V EU výrazně zlevní elektronické publikace, Česko návrh dlouho blokovalo

Lucemburský ministr Pierre Gramegna dnešní potvrzení, které umožní srovnat sazby pro klasické a elektronické publikace, označil přímo na jednání ministerské rady za historické a zásadní. Věc dlouhou dobu blokovala Česká republika ve snaze prosadit v radě přijetí obecného mechanismu přenesené povinnosti u DPH, známého jako reverse charge. I toto téma je dnes na jednání ministrů financí.

Unie vydavatelů rozhodnutí o sazbách vítá. Novela je podle ní dokladem toho, že EU reflektuje změny, k nimž došlo v posledních letech v oblasti konzumace obsahu novin, časopisů a knih, kdy stále roste význam distribuce jejich placených digitálních verzí. Vydavatelům přinese dodatečné finanční prostředky, které budou moci investovat jak do obsahu, tak do technologických změn, které digitální prostředí vyžaduje.

"Přivítali jsme změnu stanoviska některých členských zemí EU ke karuselovým operacím, což umožnilo České republice hlasovat pro snížení sazeb DPH pro digitální publikace. Doufáme, že novela směrnice povede také v ČR ke snížení sazby DPH pro digitální publikace ze současných 21 na 10 procent," uvedl výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.

Podle stávajících pravidel podléhají elektronické služby standardní sazbě DPH, tedy nejméně 15 procent, papírové publikace, noviny a knihy ale mohou být zařazeny do nižší sazby, tedy nejméně pět procent. Některé země dokonce mohou aplikovat sazbu ještě nižší či nulovou.

Novela směrnice nyní státům umožní, pokud budou chtít, aplikovat sazby i na elektronické publikace. Supersnížené či nulové sazby budou moci použít jen ty státy, které už je mají u "klasických" knih a publikací. Nová pravidla mají platit dočasně, do začátku platnosti nových "definitivních" pravidel pro DPH, která by měla být v platnosti od roku 2022.

Ministři potvrdili možnost obecné reverse charge

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes shodli na pravidlech, která státům EU umožní v boji s daňovými úniky používat obecný systém přenesené daňové povinnosti známý jako reverse charge. O takovou možnost velmi stála Česká republika, věc ještě jako ministr financí v EU dlouhodobě prosazoval nynější premiér Andrej Babiš.

Löger připomněl, že jde o opatření výjimečné a časově omezené, které by mělo pomoci zemím s "endemicky rozšířenými" takzvanými karuselovými podvody na DPH. Základem mechanismu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit právě tomuto typu podvodů.

Finální schválení pravidel, které Evropská komise zemím nabídla po setrvalém tlaku z Prahy v prosinci 2016, bude možné až poté, co se k nim vyjádří Evropský parlament. O návrhu se opakovaně a neúspěšně v ministerské radě vyjednávalo, věc dlouhodobě blokovala především Francie. Situace se začala měnit až letos na jaře. Jako poslední dnes své výhrady na lucemburském jednání stáhlo Rumunsko.

Nyní potvrzený návrh doznal proti původní, komisí navržené verzi, několika změn. Obecný mechanismus bude moci použít země jen při splnění přísných kritérií a poté, co její žádost o použití reverse charge státy posvětí. Uplatnit mechanismus bude možné u transakcí týkajících se zboží a služeb nad 17.500 eur (asi 450.000 Kč). Je to vyšší částka než komisí původně navržených 10.000 eur. Země přitom bude muset splňovat některé dodatečné podmínky, třeba účinný a funkční systém elektronických hlášení.

Možnost využívání reverse charge je navíc časově omezena do 22. června 2022, kdy by podle představ Evropské komise měl v EU naběhnout nový "definitivní" systém pravidel pro DPH.