko EU (Evropská unie) evropská komise

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy