Řecko se pouští záchranného lana eurozóny. Zcela svobodné ale nebude

Atény čekají první nejisté krůčky na cestě k úplné opětovné samostatnosti na trhu s dluhopisy. Učiní tak s ekonomikou, která prošla nekompromisní kúrou masivních úspor a škrtů ve státních výdajích.

Zcela svobodné ale Řecko nebude. Do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, budou zemi nadále čtvrtletně navštěvovat experti, kteří budou mít za úkol prověřit, zda Atény plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.

Výše řeckého dluhu nyní činí 322 miliard eur (8,3 bilionu Kč), což je více než 180 procent hrubého domácího produktu. Z toho drtivou většinu dluží Řecko v různé formě dalším zemím eurozóny a zlomek Mezinárodnímu měnovému fondu. V roce 2012 byl dluh země na úkor ztrát vlastníků státních dluhopisů snížen o zhruba 107 miliard eur.

Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o úvěrovou pomoc. Půjčky ze záchranných programů byly podmíněny úspornými opatřeními a reformami. Hlavními problémy Řecka byly šedá ekonomika, přebujelý státní aparát, korupce a dlouhodobý život nad poměry, což způsobilo vysoké zadlužení země. V květnu 2010 eurozóna schválila první pomoc ve výši přes 107 miliard eur (Řecko nakonec dostalo 72,8 miliardy), v únoru 2012 byl schválen druhý balík pomoci(130 miliard eur) a v srpnu 2015 byla schválena dohoda o třetím záchranném programu ve výši až 86 miliard eur. Počátkem tohoto měsíce Řecko obdrželo poslední půjčku ze třetího programu a dnes program opouští. Zatímco se země postupně zotavuje z vleklé recese, problémem je stále vysoký dluh, který loni klesl na 178,6 procenta HDP, zatímco o rok dříve to bylo 180,8 procenta HDP.

Irsku a dalším státům záchranné balíky pomohly

Do problémů se Irsko dostalo kvůli bankovní krizi, která zdevastovala tamní ekonomiku, zničila pověst země a dohnala zemi k žádosti o mezinárodní finanční pomoc. Problémy irských bank způsobilo obrovské množství úvěrů, které si finanční ústavy nabraly v zahraničí, aby na domácí půdě mohly financovat masivní realitní boom. S příchodem krize začaly ovšem ceny nemovitostí prudce klesat a banky se zanedlouho ocitly bez prostředků. V listopadu 2010 si Irsko vyjednalo od MMF a EU finanční pomoc v objemu 67,5 miliard eur na sanaci ztrátových bank. Program skončil v prosinci 2013 a od té doby irská ekonomika výrazně oživila.

Míra nezaměstnanosti v době krize přesahovala 15 procent, zatímco nyní se pohybuje pod sedm procent. Irský HDP loni vzrostl o 7,8 procenta a země se tak již čtvrtým rokem za sebou stala nejrychleji rostoucí ekonomikou Evropské unie. Zadlužení Irska dosáhlo vrcholu v roce 2013, kdy se dluh vyšplhal až na 123,2 procenta HDP, již o tři roky později se dostal pod 100 procent.

Do potíží se Portugalsko dostalo vysoké zadlužení v kombinaci se slabým hospodářským růstem. Finanční situaci země ztížily také politické půtky kvůli úsporným opatřením. Země obdržela od června 2011 do dubna 2014 celkem 78 miliard eur. Výměnou za to se nejchudší země západní Evropy, která zažívala největší hospodářské problémy od 70. let minulého století, zavázala k úsporným opatřením. Loni bylo Portugalsko odebráno ze seznamu zemí EU, které mají nadměrný deficit, a relativně dobře se daří i ekonomice, která loni vzrostla o 2,7 procenta. Díky tomu se veřejný dluh Portugalska loni snížil na 126,2 procenta HDP, což je nejméně od roku 2012.

Španělsko bylo největší zemí eurozóny, která byla nucena o pomoc požádat. V prosinci 2012 a v únoru 2013 dostalo z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) celkem 41,3 miliardy eur na rekapitalizaci bank, které doplatily na krizi na realitním trhu. Celkem mělo slíbeno až 100 miliard eur, ale částku nevyužilo celou. Ekonomika loni rostla o více než tři procenta HDP, státní dluh činil ke konci roku 2017 98,3 procenta HDP, zatímco v roce 2012 to bylo 85 procent.